Nedocenitelný dar jazyka – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Tohle jsou žvásty o ničem. Zlatej Hofman!

Táhni ty jedna zkurwena kundo! Mrdáš s opatem vašeho kláštera, mrdko!

pane jeptiško, co je to ten Hofman furt a proč tady tím furt tapetujete?

Díky za tuto úvahu, tentokrát souhlasím se vším, co autor říká.

Také děkuji. :)

Bohužel právě anarchokapitalisté se vyznačují tím, že používaný jazyk značně redukují, resp. mnoha pojmům přiřazují svévolně svůj vlastní význam, takže dorozumět se s anarchokapitalistou je často téměř nemožné.:-)

Jako příklad uvedu pojem daň. Toto slovo anarchokapitalisté ztotožňují s pojmem loupež a pojem daň se tak v jejich slovníku stává zcela nadbytečným.

Další pojem, který v anarchokapitalistické mluvě ztratil opodstatněnost, je pojem "maximální užitek". Podle anarchokapitalistů vede každé jednání kohokoliv k maximálnímu užitku toho, kdo právě nějak jedná. Pojem maximální užitek, potažmo pojem "užitek" se tak zcela vyprazdňuje a ztrácí jakýkoliv smysl.

Tak s tím prvním uvedeným příkladem podle mě nevyvozujete správný závěr. Anarchokapitalisté neztotožňují daň s loupeží - pouze tvrdí, že daň je druhem loupeže, a to je rozdíl. Ne každá loupež je daní, daň je jednou z možných forem loupeže, proto se slovo ani daň nadbytečným nestává.

Co se týče toho maximální užitku, zrovna já jsem tenhle termín snad nikdy nepoužil a vídám ho používaný minimálně. Nicméně, je přeci rozdíl, jestli ten termín použijete v ekonomické diskuzi nebo v běžném životě. Je celkem běžné, že slova mají více významů. Aby diskuze mezi lidmi proběhla úspěšně, ty zásadní a sporné termíny je třeba si vždy definičně vymezit. Pokud se něco takového nestane, pak je chyba na straně jak anarchokapitalistově, tak i Vaší.

Ak si odmyslím že označenie dane za lúpež nesedí ani z právneho hľadiska ( lebo pri platení dane pri Vás daňový úradník so zbraňou nestojí ) tak aj tak Vaša argumentácia nesedí. Aké druhy lúpeže poznáte, okrem toho že ste si vymyslel že daň je druh lúpeže?

zrovna tohle téma je omýlaný pořád dokola: daňový úředník u Vás sice nestojí se zbraní ale když odmítneš zaplatit tak pošlou někoho kdo ty zbraně má (policie), rozdíl je pouze v tom jaký prostředky k získání Vašich peněz ta která entita použije a to že to není loupež z právního hlediska je opravdu milý...sláva státu kterej říká že když krade on tak je to OK

Nie, dlh na dani nevyberá policajt. Policajti prídu až keď Vy násilím zaútočíte na exekútora. Ale o to že si mýlite útok s obranou ani v tejto diskusii nejde, ide o to že vyberanie dane nespĺňa skutkovú podstatu lúpeže. Aj keby platilo že štát nemá právo vyberať dane, aj tak by ten výber daní bol bližšie ku vydieraniu než ku lúpeži.
A to nehovorím o prípadoch kedy zamestnávateľ zamestnancom dane a odvody strhne z výplaty, ale štátu ich nepošle. TOTO je krádež a rovno dvojnásobná. Alebo keď obchodník naúčtuje DPH ale štátu ju nepošle.

Holt to vidíme každý jinak už od samýho počátku, já na exekutora nazaútočím já se právě bráním proti tomu aby mi někdo bral plody mojí práce. s tím vydíráním vs loupež asi i souhlas.

>> daňový úředník u Vás sice nestojí se zbraní ale když odmítneš zaplatit tak pošlou někoho kdo ty zbraně má

V teto souvislosti mam pro Vas dobrou zpravu: neni hned nutno rozsirovat domaci bibliotheku, aby pojala veskere svazky dila Ottova; pri Vasi urovni priblizeni se k jazyku ceskemu by jiste vykonal dostatecny kus dila i kapesni slovnik brnenskeho hantecu.

co? proč si myslíte že kvůli této větě potřebuju Ottův slovník naučný

>> proč si myslíte že kvůli této větě potřebuju Ottův slovník naučný

Psal jsem sice, ze nepotrebujete, ale rozumim. Duvodem je, ze neznaje Vas jsem automaticky uvazoval variantu pro Vas priznivejsi, tedy ze je Vam pouze nejasny vyznam daneho slova, a nikoliv, ze jste hned blb. Obsah slova loupez je prave a presne ten, ze danovy urednik u Vas se zbrani STOJI, a naopak nema zhola nic spolecneho s EXPOST knouranim u libovolnych pohunku tatky Burese.
Rozdil neni POUZE "v tom jaký prostředky k získání Vašich peněz ta která entita použije", ale PRAVE v tom. Coz je - na rozdil od rozdilu Vaseho - skutecne rozdil.

