Právo na špatné jméno – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Neměl bych problém s tím, abyste o mně mohl šířit cokoliv. Ovšem s tím, že byste také nesl plnou odpovědnost za své výroky a já bych tedy měl právo vás za každou lež o mně zmlátit do bezvědomí.

Ked ti niekto ublizuje slovom, bran sa slovom, nie fyzicky. Ked ta niekto ohovara, a ty ho za to zmlatis do bezvedomia, zasluzis si basu za iniciaciu agresie.

Iniciácia agresie bolo to ohováranie. Ale ja na rozdiel od kolegu vyznávam primeranosť obrany, takže pár faciek by stačilo. Zmlátiť do bezvedomia je príliš.

Nie, ohovaranie nie je iniciacia agresie.
Ked pojdes nejakej slecne dvorit, a ona ta odmietne,lebo sa jej nepacis, tiez jej jednu jebnes za iniciaciu agresie? Podla tvojej logiky by jej par faciek neuskodilo.
V principe staci, ked podla nejakeho hlasu vo svojej hlave akykolvek verbalny prejav oznacis za agresiu, a mozes to zacat tlct, ty bulo. :-)

Odmietnuť nápadníka je ohováranie? Si normálny? A len tak mimochodom, dámu by som neudrela ani keby ma ohovárala, ešte aj keby na mňa nejaká dáma fyzicky zaútočila tak by som sa snažil brániť ohľaduplne.

Nie, odmietnut napadnika je iniciacia agresie. Odmietnut v restauracii obsluzit zakaznika tiez. Bud v tych svojich srackach aspon konzistentny, debile. Nestriekaj ich len tam, kde sa ti to hodi.

Áno, svojvoľne odmietnuť obslúžiť zákazníka je diskriminácia, čiže iniciácia agresie.

To je zajimava myslenka.
Dam takovy priklad: Prijde masovy vrah do obchodu, kde prodavaji sekacky na maso. On teda je to masovy vrah, ale jeste mu to nebylo prokazano, nic na nej nemaji. No majiteli obchodu se zda, ze by to fakt masovy vrah byt mohl a sekacek na maso mu neproda.
Jelikoz na neodsouzeneho musime pohlizet jako na nevinneho, je to i v tomto pripade diskriminace a tedy inicializace nasili, ze toho pana neobslouzili?
Na otazku se da odpovedet ano/ne. Muzes si nechat od cesty ruzne vymluvy, proc by tento priklad nemohl nastat.

Prijde nevinný člověk do obchodu, kde prodavaji sekacky na maso. On teda je nevinný, ale všichni si myslí, že je to masovy vrah, ale nebylo to prokazano, nicméně lidé mají přesto jasno. ... No majiteli obchodu se zda, ze by to fakt masovy vrah byt mohl a sekacek na maso mu neproda.
Je to i v tomto pripade diskriminace, ze toho pana neobslouzili? Je takové jednání v pořádku?

Za me ne, nebot podle me ma kazdy pravo obslouzit/neobslouzit kohokoliv uzna za vhodne a nemusi nikomu vysvetlovat proc.

Podľa mňa si nemôžeš len tak vymýšľať nadpráva.

Ale odmietnut napadnika nie je diskriminacia? Je to presne to iste, ako odmietnutie zakaznika v obchode. Ineho obsluzis, ineho nie. Odmietnes napadnika, ineho neodmietnes. Na zaklade vlastnych preferencii.
Nejako sa nam Norbik zamotava do sraciek, a je mu to uplne jedno. Hlavne, ze drista nezmysly, prispevok po prispevku, ako slabo plateny trol s nizkym vykonom.

Teraz zrejme bude nasledovat top koment. Norbi s plechovym fejsom napise, ze Jjdno zakon dovoluje, druhe nie. Preto je to agresia.

Tak uvidíme. V tom případě je agrese i těch jeho pár facek za lži. :-) Ale jako je to jedno, já to jen tak zkouším, protože se nudím. I stojící hodiny ukazují dvakrát denně správný čas, tak třeba Norbert zvládne vyprodukovat něco zajímavého.

Btw. Toho "vašeho" Kočnera co si měl objednat vraždu Kuciaka taky za vraždu nakonec neodsoudili, ne? Je to takový pěkný příklad toho, o čem se tu bavíme. Proto moc nechápu ty pohádky co tu Norbert vypráví.

Samozrejme že nie. Láska nie je biznis. Ešte tak sex môže byť, ale potom nehovoríme o nápadníkovi, ale o klientovi prostitútky.

Takže když prostitutka odmítne svévolně klienta, třeba protože je ošklivý. Tak je to diskriminace a měla by být potrestána?

Ja naopak ako snahu manipulovať ľuďmi považujem ohováranie. Ono je iné ak ohováranú osobu osobne poznám, potom viem posúdiť či je to pravda alebo ohováranie, ale ak mám posúdiť podľa reakcií iných osôb niekoho koho nepoznám tak nemám ako odlíšiť pravdu od ohovárania.

