Práva a otroctví – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Moc dlouhé, stačilo by napsat, že s každým právem vzniká i povinnost.

Nebo přímo natvrdo napsat, že každé právo, i to vlastnické, tedy zotročuje.

ale je právo volby, vlastnictví se zbavit a zůstat kde zůstat chci a kde se domluvím, pozitivní právo je vymáháno násilím a pro tvůrce bohatství není volby se nezůčastnit....

Ne! I když se zbavíte svého vlastnictví, pořád se na Vás budou vztahovat povinnosti vlastnického práva!

Jako například?

Je opravdu nutné se tak hloupě ptát? Dle vlastnického práva máte přece povinnost respektovat vlastnictví, i když sám nic nevlastníte.

Vidíte, že se dáte dokopat k napsání nějaké konkrétní odpovědi. Ta otázka vůbec nebyla hloupá, jen jsem chtěl, abyste byl konkrétní.

Ok, zkusme si představit, že nebudete respektovat vlastnictví. Potom ale nemá vlastnictví jako takové smysl, protože když byste mi mohl cokoliv vzít, tak já nemusím nic mít. Jenže když by nikdo nemusel nic mít, resp. každý by si bral odkudkoliv, jak by ho napadlo, máte zaděláno na docela dost problémů. Nemohlo by se vůbec nic vyrobit, protože by se cokoliv ztrácelo ze skladů, včetně skladu samotného, z továrních zařízení, včetně továrních zařízení samotných, atd. Společnost se dostane do cca takového stavu, že všichni budeme nazí, protože si budeme neustále různě mezi sebou brát svršky; dost možná budeme i hladoví, protože si budeme brát jídlo z úst. Tedy pokud bude dost jídla, protože se bude brát rovnou z polí a různě pohazovat (proč jídlo skladovat, když by si ho stejně někdo vzal).

Jak vidno, je velmi dobrý důvod vlastnictví respektovat, a dokonce jej do nás zakódovala evoluce, jako i do celé řady jiných živých tvorů (prakticky do všech savců, ale i ptáků a plazů; do hmyzu dost možná taky). Samozřejmě Vy vlastnictví respektovat nemusíte. Můžete být zloděj. Se všemi důsledky, které z toho plynou. Je to Vaše volba.

To jsou zase kecy. Až si budete někdy stěžovat, že musíte platit daně, tak Vám také řeknu, že Vy je platit nemusíte, jen musíte počítat s důsledky. Je to také Vaše volba.

Rozdíl je v tom, že pokud neexistuje vlastnictví, není ani výroba a neexistuje prakticky žádný statek; zatímco pokud nikdo nebude platit daně, společnost se nezhroutí, pouze přestane existovat jedna organizace. Argumenty k tomuto tvrzení uvádět nebudu, doporučuju projít si např. knihu Anarchokapitalismus od Urzy, nebo cyklus přednášek od téhož autora.

Ale ono je přece naprosto jedno, čím to otroctví obhajuje. Což takhle kdybyste si půjčil nějakou knížku o logice?

Ano, ta by se mi skutečně hodila, půjčil bych ji Vám, protože Váš příspěvek absolutně nenavazuje na ten můj.

To, že se Vám zdá, že můj příspěvek nenavazuje na Váš, bude asi tím, že už ten Váš pořádně nenavazoval na můj. Vy totiž nejste schopen vyvrátit, že vlastnictví nezotročuje, tak místo toho začnete psát, jak je to zotročení potřeba, protože svět bez takového zotročení by se Vám nelíbil. Ona opravdu nějaká větší lekce z logiky by se Vám hodila, protože pak by s Vámi možná mohla být rozumnější řeč.

Myslím, že vím, kde je problém v naší komunikaci. Reagujete na něco, co jsem nenapsal. Tím je rozumná řeč poněkud ztížena, ovšem nikoliv mnou.

Omyl, chlapče. Jen asi sám ani nevíte, co píšete, protože z Vašeho příspěvku je to naprosto jasné. Vy se totiž vůbec nezaměřujete na to, abyste mi dokazoval, že vlastnictví nezotročuje. Vy místo toho pořád jen píšete, jak by to bez vlastnictví (a tedy i bez toho zotročení) nebylo hezké.

Tak vidíte, že jste si konečně přečetl, co jsem napsal. O otroctví ani slovo, s tím jste v tomto diskusním vlákně začal až Vy, že o něm někde píšu. Teď ještě vychytat pár drobných much ve Vašem chování, a možná budete vzorný diskutér, klučino.

Aha, takže to fakt nechápete, no to už mne nepřekvapí.

