Povinná školka – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Za jedno z největších svinstev ze strany státu považuji indoktrinaci dětí, jež jsou povinny docházet do školy, kde je jim již od útlého věku vtloukána do hlavy státní propaganda demokracie a establishmentu; jenže povinná školní docházka tak, jak ji známe nyní, je vládě zjevně málo – přišla totiž s novelou školského zákona, podle které budou rodiče nuceni dávat své předškolní děti ještě alespoň na rok do mateřské školky. Koaliční poslanci dali návrhu zelenou, teď je otázka, jak se bude situace vyvíjet dál; obávám se ale, že se opět jedná o jeden z těch zákonů, které i kdyby jednou či dvakrát neprošly, nakonec se je protlačit povede, přičemž pak už jej nikdy nikdo nezruší.

Zajímavé však je, jak proti tomuto zákonu argumentuje opozice; prý není dobré, aby stát neustále do všeho zasahoval a měnil pravidla hry, jsou to zbytečná byrokratická opatření, není nutné něco takového nařizovat, výchova patří rodině, nikoliv školce, za zdravý vývoj dítěte nesou odpovědnost rodiče. No tedy, to smekám, pánové z opozice; Vaše slova by se měla do kamene tesat. Otázkou však je, zda jsou to skutečně vážně vyjádřené názory dotyčných, nebo se jedná jen o to, že nemají rádi ty, kdož zákon navrhují, takže by vzali za vděk libovolným náhodným argumentem, který by jim mohli hodit na hlavu.

Kdyby si totiž opoziční politici skutečně mysleli, že za zdravý vývoj dítěte nesou odpovědnost rodiče, jejich výchova patří rodině a stát by neměl neustále do všeho zasahovat, pak je otázka, proč tu vlastně máme standardní povinnou školní docházku, protože jejich argumenty jsou samozřejmě beze zbytku použitelné i proti ní; kéž by tak byly myšleny vážně a nejen jako vata při politikaření. Vlastně jsme se dostali už tak daleko, že rozumné myšlenky připadají mocipánům tak absurdní, že když je sami říkají, ani se nezamyslí nad tím, že by na nich třeba mohlo být něco pravdy…

Zajímavou otázkou mimochodem je, jak moc se bude povinná školní docházka do budoucna rozšiřovat; nejlepší by bylo ji pochopitelně zcela zrušit, ale toho se asi nedočkáme. Naopak spíše dojde k jejímu prodlužování, jen jsem si doposud myslel, že postup bude spočívat v umělém zvyšování počtu maturantů a vysokoškoláků (což už se děje), dokud jejich počty tímto způsobem nevzrostou tolik, že daný typ vzdělání půjde prohlásit za povinný a skoro nikdo nebude proti, neboť se takové nařízení v praxi změní životy jen malého počtu lidí; cesty státu jsou však nevyzpytatelné, nyní to zkouší od těch nejmladších.