A jak se vypořádáte s tím, pokud určitý jedinečný poznávací proces jiných lidí Vám způsobí značné nepříjemnosti? Resp. jakým způsobem projevíte respekt sám k sobě v podobné míře jako těm ostatním? Myslím si totiž, že byste měl sám sebe respektovat ve srovnatelné míře jako Ty ostatní. A co když pomlouvající je známá a nějak respektovaná osobnost a Vy jste spíše obyčejný člověk? Já si myslím, že by stačilo jediné: Pokud za ním zajedu a přiměřeně mu nabančím, neměl bych pak být příliš popotahován a poučován, že takto se to dělat nemá, že k tomu jsou instituce...

Ľudia na ktorých mi záleží, si urobia na mňa vlastný názor z priameho kontaktu. Na názore ostatných mi nezáleží, beriem to ako spätnú väzbu na mňa a obraz ich samotných.

Pokud někdo záměrně šíří pomluvy a způsobuje tím druhému škodu např. prostřednictvím nepravdivých informací ohledně podnikání druhého, čímž se mu sníží počet zákazníků a tím příjmy, jedná se nepochybně o útok. Pakliže se jedná o útok nevyprovokovaný odpovídající akcí tedy útok nikoli protiútok a s v zásadě vyčíslitelnou škodou, nemělo by hrát roli, jakým způsobem byl veden a měl by být náležitě reparován. Jaký je třeba rozdíl mezi záměrným znečíštěním něčí provozovny a jejím pomluvením. Proč činit u nějakého způsobu agrese výjimku a vlastně ho omlouvat?

Z mého pohledu by regulace pomluvy vedla ve finále k pro mě natolik nehezkým legislativním složitostem (věčné spory o to co je pomluva a co ne, spory o míru její regulace, otázka míry objektivně způsobené škody, střet možnosti volného projevu se zákazem pomluvy), že by bych raději volil na tu její regulaci rezignovat a žít ve společnosti, kde se s možností pomluvy počítá a tím pádem ve společnosti, kde lidi na pomluvu zas tak snadno nenaletí, pokud jsou na tu možnost její legální existence zvyklí.

Prečo by mal byť spor o to čo je ohováranie (=pomluva) a čo nie? Veď je to jednoduché, pokiaľ sa tvrdenie zakladá na pravde tak to nie je ohováranie, pokiaľ sa zakladá na klamstve tak to je ohováranie.

Takze ked poviem, ze si blbec, a viac, ako polovica, co ta poznaju, s tym bude suhlasit, je to pravda, alebo loz?

Polovicu do toho nepleť, o pravde sa nehlasuje. Keď povieš o blbcovi že je to blbec tak je to konštatovanie skutočnosti, teda pravda, ale uznávam že ten blbec to napriek tomu môže chápať ako urážku.

Přesně. Daně jsou krádež a to že si to většina odhlasuje na tom nic nemění.

Jenže pomluva narušuje princip neagrese. Má/může mít NAP výjimky?

Já tedy jsem pochopil princip neagrese tak, že pomluva ho nanarušuje.
Ale je možné, že v rámci ankapu existuje vícero výkladů, nevím, tenhle přístup že by pomluva narušovala NAP jsem ještě neslyšel, ale neznám ankap ani NAP nějak šířeji.
Pokud ale platí, že NAP má chránit jen vlastnická práva, pak neexistuje něco jako právo na dobré jméno, které by mělo být chráněno NAPem. Naopak existuje právo, provozovat svobodu slova tam, kde s tím majitel platformy (území, webu, novin, atd). A pomluva řekl bych ani nespadá do kategorie podvodu (což je poškození vlastnictví pomoci záměrně kladmné smlouvy). Ale říkám, takhle to chápu já, nevím jak ostatní, a to nejsem ani plnokrevný ankapák, spíš jen pozorovazte a lehký sympatizant ankapu.

Jenže NAP není bohem zjevený zákon vytesaný do mramorové desky, který je daný a neměnný a který musíte jen objevit. Je to lidský výtvor, které si lidé mohou konstruovat. A pokud byste chtěli zavést ankap s decentralizovaným právem, tak není jeden závazný výklad NAPu. Váš názor, co je v souladu s NAPem, je stejně dobrý jako můj nebo kohokoliv jiného. Ostatně každý přeci může být v ankapu soudcem. Ne každý má ale za sebou moc, vnutit ostatním svůj názor.

Pomluvy Vám mohou způsobit značné škody. Lidem se nelíbí, pokud jsou obětí takových pomluv. A mají zájem se před nimi bránit. Neměl by jim tedy trh nabídnout nějaké řešení? Představte si, že máte v ankapu na jedné straně bohatého podnikatele a na druhé člověka, který o něm šíří pomluvy a kazí mu obchod. Ten podnikatel má logicky zájem toho druhého umlčet. V decentralizovaném právním systému nezáleží na právním názoru. Podnikatel může tvrdit, že byl poškozen, takže má právo na kompenzaci. Ten druhý zase může tvrdit, že si na své platformě může říkat, co chce. Každý může mít nějaký názor. Ten podnikat ale má reálnou možnost poslat pár chlapů, ať toho druhého seřežou, pověsí ho na větev nebo mu seberou veškerý majetek. A jediné, co mu v tom brání, je nějaká jiná větší síla, která řekne, tak tohle tedy ne.

