Autor: Ondrášeček
Čas: 2020-11-30 00:00:02
Nedocenitelný dar jazyka
Jednou z největších evolučních výhod člověka je schopnost dorozumívat se na komplexní úrovni. Je to díky poměru velikosti mozku a těla, který máme ze zvířecí říše zdaleka nejlepší. Tento rozdíl činí hlavně mozková kůra v předním mozku, která je centrem myšlení, řeči a paměti. Schopnost používat samotný jazyk je esenciální hned na dvou rovinách - můžeme skrze něj přemýšlet a formulovat i složité ideje, což znamená, že od jeho znalosti se odvíjí i to, v jak širokém rámci budeme přemýšlet nad světem. Porozumět díky němu můžeme i jedincům s naprosto odlišným smýšlením. Jazyk nám umožňuje kooperovat a upozornit okolí i na složitá abstraktní nebezpečí.
Jakmile Vám někdo začne říkat, že rozebírat věci je jen neproduktivní plkání, mějte se na pozoru - chce po Vás, abyste omezili používání jednoho z vašich největších darů. Nejspíše nechce, abyste příliš přemýšleli nad světem okolo a možná i zpochybňovali určitou ideologii. Mějte se na pozoru i před těmi, kteří tvrdí, že existuje skupina lidí, s níž nemá cenu komunikovat a od níž byste se měli izolovat - přesně díky podobným existují násilné konflikty plné neporozumění. Ti, kdož se nás v užívání našich jazykových schopností snaží různým způsobem omezovat, se podílejí na rozvíjení naší bezmocnosti, zranitelnosti a závislosti na vnější pomoci. I zakrnělost jazykových kompetencí vede k zhoršené schopnosti plánovat, řešit komplexní úkoly a říct si druhým o pomoc, když ji potřebujeme. Věřím, že tento náš dar je velmi přínosné neustále rozvíjet, ať už psaním, četbou, diskuzí, přemýšlením či konverzací, neb právě jazyk a jeho aplikace jsou jednou z nejúčinnějších prevencí rozličných problémů.
Jakmile Vám někdo začne říkat, že rozebírat věci je jen neproduktivní plkání, mějte se na pozoru - chce po Vás, abyste omezili používání jednoho z vašich největších darů. Nejspíše nechce, abyste příliš přemýšleli nad světem okolo a možná i zpochybňovali určitou ideologii. Mějte se na pozoru i před těmi, kteří tvrdí, že existuje skupina lidí, s níž nemá cenu komunikovat a od níž byste se měli izolovat - přesně díky podobným existují násilné konflikty plné neporozumění. Ti, kdož se nás v užívání našich jazykových schopností snaží různým způsobem omezovat, se podílejí na rozvíjení naší bezmocnosti, zranitelnosti a závislosti na vnější pomoci. I zakrnělost jazykových kompetencí vede k zhoršené schopnosti plánovat, řešit komplexní úkoly a říct si druhým o pomoc, když ji potřebujeme. Věřím, že tento náš dar je velmi přínosné neustále rozvíjet, ať už psaním, četbou, diskuzí, přemýšlením či konverzací, neb právě jazyk a jeho aplikace jsou jednou z nejúčinnějších prevencí rozličných problémů.
Přečtení: 56612
Komentáře
Komentář 61256
Komentář 61259
Komentář 61264
Komentář 61267
Komentář 61277
Komentář 61268
Jako příklad uvedu pojem daň. Toto slovo anarchokapitalisté ztotožňují s pojmem loupež a pojem daň se tak v jejich slovníku stává zcela nadbytečným.
Další pojem, který v anarchokapitalistické mluvě ztratil opodstatněnost, je pojem "maximální užitek". Podle anarchokapitalistů vede každé jednání kohokoliv k maximálnímu užitku toho, kdo právě nějak jedná. Pojem maximální užitek, potažmo pojem "užitek" se tak zcela vyprazdňuje a ztrácí jakýkoliv smysl.