Ok, zkusme si představit, že nebudete respektovat vlastnictví. Potom ale nemá vlastnictví jako takové smysl, protože když byste mi mohl cokoliv vzít, tak já nemusím nic mít. Jenže když by nikdo nemusel nic mít, resp. každý by si bral odkudkoliv, jak by ho napadlo, máte zaděláno na docela dost problémů. Nemohlo by se vůbec nic vyrobit, protože by se cokoliv ztrácelo ze skladů, včetně skladu samotného, z továrních zařízení, včetně továrních zařízení samotných, atd. Společnost se dostane do cca takového stavu, že všichni budeme nazí, protože si budeme neustále různě mezi sebou brát svršky; dost možná budeme i hladoví, protože si budeme brát jídlo z úst. Tedy pokud bude dost jídla, protože se bude brát rovnou z polí a různě pohazovat (proč jídlo skladovat, když by si ho stejně někdo vzal).
.........................................................................

Hele a neříkaj přesně tohle zastánci státu vo anarchii ???

Vzpamatujte se člověče, vždyt vy jste skrytej etatista,

akoráte že tyranii státu jste nahradil tyranií vlastnickýho práva

a tomudle říkáte svoboda ???

Chtěl jsem docílit toho, aby byl text stravitelný i pro ne-anarchisty. Z toho důvodu (a také proto, že strašně nerad píši prostá sdělení u textů s myšlenkou) jsem více rozvinul svůj myšlenkový pochod.

Nejenom moc dlouhé, ale přímo tohle už bylo řečeno. Jsou to myšlenky kopírující Urzovy přednášky bez další přidané myšlenky. Nechtěl bych demotivovat autora, spíše naopak: Je něco, co neříká přímo Urza a bylo by potřeba o tom napsat?

ano pro někoho jiného. spousta lidí to opakuje jako mantru, že s jejich právy automaticky vzniká jejich povinnost... a myslí tím zřejmě zodpovědnost

Že akurát vy ankapisti čo uznávate legálnosť otroctva idete niekomu inému vyčítať údajné otroctvo je snáď zlý vtip. A navyše, ak je práca lekára otroctvom, potom je otroctvom aj každá iná práca. Predsa ak ja chcem byť niekde zamestnaný tak tiež musím splniť podmienky aké požaduje zamestnávateľ, napríklad ja som predavač a ak môj zamestnávateľ nechce aby som si zákazníkov vyberal, tak tiež musím obslúžiť každého čo do predajne vojde.

Pokud nebudete plnit požadavky zaměstnavatele, tak vás vyhodí z práce.
Pokud neplníte požadavky státu, tak vás zavře do vězení.

To je len technický detail vyplývajúci z výšky spôsobenej škody, nakoniec ak ja zamestnávateľovi spôsobím škodu a neuhradím ju tak tiež pôjdem do basy.

Neplnit požadavky ještě neznamená působit škodu. Porovnáváte dva zcela odlišné případy.

S niektorými je to márne. Sú proste ľudia, ktorí nemajú predstavivosť a preto ostávajú zacyklení vo svojich predstavách, ktoré potom obhajujú ako jediné možné, lebo si iné nevedia predstaviť.
Nedokážu si predstaviť svet bez hierarchie, s autoritami, ktoré budú decentralizované/polycentrické, navzájom si konkurujúce. Niečo ako bitcoin bez centrálnej autority, ale v oblasti súdnictva, polície, armády...
Že by mohlo existovať kompletne súkromné/bezštátne školstvo, zdravotníctvo, hasiči... to ešte sú schopní si predstaviť, no nechcú uznať, že by to bez štátu mohlo byť lepšie. Síce sme žili 40 rokov v socializme, na vlastnej koži sme zažili centrálne plánovanie a videli k čomu vedie, napriek tomu sú schopní tvrdiť, že štát lepšie naplánuje zdravotníctvo, než trh. Pritom štát úplne evidentne nedokáže naplánovať ani omnoho jednoduchšie veci.

Tak to pardon, ale "svet bez hierarchie" si vedia naozaj plasticky predstaviť len skutoční teoretici či autistickí jedinci.

Hierarchia tu bola odkedy je svet svetom, a to nielen u ľudí, ale aj u zvierat. A ľudia sa spolčovali do kolektívov tiež presne odvtedy.
Matka/otec => vodca tlupy => náčelník kmeňa => predstavený obce => miestny feudál => panovník => ...

Je len otázkou, do ktorej úrovne hierarchie je to ešte "súkromné" a odkedy je to "štát".
Je miestny "veľkopodnikateľ" vlastniaci dve tretiny pozemkov a 4/5 výroby široko ďaleko ešte súkromníkom alebo je to už zemepán? Je malé mesto s 3000 domami ešte združením súkromných osôb alebo je to už mestský štát?

