Autor: FrantzVonLibrntaun
Čas: 2018-03-30 00:00:02
Zakažme autonomní automobily dokud je čas!
Autonomní automobil od Uberu zabil prvního člověka. Panika! Ozývají se hlasy vyzývající k zákazu nebo masivní regulaci. Ročně zemře na silnicích zhruba 1.2 milionu lidí, což je zhruba jedna celá Praha. To je mimochodem více, než roční součet ze všech válek a bojů, které v posledních letech probíhají celosvětově. V relativním měřítku, vzhledem k malému počtu autonomních automobilů, je poměr smrtelných nehod pro autonomní automobily teď 10x horší, než pro běžné. Přesto si myslím, že regulace nebo zákaz způsobí ve výsledku jen škody.
Uber má ostudu, což je určitá forma ostrakizace. Má tedy motivaci to napravit. Nehoda je navíc příležitost vyhodnotit chyby stejně, jako se to děje desítky let v leteckém průmyslu. Kvůli tomu je letecká doprava nejbezpečnější dopravou vůbec. Než se systém odladí, lidé budou bezesporu umírat. Někdo může namítat, že smrt lidí není ospravedlnitelná protihodnota za vývoj technologie, protože hodnota lidského života je nevyčíslitelná. Pojďme si rozebrat, proč takový argument nedává smysl.
V první řade ten, kdo reguluje není schopen porovnat, co je ospravedlnitelné a co už není. Lepší je nechat tíhu zodpovědnosti na jednotlivcích a firmách. Navíc regulátor sám o sobě zpravidla nenese nikdy plnou zodpovědnost za vydanou regulaci, což ho motivuje chovat se více nezodpovědně. Autonomní automobily budou mít časem velmi pravděpodobně mnohem menší nehodovost a tím naopak hodně životů zachrání. Regulace a zákazy pouze oddálí tento okamžik a tím zvýší množství lidí, kteří zemřou v rámci běžného provozu nebo testování technologie. Někdo může namítat, že sražení si nemohli vybrat a riziko nepodstupují dobrovolně. K tomu dodám, že to poslední, co je v zájmu firmy, je mít na svědomí mrtvé nebo zraněné. Firmy samy mají naprosto maximální zájem na tom, aby vývoj probíhal bez problémů. Každý problém je potenciálně obrovská ztráta.
Uber má ostudu, což je určitá forma ostrakizace. Má tedy motivaci to napravit. Nehoda je navíc příležitost vyhodnotit chyby stejně, jako se to děje desítky let v leteckém průmyslu. Kvůli tomu je letecká doprava nejbezpečnější dopravou vůbec. Než se systém odladí, lidé budou bezesporu umírat. Někdo může namítat, že smrt lidí není ospravedlnitelná protihodnota za vývoj technologie, protože hodnota lidského života je nevyčíslitelná. Pojďme si rozebrat, proč takový argument nedává smysl.
V první řade ten, kdo reguluje není schopen porovnat, co je ospravedlnitelné a co už není. Lepší je nechat tíhu zodpovědnosti na jednotlivcích a firmách. Navíc regulátor sám o sobě zpravidla nenese nikdy plnou zodpovědnost za vydanou regulaci, což ho motivuje chovat se více nezodpovědně. Autonomní automobily budou mít časem velmi pravděpodobně mnohem menší nehodovost a tím naopak hodně životů zachrání. Regulace a zákazy pouze oddálí tento okamžik a tím zvýší množství lidí, kteří zemřou v rámci běžného provozu nebo testování technologie. Někdo může namítat, že sražení si nemohli vybrat a riziko nepodstupují dobrovolně. K tomu dodám, že to poslední, co je v zájmu firmy, je mít na svědomí mrtvé nebo zraněné. Firmy samy mají naprosto maximální zájem na tom, aby vývoj probíhal bez problémů. Každý problém je potenciálně obrovská ztráta.
Přečtení: 33205
Komentáře
Komentář 23327
Komentář 23328
Komentář 23329
Komentář 23330
Komentář 23331
Komentář 23332
Komentář 23333
Komentář 23334
Komentář 23336
Komentář 23337
Komentář 23338
Komentář 23339
Komentář 23335
Komentář 23340
Komentář 23342
Na druhou stranu souhlasím, že od autonomních vozidel čekám víc - třeba, že budou kolem sebe lépe "vidět" i v úplné tmě.
Komentář 23343
Komentář 23361
Komentář 23363
Za prve "zcela spolehlive" nefunguje nic, natozpak clovek. Staci se podivat, kolik rocne na svete umre lidi "na silnici".