Komentář 61278
Co se týče toho maximální užitku, zrovna já jsem tenhle termín snad nikdy nepoužil a vídám ho používaný minimálně. Nicméně, je přeci rozdíl, jestli ten termín použijete v ekonomické diskuzi nebo v běžném životě. Je celkem běžné, že slova mají více významů. Aby diskuze mezi lidmi proběhla úspěšně, ty zásadní a sporné termíny je třeba si vždy definičně vymezit. Pokud se něco takového nestane, pak je chyba na straně jak anarchokapitalistově, tak i Vaší.
Komentář 61284
Komentář 61295
Komentář 61301
A to nehovorím o prípadoch kedy zamestnávateľ zamestnancom dane a odvody strhne z výplaty, ale štátu ich nepošle. TOTO je krádež a rovno dvojnásobná. Alebo keď obchodník naúčtuje DPH ale štátu ju nepošle.
Komentář 61307
Komentář 61310
V teto souvislosti mam pro Vas dobrou zpravu: neni hned nutno rozsirovat domaci bibliotheku, aby pojala veskere svazky dila Ottova; pri Vasi urovni priblizeni se k jazyku ceskemu by jiste vykonal dostatecny kus dila i kapesni slovnik brnenskeho hantecu.
Komentář 61314
Komentář 61331
Psal jsem sice, ze nepotrebujete, ale rozumim. Duvodem je, ze neznaje Vas jsem automaticky uvazoval variantu pro Vas priznivejsi, tedy ze je Vam pouze nejasny vyznam daneho slova, a nikoliv, ze jste hned blb. Obsah slova loupez je prave a presne ten, ze danovy urednik u Vas se zbrani STOJI, a naopak nema zhola nic spolecneho s EXPOST knouranim u libovolnych pohunku tatky Burese.
Rozdil neni POUZE "v tom jaký prostředky k získání Vašich peněz ta která entita použije", ale PRAVE v tom. Coz je - na rozdil od rozdilu Vaseho - skutecne rozdil.
Komentář 61311
Komentář 61343
Komentář 61345
Komentář 61346
Komentář 61347
Komentář 61348
Komentář 61350
Komentář 61351
rabovati ned. (z něm.)
1. (~; co) loupit majetek bezbranného obyvatelstva, vylupovat (opuštěné) byty ap., zvl. za válečného tažení; plenit 1, drancovat 1; (hromadně, pustošivě) vykrádat, vylupovat (vůbec), loupit I 1, 2: nacistické rabování na Ukrajině; vzbouření sedláci začali r. panská sídla; r. po domech (Jir.); r. židovi krčmu (K. Čap.)
2. (~; co, řidč. koho) nešetrně, nehospodárně, bezohledně těžit z něčeho, řidč. někoho; plenit 2, drancovat 2; vykořisťovat: r. v lesích, lesy, v dolech, doly; r. dříví; cizí kapitalisté nás rabovali a vyžírali (Zápot.); expr. (autor) smí být kdykoli rabován a vykrádán (Šal.)
3. expr. (co, koho) prohledávat, šacovat: r. kapsy (Včel.); budeme tě r. (Jahn)
4. horn. řidč. (~; co) plenit 4: r. výztuž
5. kart. (~; co) (v někt. hrách) po rozdání brát vyloženou kartu před nahlédnutím do vlastních karet: r. na červenou; r. krále
• předp. na- (si), pře-, vy-;
→ nás. rabovávati
• bez předp.
Dokázal-li jsem vám konečně, že rabování je typ loupeže, pak musíte i uznat, že loupežné přepadení je pouze jedním z typů loupeže. Pro jistotu ještě přikládám definici loupeže ze SSJČ, abyste viděl, že to sedí:
loupež, -e ž.
1. zmocnění se cizího majetku násilím: dopustit se l-e; být přistižen při l-i; přen. expr. koloniální l. uchvácení (koloniálního) území; práv. trestný čin záležící v užití násilí n. pohrůžky násilím s úmyslem zmocnit se cizí věci
2. řidč. kořist z loupeže; lup I: stůl plný l-e (Jir.)