Tak jiné typy loupeže jsou např. rabování nebo přepadení. Jinak naprostý souhlas s Mnichem.

Rabování a přepadení nejsou druhy loupeže. Jsou to pojmy s plně autonomním obsahem a významem, které mají společné jen některé apekty.

Cože? Loupež je Internetovou jazykovou příručkou definována jako zmocnění se cizího majetku násilím. To loupež a přepadení snad nejsou? Podle SSJČ znamená rabovati mj. loupit majetek bezbranného obyvatelstva. Podle korpus.cz je slovem nejvíce podobně používaným jako loupež přepadení. Tak už fakt nevím, kdo tady svévolně přiřazuje významy...

Cože? Loupež je Internetovou jazykovou příručkou definována jako zmocnění se cizího majetku násilím. To loupež a přepadení snad nejsou? Podle SSJČ znamená rabovati mj. loupit majetek bezbranného obyvatelstva. Podle korpus.cz je slovem nejvíce podobně používaným jako loupež přepadení. Tak už fakt nevím, kdo tady svévolně přiřazuje významy...

Cože? Loupež je Internetovou jazykovou příručkou definována jako zmocnění se cizího majetku násilím. To loupež a přepadení snad nejsou? Podle SSJČ znamená rabovati mj. loupit majetek bezbranného obyvatelstva. Podle korpus.cz je slovem nejvíce podobně používaným jako loupež přepadení. Tak už fakt nevím, kdo tady svévolně přiřazuje významy...

Pardon za několikeré zveřejnění, nějak mi blbne ověření "jsem robot".

Lúpež a lúpežné prepadnutie sú synonymá, 2 pojmy označujúce rovnaký skutok. A rabovanie môže prebiehať aj bez prítomnosti majiteľa rabovaného objektu, takže bez fyzického násilia voči osobe. Čiže to nie je lúpež ale krádež+ničenie cudzieho majetku.

Opět - cože? Dobře, zkusím to zkopírovat přímo ze SSJČ.

rabovati ned. (z něm.)
1. (~; co) loupit majetek bezbranného obyvatelstva, vylupovat (opuštěné) byty ap., zvl. za válečného tažení; plenit 1, drancovat 1; (hromadně, pustošivě) vykrádat, vylupovat (vůbec), loupit I 1, 2: nacistické rabování na Ukrajině; vzbouření sedláci začali r. panská sídla; r. po domech (Jir.); r. židovi krčmu (K. Čap.)
2. (~; co, řidč. koho) nešetrně, nehospodárně, bezohledně těžit z něčeho, řidč. někoho; plenit 2, drancovat 2; vykořisťovat: r. v lesích, lesy, v dolech, doly; r. dříví; cizí kapitalisté nás rabovali a vyžírali (Zápot.); expr. (autor) smí být kdykoli rabován a vykrádán (Šal.)
3. expr. (co, koho) prohledávat, šacovat: r. kapsy (Včel.); budeme tě r. (Jahn)
4. horn. řidč. (~; co) plenit 4: r. výztuž
5. kart. (~; co) (v někt. hrách) po rozdání brát vyloženou kartu před nahlédnutím do vlastních karet: r. na červenou; r. krále
• předp. na- (si), pře-, vy-;
→ nás. rabovávati
• bez předp.

Dokázal-li jsem vám konečně, že rabování je typ loupeže, pak musíte i uznat, že loupežné přepadení je pouze jedním z typů loupeže. Pro jistotu ještě přikládám definici loupeže ze SSJČ, abyste viděl, že to sedí:

loupež, -e ž.
1. zmocnění se cizího majetku násilím: dopustit se l-e; být přistižen při l-i; přen. expr. koloniální l. uchvácení (koloniálního) území; práv. trestný čin záležící v užití násilí n. pohrůžky násilím s úmyslem zmocnit se cizí věci
2. řidč. kořist z loupeže; lup I: stůl plný l-e (Jir.)

Veď aj v tej Vašej definícii máte že "vylupovat (opuštěné) byty", ako sa môžete pri vylupovaní opusteného bytu vyhrážať násilím či použiť násilie voči neprítomnému majiteľovi???

Násilí musí být jen vůči člověku? Vylomit dveře do cizího domu není násilí?

Hofman nekouří, nepije a nefetuje. A navíc je to fešák. Bo jhdbb ssfsretzewcfnkwjvgwenmjigbraejigfernjvka,LŮSRBG

To snad už nemyslíte vážně, vždyť slovo loupit se vyskytuje přímo v té definici slova rabovat - a loupit znamená vykonávat loupež, kdyby Vám to bylo málo. Představte si, že uplatnění fyzické síly (násilí) nemusíte použít jenom vůči živé osobě, jak ostatně ukazuje Regis. Prosím Vás, než z něčeho příště začnete anarchokapitalisty obviňovat, aspoň si to ověřte, tohle fakt působí, jako byste prostě za účelem vyvrácení ankapu popíral fakta.

