Autor: Vítek
Čas: 2020-11-02 00:00:02
Hodnota volebního lístku
Nedávno jeden můj známý odsuzoval důchodce, kteří volili/budou volit ANO kvůli 5000 korunám, které dostanou v prosinci. Už před delší dobou mě napadlo, že tato kritika je vyjádřením elitářství a jde jí rozporovat subjektivní teorií hodnoty. Zeptal jsem se dotyčného, jestli by dal hlas straně výměnou za jednorázový finanční obnos; tvrdil, že ne. Tak jsem začal být konkrétnější; 10000, nic; 15000, stále trval na svém názoru. Po chvíli nabízení jsme došli na hranici ve výši jednoho jeho měsíčního platu, kdy změnil názor – a moje hypotéza se potvrdila. Co si z toho odnést? Toto elitářství je nesmyslné, vše má nějakou cenu; jen pro každého jinou. Nemá cenu útočit na důchodce. Jejich finanční situace je jiná než vaše. Problémem jsou politici, kteří přerozdělují peníze druhých.
Přečtení: 101851
Komentáře
Komentář 60251
A přirovnávání podpory špatné politiky k prodeji vlastního hlasu…
Komentář 60253
1. STH nemá nič spoločné s morálkou, lebo napr. nerozlišuje či kupujem tovar od legitímneho vlastníka alebo od zlodeja.
2. hodnota hlasu je objektívne daná počtom platných hlasov v daných voľbách, hodnota hlasu je 1/počet platných hlasov. To čo Vy nazývate "hodnotou hlasu" je cena Vášho svedomia.
Takže ak to zhrniem, nezmyselná je Vaša argumentácia a nie kritika kupovania si hlasov.
Komentář 60255
2. Což nic nemění na tom, že si lidi svého nebo cizího hlasu cení různě. Cena hlasu a význam toho hlasu v rámci nějakých arbitrárně daných pravidel (volby) jsou dvě různé věci. Článek píše o tom prvním, ty o tom druhém.
Komentář 60257
2. Práve naopak, autor článku tie dva pojmy ( hodnota a cena ) svojvoľne zamieňa, ja som práve písal o tom v čom sa rozlišujú. Hodnota hlasu je jeho význam v rámci volebných pravidiel, cena hlasu je suma za akú si ochotný zmeniť názor na to koho voliť .
Komentář 60266
Komentář 60274
Komentář 60276
Komentář 60279
Komentář 60280
Komentář 60287
Komentář 60293
Komentář 60299
Komentář 60302
Komentář 60304
Komentář 60306
A nadhodnota to isté, pri daných tržbách čím nižšie platy tým vyšší zisk.
Komentář 60308
Komentář 60310
Komentář 60315
Komentář 60317
Komentář 60319
Komentář 60325
A to nehovorím že sa pohybujeme len v hypotetickej rovine že čo ak by som uznával STH.
Komentář 60330
Chapes ty vubec neco? Mas vec, dal bys za ni 1000. Sezenes ji ale za 800, muzes se radovat, mas to bonus navic.
A nebo mas vec, ktere si cenis na 1000, a koupis ji za 1000. Super, koupil jsi ji dobre, protoze si ji tak cenis, takze jses spokojeny.
V prvnim pripade na tom vice "vydelas", ale to neznamena, ze ve druhem pripade prodelas. Ne, vydelas take - protoze jsi tu vec za 1000 chtel. Ale mene, nez v prvnim pripade.
Komentář 60333
Komentář 60334
Komentář 60335
Komentář 60354
To, na čem závisí hodnota věci, je subjektivní. Jsou i lidé, kteří kupují věci co nejdražší, ale s naší diskusí to nemá nic společného.
Komentář 60360
Ale nepopieram že subjektívne si môžete namýšľať že ste kúpou zarobil, podobne ako si plochozemci subjektívne myslia že Zem je plochá, alebo klimaskeptici že Zem sa neotepľuje aj prispením ľudskej činnosti.
Komentář 60364
Komentář 60366
Komentář 60367
Komentář 60372
Komentář 60368
Z Vašeho popisu mi přijde, že zákazníci vykořisťují prodávajícího, protože ten musí jít s cenou dolů, takže mu za stejnou vydělanou částku zůstane méně zboží.
Komentář 60375
A čo sa týka toho druhého tvrdenia, že zákazníci zarábajú na úkor predávajúceho tak áno, občas vo výpredaji sa stane že obchodník predáva so stratou a vtedy ( a len vtedy! ) na takom obchode získavajú zákazníci.
Komentář 60378
Komentář 60381
Komentář 60382
To tady ale nikdo nerozporuje! Celá diskuse je o tom, že podle Vás obchodník vykořisťuje zákazníka. Doteď jste nevysvětlil, v čem přesně to spočívá, protože já tam pořád vidím, že tou transakcí si kupující i prodávající polepšil oproti stavu před transakcí. Tak kde je to vykořisťování, a proč zrovna ausgerechnet zákazníka obchodníkem a ne naopak? Chápete vůbec lidské interakce jako nějaký dialog dvou lidí, nebo Vás celý svět ve Vašem podání chce jen oškubat?
Komentář 60386
Komentář 60390
Komentář 60396
Komentář 60399
Komentář 60383
1) Malíř. Chudý. Nezaměstnaný. Potřebuje love. Namaluje obraz. Prodá za hodně. Má hodně love. Win.