Komentář 61363
Komentář 61364
Komentář 61367
Komentář 61365
Komentář 61371
Komentář 61375
Komentář 61376
Komentář 61377
"dobrovolný" příd.
konající něco n. konaný bez povinnosti, z vlastní vůle (op. nucený, povinný): d-í spolupracovníci; sbor d-ch pomocníků; d. příspěvek; d-á dražba; d-á chudoba; d-á samota; d-á smrt sebevražda; → přísl. dobrovolně; → podst. dobrovolnost, -i ž.
[z https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=dobrovoln%C3%BD&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no]
Přijde vám, že když jdete do práce, případně si něco nakoupit (třeba rohlíky), tak to děláte nějaké povinnosti případně proti své vlastní vůli?
Komentář 61378
Komentář 61383
Problém je když si někdo vymyslí, že něco nedělá dobrovolně - třeba chodí do práce aby živil sebe nebo manželku. A na základě toho si vůči té druhé straně se kterou "nedobrovolně" uzavřel nějakou dohodu, nárokuje něco navíc. Jako kdyby tu druhou stranu snad mělo povinně zajímat, proč se ten člověk rozhodl tu dohodu uzavřít. Ani z toho co jste zmínil vy, nijak neplyne že by vás ten zaměstnavatel nutil něco dělat proti vaší vůli/nedobrovlně. To co vás "nutí" to jít dělat je něco úplně jiného. Tedy nevím proč by z toho měli plynout nějaké další nároky vůči němu. Je to pochopitelné?
Komentář 61381
A pracujem aby som si tie potraviny mal za čo kúpiť. Aby som nedobrovoľne neumrel od hladu.
Komentář 61384
Přičemž vycházím ze slovníkové definice, abyste mi nemohl tvrdit že si vytvářím nějaké nové "ankap pojmy."
Komentář 61386
Komentář 61391
Spousta pojmů má různé významy, i to slovo "dobrovolně" se používá různě a nemusí to vždy odpovídat té slovníkové definici na kterou jsem se tu odkázal. Je to jen příklad, že vy taky používáte nějakou "svou definici" toho slova, kterou nemusí každý akceptovat. To že nechcete umřít hlady je snad vaše vůle ne? Není to nějaká povinnost do které by vás někdo nutil. Tedy to to že jdete nakoupit rohlíky je stále dobrovolně (pokud si pod tím přestavím to co se píše v tom slovníku). Občas lidi už život nebaví a z vlastní vůle se rozhodnou ho ukončit. A většina lidí asi nebude mít problém říct, že to udělali dobrovolně, přestože je k tomu vedly nějaké vnější okolnosti (třeba nesnesitelná bolest při nějaké nemoci). Já když tady v našem kontextu mluvím o dobrovolnosti tak tím myslím to, že nejste do ničeho násilím nebo jeho pohrůžkou nucen, což bych řekl docela odpovídá i té slovníkové definici co jsem odkazoval.
Takže jo, i ten pojem rabování se může použít v různých významech. Ty významy se můžou nějak překrývat a nebo to taky může být něco úplně jiného (proto to v tom slovníku odděleno čísly). Jednodušším příkladem takového slova s různými významy (neboli homonyma) je slovo los - může to být zvíře nebo loterijní tiket. Ten význam slova rabovat na který poukazujete se používá velmi řídce (máte to tam u toho napsáno), ale už to znamená něco jiného než o čem se tu bavíme. Asi mi nebudete tvrdit že nešetrně vykácet les mladých stromů a vybrat něčí obchod je to samé. U toho vašeho významu (vykořisťování kapitalisty) tam máte odkaz na citaci komunisty Zápotockého, takže tím je dán i kontext kdy se to slovo takto používá (spíš používalo).
Jestli tohle nedokážete pobrat, tak je to spíš smutné, než směšné.