To potom podľa vašej pomýlenej definície je lúpežou aj krádež, pokiaľ pri nej príde k poškodeniu majetku.

Podle mojí pomýlené slovníkové definice, lol. No, poškodit ne, stačí použít fyzickou sílu, abych se dostal někam, kam přistup nemám - což se typicky asociuje s tím, že to buďto udělá přímo člověk, anebo k tomu využije nějaký nástroj. Ostatně, slovo příbuzné se slovem oloupit je vloupat se (někam). Jinak, ještě mě v noci napadl další typ loupeže, kterým je např. loupež v bance a podobných podnicích, která se dost zásadně liší od loupežného přepadení, kdyby Vás to zajímalo. Na Vaši obhajobu, jste Slovák a možná některým českým slovům nerozumíte tak dobře; spíš mě mrzí, že jeden z největších kritiků ankapu na Stokách vůbec nedokáže přiznat svoji chybu.

Medzi lúpežným prepadnutím a lúpežou v banke je rozdiel akurát v počte obetí. A snáď ešte v tom že lúpežné prepadnutia sa stávajú aj v exteriéri, kým banková lúpež je v interiéri. A je teda podľa Vás aj krádež druhom lúpeže?

Když už tu rozebíráte ty slovníkové definice:
"dobrovolný" příd.
konající něco n. konaný bez povinnosti, z vlastní vůle (op. nucený, povinný): d-í spolupracovníci; sbor d-ch pomocníků; d. příspěvek; d-á dražba; d-á chudoba; d-á samota; d-á smrt sebevražda; → přísl. dobrovolně; → podst. dobrovolnost, -i ž.
[z https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=dobrovoln%C3%BD&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no]

Přijde vám, že když jdete do práce, případně si něco nakoupit (třeba rohlíky), tak to děláte nějaké povinnosti případně proti své vlastní vůli?

O tom sa dá diskutovať do nemoty. Trebárs, že do práce nechodím "bez povinnosti", ale preto, že mám vyživovaciu povinnosť voči manželke a deťom. Alebo že mám povinnosť pracovať stanovenú kresťanským náboženstvom (ono "kto nechce pracovať, nech ani nežere", trošku menej expresívne napísané v 2. liste sv. Pavla Solúnčanom).

Ano, dá se o tom debatovat do nekonečna. Jakože já to asi přežiju a holt budu každou situace složitě opisovat, jen mi to přijde trochu hloupé.

Problém je když si někdo vymyslí, že něco nedělá dobrovolně - třeba chodí do práce aby živil sebe nebo manželku. A na základě toho si vůči té druhé straně se kterou "nedobrovolně" uzavřel nějakou dohodu, nárokuje něco navíc. Jako kdyby tu druhou stranu snad mělo povinně zajímat, proč se ten člověk rozhodl tu dohodu uzavřít. Ani z toho co jste zmínil vy, nijak neplyne že by vás ten zaměstnavatel nutil něco dělat proti vaší vůli/nedobrovlně. To co vás "nutí" to jít dělat je něco úplně jiného. Tedy nevím proč by z toho měli plynout nějaké další nároky vůči němu. Je to pochopitelné?

Áno, potraviny si nakupujem lebo bez jedla by som umrel od hladu. Nedobrovoľne.
A pracujem aby som si tie potraviny mal za čo kúpiť. Aby som nedobrovoľne neumrel od hladu.

Já se neptal jestli to děláte "dobrovolně", definici kruhem fakt neberu. Ptal jsem se jestli to děláte proti vlastní vůli nebo z nějaké povinnosti.

Přičemž vycházím ze slovníkové definice, abyste mi nemohl tvrdit že si vytvářím nějaké nové "ankap pojmy."

To nebola definícia ale odpoveď na Vašu otázku. A ešte doplním, sú samozrejme aj veci ktoré robím dobrovoľne, aj niektoré nákupy, napr. noviny nie sú na rozdiel od jedla nutnou podmienkou prežitia.

S vámi holt asi nikdy rozumná řeč nebude. Definice řešíme proto abychom se tu nebavili jeden o koze druhý o voze, jak se říká.