Obecně by mě zajímalo, jak by se právní systém ankapu formoval pod vlivem množství peněz. Pokud na jedné straně máte člověka, který je schopný zaplatit milióny za určitý rozsudek a na druhé straně člověka, který platí 1000 Kč měsíčně své bezpečnostní agentuře za hlídání. Proč by se právo v ankapu nemělo přiklonit na stranu toho prvního?

Konečne nejaký relevantný príspevok k tejto téme. Iné vlákna za ostatných pár dní vyzerajú ako debata blbečka s hlupákom.

Tak ta agentura není placená jen z těch 1000 Kč, ale skládá se na ni pravděpodobně spousta dalších lidí (jinak by asi nefungovala). Mohlo by to fungovat podobně jako pojišťovny. Takže i taková agentura by mohla mít dostatečnou sílu na to aby si poradila s "milionářem", stejně jako pojišťovna si poradí s obrovskou škodou (v poměru k tomu co jí platíte). Pokud ne, tak by si ji lidi asi platit nechtěli.

Pokud jde o to, že by si někdo koupil rozsudek. To dává smysl dnes, když podplatíš soudce tak druhá strana může snadno mít smůlu. Ale pokud by existoval soudce jen jako dobrovolná autorita, tak asi není důvod aby ho druhá strana uznávala, pokud se snadno nechá podplatit. K čemu by mělo být "koupit si rozsudek", když by to byl jen cár papíru. V takovém případě byste prostě musel věnovat zdroje na to, abyste vyhrál silou.

Ten co má milion je mnohem lepší klient pro tu agenturu. Tedy v případě sporu mu stačí, aby zaplatil nějaké premium + výdaje na mediální spin a může si dělat co chce, pokud na to má dost peněz. A ti co platí 1000 si budou dále myslet, že je vše v pořádku.

Předpokládám, že agentura, která by z klienta měla 1000 Kč měsíčně, by byla docela ochotná ho obětovat v případě problémů. Kdysi jsem viděl film, lehce dystopická budoucí francouzská společnost. Kde hlavní hrdina připravil místní gang o drogy a vůdce gangu se rozhodl, že vezme jeho sestru jako rukojmí. Dělala na pokladně v obchodě a u vchodu stály dva ozbrojení strážci se psem. K obchodu přijeli lidi z gangu, vešli dovnitř, sebrali holkou a odjeli. A ti strážní to nechali být, protože věděli, kdo je proti nim. To, že někomu platíte za ochranu, neznamená, že vás dotyčný bude chránit kdykoliv a proti komukoliv. Buď si zaplaťte více za pořádnou ochranu, nebo neprovokujte mocné, tak přeci funguje trh. Když říkáte, že by lidé od takové agentury odcházeli. Nebyl by to argument pro zákonitou koncentraci moci v ankapu? Pokud vás slabší agentury nejsou schopny řádně ochránit, a přejdete raději k silnější, není na konci jedna agentura, která ovládá vše?

K tomu kupování rozsudků. Fakticky vzato na trhu je každý rozsudek koupený. Nešlo mi ale o korupci, kdy si někdo zaplatí, aby soudce rozhodl proti pravidlům. Šlo mi o to, jak by peníze formovaly ta samotná pravidla. Například rovnost před zákonem. Proč by na všechny vůbec mělo být nahlíženo stejně, když jsou zde lidé, kteří jsou ochotni si zaplatit za vstřícnější přístup. Místo podplácení soudců a policie, si rovnou zaplatíte nějaký vyšší tarif, a bude se s vámi zacházet lépe a to včetně případných trestů. Tak jak to funguje v jiných odvětvích.

Já tohle považuju za asi nejméně domyšlenou část celé "ankap teorie", taky o tom mám pochybnosti a nemám to nijak extra promyšlené. Takže to z mojí strany berte spíš jako brainstorming, než že bych měl abici vás o nečem přesvědčit.

To co píšete mi docela smysl dává. Nevím, proč by to celé postupně nemělo vést k větší koncetraci moci.
Škoda, že tady už asi nenajdete asi žádného anarchokapitalistu, který by o tom byl schopen a ochoten nějak hlouběji debatovat.

Když si čtu tu Tvou diskuzi s Regisem, tak to asi chápu tak nějak podobně, jak to objasňoval Regis výše a řekl bych, že o nic víc hlouběji, spíš míň.
Ta námitka s tím, jak by moc určovala i ty formální zákony (naznačená těmi tarify za ochranu atd) mi příjde docela na místě, i když jen takhle načrtnutá.
Jediné co si říkám, je to, že ta silová asymetrie je holt takto problematická skoro vždycky. A my se tu vlastně jen snažíme spekulovat nad tím, jestli ta silová asymetrie bude v ankapu (eventuelně ve slabším státě) ještě horší než v naši současné společnostim, nebo naopak..

Mějme společnost, kde funguje bezpečnostní agentura, která je financovaná procenty z příjmu každého člověka. Žije tam 60 % chudých, kdy z každého % získá agentura 1 jednotku příjmu. Dále je tam 30 % střední třídy, která platí 3. A 10 % bohatých, kteří platí 10. Dohromady tak má agentura příjmy 250 (60+90+100). Všem poskytuje stejné služby v kvalitě odpovídající průměrné hodnotě 2,5.