Komentář 61393
Pokiaľ pre Vás ani smrť nie je dostatočným dôvodom na nedobrovoľnosť potom aj prijať podmienky vydierača či lupiča je "dobrovoľné", veď nič horšie než smrť vám nehrozí. Navyše ak ideme do detailov tak pravdepodobne menej bolestivá než pomalé umieranie od hladu. A nerozumiem čo majú s našou diskusiou spoločné samovrahovia. Niekto sa zastrelí naschvál, niekto pri neopatrnej manipulácii so zbraňou. Ale to že samovrah sa zastrelil dobrovoľne nedokazuje že aj ten čo neopatrne manipuloval s nabitou zbraňou sa zastrelil dobrovoľne. Alebo niekedy je zabitie cudzej osoby vražda a niekedy eutanázia. Toho prvého zabili nedobrovoľne, toho druhého s jeho súhlasom, teda dobrovoľne.
Komentář 61394
Očividně i to co si vy představujete pod pojmem dobrovolnost se poněkud rozchází s tím co se o tom píše v mainstreamovém slovníku češtiny. Pokud se sebevrah zabíjí z vlastní vůle (a tedy dobrovolně, jak uznáváte), tak snad i to že jste se rozhodl že chcete žit děláte z vlastní vůle (a tedy dobrovolně). A tedy z vlastní vůle si jdete obstarat obživu abyste neumřel hlady. Ano, pokud vás někdo zastřelí proti vaší vůli tak je to nedobrovolně, a pokud se zabijete omylem, tak to podle té slovníkové definice asi není dobrovolně (ale dobrovolné rozhodnutí je, jak moc si budete dávat pozor při manipulaci se zbraní). Nicméně takové situace v naší diskuzi neřeším. Řeším jestli něco děláte z vlastní vůle, nebo jestli vás k tomu někdo násilím nutí. Pokud vás někdo k ničemu násilím nenutí tak nevím, jak bych měl obhájit, že vy se rozhodnete vůči němu násilí použít a obrat ho o něco na rámec nějaké vaší (z vlastní vůle, bez násilného donucení) uzavřené dohody.
Že nějaké rozdíly v definicích nemůžete pobrat a pak tady plácáte nesmysly (jako to že se střílíme do vlastní nohy, nebo že tvrdím že bankrotující podnikatel je ve finančním zisku) není můj problém. Vedle jsem vám přepsal jeden odstaveček, abych se tomu spornému pojmu "dobrovolnost" vyhnul, tak na to můžete pěkně věcně zareagovat.
Komentář 61395
Komentář 61398
V mainstreamovom slovníku češtiny sa nepíše nič o tom že podnikateľ krachuje dobrovoľne, alebo že nešikovný majiteľ strelnej zbrane zahynul dobrovoľne, takže myslím že môj výklad sa so slovníkom zhoduje viacej než Váš.
Komentář 61400
To se tam sice nepíše. Ale jak si podnikatel nastaví svůj podnikatelský plán nebo jak si majitel nastuduje zacházení se zbraní už dobrovolné rozhodnutí podle slovníkové definice je.
Komentář 61409
Komentář 61411
Hlavně, že tu furt vytahujete marxistické pojmy jako "nadhodnota" a z toho odvozené "vykořisťování". Což je termín, pro který existuje naprosto běžně používané neutrální výrazy (finanční zisk). To vůbec nejsou pojmy, které vznikly abyste si mohl obhajovat nějakou ideologii, že?
Komentář 61416
Komentář 61418
Teď bych už jen potřeboval vysvětlit, proč je to, že má majitel ten zisk něco špatného. Tím, že to pojmenujete nějakým negativně zabarveným pojmem ("vykořisťování" fuj!) se podstata věci nijak nezmění.
Komentář 61419
Komentář 61420
Navrhuju dohodu. Já nebudu používat "ankap definici" dobrovolnosti, aby vás nemátla a vy zase na oplátku nebudete používat marxistické pojmy "nadhodnota" a z toho plynoucí pojem "vykořisťování", protože to zase dost mate mě. Souhlasíte?
Komentář 61428
Komentář 61431
Problém je asi v tom vašem podivném konceptu že věc má hodnotu danou prací co stála její "výroba". Jakože zase, můžete si to tak pojmenovat. Ale to, že nějaké "nadhodnotě" navíc tvrdíte, že je to špatně už není fakt, ale váš dojem.
