Autor: Ondrášeček
Čas: 2021-10-27 00:00:02
Podporuji nerovnost
Řeknu-li o sobě, že podporuji nerovnost, zním téměř jako nemilosrdný románový antagonista. Důvod je však prostší: Rovnost jako taková je mnohdy jen konformitou v přestrojení. Někomu vadí, že určitá skupina lidí nenaplňuje nějakou normu nebo ji naopak nějak „znepokojivě“ překračuje, v důsledku čehož se pak snaží vytvořit takové regulace, jež všechny přiblíží směrem k této normě. Návrhy na majetkovou rovnost, rovnost ve vzdělávání, rovnou zdravotní péči, rovnost pracovních příležitostí, platovou rovnost, rovnost genderového zastoupení a jistě mnoho dalšího mají obvykle společnou snahu přimět někoho nebo nějakou instituci ke změně toho, jakým způsobem nakládá se svou existencí a se svými zdroji. Tato rovnost pak podstatně ubírá diverzitu a celkový objem možností, které lidé napříč naší společností mají, v důsledku čehož z dlouhodobého hlediska tratí téměř všichni.
Samozřejmě, v některých oblastech je rovnost rozhodně důležitá. Například ve vztazích je užitečná pro oboustranný prospěch a zamezení nerovnováze sil. Domnívám se ovšem, že většina dříve zmíněných návrhů vznikla zejména z toho, že různí myslitelé vzali elementární koncept s pozitivní konotací a pokusili se jej aplikovat na společnost, naprosto přehlížejíce příšerné dopady podobných vizí. V tomto ohledu mám také pocit, že mnozí bohužel zaměňují boj za rovnoprávnost, který je zejména snahou ukončit nespravedlivé systémové zacházení, s bojem za rovnost, jenž problematizuje už jen samotné interindividuální a interinstitucionální rozdíly, jejichž esencí útlak být vůbec nemusí. Pro tyto důvody až na poměrně specifické příklady podporuji nerovnost: Svět je díky ní dle mého názoru o mnoho krásnějším místem.
Samozřejmě, v některých oblastech je rovnost rozhodně důležitá. Například ve vztazích je užitečná pro oboustranný prospěch a zamezení nerovnováze sil. Domnívám se ovšem, že většina dříve zmíněných návrhů vznikla zejména z toho, že různí myslitelé vzali elementární koncept s pozitivní konotací a pokusili se jej aplikovat na společnost, naprosto přehlížejíce příšerné dopady podobných vizí. V tomto ohledu mám také pocit, že mnozí bohužel zaměňují boj za rovnoprávnost, který je zejména snahou ukončit nespravedlivé systémové zacházení, s bojem za rovnost, jenž problematizuje už jen samotné interindividuální a interinstitucionální rozdíly, jejichž esencí útlak být vůbec nemusí. Pro tyto důvody až na poměrně specifické příklady podporuji nerovnost: Svět je díky ní dle mého názoru o mnoho krásnějším místem.
Přečtení: 11686
Komentáře
Komentář 73877
Jaký rozdíl konkrétně vidíte mezi bojem za rovnoprávnost a bojem za rovnost? Co konkrétně znamená "nespravedlivé systémové zacházení" a měla by společnost opravdu do důsledku trvat na boji za rovnoprávnost? Nemohlo by se to lehce zvrtnout na tu - či onu stranu? Jakou jinou možnost ve státu máme - než nařídit určitou "toleranci" - nebo nařídit, že budeme systému přispívat nějaké prostředky, aby mohl někde provozovat něco "bohulibého"? :)
Komentář 73890
http://osvetovabeseda.cz/rovnopravnost-neni-sproste-slovo/
"Mnoho lidí u nás je přesvědčeno, že muži a ženy jsou si rovni, takže feminismus pozbyl smyslu. Proč ale muži v průměru berou za stejnou práci o čtvrtinu vyšší plat, než ženy? Pokud se hovoří o diskriminaci, obrací se pozornost takřka výhradně na ženy – jenže muži na tom v některých ohledech nejsou lépe."
Co se tím chce říct? Jsem žena - a nikdy jsem neřešila "proč ale muži v průměru berou za stejnou práci o čtvrtinu vyšší plat, než ženy"... Jednoduše jsem si našla práci, která mě naplňuje - a která mě uživí... Co víc si přát? A jak je to tedy myšleno s těmi muži, že v některých ohledech na tom nejsou lépe? :)
"Proč pětina absolventů marně hledá práci více než rok a proč je člověk ve věku nad 50 let považován za odepsaného?"
Také se mi to přihodilo. Člověk po škole - bez praxe - má většinou problém sehnat ihned zajímavou práci - to je logické a dnešní školství tomu jen nahrává. Byla jsem z toho sice nešťastná, ale brala jsem to jako výzvu. Abych se uživila, dělala jsem prodavačku - a po večerech - a o víkendech jsem makala, abych se mohla ucházet o pozici, kterou jsem vystudovala. Trvalo mi to tři roky. Člověk nad 50 zase má hodně zkušeností... věřím tomu, že i díky internetu má takový člověk mnohem více možností než dříve...
"Je opravdu jedno, jestli je člověk české či jiné národnosti, je ve skvělém zdravotním stavu či má nějaký handicap, nebo je třeba homosexuál? A pozor – pokud vás tohle téma netankuje z pohledu lidských či rovných práv, možná vás zaujme z pohledu ekonomického: diskriminací, lhostejno kvůli kterému z uvedených faktorů, přicházíme o peníze všichni…"
Člověk jiné národnosti - zejména pokud neovládá jazyk té země - bude mít zcela jistě mnohem větší problém se začlenit. Rozhodně bych nechtěla pracovat např. v Německu - protože neovládám němčinu a nedovedla bych se tam správně zorientovat, na vše bych potřebovala překladatele a právníka... S tím se holt musí počítat. Otázka zdravotního stavu je hodně široká, ale člověk by měl najít cestu jak být společnosti užitečný - podle svých možností, i když je handicapovaný. Pokud to nejde, tak plně podporuji charity a jejich záchrannou síť. Z mého pohledu je ale úplně nejhorší věc - být na někom (na státu nebo nějaké jiné osobě) zcela závislý... Homosexuálové podle mne nejsou dnešní společností diskriminováni.
Komentář 73909
Komentář 73911
Kez by to bylo alespon tak, jak rikas, tedy ze kdo chce, mohl by si priplatit, za co by chtel.
Komentář 73948
Komentář 73921
Zase jsme u subjektivity užitku a pokud si dáte tu práci to domyslet, tak vám vyjde, že nic jako objektivní přiměřená kvalita pro všechny stejná neexistuje.
Komentář 73922
Komentář 74026
Pořád ta samá otázka, už to tu jednou bylo a neodpověděl jste...
Komentář 74027
Komentář 74028
Jak jinak.
Komentář 74031
Komentář 74036
Komentář 74039
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.