2) Galerie. Chodí tam návštěvníci. Koupí obraz. Chodí tam víc návštěvníků. Win.
3) Obraz. Nebyl. Je. Trčel u malíře v kumbálu. Teď visí v galerii. Win.
Vidím 3x win. Společnost jako celek zbohatla. Vážně nemůžete všechno poměřovat jenom tokem jedné konkrétní komodity a zanedbávat všechno ostatní, a vyvozovat z toho, že je to k ničemu.
Komentář 60387
4. Od galérie ten obraz kúpi nejaký miliardár čo má peniaze z vykorisťovania tisícov svojich zamestnancov.
5. Namiesto zákazníkov galérie sa na obraz pozerá už len ten boháč s rodinou. Je to win pre návštevníkov galérie? Asi ťažko.
Komentář 60389
No nic...
Ono to vlastne takhle nefunguje, ze jo... Vzdycky si vybereme, kdo koho vykoristuje a ten to je. A naopak, to neeee, to neni a byt nemuze, protoze proste proto. To je presne ten duvod. Duvod je,ze to nejakej kokot rekne. A to je i dukaz.
Jak jsem psal jinde - tenhle pristup vyzaduje, aby clovek idealne vubec nepremyslel, coz ti jde vyborne.
Komentář 60391
Komentář 60392
Btw nemas pravdu...
No nic,udelejme to jinak.
Napis sem PRESNOU definici, jak se pozna, ze jeden druheho vykoristuje.
Komentář 60397
Komentář 60401
A konkretne nemas pravdu v tvrzeni, ze "medzi boháčmi sú možno okrem pár CEO samí zamestnávatelia".
Samozrejme zalezi, jak nadefinujes "bohac" a jak nadefinujes "zamestnavatel".
Ale to, jak jsi to napsal, neni pravda.
Ale jak jsem rekl, na tom nezalezi. Na cemale zalezi je to, jestli mi odpovis na otazku, nebo ne....
Komentář 60404
Ale v jednom máš pravdu, ak si boháča stanovím príliš nízko, napríklad na milión Kč, tak bude viac zamestnancov než zamestnávateľov, keďže logicky zamestnancov je celkove niekoľkonásobne viac než zamestnávateľov. A definovať zamestnávateľa je predsa triviálne, je to hocikto kto zamestnáva aspoň jednu inú osobu, teda nie iba sám seba ako živnostníci.
Komentář 60406
Samozrejme, muzes na to napsat" hahaha, ty jses debil, tak to vubec neni, a nebudu ti ani rikat, jak to je, protoze bagr", no pak zase odejdu a prestanu se snazit diskutovat.
Co se tyce toho bohatstvi, tak tam to mas opet takove...nejasne. Protoze pokud bych to vzal presne tak, jak to pises, tak to nedava prilis zadny smysl, protoze zamestnavatel je typicky "s.r.o." ci "a.s." a jakykoliv jejich reditel a podobne jsou proste zamestnanci, ci zivnostvnici pracujici na smlouvu. Takze KDO presne je ten zamestnavatel? Mozna myslis majitele tech sro a as, a nebo myslis nekoho uplne jineho….ale evidentne pro tebe je vsechno zcela logicke a tak nam to radsi ani nereknes.
Fakt tyhle diskuze jsou zasne.
Ty neco prohlasis, nekdo se te na neco zepta, jak to teda je, protoze to co jsi prohlasil nedava moc smysl, a ty prohlasis, ze to prece nebudes vysvetlovat, protoze to je jasny.
No...jasne no...
Komentář 60412
A nie je pravda že by s.r.o. nemohol riadiť jej majiteľ, v podstate aj u a.s. je niekedy riaditeľom väčšinový vlastník. A zamestnávateľom je samozrejme ten vlastník, resp. v prípade a.s. viacerí vlastníci a pokiaľ firmu neriadi vlastník osobne tak aj ten riaditeľ je logicky zamestnancom vlastníka. Mne sa na tom nezdá nič nelogické.
Komentář 60420
Komentář 60407
Komentář 60413
Komentář 60400
Nebo ještě jinak. Můžete se utěšovat tím, že ten boháč rozhází peníze za kraviny, protože neví, co s nimi. A dostanou je lidé, kteří spíše vědí, co s nimi.
Komentář 60403
Komentář 60408
Komentář 60414
Komentář 60409
Komentář 60416
Komentář 60419
Komentář 60421
Komentář 60423
Komentář 60424
U sberatele historickych veci muze byt X 1 uplne bezne. Vubec nechapu, proc by nemohlo.
Ostatne by mohlo byt i 0. Znam spousty pripadu, kdy je nekdo sberatel historickych veci a X je 0
No, ale to mame zase dalsi vec, totiz co ty si predstavujes pod pojmem "historicka vec".
Spada do toho automobil - veteran?
Nevim, protoze ty to pro jistotu neprozradis, ale vylozis si to tak, jak potrebujes a prohlasis, ze oponent je uplne mimo
Super...
Komentář 60425
Komentář 60426
Takze I v tomto vlakne to nema cenu.
Zij si dal svuj jednoduchy zivot…
Komentář 60427
Komentář 60428
Ty jsi napsal, ze starozitnost ziskava na cene kvuli tomu, ze existuje cely retez lidi, kteri si ji porad prodavaji a kazdy si na tom neco prihodi.