Lebo podľa výsledného efektu sa to nedá odlíšiť. Keď to šteká, bude to pes. Mohla by to snáď byť aj maskovaná mačka, ale dosť o tom pochybujem.

Ten rozdíl je v tom, zda se lidé sdružují dobrovolně, nebo ne.

Místní velkopodnikatel je soukromníkem a nikoliv zeměpánem, protože nikomu nevládne: nikdo nemá povinnost jej poslouchat a všechny vztahy s ním (jako třeba zaměstnanecké, dodavatelské atd.) jsou založeny na dobrovolnosti, tedy na svobodné volbě dotyčných osob. Malé město je prostě malé město a nikoliv městský stát, dokud tam někdo nerozkazuje ostatním.

Problém, který vidím ve vynucené, nedobrovolné hierarchii, je mnohý - morální, o svobodě volby a kdovíjaký ještě, ale pak je tu ten, který se odráží ve Vašem příspěvku, totiž, že si pomalu nedokážete představit koexistenci (a kooperaci) lidí jinak než na základě nějakého donucení. Což mi přijde hodně smutné - a bohužel spoustě lidí tahle představivost chybí. Já osobně si s nikým žádné vztahy nevynucuju, a nevím, proč by to mělo být jiné od "určité úrovně hierarchie".

"Místní velkopodnikatel je soukromníkem a nikoliv zeměpánem, protože nikomu nevládne: nikdo nemá povinnost jej poslouchat a všechny vztahy s ním (jako třeba zaměstnanecké, dodavatelské atd.) jsou založeny na dobrovolnosti,"

Mám dojem, že nie je zhoda ani na význame slova "dobrovoľnosť".
Pri podmienkach ako som v mojom modelovom príklade uviedol, je to dobrovoľnosť ako noha. Pri vhodnom rozmiestnení jeho pozemkov aj keby plne rešpektoval NAP (ako že nebude, história učiteľkou života), jeho bezpečnostná agentúra už ostatným vysvetlí, že za prechod cez jeho pozemky budú dobrovoľne platiť, a tento poplatok bude nazývať trebárs "daň". Áno, nikto "nemá povinnosť" ho poslúchať, ale vo výsledku to môže vyjsť za rovnako, trpieť či v chudobe alebo vo väzení, terno nie je ani jedno.

A v tom meste, ak sa povedzme väčšina obyvateľov (t.j. demokracia) alebo väčšina na základe majetku (t.j. oligarchia) alebo väčšina držiaca ozbrojenú moc s nejakým vodcom na vrchu (t.j. monarchia) rozhodne, že vyberie nejakého predstaveného, tak niečo "ako štát" vznikne. Príslušná "bezpečnostná agentúra" spriahnutá s týmto predstaveným už odporcom vysvetlí, čo budú dobrovoľne rešpektovať. V histórii nikdy niečo ako koexistencia väčšieho počtu rovnocenných osôb "bez nejakého donútenia" nevydržalo dlho - nie je to stabilný stav. Aj v malých obciach vždy vzniklo nejaké donucovanie v rámci komunity - a to oveľa tuhšie než nejaký demokratický štát - obrazné nazeranie do hrncov, kontrola spoločenského či aj sexuálneho života a vylúčenie osôb toto nerešpektujúcich - bolo tam dobrovoľnosť či nie?

Ankap teórie sú pekné, ale fungujú len s ideálnym NAP človekom, ktorý sa v praxi nevyskytuje...

Isteže to nie sú rovnaké prípady, škoda ktorú spôsobí lekár pacientovi s infarktom odmietnutím liečby je neporovnateľne vyššia než škoda akú by som dokázal spraviť ja svojmu zamestnávateľovi.

Takže požadavek státu podle Vás je, že lékař musí léčit, a ten porovnáváte s požadavky nějakého soukromého zaměstnavatele?

Takže a) přiznáváte, že lékař je otrokem státu, ačkoliv se snažíte dokázat opak, b) pletete si léčení např. s placením daní a vyplňováním lejster, což bylo myšleno požadavky státu původně.

Vy žijete v nejakej Sci-fi bubline? Nevidíte ako je organizované zdravotníctvo keď sa pýtate na takéto základné veci? Požiadavka štátu je aby si lekár nemohol pacientov svojvoľne vyberať a teda aby mal každý pacient prístup ku nejakému lekárovi. Ja v tom žiadne otroctvo nevidím. A čo s tým majú dane a tlačivá?

Až na ty neplacené přesčasy...
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1918508-az-tisic-hodin-rocne-lekari-z-nemocnic-odhaluji-sve-prescasy

"Požaduji, aby si lékař nemohl vybírat a aby měl každý pacient přístup k nějakému lékaři!" Pokud nějaký lékař odmítne, musí být přinucen násilím, jinak je vaše věta jen vyřčeným přáním bez efektu. Pokud je někdo nucen násilím k vykonání práce, je otrok.