Pro bohaté takový systém není výhodný. Za své platby by mohli dostat služby v hodnotě 10, místo stávajících 2,5. A pokud by odešli, tak by příjmy agentuře klesly na 150, a kvalita služeb by spadla na 1,7. Takže pokud střední třída neodešla rovnou, tak teď by k tomu měla jasný důvod. Pro agenturu je ale lepší si udržet co nejvíce plátců. Nemůže na to jít přes rovnou platbu 1 od všech. Tím, že od všech bude vybírat stejnou platbu a všem bude poskytovat stejně mizerné služby. Protože ti bohatší mají vyšší nároky. Ale může to řešit tak, že nabídne tři úrovně služeb v hodnotě 1, 3 a 10.

Přidejme do toho konflikt a konkurenci. Řekněme, že to preferenční zacházení bude zahrnovat i tresty. Pokud tak např. bohatý zabije chudého, zaplatí nějakou kompenzaci, ale rozhodně mu nehrozí smrt nebo něco podobného. Takto bude agentura mít postaveny smlouvy a bude tak rozhodovat. Pokud by někdo vzal spravedlnost do svých rukou, tak ho bude brát jako agresora a půjde po něm. Chudým by se to nemuselo líbit. A tak by se tam objevila nová agentura, která by prosazovala rovné tresty pro bohaté a chudé. Řekněme, že by k ní přešli všichni chudí. Měla by tedy příjmy 60 a té staré agentuře by zůstalo 190. Stará agentura by tedy byla mnohem silnější. A pokud by došlo k otevřenému konfliktu, tak vyhraje. Ta nová agentura by tak neměla možnost prosadit jiný pohled na trestání bohatých. Je otázka, zda by vůbec byla schopna získat klienty, když by nebyla schopna prosadit to, po čem potenciální klienti volají. To by spíše ta stará agentura mohla trochu změnit přístup.

Přijde mi, že tam vůbec nezáleží na nějakých soudcích, jejich výběru nebo výkladech NAPu. Jak o tom neustále básní ankapáci. Tam jde o to, kdo má větší sílu, po čem je poptávka a jak funguje trh.

Možné to je, i když je to jen nějaký model. Sám bych třeba na místě střední třídy zvolil pro mě dlouhodobě bezpečnější variantu nespojovat se s tou třídou bohatých - nebezpečí bych tam viděl právě v zhoršení společenských poměrů, které by se časem mohly obrátit i proti té střední třídě, ne jen proti chudým. Takže bych volil ten sice horší bezpečnostní standart ale dlouhodobější bezpečí nějaké stability společnosti. Ale třeba by se tak většina nerozhodla, kdo ví..
Spíš si říkám, jak tedy vidíš současnou společnost a její možné úpravy, protože tyhle různé varianty k současné společnosti mi příjdou zajímavé i proto, že i současný systém slouží prakticky tak, že slouží těm bohatým na úkor ostatních(akorát se to tak otevřeně nedeklaruje).

Dobrá otázka. Kdybych na ni měl upřímně odpovědět, tak řeknu, že nevím. Protože nemám jasno v tom, co a proč se zde děje. Můj názor je, že se momentálně nacházíme v nějakém zlomovém bodě, kdy dochází k transformaci společnosti. Vidíme to např. na politické debatě u nás, kdy ještě do nedávna tu dominoval spor mezi klasickou levicí a pravicí (ODS proti ČSSD). A nyní se to překlápí do sporu mezi progresivismem a konzervatismem. Což znamená, že otázky, které byly pro společnost ještě před pár lety zásadní, ustupují a vynořují se zde úplně jiné.

Takže já teď hledám odpovědi, nenabízím hotová řešení. V tomto směru nepovažuji anarchokapitalismus za moc nápomocný. I když má zajímavé postřehy, tak pro mě je to primitivně ekonomizující pohled na společnost, který vše redukuje na ekonomické vztahy a nabízí svůj univerzální recept bez ohledu na kontext a vývoj společnosti.

Určitě by se dalo bavit o nějakých dílčích změnách. Otázkou je, co se s touto společností děje. Jedna věc je určité odbyrokratizování, větší důraz na rozvoj síly než ochranu slabých, více se opřít o motivaci lidí atd. Druhá věc je, v jakém kontextu se to vlastně odehrává.