Spousta pojmů má různé významy, i to slovo "dobrovolně" se používá různě a nemusí to vždy odpovídat té slovníkové definici na kterou jsem se tu odkázal. Je to jen příklad, že vy taky používáte nějakou "svou definici" toho slova, kterou nemusí každý akceptovat. To že nechcete umřít hlady je snad vaše vůle ne? Není to nějaká povinnost do které by vás někdo nutil. Tedy to to že jdete nakoupit rohlíky je stále dobrovolně (pokud si pod tím přestavím to co se píše v tom slovníku). Občas lidi už život nebaví a z vlastní vůle se rozhodnou ho ukončit. A většina lidí asi nebude mít problém říct, že to udělali dobrovolně, přestože je k tomu vedly nějaké vnější okolnosti (třeba nesnesitelná bolest při nějaké nemoci). Já když tady v našem kontextu mluvím o dobrovolnosti tak tím myslím to, že nejste do ničeho násilím nebo jeho pohrůžkou nucen, což bych řekl docela odpovídá i té slovníkové definici co jsem odkazoval.

Takže jo, i ten pojem rabování se může použít v různých významech. Ty významy se můžou nějak překrývat a nebo to taky může být něco úplně jiného (proto to v tom slovníku odděleno čísly). Jednodušším příkladem takového slova s různými významy (neboli homonyma) je slovo los - může to být zvíře nebo loterijní tiket. Ten význam slova rabovat na který poukazujete se používá velmi řídce (máte to tam u toho napsáno), ale už to znamená něco jiného než o čem se tu bavíme. Asi mi nebudete tvrdit že nešetrně vykácet les mladých stromů a vybrat něčí obchod je to samé. U toho vašeho významu (vykořisťování kapitalisty) tam máte odkaz na citaci komunisty Zápotockého, takže tím je dán i kontext kdy se to slovo takto používá (spíš používalo).

Jestli tohle nedokážete pobrat, tak je to spíš smutné, než směšné.

Ja mám pocit že definície riešite aby ste exhiboval v slovíčkarení.
Pokiaľ pre Vás ani smrť nie je dostatočným dôvodom na nedobrovoľnosť potom aj prijať podmienky vydierača či lupiča je "dobrovoľné", veď nič horšie než smrť vám nehrozí. Navyše ak ideme do detailov tak pravdepodobne menej bolestivá než pomalé umieranie od hladu. A nerozumiem čo majú s našou diskusiou spoločné samovrahovia. Niekto sa zastrelí naschvál, niekto pri neopatrnej manipulácii so zbraňou. Ale to že samovrah sa zastrelil dobrovoľne nedokazuje že aj ten čo neopatrne manipuloval s nabitou zbraňou sa zastrelil dobrovoľne. Alebo niekedy je zabitie cudzej osoby vražda a niekedy eutanázia. Toho prvého zabili nedobrovoľne, toho druhého s jeho súhlasom, teda dobrovoľne.

Tak to máte špatný pocit. Já řeším definice, protože když já mluvím o voze a vy o koze, tak to není moc plodná diskuze.
Očividně i to co si vy představujete pod pojmem dobrovolnost se poněkud rozchází s tím co se o tom píše v mainstreamovém slovníku češtiny. Pokud se sebevrah zabíjí z vlastní vůle (a tedy dobrovolně, jak uznáváte), tak snad i to že jste se rozhodl že chcete žit děláte z vlastní vůle (a tedy dobrovolně). A tedy z vlastní vůle si jdete obstarat obživu abyste neumřel hlady. Ano, pokud vás někdo zastřelí proti vaší vůli tak je to nedobrovolně, a pokud se zabijete omylem, tak to podle té slovníkové definice asi není dobrovolně (ale dobrovolné rozhodnutí je, jak moc si budete dávat pozor při manipulaci se zbraní). Nicméně takové situace v naší diskuzi neřeším. Řeším jestli něco děláte z vlastní vůle, nebo jestli vás k tomu někdo násilím nutí. Pokud vás někdo k ničemu násilím nenutí tak nevím, jak bych měl obhájit, že vy se rozhodnete vůči němu násilí použít a obrat ho o něco na rámec nějaké vaší (z vlastní vůle, bez násilného donucení) uzavřené dohody.

Že nějaké rozdíly v definicích nemůžete pobrat a pak tady plácáte nesmysly (jako to že se střílíme do vlastní nohy, nebo že tvrdím že bankrotující podnikatel je ve finančním zisku) není můj problém. Vedle jsem vám přepsal jeden odstaveček, abych se tomu spornému pojmu "dobrovolnost" vyhnul, tak na to můžete pěkně věcně zareagovat.

Pardon, nevšiml jsem si že už jste tam reagoval.

No keby ste vozy nepremenovávali na kozy tak by nebolo treba pred každou dikusiou siahodlho diskutovať o pojmoch a definíciách.
V mainstreamovom slovníku češtiny sa nepíše nič o tom že podnikateľ krachuje dobrovoľne, alebo že nešikovný majiteľ strelnej zbrane zahynul dobrovoľne, takže myslím že môj výklad sa so slovníkom zhoduje viacej než Váš.