Za druhe je zcela jiste, ze reakcni doba HW je radove lepsi, nez reakcni doba cloveka. Taktez moznosti "videt" jsou pro HW radove lepsi,nez pro cloveka. Tim mam na mysli to, ze HW muze "videt" to, co clovek videt proste ani nemuze, ciste z fyzikalnich duvodu.
Pokud toto spojime, je to uz jen otazka prislusneho SW
Pokud se nepletu, nedavno nejaky SW porazil na hlavu nejakeho genia ve hre GO, coz se povazovalo za zhola nemozne, protoze je to radove komplikovanejsi hra, nez napriklad sachy.
Cele je to jen otazka vyvoje, nic vic.
Je temer jiste, ze prijde doba, kdy se clovek nebude schopny vyrovnat SW v mnoha urovnich, a rizeni auta bude jedna z nich.
Uz dnes to plati v mnoha a mnoha vecech
Komentář 23365
Komentář 23369
Komentář 23378
Komentář 23405
Tady je vzpomenut jeden problém. Když jede po jízdní dráze klasické auto a do jízdy mu vstoupí roztržitý/neopatrný chodec, je na řidiči, aby rozhodl, jestli to třeba radši napere do kandelábru a zraní radši sebe, než někoho druhého. Nebo ne a holt to ten chodec odnese. V případě automatizovaného auta vzniká problém. Jak tuto situaci řešit? Kdo je ten rozhodující? Programátor rozhodne, že auto se vyhne, ale tím třeba zraní nic netušící posádku? Nebo že se nevyhne a zraní/zabije chodce? Jsem přesvědčen, že tohle by vyřešit šlo (zejména v prostředí, kde řešení nebude vymýšlet nějaký "osvícený zástupce lidu"), ale to je právě jeden z důvodů, proč bych já osobně nechtěl bydlet v takovém automatizovaném prostředí.
Komentář 23406
Komentář 23407
Co na to stát je mi fuk. Pokud v té době bude ještě existovat, tak to "jednoduše" (ne)vyřeší nějakým zákonem a basta. Třeba ty automaty zakáže. A nebo možná zrealizuje to, co je v tom článku popsáno jako vtip... :-/
Komentář 23425
Inak ja predpokladám že ak by tú dilemu riešil štát, tak ju bude riešiť v prospech chodcov, keďže sa dá štatisticky predpokladať že v obci pri rýchlosti do 50 km/h náraz automobilu do pevnej prekážky posádka auta prežije ( aj keď so zraneniami ), kým náraz do chodca môže byť pre chodca fatálny.
Komentář 23429
Samotné "programování" potom vypadá tak, že celá síť se po zapojení tzv. trénuje, tj. dostává řadu dat na vstupech a ladí se (např. genetickým algoritmem) parametry jednotlivých prvků, aby se získal žádoucí výstup. Co přesně a proč síť "udělá", když dostane vstup, který nebyl v tréninkových datech, nevíme. Ani ti nejlepší odborníci nevědí. Neuronová síť je stejně záhadná jako lidský mozek, prostě něco dělá, dokážeme ji něco naučit, ale můžeme doufat, že to, co jsme ji naučili, bude stačit, protože v reálném světě tvoří výstup sama. Pokud tedy přejede člověka, můžeme sice řešit, zda bylo v tréninku dost situací, kdy hrozí přejetí člověka (tedy zda byl trénink dostatečný a zdá má síť dostatečnou výpočetní sílu), ale jinak konkrétní vina konkrétního programátoru, nějaký konkrétní příkaz, který by se provedl nebo neprovedl, to už uvnitř "programu" té inteligence neexistuje.
To, co máme před sebou, jsou umělé bytosti, ne posloupnosti příkazů.
Komentář 23364
Komentář 23366
Komentář 23370
Komentář 23371
Komentář 23376
Komentář 23379
Komentář 23368
...................................................
Tomu se ani nedivím,
vždyt ti chodci jsou s příchodem jara nácí pomatení,
tendle tejden mně na přechodu pro chodce málem dvakráte vběhli do cesty,
páč se rozhodli na přechodu sprintovat a tak neomylně vypočetli správně místo střetu,
zatímco obvykle se vždy plouží důchodcovskou rychlostí,
tudíž vždy v pohodě projedu než se doplouží...
Kam jen ten svět spěje, vždyt je to samej sebevrah ...
Nemělo by se to regulovat ???