Včera v noci jsem poslouchal přednášku pana Robejška. Hodím to sem jen tak pro zamyšlení. Nějakou dobu jsem o něm neslyšel a zdá se, že se mezitím trochu zradikalizoval, asi v souvislosti s děním okolo COVIDu. Docela depresivní materiál. On, stejně jako třeba pánové Hampl nebo Keller spadají do takového toho antielitářského a antiglobalizačního proudu. Nemohu říct, že sdílím jejich přesvědčení, ale myslím, že je zajímavé se s tím seznámit. Ten jejich pohled by se dal označit jako forma neomarxismu a v sociologii by spadali pod teorii konfliktu. Kdy ve společnosti popisují konflikt mezi dvěma třídami. Na jedné straně nějaká globální elita (a vyšší třídy), která postupně ovládá a ničí svět a kulturu těch dole. Nevnímají to jako spiknutí mocných, ale jako zákonitý proces fungování trhu a společnosti, kdy vznikají obří nadnárodní organizace, s vlastní kulturou, mentalitou a obrovskou mocí. Jsou zde tak dvě třídy, které si vůbec nerozumí a jedna z nich drží moc. Přičemž řešení vidí v návratu k národnímu demokratickému státu (něco jako národní obrození 2.0). K jeho posílení, větší soběstačnosti, aktivaci těch dole a v rozbití prostředí, ze kterého vyrůstá ta elita.

Myslím, že z jejich receptů by pana Urzu trefil šlak. A je zase z těch jeho. Ale třeba pan Robejšek tam uváděl (pokud cituji správně) - Posiluj slabé a oslabuj silné. Co je malé můžeš ovládat. Co je velké bude vždy ovládat tebe. Nějaké styčné body by se tam možná našly. Pro anarchokapitalisty mi přijde spíše zajímavý ten jejich negativní scénář dalšího vývoje. Oslabení národních států, podkopání jejich funkčnosti, likvidace národů jako kolektivní identity, univerzalismus a atomizace společnosti, růst moci korporací. A to by otvíralo cestu k něčemu jako anarchokapitalismus. Ale byl by to nejspíše systém ustanovený shora, vycházejí ze scénáře vzniku ankapu skrz kolaps státu, což by asi nebylo pro ty dole zase tak velké terno. A asi by se to dosti lišilo od zdejších utopických představ.

Mě by ještě docela zajímalo, které věci Ti na ankapu příjdou inspirativní, protože už jsi to tu zmínil na více místech a nejsem si jistý, jestli bych uhodl ty konkrétní body co ti příjdou na něm podnětné...?

Z těch tří jmenovaných mě v minulosti zaujal nejvíc ten Keller, myslím, že to dění popisuje vesměs poměrně správně, a přesně je jen otázka toho řešení. Robejšek mi jako analytik příjde trochu nedůvěryhodný, kor když si předpověděl poměrně slušné volební výsledky když se pokoušel kandidovat a ty pak byly nicotné, ale možná šlo jen o pokus ovlivnit voliče v tom duchu, že pokud zvolí jeho tak ten hlas není zahozený. Neříkám že je úplně mimo, ale příšel mi po čase spíš jako takový tetrýální hráč, který těmi analýzami dělá divadlo a dojem na lidi, ale možná mu křivdím. Keler mi přišel v minulosti víc opravdový v tom smyslu, že ty jeho úvahy mi přišly jako objektivní hledání nějaké podoby skutečnosti.
Myslím, že ty jevy které popisují (vzrůstající moc soukromých společností nad státy), nepovedou k anarchokapitalismu, řek bych, že pro ty společnosti budou ty státy do poslední chvíle, a možná i natrvalo skvělá maskovací clona, protože existence států umožňuje v lidech vytvářet iluzi spravedlnosti (možnost tzv. demokratické volby) a skrze státy se dá taky dobře legitimizovat to ovládání lidí (tvorba zákonů).
Soudil bych, že ty státy budou zrušeny jen ve chvíli, kdy by se to oněm společnostem opravdu vyplatilo. To už bych ale spíš očekávsal pokud o určitý druh jsednocování legislativ do podoby jednoho světového superstátu (posledně např. jsem zsaznamenal nějaké pokusy o nějakou globální daň, moc jsem to ale nezkoumal).

Z mého pohledu může ideologie anarchokapitalismu sehrát v tomto divadle maximálně roli užitečného idiota, protože pro lidi kteří jsou orientovaní výhradně tímto směrem (majetek je absolutně nedotkunelný) se může zdát přínosem, že ty společnosti mají nad státy navrch, ale už přehlédnou to, že ty tržní výhody, které budou mít ty velké společnosti, se neplánují pro menší společnosti či pro lidi a že proti nim ty velké společnosti spolupracují spolu s torzy těch bývalých států. Naopak asi nejvíc inspirativní mi pak na ankapu příjde ta jeho složka, která pobízí lidi, aby si brali své kompenetce z různých oblastí života víc do svých rukou. Ale to je v podstatě složka která je na ankapu nezávislá, možná by na ní člověk narazil i u běžné anarchie (která je myslím v důsledku s některými modelu ankapu neslučitelná), nebo na tu složku braní si kompetencí do vlastních rukou občas zaznamenávám u jinak relativně apolitických lidí typu jungiánský psycholog Petr Knotek alias Pjér la Šez a podobně..