Kdybyste si na to neustále nestěžoval a akceptoval terminologii která se na těchto stránkách používá, tak by nebylo potřeba sáhodlouze diskutovat.
To se tam sice nepíše. Ale jak si podnikatel nastaví svůj podnikatelský plán nebo jak si majitel nastuduje zacházení se zbraní už dobrovolné rozhodnutí podle slovníkové definice je.

A nie náhodou opačne, že keby ste si nevymýšľali vlastné definície tak by hneď bolo vidieť aké bludy propagujete?

Z uplynulých diskuzí s vámi mám spíš pocit, že často máte problém pochopit o čem mluvím a kritizujete něco, co vůbec netvrdím. Pochopil bych to když spolu mluvíme o daném tématu poprvé, ale ne potom co vám to několikrát zopakuju, upřesním a vysvětlím jak to myslím, a vy to furt jedete dokola. Takže, ne.
Hlavně, že tu furt vytahujete marxistické pojmy jako "nadhodnota" a z toho odvozené "vykořisťování". Což je termín, pro který existuje naprosto běžně používané neutrální výrazy (finanční zisk). To vůbec nejsou pojmy, které vznikly abyste si mohl obhajovat nějakou ideologii, že?

Veď áno, tá nadhodnota je pre majiteľa zisk, ja som ani nikdy netvrdil opak. Plus ak v tej firme aj pracuje tak má zisk aj z vlastnej práce.

Tak to jsem rád že si rozumíme, já si ani nemyslím, že jste někdy tvrdil opak. (Teda otázka, kdo a jak určí kolik si ten majitel může vyplatit za práci a kolik je jeho "nespravedlivý zisk" platí pořád, ale už to teď teda neřešme).

Teď bych už jen potřeboval vysvětlit, proč je to, že má majitel ten zisk něco špatného. Tím, že to pojmenujete nějakým negativně zabarveným pojmem ("vykořisťování" fuj!) se podstata věci nijak nezmění.

Čo je zlé na zisku? Nič, pokiaľ nie je na úkor iných. Čo zisk z nadhodnoty je.

Tak teď jsem se v tom trochu zamotal, myslel jsem si že jsem si vyjasnili že zisk majitele (když ve firmě přímo nějak nepracuje) je to samé co nadhodnota. To je zase nějaká argumentace kruhem. Vy jste tu navíc uvedl jako extrémní přiklad Bezose, a řekl bych že on je v řízení svojí firmy docela aktivní, takže těžko budete tvrdit, že tam nepracuje a nevytváří žádné hodnoty.

Navrhuju dohodu. Já nebudu používat "ankap definici" dobrovolnosti, aby vás nemátla a vy zase na oplátku nebudete používat marxistické pojmy "nadhodnota" a z toho plynoucí pojem "vykořisťování", protože to zase dost mate mě. Souhlasíte?

No práve preto že nie je zisk ako zisk nechcem na zisk z práce a zisk z kapitálu používať ten istý pojem zisk. Veď práve preto že Vás to mýli že používate iba jeden pojem zisk a potom neviem čo tým myslíte.

Tak pište zisk z kapitálu a zisk z práce. Já totiž mezitím tím žádný extra rozdíl nevidím a na zisku z kapitálu nepovažuju za nic špatného, takže to odmítám nazývat emotivním pojmem vykořisťování.
Problém je asi v tom vašem podivném konceptu že věc má hodnotu danou prací co stála její "výroba". Jakože zase, můžete si to tak pojmenovat. Ale to, že nějaké "nadhodnotě" navíc tvrdíte, že je to špatně už není fakt, ale váš dojem.

Ale i kdybych na to na chvíli přistoupil. Dostanu se do situace, že jsem si svojí prací vytvořil nějakou "hodnotu". Můžu si s ní dělat co chci nebo ne? Můžu ji s ostatními lidmi vyměňovat za co chci a za co chtějí oni? Kdo bude určovat, jestli ta hodnota mojí práce je moc nebo málo vzhledem k hodnotě práce ostatních lidí?

Kdo bude určovat, jestli ta hodnota mojí práce je moc nebo málo vzhledem k hodnotě práce ostatních lidí?
No kdo asi? Hofman, kdo jinej....

Emóciu pojmu vykorisťovanie dávate Vy tým že ho odmietate priznať.
Problém je asi v tom podivnom koncepte že jedna a tá istá vec má miliardy rôznych hodnôt nezávislých od objektívnej reality.

Nie práca má svoju hodnotu, ale výrobky ktoré tí zamestnanci vyrobia majú hodnotu. Ktorú získali vďaka tej práci. Práca ako taká môže naopak hodnoty aj ničiť, aj kradnutie či vraždenie je práca, aj rozbíjanie Bastiatovho okna je práca.

A jakou hodnotu má podle vás Hofman, vy chytrej?

Vy tvrdíte, že je to něco špatného (zisk z kapitálu, tedy to vaše vykořisťování), já ne.