Proti tomu namitam, ze to absolutne neni pravda a chci po tobe, abys to nejak normalne dolozil a uz dopredu ti davam spousty moznosti,kdy to tak neni.
Komentář 60430
Komentář 60433
Asi nejses
Takze…
Vetsinou 10-20 letstare auto neni sberatelska vec.
Ale trebas...50 let stare auto, to uzjejina. A nebo trebas 70 let stare auto, to uz by mohlo, ne?
Ty KOKOTE, PROTO se te na to ptam!!!! Abys mi napsal, jak si predstavujes, ze by melo auto byt stare,aby uz to odpovidalo tvym charakteristikam. Tak mi kurva nevkladej do ust, co jsem nikdy nerekl a nedelej ze sebe machra,kterej kazdyho setre, kdyz meles uplny picoviny a obhajujes to tim, ze vkladas oponentum do ust neco, co nikdy nerekli!!!!
Mno...a pak existuje teoreticka moznost (pro to X = 0), ze nekdo bude tak proziravy, a koupi si napriklad ve 20 letech auto, o kterem predpoklada, ze se jednou stane sberatelsky kus. Ano, takovi lide existuji a regulerne se tim zabyvaji. Beru to v kontextu toho,o cem jsme mluvili spise jako raritu,ale neni to uplne neobvykle a tak jsem to zminil.
Takze jeste jednou: Chces-li diskutovat a neni uplne jasne o cem diskutujes, neni od veci odpovedet na upresnujici dotaz.
Komentář 60437
A aj keď aj to je v tejto debate nepodstatné tak upresním že ja X=0 chápem tak že kupujúci kupuje nové auto v predajni áut, čiže pre každý prepredaj potom už X>0. A keďže ako predavač vidím do veľkoobchodných vzťahov tak viem že vlastne ani to X=0 nie je úplne pravda, keďže úplne prvým majiteľom auta je výrobca a nie predajňa áut, ale keďže najmä u zahraničných áut mohlo to auto prejsť ešte cez nejakého sprostredkovateľa tak som to zjednodušil do stavu kde X=0 je kúpa nového auta v predajni.
A samozrejme ak X=1 ( alebo po tvojom 0 ) tak ten prvý kupujúci kupoval nové auto a nie veterána, takže moje tvrdenie o 10-20 ročných autách nie je strawman.
Komentář 60438
Komentář 60445
Komentář 60439
Jak je mozne, ze nekdo koupi automobil za napriklad 100 000kc a za 50 let to auto ma cenu 10 000 000 korun?
On sam byl jediny majitel, nikde ho mezi tim neprodal, nekoupil.Ani na konci ho neprodal, proste mu porad stoji ve stodole…
Jak je to mozne dle tve teorie, ze takove auto ma nabyvat na hodnote tim, ze si ho lide mezi sebou prodavaji????
Komentář 60446
Komentář 60448
Komentář 60449
Komentář 60457
Jinak, abys zjistil alespon pribliznou hodnotu nejake veci, nepotrebujes ji nutne prodat, jsou na to I jine mechanizmy. Sicehodnota pak bude urcena jen priblizne, ale je asi jedno,jestli ma auto hodnotu 10 milionu korun ci 11 milionu korun, pokud predtim spalo 100 tisic, myslim.
Takze znovu. Jak vysvetlis, ze auto stalo 100 tisic, o 50 let pozdeji ma hodnotu 10 milionu a pritom to auto porad vlastni stejny clovek a nikomu ho neprodal? Pokud zvysovani hodnoty probiha pouze prodejem, tedy tim, ze se nekdo obohacuje na ukor jineho?
Komentář 60458
A áno, v tom máš pravdu, pokiaľ nejde o jedinečný originál ako Mona Lisa tak cenu môžeš odhadnúť podľa cien na burze ( tým myslím stretávku filatelistov či autičkárov, ne Wall Street ) a pod.
Komentář 60459
Komentář 60461
Komentář 60462
Komentář 60464
Komentář 60465
Komentář 60468
Komentář 60474
Vlastně je zajímavé, že jste do toho ten subjektivní pohled vnesl sám, když mluvíte o tom, že nějaká cena je přehnaná. Co je přehnaná cena? To je naprosto subjektivní, záleží na milion okolnostech. Když bude někdo nabízet bio-zdravý-ručně vyráběný chleba za 150 Kč, je to přehnaná cena? Pro mě jo, radši si koupím chleba za 50 a za 100 půjdu do kina. Ale pro někoho ne, takže si takový chleba rád koupí, místo toho aby peníze ušetřil/utratil za něco jiného. Každý máme nějaké omezené zdroje a musí me si rozhodnout podle svého subjektivního žebříčku, za co je utratíme. My dva si asi nekoupíme veterána za 2 mil., ale radši takové peníze utratíme třeba za koupi bytu, protože je to pro nás důležitější. S čím a proč v tomto se mnou nesouhlasíte?