Já souhlasím s řadou myšlenek, co tady zazní. V obecné rovině. Např. myšlenka, že čím více chráníte lidi před důsledky jejich špatného chování a rozhodování, tím více u nich umožňujete jejich rozvoj. Nebo čím více věcí se rozhoduje demokraticky jednotně, tím více lidí to tlačí do věcí, které nechtějí. Nebo význam konkurence pro rozvoj. To nejsou pro mě nové myšlenky, spíše jsou zajímavé jejich aplikace na konkrétní problémy. A pak jejich celkové uspořádání v konceptu anarchokapitalismu. Podle mě ale anarchokapitalismus všechny tyto myšlenky dotahuje do extrému, kde se zase projevují jiné principy a začínají škodit nebo být nebezpečné. A pak jsou to nějaké konkrétní nápady. Zaujal mě třeba trestní systém založený na kompenzacích, tak jak je tady někde popsán. Tam je ale škoda, že anarchokapitalisté na tohle moc nehrají. Že by se snažili nějak ty své principy aplikovat na naši společnost a navrhovat funkční úpravy subsystémů. Ten utopický přístup, kdy zavedeme NAP a všechno se vyřeší tak nějak samo, tomu brání.

S tím hodnocením pana Robejška souhlasím. Chytrý člověk, který ale není tak chytrý, jak si o sobě myslí. I když ta přednáška byla o tom, jak lidé mohou zaměnit systém tím, že změní své běžné každodenní chování (co a kde nakupují apod.). Podobně jak o tom píšete na konci příspěvku. Což mi zase přijde jako zajímavá úvaha. I pro anarchokapitalisty, kteří vypadají, že věří, že nejdříve musí všechny přesvědčit o své pravdě, a pak tu bude utopie.

Anarchokapitalismus vnímá moc státu a kohokoliv jiného jako něco zcela odlišného. Což je podle mě chyba této ideologie a bylo by zajímavé to konfrontovat s tím, o čem mluví Keller a ti další. Protože anarchokapitalismus nerozlišuje, zda žijeme ve společnosti, kde dominují menší lokální firmy vedené vlastníky, kteří je vybudovali. Nebo ve společnosti kde dominují nadnárodní korporace, které vedou manažeři sedící v mrakodrapu na druhé straně světa.

Souhlasím, že anarchokapitalismus by mohl sehrát snadno roli užitečného idiota. S části protože by se hodil mocným, a z části ale proto, že je to v jeho podstatě. Anarchokapitalismus stojí na právu silnějšího. Resp. na zásadě moc dělá právo. Středobodem anarchokapitalismu je deontologická etika v podobě NAPu. Ta říká, že chování je správné, pokud je v souladu s nějakými pravidly (např. nelhat, nekrást, neporušovat vlastnická práva). Ale nijak nebere v potaz výsledky takového jednání. Proto my oponenti tak snadno nacházíme příklady, kdy nějaký stav byl dosažen v souladu s NAPem, přičemž je to ale naprostá amorální zvrácenost. A v anarchokapitalismu je to posíleno tím, že nezapovídá konkrétní chování (vraždění lidí), ale abstraktní porušování vlastnických práv. Takže když je to v souladu s vlastnickými právy, tak můžete vraždit, jak chcete. Jenže NAP není jednoznačný. Umožňuje naprosto protichůdné výklady. A nadává žádný mechanismus, jak rozhodnout, který je ten správný nebo zda je nějaký špatný. A to i tam, kde některý bude vyloženě účelový. Takže bude platit takový výklad NAPu, který prosadí ten nejsilnější. Proto v anarchokapitalismu platí, že moc dělá právo. Takže i kdyby si ty korporace prosadily nějaký deformovaný systém, tak nelze říct, že to není ankap nebo že je v rozporu s NAPem. Protože ony rozhodují o tom, jak bude interpretován NAP a co je sním v souladu. A z podstaty systému jejich chování bude v souladu s NAPem. Resp. ten vztah by byl obrácený. NAP bude v souladu s jejich chováním a jejich zájmy.

U těch korporací jsem to myslel tak, že by na tan ankap přistoupily leda v případě, že už by ovládaly úplně všechno, protože až pak by byl pro ně výhodnější (pak už by jim státy opravdu byly zbytečné). Dokud nebodou ovládat majetkově takřka všechno, a např. budou existovat nějací malí vlastníci, pak pro ně myslím bude výhodnější ten hybridní model, že to co můžou ovlivní majetkově přímo (v souladu s NAPem) a to co nemůžou ovlivnit tsakto ovlivní skrze manipulaci s legislativou, kterou nastaví tak, aby byla výhodná pro ně (velké hráče) a nevýhodná nebo likvidační pro jejich konkurenci a ty malé vlastníky. Ale není to výhrada, spíš doplnění.
Můžu tedy poprosit o ten odkaz na tu přednášku pana Robejška, i když jsem k nemu řekl určité výhrady, tak si jí rád poslechnu...
Ještě si říkám, jak vnímáš současnou společnost ve smyslu, jestli máš dojem že státní aparát hraje stále vesměs ve tvůj prospěch - např. když zaplatíš daň, máš dojem, že jsi podpořil dobrou věc, a tudiž by jsi ji zaplatil i dobrovolně? Ptám se proto, že osobně jsem tento pocit už dávno ztratil, ještě před tím než jsem potkal ankpap, jsem nabyl dojmu, že jakoukoliv podporou státního aparátu vlastně jen podpořím bandu organizovaných zločinců, kteří mi i jiným později možná i díky mé podpoře můžou zakroutit krkem.
Vycházím z porůznu zpozorovaných informací o propojenosti státní správy s organizovaným zločinem, a to i na hodně vysokých úrovních policie, soudnictví i politiky (napříč politickým spektrem), a z informací o tom, jak toto propojení umoˇžnuje efektivně vykrádat a krýt tzv. státní majetek včetně vybraných daní. V tomto světle mi příjde, že chudí, nemocní a staří, na které asi nejčastěji můžeme brát ohled, pokud legitimizujeme stát, jsou v praxi jakýmsi rukojmím, na které se dá vždy odvolat s tím, že jejich piotřeby legitimizují ten aparát a věci s ním spojené - což bohužel vnímám jen jako tu výmluvu, i když reálně existující.
Řekl bych, že ten daný systém, je v podstatě nereformovatelný, a není na něj nějaké kolektivní řešení (i vzhledem k názorovému roztříštění společnosti) ať už řešení typu minarchizování státu, nebo naopak posílení a očištění státu a přímé demokracie. Řekl bych, že jediná "řešení" je možné hledat jen na osobní úrovni, kdy každý sám za sebe si ve vztsahu k této realitě to řešení v sobě nějak "postaví", ať už více nebo méně účinné. Ale vlastně mě zajímalo, jak tyto jevy vnímáš z tvého úhlu pohledu..

