Jazykové šílenství – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Není nad to, učit se gramatiku a nechápat přitom významy slov, které ji tvoří. Není nad to, učit se cizí slovíčka, jejichž český ekvivalent občas ani neznám, bez kontextu. Podobně bohužel vypadala moje výuka cizích jazyků na základce a střední škole. I když jsem se „učil“ němčinu prakticky sedm let, nikdy jsem nepochytil víc než základní slovní zásobu. Začal jsem ji navíc nesnášet a dodnes se někdy cítím méněcenně. Určitě lituji toho, že jsem se nesnažil víc, ovšem stále jsem já byl klientem škol a školy byly placené mimo jiné za to, aby mě motivovaly. Učitelé rozhodně mohli učit daleko lépe; ale na druhou stranu, komu by se chtělo učit složitěji pod tím vším tlakem byrokracie? Ze žalostných výsledků nakonec viním spíš systém, který jen velmi málo dokáže pečovat o individualitu. Studenty shlukuje do velkých heterogenních skupin a nutí je věnovat se společně spoustě různých oborů. Systém mi prostě přidělil učitele a předmět a po těch chudácích pak požadoval, aby hodnotili moje předem definované výstupy…

Školy bohužel mě i podobné případy testovaly z pokročilé látky, aniž bychom vůbec chápali základy. Aby se podobné šílenství nedělo dál, je podle mě důležité, aby se školy skutečně zaměřovaly na potřeby studentů, rodičů nebo učitelů, nikoli státu nebo zájmových skupin. V takových školách by pak slovo studenta nebo rodiče mohlo mít velkou váhu a student by si mohl vybírat, jak moc a na jaké úrovni se chce čemu věnovat. Učitel by mohl na tyto požadavky citlivě reagovat a společně se studentem ve škole budovat příjemné prostředí. Cestu k tomuto stavu spatřuji v podpoře paradigmatu svobodného vzdělávání a především v decentralizaci a demonopolizaci školského systému.