A uvedu ještě jeden příklady, který souvisí s tím vaším "obohacováním na něčí úkor". Je to moje zkušenost, ale trochu to zjednoduším, ať se nebabráme v detailech. Nedávno jsem se zbavoval staršího nábytku po babičce, starý tak 60 let, dost opotřebovaný, pro mě neměl žádnou cenu (subjektivní hodnota pro mě 0, vyhodil bych jej do sběru). Ale řekl jsem si že ho zkusím nabídnout na inzerát, napsal jsem cena dohodu, s tím že to prodám nejvyšší nabídce. Překvapilo mě, kolik se mi ozvalo lidí a že za to chtěli dát tolik peněz, takže jsem se doptával proč o to za tolik peněz stojí. Vypíchnu dva. Jeden člověk mi nabízel cca 500, jiný 1000, s tím, že jim to hodí, protože podobný nábytek už má doma. Jiný člověk mi nabídl 2000, říkal že to zrestauruje a podle toho co jsem dohledal se takový zrestaurovaný nábytek prodává cca za 20 000. Když bych na tu situaci aplikoval to co jste tu uvedl. Tak v kdybych to prodal za těch 500 nebo 1000, tak jsem to já kdo se obohatil na jeho úkor. Ale v druhém případě, jsem to byl naopak já na čích úkor se někdo obohatil, přestože jsme dostal víc peněz a oba byli naprosto spokojení. Dává vám to smysl?. Mě ne, protože celá tahle myšlenka, že se při dobrovolné směně jedna strana obohacuje na úkor druhé je nesmysl. Naopak je z toho vidět, že stejná věc měla pro každého jinou hodnotu, která byla subjektivní (0 vs 1000 vs 2000).
A takhle to probíhá vždycky, když si něco dobrovolně směňujeme (ať jde o peníze, zboží nebo svoji práci a čas). Jen většinou nemáme možnost dělat takovou "aukci", ale často jedna strana tu cenu stanovuje a snaží se trefit do subjektivní hodnoty ostatních lidí, aby tu věc prodala. Co na je na mé úvaze špatně?
Komentář 60480
Áno, každý máme nejako obmedzené zdroje, ale to je objektívna skutočnosť, nie subjektívna. Takže vec ktorej cena je nad moje možnosti si nemôžem kúpiť aj keby som chcel. Moja subjektívna hodnota je mi objektívne prd platná. A aj preto je celý ten koncept nezmyselný.
A k tomu druhému príkladu, čo bola tým prvým dvom záujemcom platná ich "subjektívna hodnota", keď ten starý nábytok nemajú? A to že pre Vás mal ten nábytok subjektívnu hodnotu 0 je argument proti STH, nie v prospech nej, veď je to blbosť tvrdiť že ten nábytok nemal žiadnu hodnotu.
Komentář 60489
A jakou hodnotu teda ten nábytek podle Vás měl? Já ho chtěl vyhodit, kdyby mi ho někdo jiný nabízel zdarma, tak jej chtít nebudu (teď už teda jo, s vyhlídkou že jej dobře prodám), měl tedy hodnotu 0, 1000, nebo ty 2000? Když je hodnota podle Vás objektivní údaj daného předmětu, tak mi ji tedy určete. S náklady na výrobu to nesouvisí, to jsem vám ukázal na tom příkladu s mobilem, nikoho nezajímá kolik stála jeho výroba, starý křáp si nikdo za tu "hodnotu" nekoupí. A stejně tak mě to nezajímá u toho chleba, zajímá mě, jeslti za to ty prachy chci nebo nechci dát. Ale samozřjemě, mezi ty subjektivní kritéria podle kterých kupujete chleba (chuť, vzhled, cena, složení...) si můžete přidat jakou marži na tom chlebu obchod má, to STH nijak neodporuje.
K čemu je jim ta subjektivní hodnota platná? K tomu aby si porovnali jestli jim to za to stojí nebo ne. Klidně mohli dát ty 2000 a nábytek by dostali oni. Ale rozhodli se, že tolik peněz nedají a radši je utratí za něco jiného. Co je na tom nepochopitelné?
Ano, vy v realitě žádný takový koncept nepotřebujete, "je vám prd platný", prostě si koupíte to co chcete a máte na to. STH jen vysvětluje proč to tak děláte. Stejně jako můžete vystřelit z pušky aniž byste rozuměl chemické reakci při explozi střelného prachu. Takže tolik k tomu, k čemu jim je ta jejich subjektivní hodnota.
Pozn. IMHO, když mají v supermarketu tak vysoké slevy tak to klidně může být se ztrátou. Počítá se, že supermarket vydělá na jiných věcech co si koupíte. Navíc tu slevu většinou nedělá jen supermarket ale i ten co to zboží dodá. Ale to je jedno.
Komentář 60505
Komentář 60508
Samozřejmě, že slova mají různé významy a záleží v jakém kontext je užíváme. Např. hodnota může mít smysl ceny za kterou chci něco prodat, či koupit, ale taky to může být přeneseně třeba hodnota hlasu ve volebním systému. Jen je potřeba to rozlišovat a nezaměňovat to a stavět na tom svoji kritiku (jako jste to udělal právě s tím hlasem). Myslím, že už o těchto tématech diskutujete dost dlouho (roky?), abyste ten kontext a význam slov dokázal pochopit.
Ty "dalekosáhlé závěry" spočívají (podle mě) v tom, že nevidíte ostatním lidem do hlavy a tedy byste jim neměl násilím vnucovat svoji představu, za co mají utrácet svoje zdroje (čas, peníze, majetek). Protože oni sami si umí nejlépe rozhodnout, co má pro ně jaký užitek, co je pro ně priorita a podle toho ty svoje zdroje utratit.