Toho Robejška najdete na jeho YouTube kanále (video Jak z toho ven?). Má to být závěrečný díl nějaké série.
https://www.youtube.com/watch?v=6ZdAOGsTAMs

S fungováním státu mám také problém. Neřekl bych, že ten problém je primárně kriminálního rázu. Spíše, že stát přestává zvládat plnit svou funkci (ale to nejde vidět jen u něj), do toho kulturní konflikt, různé krize atd. Ale nemám jasno, z čeho ty problémy pramení. Ten stát jako takový se nezměnil. Tak co jsou příčiny? A slovy pana Robejška - Jak z toho ven.

I když pro mě z toho nevychází stát zrušit. V tomto mám problém s myšlením anarchokapitalistů. Něco se jim ve společnosti nelíbí - obviní z toho stát - stát zruší - problém vyřešen. Navíc, pokud bychom vzali za slovo panu Urzu, že se ankapu nejspíše nedožijeme, tam to pro mě není smysluplný směr. Ta koncentrace na vzdálenou utopii je mi cizí. Na druhou stranu nečekám žádné rychlé zlepšení.

Díky, kouknu na to.
Mě k té propojenosti státu a kriminality dovedlo vícero věcí, něco je z osobních výpovědí známých, něco z nějaké investikativní činnosti undergroudových medií - např. výpovědi policistů kteří odešli od policie o tom, jak jejich případy byly zastaveny, pokud se ukázalo, že odhalili rozkrádání (obecně to byly často případy s "vracením" DPH, které však ani nikdy nebylo zaplaceno, ovšem nešlo o jednotlivé případy ale o síť bílých koní k tomu využitých, která byla řízena tak, aby její zakladatelé zůstali nedotknutelní), které bylo i ve prospěch těch politických špiček, o tom jak se ztrácely důkazy ze zásuvek na policejních ředitelstvích a o tom jak to justice kryla atd. kdyby byl zájem tak bych to mohl taky dohledat, je samozřejmě otázkou i důvěryhodnost těch samotných výpovědí, ale je to velmíé podobné i s tím, co mi popisovali ti lidé které znám osobně, i když oni popisovali vždy jen nějaký menší segment reality, než jaký odkrývali ti zmínění kriminalisté.

S tím prvním odstavcem souhlasím v tom, že jde jen o můj výklad a o moje pochopení NAPu a že ostatní to možná budou vidět jinak. Snažil jsem se to i vícekrát v předchozím textu naznačovat, ale možná ne dost viditelně.

To ostatní se tu i vcelku probíralo jinde, a je to vcelklu téma na hodně dlouho, jestli to najdu tak sem dám odkaz na tu diskuzi. Byla s četnými námitkami, protože alespoň za sebe výhledově nemám kapacitu tu diskuzi zopakovat (námitka je stejná jako byla tam). I tam ale ta diskuze sama o sobě stejně nepokryla to témma úplně - mohla by určitě být i kvalitnější oponentura i obhajoba..

Doplnění: přidávám ten odkaz na diskuze o tom tématu jinde, které jsem zmínil v minulé odpovědi. Ono to není žádná světoborná diskuze kapacit (ani z mé strany) ale je tam dost podobná námitka, a z mé strany popsané to, jak jsem zatím pochopil možnosti jejího řešení, plus na závěr je tam někde později i vcelku logická kritika od Szasziana. Jinak možná že nová diskuze vygeneruje zajímavější závěry i otázky, ale kdyby Tě to zajímalo, tak tady výsledky té předchozí, ať se tu nemusíme úplně ve všem pracně cyklit.
Jde o cca tyto komenty, a nějaké další okolo nich:
námitka Hefa
https://stoky.urza.cz/texty/infrastruktura-svobody-vychozi-stav-1876#comment70282
má odpověď
https://stoky.urza.cz/texty/infrastruktura-svobody-vychozi-stav-1876#comment70287
Szasziánovy kritiky, které mi přišly nejvíc k věci (a další jsou různě okolo)
https://stoky.urza.cz/texty/infrastruktura-svobody-vychozi-stav-1876#comment70301
https://stoky.urza.cz/texty/infrastruktura-svobody-vychozi-stav-1876#comment70380