Ale i kdybych na to na chvíli přistoupil. Dostanu se do situace, že jsem si svojí prací vytvořil nějakou "hodnotu". Můžu si s ní dělat co chci nebo ne? Můžu ji s ostatními lidmi vyměňovat za co chci a za co chtějí oni? Kdo bude určovat, jestli ta hodnota mojí práce je moc nebo málo vzhledem k hodnotě práce ostatních lidí?
Komentář 61432
No kdo asi? Hofman, kdo jinej....
Komentář 61435
Problém je asi v tom podivnom koncepte že jedna a tá istá vec má miliardy rôznych hodnôt nezávislých od objektívnej reality.
Nie práca má svoju hodnotu, ale výrobky ktoré tí zamestnanci vyrobia majú hodnotu. Ktorú získali vďaka tej práci. Práca ako taká môže naopak hodnoty aj ničiť, aj kradnutie či vraždenie je práca, aj rozbíjanie Bastiatovho okna je práca.
Komentář 61436
Komentář 61437
Dobře oprava: Dostanu se do situace, že jsem si svojí prací vytvořil výrobek nějaké konkrétní "hodnoty". Můžu si s ním dělat co chci nebo ne? Můžu jej s ostatními lidmi vyměňovat za co chci a za co chtějí oni? Jak se bude určovat, jestli ta hodnota mého výrobku je moc nebo málo vzhledem k hodnotě výrobků ostatních lidí?
Komentář 61439
Ale veď ja predsa nekážem zrušiť obchody, len prestaňte tvrdiť tie ankapistické bludy že čím vyššia cena tým lepšie pre zákazníka.
Komentář 61441
Tvuj diskuzni styl bych shrnul takto:
Co se mi hodi do kramu, to je po mem, protoze proto. Co se mi nehodi do kramu, zavrhnu a nepripustim, protoze proto.
Ja obcas nadhazoval myslenku, jestli by nemohlo byt mozne, ze by ses obcas zamyslel nad tim, co pises...neslo by to?
Respektive, zeptam se konkretne na tuto vec: To, ze to takto delas, to je zamer a tudiz ti to nevadi? A nebo to zamer neni a jen to nevidis, a I kdyz ti clovek konkretne napise,ceho se to tyka, tak to stejne nevidis?
Komentář 61443
Komentář 61448
Komentář 61444
Komentář 61453
Komentář 61454
Nechcete zavírat obchody, to teda znamená, že jejich zisk za nic špatného nepovažujete? Chápu to správně?
Komentář 61456
Za prvé, na konštatovaní že čím viac zaplatí zákazník tým viac získa predávajúci nie je žiaden hodnotový súd.
Za druhé, nie som naivný a preto viem že žiaden kapitalista zadarmo robiť nebude, takže nejaký zisk je nutný.
Ale za tretie, body 1 a 2 neznamenajú že schvaľujem úžeru či priekupníkov s maržami v rádoch stoviek percent.
Komentář 61458
2) Co z toho jako plyne? Nějaký "nekapitalista" snad někdy bude dělat zadarmo? Hodnotíte ten zisk tedy jako něco špatného?
3) Co vyřešíte tím, že to zakážete?
4) Jak se teda má určovat, kolik je ta hodnota mého výrobku vzhledem k hodnotě výrobků ostatních lidí, které bych si s tím chtěl vyměnit? Jaký máte lepší způsob, než že si to ti lidé navzájem ohodnotí vůči své situaci/možnostem/požadavkům a podle toho se rozhodnou, jestli transakce proběhne nebo ne?
Komentář 61463
2. Ja nepropagujem socializmus a teda ani "nekapitalistov". Ale demokratický sociálny štát.
3. A kde tvrdím že chcem niečo zakázať? Ale teda hypoteticky ak by áno, no dosiahnem tým že sa priekupníci či úžerníci budú živiť inak, užitočnejšie pre spoločnosť.
4. Nerozumiem, to sa máme vrátiť v histórii ku barterovému obchodu?
Komentář 61464
2. Já vím a nesouhlasím s tím (rozhodně ne v takové míře jako je teď). Ale v prvé řadě nesouhlasím s tou marxistickou/socialistickou argumentací o vykořisťování, kterou používáte.