Komentář 60511
Akože z STH nevyplýva že bankrotujúci predajca je v zisku? Veď podľa STH je každá dobrovoľná transakcia zisková pre obe strany, teda aj v prípade že predajca predáva pod cenu, čiže z môjho pohľadu so stratou. A ak to bude robiť dlhšie tak zbankrotuje. "Dobrovoľne".
To že slová majú rôzne významy je viac než zrejmé, veď vy ankapisti často používate slová v diametrálne odlišnách významoch než zvyšok obyvateľstva. Lenže práve to vaše predefinovávanie pojmov spôsobuje zmätky.
Lenže do hlavy ľuďom nevidíte ani vy ankapisti. Napreiek tomu tvrdíte že je pre nich lepší ankap ako štát.
Komentář 60515
Uznávám, že třeba pojem "dobrovolně" se většinou používá v širším slova smyslu, než je že vás do dané činnosti nikdo nenutí násilím. Na druhou stranu, to je pak velice vágní pojem. Třeba se vám nechce ráno vstát z postele, ale musíte jít na záchod, takže to děláte "nedobrovolně"? Myslím, že z kontextu této diskuze je to užší vymezení zřejmé a je užitečné, pokud jste teda ochoten to akceptovat. Jinak se tom samozřejmě můžeme hádat do nekonečna.
To už je diskuze o něčem jiném a asi nad tím teď nechci trávit čas. Pointa je, že když mi někdo vezme moje omezené zdroje (70% toho co vydělám) a utratí to za něco o co nemám zájem (třeba dotace na Čapí hnízdo), tak mi žádný užitek nevzniká. Právě naopak, vznikla mi reálná škoda, za ty peníze bych si koupil něco o co mám zájem. Nechápu, že to v tomhle případě nevidíte a naopak tvrdíte, že když si dobrovolně koupíte housku tak vám nějaká škoda vzniká.
Komentář 60519
Komentář 60520
Když prodejce něco nakoupil/vyrobil tak ho to něco stálo, měl nějaké náklady. Asi to udělal s tím, že to prodá za víc. Ale holt se netrefil, nikomu ty jeho výrobky nepřináší takový užitek, aby za ně zaplatil aspoň ty jeho náklady. Ale pořád pro je pro něj výhodné to prodat aspoň za něco, aby si tu ztrátu aspoň částečně pokryl. To je ten jeho užitek a bude se asi snažit aby byl maximální a jeho ztrátu co pokrylo z co nejvetší části. Kdyby z toho nic neměl, tak to přece nebude dělat.
Komentář 60521
Trebárs obézny človek, ktorý si dá čokoládu, lebo na ňu má chuť, si podľa urzistov zvyšuje svoj úžitok. Ako do toho zapadá to, že v budúcnosti mu to finálne spôsobí subjektívne väčšie utrpenie než je súčet pôžitkov z jedla, o tom už urzistická klika mlčí. Hladného černoška a starého pederasta necháme radšej nateraz odpočívať.
Komentář 60523
Příklad s hladovým dítětem a pedofilem není podle mě až tak špatný, akorát bohužel dost emotivní, takže o něm málokdo dokáže v klidu diskutovat. Nemusí jít jen o dítě a pedofila. Když máte na výber jen ze dvou možností - umřít hlady nebo nechat se sexuálně zneužít/pracovat v kobaltovém dole..., tak si můžete vybrat co pro vás má prioritu (různí lidi to mají různě, znám lidi co by si vybrali to první). Problém je když do toho zasáhnete takovým způsobem, že zbude jen jedna možnost - umřít hlady. Pokud nabídnete jinou alternativu tak do toho jinak zasahovat neumíte (ani o tom nebudete vědět, protože ta hrozná alternativa asi ani nevznikne), protože člověk si asi vybere tu příjemnější možnost jak zůstat naživu.
STH řeší jakým způsobem vzniká hodnota věcí. Je to reakce na nákladovou teorii hodnoty, kterou (asi) zástava i Norbert. Ale v diskuzi jsme se posunuli trochu jinam. Holt to asi až tak dobře neovládám.
Komentář 60525
Komentář 60526
A k tomu príkladu s pedofilom: veď práve na to máme štát aby to dieťa nemalo na výber iba medzi znásilnením a smrťou hladom.
A hodnota vecí nevzniká kupčením, vzniká prácou. Kupčením vzniká zisk a strata.
Komentář 60528
Ano u nás stát takové věci jistým způsobem řeší. A jsme už obecně dost bohatí na to, aby člověk v takových situacích nemusel volit takové možnosti. Problém to může být situaci, kdy takové alternativy nejsou. A myslím, že v různcých chudých oblastech to tak prostě je, že alternativa není a ani ten stát tam na to ty prostředky nemá, protože má stejně omezené zdroje.
Ano, hodnota věci nevzniká kupčením. Hodnota věci vzniká tak, že ta věc někomu přinese užitek. Samozřejmě to souvisí s prací, ale můžete strávit spoustu práce tím že vytvoříte něco zhola zbytečného. Třeba můžete stokrát zakopat a vykopat jámu. Má ta jáma pak větší hodnotu než když jste ji vykopal poprvé? Jestli ano, tak jaký praktický význam ta hodnota má? Má větší náklady na výrobu, ale pokryje někdo ty náklady? Asi ne, protože takovou hodnotu (=cena jakou je za to ochoten zaplatit) pro něj ta jáma nemá. A o tom to celé je.