A daně: Mějme mafii, která má v určité ulici velkou moc. Jeden mafián Vás občas navštíví, zeptá se, jak se Vám daří. Na odchodu se Vás zeptá, zda byste mu nedali nějaké ty peníze...

to není jen technický detail. to je zásadní rozdíl mezi negativními právy a pozitivními (=nároky). nastudujte si to

Představte si, že máte právo na bydlení. Tzn. že pro Vás musí někde existovat byt. Představte si ale, že Vám ho nikdo nechce postavit. Naženete kvůli tomu někoho do nucených prací, aby Vás uspokojil? Tak pak máte otroctví. A takových "práv" je neúrekom, a ze světa se tím stává poněkud nejapný BDSM salon, kde práva fungují jako bič a státy jako dominy.

Čo si to tu vymýšľate za voloviny, neviem o tom že by ambulantný lekár nesmel ísť domov kým nevybaví všetkých pacientov, alebo lekár v nemocnici kým neodoperuje všetkých pacientov v poradovníku. To by sa už potom dalo nazvať otroctvom, ale takto lekári nepracovali ani v socializme nie to ešte teraz.

Pak ale nemáte právo na lékařskou péči, protože Vás lékař neošetří - šel domů.

"napríklad ja som predavač a ak môj zamestnávateľ nechce aby som si zákazníkov vyberal, tak tiež musím obslúžiť každého čo do predajne vojde. "

Můžete jít k jinému zaměstnavateli, nebo se udělat pro sebe - OSVČ a zákazníky si vybírat.

"Že akurát vy ankapisti čo uznávate legálnosť otroctva idete niekomu inému vyčítať údajné otroctvo je snáď zlý vtip."

My ankapisti legálnost otroctví neuznáváme.

Pri takej logike ani lekár nemusí byť lekárom a môže sa živiť inak. Ale vybral si toto povolanie dobrovoľne vedomý si toho za akých podmienok môže byť lekárom. A na rozdiel od otroka môže hocikedy svoje zamestnanie zmeniť.
Možno Vy osobne s otroctvom nesúhlasíte, ale mnohí tunajší diskutéri na čele s vašim guru Urzom považujú za prípustné predanie samého seba do otroctva.

Výborně, takže až nikdo nebude lékařem, tak jste zase tam, kde jste byl - máte právo na lékařské ošetření, ale nikdo Vás neošetří. Co teď? Povinná lékařská služba?

Ak nikto nebude chcieť byť lekárom tak vám nepomôže ani ankap.

Ano, ale my si nevymýšlíme nějaké právo na lékařskou péči. Pokud Vás v ankapu nikdo neošetří, tak to je prostě holý fakt, nikdo Vám žádné ošetření negarantuje. Narozdíl od příznivců pečovatelského státu jsme v tomto upřímní a uznáváme realitu, ve které může existovat lékařská péče, ale také nemusí.

Lenže ankap Vám nezaručí lekársku starostlivosť ani ak bude dostatok lekárov. To je dôsledok neuznania pozitívnych práv.

Tak mě napadlo, když bude někdo v akutní nouzi, je lidské mu pomoci a asi to udělá většina lidí. Ale není to povinnost. Nejste povinnen někomu pomoci. Co pak na to vaše svědomí, to už si se svým svědomím musíte vyřídit vy sám. Ale musíte pak počítat s tím, že když se ostatní lidé dozví, že jste nepomohl druhému v nouzi, tak si mohou říct, že je to pěknej zmrd a že mu taky nebudou pomáhat, když to bude potřebovat. Už jen z tohoto důvodu většina lidí pomůže, protože každý si uvědomuje, že se může dostat do nouze.

To je velmi pravděpodobné, ale v textu jsem měl na mysli něco jiného. Nepsal jsem o tom, že by stát v tuto chvíli někoho zotročoval, nýbrž o povaze pozitivních práv jako takových. Ono je jasné, že stát (tedy alespoň v blízké budoucnosti) nikoho zotročovat nebude. Jde o povahu toho prohlášení, že máte na něco právo.

Podstata pozitívnych práv je že vylučujú diskrimináciu, úlohou štátu je zabezpečiť rovnosť práv, teda aby ku tomu konkrétnemu právu mal prístup každý a viac-menej rovnako. Že napr. človek z IQ 50 nevyužije právo na bezplatné vysokoškolské štúdium nie je chyba toho práva. Negatívne právo v podstate nezaručuje nič, je to prázdna deklarácia.