Příklad: fyzicky vlastním nějakou společnost. Tato společnost vyrábí nějaký produkt a prodává ho. Pomlouvač zaútočí na kterýkoli stupeň produkce a pomluvou vytvoří dojem nižší kvality a tím sníží cenu společnosti na trhu (např. akcií nebo podílu). Tímto vznikla jednoznačná fyzická škoda na mém majetku v evidentní příčinné souvislosti s pomluvou. Rezistence společnosti k pomluvám je nízká a krátkodobá a pomluvě se apriori spíše důvěřuje pokud se neprokáže opak.

Nevidím tohle poškození na stejné úrovni přímé fyzické násilí, proto mi osobně ta slovní pomluva příjde přijatelná. Ona pomluva proti nějakému produktu vznikne nepřímo třeba už tím, že bys měl reklamu na jiný produkt, která inteligentní formou řekně něco ve stylu "náš produkt je nejlepší na trhu", čímž nepřímo říká, že ty ostatní produkty jsou horší (nepřímá pomluva) - to by se pak ve finále muselo řešit i tohle, pokud by se to dotáhlo do důsledku?
A nebo ještě větší extrémní protipříklad: začnu vyrábět reálně lepší výrobky, než vyrábí jiná společnost, a tím jí odpadnou zákazníci a přejdou ke mě, čímž tu druhou společnost fyzicky poškodím. Uvádím to proto, že to že pomluva ve finále někoho fyzicky poškodí nemusí nutně znamenat, že by byla porušením NAPu, protože pokud bychom to hodnotili jen podle toho fyzického dopadu na jinou firmu, tak ji můžu fyzicky poškodit i zdravou konkurencí. Proto bych se osobně raději držel takového výkladu NAPu, který řeší jen mnohem víc bezprostřední fyzická poškození, než je nepřímé poškození cizího majetku pomluvou, reklamou, nebo ještě víc nepřímé poškození tou lepší konkurencí.
A ta rezistence k pomluvám možná je malá dnes, kdy jsou právě postižitelné, a větší rezistence by hádám mohla být ve společnosti kde jsou pomluvy netrestné.

Chybí definice pomluvy - jedná se o poškozující tvrzení, které NENÍ pravdivé.

On se touhle definicí ten problém jen posouvá dál, protože není vždy snadné posoudit co je pravdivé.
Když řeknu: "váš čistící prášek je horší než náš", tak jak se prokáže pravdivost nebo nepravdivost - protože v čem lepší či horší není udané. Je to tedy pomluva nebo ne? Třeba ten prášek někomu vyhovuje víc než jiný, a jinému naopak, takže pro jednoho je to pravdivé, pro druhého ne. Přesto to tvrzení může zanechat v něčí mysli takovou stopu, že to poškodí výrobce údajně horšího prášku.
Dokonce i když řeknu, že je někdo hlupák, tak jak to vyvrátit, protože vždy můžu říct, že z mého pohledu se mi zdá hloupý, a kdo bude stanovovat měřítka hlouposti?
V tomhle to teda pořád vidím podobně jako Urza v některých jeho pokecech o svobodě slova, tedy že řešit tu pomluvu v ankapu je nadbytečné, a je možné že dost ankapáků to bude vidět jinak. Myslím, že pokud by existoval ankap, a byla tam poptávka po tom, aby pomluva byla trestná, tak by se to tam možná nějak zakomponovalo, akorát by se pak už musel řešit ten střet se svobodou projevu.

Budiz blahoslaven prazdninovy mod!

Od onoho trestuhodneho zmrseni tohoto laskaveho webiku sem jukam jen velmi sporadicky, no ale totok je uplne jina kava, to nemohu rict. Bezna tuctova slichta tuposti a ignorance se lakave zahustuje, k obvyklym podezrelym se odvazne pridavaji nadejni idioti-elevove a vubec cele je to tu takove prazdninove pritulne a mile samohonive. A nepochybne i povznasejici a inspirativni - vzdyt treba Lojzik malem dal tri souvisle vety a Norbert uz konecne zjevne zacal chlastat.

Dekuji, pratele. A mohl bych si s Vami taky chvili zadiskriexkrementovat?

POZOR POZOR OPRAVA DODATEK VYZVA VYZVA

Nekdo si me zrejme omylem zamenil s tim starym, sprostym a agresivnim pz100000 a znacne necitlive a nerozvazne, ba rekl bych az neopravnene mi vlipl ten mistni polibek smrti, obavany censorsko-likvidacni dislike. To je ale tragicky prehmat, navic uz jsem se zmenil a ta cena taky nesouhlasi.
Takze to, ty debile, koukej kurva rychle napravit, nebo se nato tady muzu taky klidne vysrat a zbydou ti akorat voci pro plac a bude pozde honit. Tak mi moc neser!