Komentář 60531
Áno, v tom máte pravdu že niektoré nedemokratické štáty ignorujú potreby svojich občanov a takáto situácia tam môže nastať. A v niektorých kútoch zemegule je aj iná morálka než tu v štátoch s kresťanskými základmi, takže tam môžu mať na pedofíliu iný uhol pohľadu. Ale toto ani ankap nevyrieši.
No bez toho aby niekto ten mobil vyrobil ho nemôžete predať ani zákazník ho nemôže kúpiť. A hodnota a cena surovín z ktorých sa mobil vyrába tvorí iba zlomok hodnoty a ceny toho mobilu. Čiže hodnota vznikla prácou. Nie tým že si niekto niečo zmyslí.
Komentář 60539
Chápal bych, aspoň kdyby ty poplatky šly přímo na tu léčbu, ale nejdou. Platí se z toho kde co jiného.
Myslel jsem to trochu jinak. Představte si, že byste se vrátil v čase 1000 let nazpět a zakázal dětskou práci. Lidi dost pravděpodobně umřeli hlady bez dětí které makají na poli - nakonec to byla asi hlavní motivace proto si děti udělat. Pokud je společnost chudá, tak takovéhle zákazy můžou způsobit zjevně víc škody než užitku. Myslím, že spousta oblastí na světe je ještě v takové situaci.
Já neříkám, že to s prací nijak nesouvisí. Ale vy tvrdíte že každá věc má nějakou objektivní hodnotu - ale nechápu jak se k ní teda přijde a jakou to má souvislost s reálným světem (proč ji někdo chce prodat a někdo koupit). Třeba postavit dům dá stejně práce v Praze i v nějaké díře na Vysočině - přesto se stejné domy budou prodávat a nakupovat za naprosto rozdílné ceny, jak to? Neměly by mít stejnou hodnotu, když to stály stejné množství práce? Proč se ale jeden prodá za 1.5 mil a druhý za 5 mil? Netvrďte že je to tím, že si na tom někdo přirazí svůj zisk, může si přirazit u obou stejně, ale u jednoho to udělá víc a druhého míň u druhého víc. Jak to?
Komentář 60547
Spotrebné dane idú do štátneho rozpočtu, z ktorého sa okrem iného platí zdravotné poistenie za deti a dôchodcov. Ale nechce sa mi hľadať presné sumy tak možno máte pravdu že výška spotrebných daní na alkohol a cigarety nezodpovedá nákladom na liečbu alkoholikov a fajčiarov.
To neviem, možno pred tými 1000 rokmi bola skutočne produktivita práce tak nízka že deti ozaj museli pracovať. Ale dnes určite nie je, ani v tom najväčšom zapadákove. Problém je inde, tým že smú robiť aj deti tak je na trhu prebytok pracovnej sily čo spôsobuje neúmerne nízke mzdy.
A s tou vysokou plodnosťou v stredoveku to tiež nebude také jednoduché ako tvrdíte, ono to dieťa síce dokáže pomôcť na poli, ale zároveň aj niečo skonzumuje. A dosť pochybujem že má pomer výkon-spotreba vyšší než dospelý človek. Ale napríklad vo feudalizme museli dospelí značnú časť dňa odpracovať na pánskom pre svojho feudála a deti nie. Ďalší dôvod môže byť aj to že v tých časoch sa často bojovalo, takže mnohí chlapi buď padli v boji, alebo sa vrátili zranení a už potom nevládali robiť na poli.
Konečne sme sa aspoň niekam posunuli, že už teda chápete že hodnota nevzniká tým že si niekto niečo zmyslí. Ale že najprv ten tovar musel nejako vzniknúť, čo teda v drvivej väčšine prípadov znamená že ho niekto musel vyrobiť či vypestovať. A to ho stálo nejaké náklady ktoré bude chcieť naspäť aj so ziskom. Inak by to pre toho výrobcu/predajcu nemalo zmysel robiť, keďže by namiesto zisku bol v strate.
A čo sa týka tých bytov v Prahe a na Vysočine, tak pokiaľ teda zanedbáme rozdielnu cenu pozemkov potom vysvetlenie je v krivkách ponuky a dopytu, ktoré pokiaľ viem tak nepopiera žiadna ekonomická škola. V Prahe je vyšší dopyt a vyššia kúpna sila ( čo sú objektívne skutočnosti ) a preto si developer môže pýtať viac.
Komentář 60550
Já bych byl rád kdybychom se někam posunuli a pochopil jste to. Hodnota věci nevzniká tím, že si někdo něco usmyslí ale tím, že přinesou nějaký užitek. Znova opakuji, můžete vyrobit něco úplně zbytečného, jaký pak má smysl mluvit o hodnotě takové věci když ji nikdo nechce? Můžeme u takové věci určit náklady, ale proč by se měly rovnat hodnotě věci, jaký má smysl další ekvivalentní pojem?
Ještě jsem přemýšlel, na nějakým příkladem věci která má hodnotu aniž by za ní stála lidská práce. Co třeba meteorit který spadne z vesmíru? Ten má 0 hodnotu? Přestože jej lze využít jako jakýkoliv jiný kus podobného o kovu a spousta lidí ocení jeho zvláštnost?
Proč je v Praze větší poptávka? Protože z bydlení v Praze můžu mít větší užitek než z bydlení v nějaké díře. Tedy budu ochotnější za byt v Praze zaplatit víc. Kdyby byt v Praze nepřinášel větší užitek, tak nevím proč by ti, co tam ty byty kupují, raději nekupovali byty na Vysočině. Je na tom něco nejasného?