A jak ten přístup zabezpečí bez toho, aby nenaložil nějaké povinnosti? I když vezmeme, že státní zaměstnanci pracují pro stát dobrovolně, aby poskytli ty služby, jež stát zaručil, že bude poskytovat, pořád máme otázku placení těchto zaměstnanců. Pokud by pracovali zadarmo, budiž. Otázka je, kdo by chtěl; to by pak k té službě jaksi neměl nikdo přístup, čímž ta podstata pozitivního práva mizí kamsi do anusu. Pak tedy pracují za peníze. Jenže kde ty peníze stát vezme? Buď každý uživatel té služby tu službu zaplatí; což jde u některých služeb výslovně zaměřených na nemajetné dost těžko; nebo ty peníze musí stát vzít někde jinde. Obvyklým modem operandi je okrádání ostatních lidí skrze tzv. daně. Vzhledem k tomu, že na ty daně musí lidé vydělat, ať už chtějí nebo ne, jsou tito lidé otroky pozitivních práv.

Pri takejto logike je človek otrokom vždy, jedlo tiež nie je zadarmo takže ak chcete jesť musíte pracovať a ste otrokom negatívneho práva na jedlo. Ak chcete bývať tak ste otrokom negatívneho práva na bývanie, atď.

no, clovek vzdycky musi vykonavat nejakou praci. Kdyz nechce pracovat pro nekoho, hold bude muset pracovat pro sebe. A kdyz se nechce s nikym stykat, hold si bude muset jidlo pestovat sam. Zadarmo ani kure nehrabe.

Samozrejme, ale zdravotná starostlivosť je dosť špeciálny prípad, väčšina ľudí vie pomôcť druhému poskytnutím jedla, prístrešku, pomôcť mu s prácou či požičať aspoň pár korún ( alebo € ), ale poskytnúť zdravotnú starostlivosť nedokážu, ak teda nerátam ošetrenie drobných odrenín alebo poskytnutie acylpyrínu či ibuprofenu pokiaľ ho mám v lekárničke.

Mno, Vy jeste nemate zkusenosti s mistni vlci smeckou, tak se pokusim vyvarovat silnych vyrazu.

Je-li uhelnym kamenem celeho clanku jedine slovo, bylo by vhodne pouzivat je v presnem vyznamu, byt v bezne reci se to mozna az tolik nehroti. "Mit pravo" a "mit narok" jsou totiz dve dost zasadne odlisne veci - zatimco prvy termin rika, ze Vam v necem nesmi byt braneno, druhy, ze Vam neco musi byt poskytnuto. Pravo na praci, narok na mzdu. Pravo na dustojne stari, narok na prislusny duchod. Vase pravo na "střechu nad hlavou, teplou přikrývku nebo plný žaludek" tedy zcela jiste nikoho nezotroci.

Mozna si reknete, ze o nic nejde, ovsem ve vleku takoveho clanku pak ze sebe udela exemplarniho osla treba i takovej velkej Ka, u nejz si clovek jeste donedavna mohl delat alespon jakes takes nadeje. Ale co uz...

Díky, zmínka o mně od Vás mne vždy potěší, a to i bez těch silných výrazů.

Problém je, že právo a nárok těžko odlišíte, když nároku říkáte právo. Jako byste chápal právo na důstojné stáří, aniž by to byl nárok? Jak byste chápal právo na střechu nad hlavou, aniž by to byl nárok? Ono i právo na život je svým způsobem nárok - aby mě nikdo nezabil. Ovšem jedna věc je něco nedělat a druhá je muset něco dělat. Právo na střechu nad hlavou znamená, že mi nikdo nesmí sebrat moji vlastní střechu nad hlavou, nebo že mi někdo musí tu střechu nad hlavou poskytnout?

>> Díky, zmínka o mně od Vás mne vždy potěší, a to i bez těch silných výrazů.

Inu, nic ve zlem, jen (kdyz jsem to narychlo prolitl) jsem byl linej vyjadrovat k tem komentarum jednotlive. A navic jsem spolihal na listovni tajemstvi a tydlencty tydle vokolo.

>> Problém je, že právo a nárok těžko odlišíte, když nároku říkáte právo.

Staci mu tak nerikat. Nebo naopak - zkuste pravu rikat narok. U koho byste chtel narokovat, aby Vam poskytl treba onen zivot? To u mzdy to bude jiste snazsi volba. Strechu nad hlavou Vam nikdo neposkytne, nesmi Vam ale branit poridit si ji. Sebrat Vam samozrejme mohou cokoliv, nakonec i vcetne Vas sameho, to je ale uz zase jina pohadka.