Dobře oprava: Dostanu se do situace, že jsem si svojí prací vytvořil výrobek nějaké konkrétní "hodnoty". Můžu si s ním dělat co chci nebo ne? Můžu jej s ostatními lidmi vyměňovat za co chci a za co chtějí oni? Jak se bude určovat, jestli ta hodnota mého výrobku je moc nebo málo vzhledem k hodnotě výrobků ostatních lidí?

Áno, a?

Ale veď ja predsa nekážem zrušiť obchody, len prestaňte tvrdiť tie ankapistické bludy že čím vyššia cena tým lepšie pre zákazníka.

Paneboze, ty si tak odporujes sam sobe a jeste se tim chlubis, ze s tebou neni mozna fakt zadna normalni debata.
Tvuj diskuzni styl bych shrnul takto:
Co se mi hodi do kramu, to je po mem, protoze proto. Co se mi nehodi do kramu, zavrhnu a nepripustim, protoze proto.
Ja obcas nadhazoval myslenku, jestli by nemohlo byt mozne, ze by ses obcas zamyslel nad tim, co pises...neslo by to?
Respektive, zeptam se konkretne na tuto vec: To, ze to takto delas, to je zamer a tudiz ti to nevadi? A nebo to zamer neni a jen to nevidis, a I kdyz ti clovek konkretne napise,ceho se to tyka, tak to stejne nevidis?

A čo konkrétne si namýšľaš že nevidím či nechcem vidieť? Lebo ja ti do hlavy nevidím či ozaj máš nejakú konkrétnu výčitku alebo si len tak potrebuješ kopnúť.

Lojzo, ta seš rozumnej chlap, nebav se s ním. To už je lepší se bavit s Hofmanem.

Nic z toho netvrdím. Takže můžete mi odpovědět na co se ptám, místo vymýšlení blbostí?

Akože nie, veď je to základ subjektívnej teórie hodnoty. A odpovedal som Vám, čítajte pozornejšie.

Já nevím, napsal jsem tam 3 otázky. První dvě jsou ano/ne, třetí je trochu složitější. Vy jste mi napsal něco co s tím trochu souvisí, ale podstatu toho na co jsem se ptal jste zase minul.

Nechcete zavírat obchody, to teda znamená, že jejich zisk za nic špatného nepovažujete? Chápu to správně?

Chápete to nepresne.
Za prvé, na konštatovaní že čím viac zaplatí zákazník tým viac získa predávajúci nie je žiaden hodnotový súd.
Za druhé, nie som naivný a preto viem že žiaden kapitalista zadarmo robiť nebude, takže nejaký zisk je nutný.
Ale za tretie, body 1 a 2 neznamenajú že schvaľujem úžeru či priekupníkov s maržami v rádoch stoviek percent.

1) To prvé mohu konstatovat taky. Nicméně pokud se vám nelibí, jak prý tvrdím, že je to něco lepšího, tak to asi nějak hodnotit musíte. Je to docela jednoduché, když bude ta cena nízká (zisk 0) tak si to nekoupíte nikde, protože nikdo nebude mít důvod to dělat, čím větší bude potenciální zisk, tím víc lidí se do toho pustí a vy si to budete moct koupit. A čím víc lidí to bude dělat, tím vetší konkurence mezi nimi a tím bude ta cena zase klesat.
2) Co z toho jako plyne? Nějaký "nekapitalista" snad někdy bude dělat zadarmo? Hodnotíte ten zisk tedy jako něco špatného?
3) Co vyřešíte tím, že to zakážete?

4) Jak se teda má určovat, kolik je ta hodnota mého výrobku vzhledem k hodnotě výrobků ostatních lidí, které bych si s tím chtěl vyměnit? Jaký máte lepší způsob, než že si to ti lidé navzájem ohodnotí vůči své situaci/možnostem/požadavkům a podle toho se rozhodnou, jestli transakce proběhne nebo ne?

1. No práve, môžete to konštatovať takisto a namiesto toho si vymýšľate nejaké bizarné teórie čo to majú zakryť.
2. Ja nepropagujem socializmus a teda ani "nekapitalistov". Ale demokratický sociálny štát.
3. A kde tvrdím že chcem niečo zakázať? Ale teda hypoteticky ak by áno, no dosiahnem tým že sa priekupníci či úžerníci budú živiť inak, užitočnejšie pre spoločnosť.
4. Nerozumiem, to sa máme vrátiť v histórii ku barterovému obchodu?