Komentář 60530
Komentář 60540
Komentář 60522
Komentář 60524
Ale tušil jsem, že to skončí takhle. Mějte se pěkně, hezký zbytek neděle.
Komentář 60527
Komentář 60471
Taky tu po nem chci nejake odpovedi, a kde nic, tu nic.
Ovsem to mu nezabrani ty svy picoviny porad opakovat dokola.
Komentář 60473
Komentář 60476
Komentář 60479
Komentář 60481
Komentář 60484
Neco tak nesmyslenho uz jsem dlouho od nikoho neslysel.
To mas opravdu velmi jednoduchy zivot a uz naprosto chapu, ze diky tomuto te vsichni musi neustale okradat a vykoristovat….
To je fakt husty :-D :-D
Komentář 60487
Keď si pozrieš na českej Wiki heslo hodnota "https://cs.wikipedia.org/wiki/Hodnota_(ekonomie)" tak tam máš hodnôt hneď niekoľko rôznych. Problém je že vy ankapisti ste si vybrali akurát subjektívnu hodnotu za tú jedinú správnu ( a mätúco ju označujete zjednodušujúcim pojmom hodnota, bez upresňujúceho prívlastku ) .
Komentář 60490
Komentář 60492
Komentář 60494
protože píšete pěkný kočičárny...
Získal jste u mě subjektivní hodnotě...
Komentář 60506
Komentář 60507
Komentář 60509
Komentář 60510
https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1628#l60394
Komentář 60514
Komentář 60516
Komentář 60466
Ale jinak, na otazku, na tu bys odpovedet nemohl?
Komentář 60469
Komentář 60470
Jinak se samozrejme bavime o:
"Takze znovu. Jak vysvetlis, ze auto stalo 100 tisic, o 50 let pozdeji ma hodnotu 10 milionu a pritom to auto porad vlastni stejny clovek a nikomu ho neprodal? Pokud zvysovani hodnoty probiha pouze prodejem, tedy tim, ze se nekdo obohacuje na ukor jineho?"
Komentář 60472
A na dole položenú otázku už som ti odpovedal: https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1628#l60449, tak neklam že nie.
Komentář 60482
To fakt nema cenu.
Komentář 60485
Komentář 60380
Komentář 60384
Komentář 60393
Komentář 60395
Komentář 60398
Komentář 60402
Komentář 60405
Mimochodem, můžete mi odpovědět v diskuzi o důchodech? Děkuji
Komentář 60373
Ja totiz nemam rad, kdyz mame rovnocenny vztah, ale z nejakeho podivneho duvodu kdyz neco dela jeden , je to hrozne zlo, a kdyz to same dela ten druhy, je to zcela v poradku. Muzes to nejak vysvetlit, proc by to melo platit jen pro prodavajiciho, ale ne pro kupujiciho?
Komentář 60376
Komentář 60388
Jak to ale souvisi s moji otazkou? Odpovim si sam, nijak…A proc to teda pises? Odpovim si sam, protoze jses kokot. A protoze nedokazes premyslet.
Co ti ale musim uznat je, ze to delas konzistentne a nevypadnes z role.
Gratuluji, tvuj zivot musi byt uzasny!!!
Komentář 60339
Komentář 60340
Komentář 60343
Komentář 60278
Komentář 60282
Komentář 60283
Komentář 60292
Komentář 60294
Komentář 60478
Pak ale slovem "hodnota" označuješ něco jiného, než o čem mluví STH. Čili opět - vyčítáš článku něco, o čem článek vůbec nemluví.
Komentář 60483
Komentář 60486
Tvl :-D :-D :-D
Komentář 60488
Komentář 60529
Sory, ale to už je jenom plácnutí do větru. Vyčítáš článku něco, co v něm není a když si to neumíš obhájit, zbaběle utečeš s tím, že je to všechno stejně kravina.
Komentář 60532
Komentář 60258
Komentář 60263
Komentář 60259
Komentář 60264
Komentář 60275
Komentář 60281
Komentář 60284
Ale tohle...to jako fakt?
Zdroje jsou NA CO presne? Ja vim o asi milionu veci, na ktere nejsou zdroje. Ve state...a v podstate temer v jakemkoliv.
Na co presne tedy ty zdroje "vzdycky budou"?
Komentář 60286
Zvyšok je strawman, ja predsa nikde netvrdím že môže mať štát ľubovoľne veľké výdavky ( a tomu úmerné príjmy ).
Komentář 60288
Komentář 60295
Komentář 60298
Komentář 60303
Komentář 60305
Komentář 60307
Komentář 60309
Komentář 60312
A späť na začiatok, kým budú v štáte obyvatelia tak bude koho daniť. Pretože podnikatelia stále budú chcieť zarábať a zamestnanci stále budú musieť pracovať, aby sa uživili. A živnostníci stále budú poskytovať služby, lebo tiež potrebujú peniaze.
Komentář 60313
Komentář 60318
Komentář 60320
Komentář 60327
Štatistiky rozpočtu ČR nemám naštudované, ale určite viem že percentuálna hodnota dlhu SR sa od poslednej krízy postupne zmenšovala, čo je v rozpore s Vašim tvrdením že viac daní znamená vyšší dopyt po podporách od štátu.