Tak, a teď Váš návrh aplikujte na programy politických stran a na zákony v ČR. To bude najednou óbrovská hromada nároků... Samozřejmě je to dobrý návrh, otázka je, jak dlouho vydrží. Protože slovo "nárok" bude otevírat oči, a politici by je lidem rádi nechali zavřené, aby jim mohli nakecat cokoliv.

Tady, priznam se, Vam prilis nerosumim.

Tak pre účely tohto článku by bolo vhodné aj poznať čo si pod pojmom otroctvo predstavujú miestni diskutéri, keďže ja si pod tým pojmom zrejme predstavujem niečo iné.

Budem hadat - otroctvo je, ked sa zamestnas, a narobis si dlhy. Tym padom je zamestnavatel tvojim otrokarom, pretoze si sa svojou nezodpovednostou stal na nom zavisly. ;-)

Povinnost vykonávat určitou činnost pod hrozbou trestu.

Sem bych tedy dal:
- Placení daní. Přeneseně pak určité množství práce, které musím vynaložit, abych vydělal peníze na daně.
- Neustálé vyplňování různých formulářů. (Znáte v ČR např. zpravodajskou povinnost?)

Naopak bych sem nedal:
- Zaměstnání. Byť mám v zaměstnání úkoly, můžu si prostě vybrat jiné zaměstnání.

Ještě jsem zapomněl: Krásný exemplář otroctví je potom zákon č. 585/2004 Sb., tzv. branný zákon. Pokud se stát ocitne ve válečném stavu, jsou všichni občané automaticky rázem otroky.

No to je vážně katastrofa, že v případě napadení Velkýmu Ká nepřítel neustřelí palici rovnou, ale že stát i takovému sci-fi matlalovi jako je on, dá do ruky zbraň, aby mohl bránit svojí rodinu. V 30. letech to byla čest, dnes se tomu říká otroctví. No zvláštní posunutí mravních hranic.

Vy musíte na tu morálku hodně srát, když ignorujete podstatu povinné vojenské služby a/nebo definici otroctví, a místo toho melete cosi o cti (a zapomínáte, že čest se prostě vynutit ani uzákonit nedá). Válečný stav může být naprosto cokoliv, z jakýchkoliv příčin, stačí, když to odhlasuje parlament. Pak najednou uvidíte, že místo toho, abyste byl užitečný světu jako třeba instalatér, programátor nebo zpěvák musíte poslouchat nějakou vypatlanou zelenou gumu, zatímco za Vás tu hypotéku, leasing apod. nikdo platit nebude. Máme internet, svět je jedna velká vesnice, učíme se spolu vycházet o něco lépe než s klackem v ruce. Válčení atd. považuju za projev bídy a zoufalosti, a to jak hospodářské, tak mravní. Nedokážu si představit, že válčím s člověkem, se kterým se kamarádím přes internet, jen proto, že je z jiného státu. Že mluvím česky, jsem Čech, a nemám problém se tak identifikovat, ale v prvé řadě jsem člověk. Kdyby opravdu přišlo nějaké ohrožení mé osoby (a mých blízkých), tak vezmu ten kvér služba neslužba, a ustřelím palici tomu, kdo mě ohrožuje. Což s největší pravděpodobností bude nějaká vypatlaná zelená guma. Nikdo jiný nezabil víc lidí, než státy svých vlastních občanů.

>> Nikdo jiný nezabil víc lidí, než státy svých vlastních občanů.

Jako jo, s tim celym by clovek klidne mohl souhlasit. Ale aby nahodou nedoslo k omylu, musite tam nakonec flaknout alespon tu jednu totalne vypatlanou frazi. To je asi tak stejne urovni, jako ze nikdo neutopil vic lidi, nez... voda.

O morálce bych s Vámi nerad diskutoval, protože sám velký Urza v tý svý bibli patlá etiku a morálku dohromady a pochybuji, že u Vás to bude jiné. (pokud se mýlím tak se předem omlouvám, abych zase nebyl napaden, že pohádkařím).
K cti - to samozřejmě nezapomínám, ale právo je tzv. morální minimum a díky za to. Ano a parlament běžně odhlasovává Válečný stav jen tak pro srandu králíkům...... Pochybuji, že při válečném konfliktu budete řešit nějaký leasing a hypotéku, proboha vy jste vážně přilétl odněkud z Marsu ne? A ano budete poslouchat vypatlanou gumu, protože kdybyste vzal ten kvér sám, jak píšete a ustřelil někomu palici, tak bez tý gumy a dalších 10000 gum by tu palici někdo ustřelil dřív vám. Určitě totiž Velkej Ká, který podle toho co píše kvér viděl naposled v hračkárně, když mu bylo 8, by sám tu rodinu ochránil.
......Válčení atd. považuju za projev bídy a zoufalosti, a to jak hospodářské, tak mravní. Nedokážu si představit, že válčím s člověkem, se kterým se kamarádím přes internet, jen proto, že je z jiného státu. Že mluvím česky, jsem Čech, a nemám problém se tak identifikovat, ale v prvé řadě jsem člověk...... Souhlasím.

