Historie neasimilace Židů je o 600 let starší tj. od babylonského zajetí a souvisí s vírou, která je výlučná a asimilaci neumožňovala. Pro některé (zdaleka ne všechny) rody se jmény Cohen, Kohen, Khon nebo Levi, Löw apod. by nemuselo být dokazování kontinuity minimálně k Herodovi - historicky doložený cenzus za účelem zdanění nařízený Římany, překvapivě se něco i dochovalo - takový problém, protože to souvisí se základními pravidly judaismu (viz Leviticus a Devarim, kmen Levi, kněžská služba). Tím se ale jen posune časová hranice zkoumání nároku. Protižidovské útoky, persekuce a vyhánění začaly po potlačení povstání Bar Kochby (druhá válka Židovská, 135 n.l.) a byly organizovány státní mocí jako pomsta a eliminace nebezpečí dalších nepokojů. Během raného středověku jen nastal útlum pronásledování díky absenci významnější centrální moci v Evropě před Karlem Velikým.
Web: neuvedenMail: shlomo.kafka v doméně gmail.com
Ano. Tenhle komentář je k nezaplacení. Izrael i dvojí metr na něj se dá vystopovat hodně daleko. Jedním z nejstarších archeologických nálezů je Merneptahova stéla, která hlásá: Izrael je ztracen, nemá sémě. Když Josef sestoupil do Egypta, říká tam: גנוב גונבתי מארץ העברים Ganov gunavti me'Erec ha3Ivrim Byl jsem ukraden ze země Hebrejců (=potomků Hebera). Historie Jisra'ele podle toho sahá daleko před Abraháma, k 3Everovi a k Šémovi.
Z hlediska biblistiky je vše před Jošijášem dosti otazné a nejisté, ovšem z hlediska kontinuity nároku je právě až římský cenzus něčím, od čeho se dá alespoň hypoteticky odrazit. Problém jistě je, že se až na pár výjimek jedná téměř výhradně o sekundární či terciální zdroje nebo zlomky nesrozumitelných dat. Není to ale až tak zásadní komplikace, protože v té době už velká většina úrodné půdy byla v držení malého počtu mocných a bohatých rodů. Takové záznamy bývají samozřejmě také nejspíše nalezeny, protože mělo význam je zachovávat. Takže domáhat se práva na pozemky pro konkrétní osoby by šlo obtížně a jen v málo případech, jednalo by se ale patrně o požadavek na dost podstatnou část současného Izraele.
pan Jardík k Finanční gramotnost, cesta ke svobodě:
„Keď majú indexové fondy väčšie výnosy než akciové fondy tak to znamená že ani profesionáli čo sa kupčeniu s akciami venujú ako svojmu zamestnaniu pri tom nie sú bohvieako úspešní tak akú šancu má priemerný amatér? Jedine investovať cez tie fondy, lenže […]
Komentář 127778
pan Jardík k Finanční gramotnost, cesta ke svobodě:
Bohatství je stav, kdy jedinec, skupina nebo společnost disponují dostatkem materiálních a/nebo nemateriálních prostředků a zdrojů, aby mohli uspokojit své potřeby a přání, a to bez zásadních omezení či kompromisů. Definice z Wikipedie, blbe.
hefo k Finanční gramotnost, cesta ke svobodě:
"u dospělých, kteří často nabývají myšlení že oni přece ví líp než děti co mají dělat" Ono to do určitého veku detí a od inteligencie dospelých nad pásmom debility ale platí prakticky bezvýhradne; konflikt nastáva len v tom, o aký vek ide, najmä […]
Komentář 127771
hefo k Finanční gramotnost, cesta ke svobodě:
Pardon, napísal som to nepresne; druhá časť prvej vety má znieť "tým, že v tom systéme nie sú uložené nijaké majetky, nemôžu sa tie majetky ani stratiť"
Komentář 127770
hefo k Finanční gramotnost, cesta ke svobodě:
"V průběžném systému žádné bohatství nevzniká" To je z určitého pohľadu ale aj výhoda - tým, že v tom systéme nie sú uložené nijaké peniaze, nemôžu sa tie peniaze ani stratiť. Teda príjem dôchodcov ide ruka v ruke s vývojom ekonomiky. Keď sa […]
Komentáře
Komentář 98430
Protižidovské útoky, persekuce a vyhánění začaly po potlačení povstání Bar Kochby (druhá válka Židovská, 135 n.l.) a byly organizovány státní mocí jako pomsta a eliminace nebezpečí dalších nepokojů. Během raného středověku jen nastal útlum pronásledování díky absenci významnější centrální moci v Evropě před Karlem Velikým.
Komentář 98438
Když Josef sestoupil do Egypta, říká tam:
גנוב גונבתי מארץ העברים
Ganov gunavti me'Erec ha3Ivrim
Byl jsem ukraden ze země Hebrejců (=potomků Hebera).
Historie Jisra'ele podle toho sahá daleko před Abraháma, k 3Everovi a k Šémovi.
Komentář 98445