Komentář 60329
Omlouvám se, tohle mě prostě dostalo do kolen. Je ale nutno Vám uznat, že se mnou souhlasíte, že stát bude mít vyšší výdaje. Kdybychom měli v té Vaší třeskutě zábavné implikaci pokračovat dál, pak v případě kvalitnějších služeb státu by mohlo ubýt těch soukromých, což znamená, že jim klesnou zisky, klesnou tím pádem i vybrané daně... a stát půjde s těmi kvalitními službami zugrund, protože na to nebude mít.
Tak jako tak, je zajímavé vidět, že se v něčem shodneme, byť ne ze stejných důvodů ;)
Komentář 60336
A k tomu tvrdeniu že ak bude štát poskytovať čoraz viac služieb tak skrachuje odkazujem na ČSSR. V socializme štát poskytoval všetky služby a neskrachoval, skončil kvôli porušovaniu ľudských slobôd.
Komentář 60353
Komentář 60358
Mno, odpustim si vlastni uvahu o idiotech a zkusim misto toho doplnit tu zabavnou implikaci o jeste treskutejsi pokracovani.
Ano, stat pujde se sluzbami zugrund, tudiz pribude tech kvalitnejsich soukromych, vzrostou jim zisky, tim padem i dane statu a ten zacne rasit, bujet a vzkvetat.
Takze fungovat to bude, ale aspon mame vinika. Svine soukromacky!
Komentář 60321
Ano, jiste na to stat ma, ale nejak to nic nerika, co ze to presne je.
Ne, stat na chod statu nema. Porad si na to nekde pujcuje...mimochodem, I kdyby nic jinyho.
A nema ani na to zaplatit poradny duchody, I kdyz lidi vproduktivnim veku odrbava takovym zpusobem, ze by duchody mely byt tak 3x vetsi.
Komentář 60328
A dôchodky nie sú malé kvôli štátu, ale kvôli kapitalizmu. Vypočítavajú sa totiž z malých miezd. Kto veľa zarábal má aj dôchodok vysoký.
Komentář 60331
Komentář 60337
Komentář 60344
Komentář 60346
Komentář 60362
Komentář 60365
Pokud byste si mohl s pěnězi dělat opravdu co chcete a žádný státní penzijní systém by neexistoval, tak už nemá moc smysl hovořit o důchodu. Můžete si ty peníze šetřit/investovat a pak z nich žít až už nebudete chtít ve stáří pracovat. Ale taky s nimi můžete dělat cokoliv jiného.
Komentář 60369
Nejen ty peníze, ale celou tu starost jako takovou.
Komentář 60370
Komentář 60371
Komentář 60377
Ukažte teda prosím, kde to skončilo fiaskem z jiného důvodu než, že došlo k nějakému státnímu zásahu, jako například znárodnění těch fondů.
Komentář 60332
Komentář 60338
Komentář 60394
Na jedné straně stál miliardář Ivanishvili, jehož majetek odpovídá zhruba 32% HDP celé země a který má vazby na Rusko. Na druhé straně bývalý premiér Saakashvili, který zemi zbavil korupce a velice pozvedl, ale nakonec se z něj stal nefalšovaný diktátor. Proběhla i volební reforma, díky které je 120 míst v parlamentu poměrových a 30 míst většinových. Předtím bylo 73 míst většinových a 77 míst poměrových. Zároveň se snížila hranice vstupu do sněmovny na 1 procento, takže se tam dostalo všechno možné včetně i libertariánů (strana která se jmenuje "Šiška").
No a docela nepřekvapivě vyhrál stávající kandidát Ivanishvili, stejným způsobem jako Babiš v ČR. Volila pro něj většina venkova a třeba i menšiny (Arméni), protože protikandidát vyjádřil podporu Azerbajdžánu, který je teď s AM v konfliktu.
https://agenda.ge/en/news/2020/3444
A k věci - kupování hlasů tam probíhalo taky, už v roce 2016 taková obvninění byla, teď to bylo celkem jasné a dokonce i nefalšovaně přímé - žádné zvyšování důchodů nebo přídavek v prosinci. Prostě cash na ruku u volební místnosti. To nejzajímavější - cena hlasu 50 lari, v zemi, kde průměrný plat je cca 1000-1200 lari měsíčně.
Celá Gruzie je imho zajímavá z hlediska ancap/libertariánství. Zkorumpovaný postsovětský stát, který se v mnohém změnil, mimochodem v jeden okamžik propustil na hodinu všechny příslušníky všech policejních útvarů (řešení korupce) a následovala reforma. Teď se prezentuje se jako země s minimem byrokracie, překážek a regulací, nízké daně, volná vizová politika atd, na druhou stranu velká příjmová nerovnost, velmi slabá měna a teď v souvislosti s COVID19 a zásahy Ruska dost velké finanční problémy. Samozřejmě je otázka, jak dlouho jim to vydrží v situaci, kdy u moci je takový gruzínský Babiš.
Komentář 60496
.........................................................
Nezapomente na to, že "kdo rychle dává, dvakrát dává"
no a když se to přepočte na naše many, tak tady by to pak bylo asi dvacetkrát více, tedy asi tisícovka Kč, to by taky jistě povzbudilo mnoho voličů k jisté volbě...
Komentář 60498
Komentář 60499
to je stejný jako s tím vstupováním do řeky,
taky je zakázáno vstoupit dvakrát do téže řeky...