3. Fajn, tak jestli je to jen něco, co se vám nelíbí, ale nechcete to prosazovat s využitím násilí (skrze stát), tak se prakticky shodujeme. Ano?
4. Tak ta cena se vyjadřuje typicky v nějaké měně.
Komentář 61469
2. Že sa Vám nepáči nejaké názvoslovie s tým ja nič nespravím.
3. Nemyslím si že ak štát na svojom území chráni svojich obyvateľov tak pácha násilie.
4. No práve. A Vy ste písal o nejakej výmene tovarov a nie o kúpe a predaji v danej mene.
Komentář 61440
Komentář 61379
Loupež by to byla, při tom použijete násilí (nebo jím pohrozíte. Třeba když mě zmlátíte/budete na mě mířit pistolí a pak mi vezmete peněženku.
Komentář 61382
Komentář 61385
Komentář 61387
2. (~; co, řidč. koho) nešetrně, nehospodárně, bezohledně těžit z něčeho, řidč. někoho; plenit 2, drancovat 2; vykořisťovat: r. v lesích, lesy, v dolech, doly; r. dříví; cizí kapitalisté nás rabovali a vyžírali (Zápot.); expr. (autor) smí být kdykoli rabován a vykrádán (Šal.)
Z toho vyplýva že vykorisťovanie je druhom rabovania, čiže násilia. To ste si parádne strelil do vlastnej nohy :-DDD
Komentář 61390
Komentář 61396
Komentář 61401
Komentář 61402
Komentář 61424
Komentář 61388
Přepadení = násilný akt vůči osobě, či majetku, kdy cílem nemusí být vždy zmocnění se cizího majetku, teprve pokud je přepadení završeno získáním zmocněním se cizího majetku, stává se z přepadení loupež a už nejde o pouhé přepadení.
Rabování = násilné zmocnění se cizího majetku, aniž by k tomuto došlo za přítomnosti majitele daného majetku. Za přítomnosti majitele toho majetku jde o loupež a ne rabování.
Takto bych to viděl já.
Komentář 61392
Komentář 61308
To se ovsem hluboce mylite. Prave proto, aby kazda debata nemusela zacinat desifrovanim od cogita ergo sumy, obsahuje kazdy jazyk rozsahlou mnozinu ustalenych, pouzivanych a obecne jasnych vyrazu, jez pro potreby nevzdelancu a ostatnich cizincu byvaji take zhusta shrnovany do slovnikuu. Kuprikladu zrovna slova loupez, uzitek ci maximum byste jiste v nekterem objevil.
Samozrejme, na geblsovstinu, ptydepe a zmrdi newspeak jsou vsechny slovniky kratke. Ale pokud nejake prase krouti tyto jasne dane pojmy opakovane a zcela umyslne, pak toporem pres rypak zaslouzi jen a jen ono.
Komentář 61313
Komentář 61330
A co presne nechapete na "ustalenych, pouzivanych a obecne jasnych" a "prase krouti opakovane a zcela umyslne"? Pokud zmineny brav rika cerne bila, misto ne rika ano a sve niterne presvedceni "mejme se radi" vyjadruje pokrikem "hrr na ne", sotva pujde o drobne nuance odborneho jazyka. To je proste zmrd nebo jiny politik a klast v takovem pripade sebemensi dil viny sobe je do nebe volajici zhovadilost a idiotske slunickarstvi.
Komentář 61333
Komentář 61334
Ehm: "právě anarchokapitalisté (...) přiřazují svévolně svůj vlastní význam".
>> Samozřejmě to bylo myšleno v souvislosti diskuzí a v souvislosti lidí, kteří mají úmysl vést nějaký dialog
OK, moje chyba. Nejak jsem nabyl mylneho dojmu, ze to vztahujete i na anarchokapitalisty.
Komentář 61270
Komentář 61279
Komentář 61280
Komentář 61303
Komentář 61342
Komentář 61397