1. To, že si něco koupím levněji, je samozřejmě fajn. Proto je fajn mít co největší konkurenci, která nutí lidi soutěžit o zákazníky a snaží se jim nabídnout lepší/levnější/kvalitnější služby aby jim dali přednost. Co není fajn, když někdo začne nařizovat nějaké maximální ceny, minimální mzdy apod. Vede to pak k nedostatku (či jeho prohloubení), vzniku černého trhu apod.
2. Já vím a nesouhlasím s tím (rozhodně ne v takové míře jako je teď). Ale v prvé řadě nesouhlasím s tou marxistickou/socialistickou argumentací o vykořisťování, kterou používáte.
3. Fajn, tak jestli je to jen něco, co se vám nelíbí, ale nechcete to prosazovat s využitím násilí (skrze stát), tak se prakticky shodujeme. Ano?
4. Tak ta cena se vyjadřuje typicky v nějaké měně.

1. No hurá, pri tom ankapáckom dogmatizme je aj to pokrok. A vidiac Váš bod 2 tak ja zase nemám rád tie rozprávky o škodlivosti minimálnej mzdy či maximálnej ceny.
2. Že sa Vám nepáči nejaké názvoslovie s tým ja nič nespravím.
3. Nemyslím si že ak štát na svojom území chráni svojich obyvateľov tak pácha násilie.
4. No práve. A Vy ste písal o nejakej výmene tovarov a nie o kúpe a predaji v danej mene.

Samozřejmě, že to určí Hofman. Jinak si se svým zbožím dělejte co chcete. Hofman má nevyčíslitelnou hodnotu. Hofman není zboží !!!!! Ale je boží ! :-)

Když už tak spíš obráceně, ne? Krádež je "neoprávněné zmocnění se cizí věci". Třeba když vám nenápadně z kapsy vytáhnu peněženku.
Loupež by to byla, při tom použijete násilí (nebo jím pohrozíte. Třeba když mě zmlátíte/budete na mě mířit pistolí a pak mi vezmete peněženku.

Nie, krádež predsa nemusí byť iba vrecková krádež. Ale aj vykradnutie bytu či auta, pričom sa poškodí napr. zámok dverí.

Však jo. Z té slovníkové definice je krádež nadřazený pojem. Pro některé krádeže se používá i pojem loupež. Ale ne vždycky, běžně se zaměňuje vykrást/vyloupit byt aniž by se to nějak upřesňovalo.

Keď už sa toľko oháňate slovníkom, hľadal som v spomenutých definíciách rabovania a lúpeže že kde sa píše o tom že krádež je nadradený pojem a našiel som tam aj toto :
2. (~; co, řidč. koho) nešetrně, nehospodárně, bezohledně těžit z něčeho, řidč. někoho; plenit 2, drancovat 2; vykořisťovat: r. v lesích, lesy, v dolech, doly; r. dříví; cizí kapitalisté nás rabovali a vyžírali (Zápot.); expr. (autor) smí být kdykoli rabován a vykrádán (Šal.)

Z toho vyplýva že vykorisťovanie je druhom rabovania, čiže násilia. To ste si parádne strelil do vlastnej nohy :-DDD

Je super, že jste si to konečně přečetl. A to jste si všiml správně, akorát že rabovat je slovo polysémní. Co číslo, to odlišný význam. Odkazoval jsem na první význam toho slova, který je zároveň souvisí s loupením. Přičemž jednotlivé významy slov je vždy třeba vykládat zvlášť, nelze je zaměňovat.

Rabování není polysémní. Příkladem polysémního slova je např. oko, které může přestavovat zrakový orgán, past na králíka, mastnotu v polévce, součet karet 21 v karetní hře oko apod. Čili zcela odlišné významy pro totéž slovo. Dovedete uvést obdobné zcela odlišné významy pro slovo rabování?

To, co říkáte, je definice homonymie... polysémie je mnohoznačnost, což znamená, že významy spolu souvisejí. Příklad oka uvádíte správně, jenže nesprávně vyvozujete, že mezi sebou nesouvisí. Ty významy někdo vytvořil na základě podobnosti s původním slovem - zrovna u těch karet Vám to asi neřeknu, ale třeba ta past na králíka bude nápadně kulatá. Především, polysémii poznáte tak, že ve slovnících významy máte napsané očíslovaně, jako různé významově související významové varianty jednoho slova, nikoli přímo odděleně, jak tomu je u homonymie. A slovo rabovat má tyto významy uvedené minimálně dva - ostatně, je to celkem hodně používané slova, takže je celkem přirozené, že ho lidé přenášejí i jiných kontextů.

A co třeba Hofman?

Hofman je termín, který bych zařadil do mnou nazývaných cimrmanismů. Další příklad může být třeba Chuck Norris. :D

Loupež = zmocnění se cizího majetku prostřednictvím násilím vůči osobě, nebo pohrůžkou násilí vůči osobě. Máme zde oloupeného. Vyrabovaný dům, neoznačujeme jako oloupeného. Přepadenou osobu, které bylo toliko ublíženo na zdraví, neoznačujeme, jako oloupeného.

Přepadení = násilný akt vůči osobě, či majetku, kdy cílem nemusí být vždy zmocnění se cizího majetku, teprve pokud je přepadení završeno získáním zmocněním se cizího majetku, stává se z přepadení loupež a už nejde o pouhé přepadení.