Pokud považujete právo za morální minimum, pak vše, co Hitler udělal, bylo správné. Bylo to totiž podle platných německých zákonů. V tomto světle nemá smysl v diskusi s Vámi pokračovat.

Hmm protože se jdete dovzdělat? Fráze, že právo je morálním minimem je fráze, která vyjadřuje právě úzkou souvislost mezi právem a morálkou, takže se vůbec nevylučuje ani s tím, že Nacistické Německo podle platných zákonů páchalo zvěrstva. Pouze to ukazuje to, že morálka v Nacistickém Německu byla na bodu mrazu. V diskuzi raději nepokračujte, protože co věta, to perla.

Zajímavé. Takže Hitler vše, co udělal, bylo správné a morální atd., i když to bylo zvěrstvo. A bylo to správné a morální, protože jej omlouvá to, že JEHO morálka byla na bodu mrazu. No, jsou to vážně perly.

Pro mě jsou zákony a morálka dvě zcela odlišné věci. Zákony jsou nějaká slova na papírech a jak známo, papír snese všechno. Morálka je pro mě např. nečiň ostatním to, co nechceš, aby činili tobě. Jedině tímhle způsobem (tedy že vůbec nespojuju zákony a morálku) mohu konzistentně nazírat na stát a na historii. Jinak se zamotám do všelijakých gumových nicneříkajících (až náboženských) frází a do různých výjimek z výjimek z výjimek podle toho, jaký kdo má zrovna výklad jaké historické události, abych náhodou neobhájil nějaká dnes potvrzená zvěrstva, která kdysi byla podle zákona.

Spousta Němců v nacistickém Německu neudávala Židy, ale ukrývala je, a riskovala tím životy svoje i svých rodin. Pokud zákony byly minimem morálky, pak tím, že porušovali zákon, byla jejich morálka záporná? Ano, vskutku zavrženíhodní lidé! Zlaté pravidlo morálky známe odnepaměti, můžeme je použít k hodnocení každého bodu historie (včetně současnosti), i k hodnocení zákonů. Kdyby zákony skutečně souvisely s morálkou a byly s ní propojeny, pak by je nešlo z hlediska morálky vůbec hodnotit. Nemohl byste říct: to je špatný zákon. Nebo dokonce: to je zlý zákon.

Mnooooo tak to je silné kafe. Tady vážně není o čem...... Že v etice máte mezery mi bylo zřejmé od začátku, ale takhle to dávat najevo? A než začnete s těma kecama, že raději chcete racionální argumenty, tak si to prvně po sobě přečtěte. To je přímo erupce racionality. Já tu opravdu nejsem od toho, že jste na střední o ZSV nedával pozor a já to teď budu napravovat. Přečtěte si nějaký úvod do etiky a pak si dejte facku. Nezapomeňte se tam zaměřit na nějakou kapitolku o dialektice svědomí a k tomu zlatému pravidlu doporučuji přečíst něco od Kanta.
NIKDO NENAPSAL, ŽE MORÁLKA A PRÁVO NEJSOU ODLIŠNÉ VĚCI, JEN ŽE SPOLU ÚZCE SOUVISEJÍ!!!!! JSTE VÁŽNĚ TAK BLBEJ?!!! A proč bych jako nemohl z hlediska morálky hodnotit zákony? To je právě to, že vy vůbec nemáte ani tucha co pojem morálka znamená, proto tu píšete takový hovadiny!!

Právě, že spolu úzce nesouvisejí. Jinak dojdete k absurdním závěrům. Které Vám samozřejmě vadit nemusí, stačí, když se budete dobře vztekat a řvát. Prosím, pokračujte.

Prosimvás ostatní čtete to taky??? Nebo to vidím jen já?
Pro toho blbce, pro kterýho už nemám jiného pojmenování, TAK ZNOVA!!!: "To je právě to, že vy vůbec nemáte ani tucha co pojem morálka znamená, proto tu píšete takový hovadiny!!" A doplním - a proto Vám ani nejde na rozum jak je možné, že spolu morálka a právo souvisejí!

Co si nejdříve vážně nějaký alespoň nějaký ten úvod přečíst, než tady veřejně vystavovat na odiv tupost a tvrdohlavě plácat nesmysly?

To se ptáte sám sebe? Prosím, jak je libo: https://ankap.urza.cz

Samozrejme že zákony a morálka spolu úzko súvisia. Len nesmiete vykladať morálku zo svojho subjektívneho pohľadu potom sa môže stať že nevidíte súvis.

