Studio Svobodného přístavu: Smutný úděl (rakouského) ekonoma – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Mluvilo se o konzervování ekonomiky v nějakém stavu tím, že se lidem platily mzdy bez ohledu na to, zda chodí do práce. Ano jistě, po dobu krize byla snaha udržet kupní sílu poptávky, pokud možno v původním (klidně tomu říkejme zakonzervovaném) stavu. Šlo ale o prospěšnou věc, nikoliv o nějaký negativní jev. Prospěšné na tom bylo, že krizí byly postiženi pokud možno minimálně a snesitelně pouze provozovatelé služeb (a jejich zaměstnanci), jejichž provozovny byly z důvodu covidu zavřeny.

A účelem podpory kupní síly těch postižených ekonomických subjektů bylo právě to, aby případný pokles jejich kupní síly nedostal sekundárně do problémů i jiné sektory ekonomiky, které krizí přímo zasaženy nebyly.

To, že se po dobu krize konzervovala i místa, která po skončení krize stejně zaniknou, je jen malou cenou za to, že "zbytek" ekonomiky se udržel nad vodou. Naopak je to přece logické. Proč v ekonomické krizi nebránit zbytečné nezaměstnanosti? V krizi by si ti lidé stejně nacházeli místa jen obtížně. Mnohem lépe se jim bude hledat nové místo (pokud to původní po krizi zaniklo) až ve fázi následného růstu ekonomiky.

Proč by měl být jakýsi abstraktní argument spočívající v nijak nevysvětlených negativních dopadech jakéhosi zakonzervování ekonomiky důležitější, než reálné a hmatatelné zabránění prohloubení krize a odsunutí řešení dopadů krize (zaniklých míst) až do období, po odeznění té krize? Mě to přijde racionální, strpět jakési abstraktní následky dočasného zakonzervování ekonomiky výměnou za záchranu té ekonomiky.

Je to jako volit mezi uspáním pacienta (pomoc ekonomice, byť s následkem dočasné konzervace v budoucnu nadbytečných míst) před vážnou operací, nebo provádět tuto operaci za plného vědomí a navíc i bez byť jen lokální anestézie (ať si ekonomika pomůže sama, jak umí). Prostě Urza je v tomto případě zastáncem zbytečné krutosti. :-)