Rabování = násilné zmocnění se cizího majetku, aniž by k tomuto došlo za přítomnosti majitele daného majetku. Za přítomnosti majitele toho majetku jde o loupež a ne rabování.

Takto bych to viděl já.

Definujte to, jak chcete, je to Vaše právo. Je však zvláštní, že vyčítáte anarchokapitalistům, že si svévolně definují slova, když to děláte především Vy sám. Přímo ve slovníkovém termínu slova rabování je loupení explicitně zmíněno. A ano, samo o sobě přepadení nemusí být vždy loupeživé, to jsem napsal nepřesně; ale zároveň loupeživé přepadení je zcela jistě také formou loupeže, a to o dost odlišnou nežli bankovní loupež.

>> Pokud se něco takového nestane, pak je chyba na straně jak anarchokapitalistově, tak i Vaší.

To se ovsem hluboce mylite. Prave proto, aby kazda debata nemusela zacinat desifrovanim od cogita ergo sumy, obsahuje kazdy jazyk rozsahlou mnozinu ustalenych, pouzivanych a obecne jasnych vyrazu, jez pro potreby nevzdelancu a ostatnich cizincu byvaji take zhusta shrnovany do slovnikuu. Kuprikladu zrovna slova loupez, uzitek ci maximum byste jiste v nekterem objevil.

Samozrejme, na geblsovstinu, ptydepe a zmrdi newspeak jsou vsechny slovniky kratke. Ale pokud nejake prase krouti tyto jasne dane pojmy opakovane a zcela umyslne, pak toporem pres rypak zaslouzi jen a jen ono.

Jistě, jazyk je výhodný právě z důvodu, že v něm panuje relativně velká shoda na definicích. I tak je ale řada slov polysémní anebo je řada z nich odborně používána jinak než laicky. Pokud vidím, že můj oponent používá nějaký termín jinak než já, je pak velkou chybou nedomluvit se na společných definicích - bez ohledu na to, jaký je důvod toho, proč někdo tu definici pozměňuje.

>> je pak velkou chybou nedomluvit se na společných definicích - bez ohledu na to, jaký je důvod toho, proč někdo tu definici pozměňuje

A co presne nechapete na "ustalenych, pouzivanych a obecne jasnych" a "prase krouti opakovane a zcela umyslne"? Pokud zmineny brav rika cerne bila, misto ne rika ano a sve niterne presvedceni "mejme se radi" vyjadruje pokrikem "hrr na ne", sotva pujde o drobne nuance odborneho jazyka. To je proste zmrd nebo jiny politik a klast v takovem pripade sebemensi dil viny sobe je do nebe volajici zhovadilost a idiotske slunickarstvi.

S tím souhlasím - ale to už mi přijde úplně jiné případy než to, nač narážel Richard Fuld. Samozřejmě to bylo myšleno v souvislosti diskuzí a v souvislosti lidí, kteří mají úmysl vést nějaký dialog, nikoli užívat eristiky, aby zaměnili černou za bílou a manipulovali davy apod.

>> ale to už mi přijde úplně jiné případy než to, nač narážel Richard Fuld

Ehm: "právě anarchokapitalisté (...) přiřazují svévolně svůj vlastní význam".

>> Samozřejmě to bylo myšleno v souvislosti diskuzí a v souvislosti lidí, kteří mají úmysl vést nějaký dialog

OK, moje chyba. Nejak jsem nabyl mylneho dojmu, ze to vztahujete i na anarchokapitalisty.

Bohužel tato rada k používání jazyka předpokládá, že na obou stranách jsou lidé, kteří používají jazyk a používají jej rozumně. Aneb: ne každý má ten dar, a ne každý jej využívá smysluplně. Lupiče nepřesvědčíš řečmi o tom, aby na tebe nemířil pistolí, trolla slovy nepřesvědčíš o tom, aby přestal tapetovat. Byť samozřejmě souhlasím, že vzájemný respekt a snaha najít nenásilné řešení konfliktu je důležitá.

Však souhlasím, jazyk je nakonec jen komunikační systém, který samozřejmě lze použít špatně. Hrozbu sice nemusím zažehnat slovy, ale mnohdy mi alespoň přemýšlení realizované taky vesměs skrze jazyk může pomoct dojít k nějakému jinému řešení.

Souhlasím. A vzdávám se honoráře. Hofman také nemá žádný honorář.

Že nepřesvědčíte lupiče, aby na Vás přestal mířit? A co například pohled za lupičova záda a pronesení slov: "díky Bohu pane strážníku, právě teď Vás tady tak rád vidím. :-)

Pokud pronesete přesně tuto větu, pak lupič, který ji vezme vážně, je mentálně zaostalý.

Vylučujete existenci mentálně zaostalého lupiče?