Tak pravil etatista. Až na nějaký papír napíšu nějakou hovadinu a budu to vydávat za zákon, jako třeba povinné nošení modrých palčáků každé úterý a každý úplněk, to bude najednou na světě amorálních sviní, co takový zákon nebudou dodržovat...

No nic já to vzdávám, on je vážně ztracenej.
Když si s pojmy zacházíte zcela libovolně typem - Morálka je pro mě např..... - tak pak docházíte k těm Vašim hovadinám.
Váš problém je, že pro Vás má Aristotelovo myšlení, Vaše myšlení a myšlení mojeho nalitýho strejce po 10 dvanáctkách v hospodě stejnou váhu. Potom si i ten nalitej strejc může říct - "Morálka je pro mě například......" a na základě toho dělat absurdní závěry a dělat ze sebe blbce jako vy děláte teď a tady.

Ano, pro etatisty jsem skutečně ztracený. Nehledejte mne.

A já se bál, že to slůvko nepadne. To by bylo, abyste tomu nedal třešničku a nezakončil to nějakou joudovinou.

Nikto Vás nehľadá, vždy sa prihlásite sám :-).

To je zajímavý. Velkýho Ká nikdo nehledá, ale několik zmrdů sem neustále leze a snaží se s ním o své vlastní vůli zapříst rozhovor...

Ani Vás som nepozýval, tiež ste sa ozval dobrovoľne a ako zvyčajne odveci.

To MJul
MAte to trosku popletene. Stat vam najprv zakazuje vlastnit zbran a branit svoj zivot a zivot svojej rodiny. Az potom, co zisti, Ze je v ohrozeni, vam ju dovoli mat a pouzivat. Mozno je pre vas cest branit zivot a blahobyt zmrdov ako Babis alebo Fico, a entity, ktora vam prvidelne pod hrozbou nasilia berie viac, ako polovicu vsetkeho, co vytvorite vlastnym usilim.

Co to tady melete? Nevím jak na Slovensku, ale v ČR existuje něco jako zbrojní průkaz a jedna ze skupin (skupina E), je právě určena k osobní ochraně. Ano musíte strpět nějaké správní povinnosti, aby tu zbraň nenosil na ulici každý, kdo má např. duševní poruchu. Určitě to zas tady někdo napadne, jaké veliké je to otroctví, že vůbec máte nějaké povinnosti a nemůžete si nabitý kvér ostrými náboji nosit jen tak v kapse, ale na to sem si už zvykl, že veškerá povinnost je u ANCAP matlalů známka otroctví. Co sem pletete Babiše a Fica? Proboha to je to tady vážně samej tupec?

Jen tise zasnu...
Tady, zrovna na tomhle webu, nekdo (a core kor) nedefinuje otroctvi ciste a vyhradne pomoci vlastnictvi? Peklo zamrza...

Neznám žádnou příliš smysluplnou a použitelnou definici otroctví pomocí vlastnictví. Vlastnit něčí tělo je jen část té definice, podstata otroctví spočívá v podřízení vůle. (Kdyby šlo jen o vlastnictví těla, tak Vás prostě vyndají a Vaše tělo napojí na elektrody a budou řídit dálkově.)

Aha, tak do tohohle flamu nejdu. Zrejme nelze vlastnit ani ovci ci jine chytre auto.

Wut? Já vím, co jsem napsal, a když to po sobě čtu, vím to správně, ale Vaše kreativita při čtení mých příspěvků je na mě trochu moc.

>> Já vím, co jsem napsal, a když to po sobě čtu, vím to správně

To je docela mozne, akorat ze kdyz "to vite spravne" Vy, neznamena to jeste, ze to vi spravne i ostatni. Coz je tak nejak smysl komunikace, alespon u vetsiny ostatnich lidi.

>> Wut?

Dzet! Mozna by misto hodnoceni me kreativity bylo lepsi zminit tu Vasi utajovanou definici. Protoze kdyz se podivam na 2018-10-22 23:31, tak me vomejvaj.

Takže už priznávate že byť lekárom nie je otroctvo?

To jsem ani nikdy netvrdil. Otroci jsme my ostatní, co musíme ty doktory platit, ať už jejich služby využíváme nebo ne. Lékař by byl otrokem jen tehdy, pokud by stát zaručoval lékařskou péči, ale neměl doktory; pak by musel vytvořit něco jako povinnou lékařskou službu - a v tom případě by ti povinní lékaři byli otroky, podobně jako jsou vojáci otroky v případě branné povinnosti.

„My máme právo!“ To je jeden z neustále se opakujících výroků dnešní doby.
...........................................................................

Na tomdle foru určitě, tady se mává právem víc než se mávalo v Rudým právu..