Zrušení hotovosti aneb záporné úroky – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Pro zajímavost pár poznatků od Pavla Rysky z knihy Mladí ekonomové o Václavu Klausovi (Institut Václava Klause). Může se to do budoucna hodit. Hlavním důvodem zrušení hotovosti je stále extrémnější chování centrálních bank, které začínají používat záporné úrokové sazby. ECB a švýcarská centrální banka skutečně zavedly záporné sazby v roce 2014, následovalo Švédsko, Dánsko a na začátku roku 2016 Japonsko. Regulatorní požadavky na kapitálovou přiměřenost bank stanovují, že státní dluhopisy jsou považovány za bezrizikové, a banky tak jejich držbu nemusejí krýt vlastním kapitálem, banky jsou regulací tlačeny k držbě státních dluhopisů, které však již nemají výnos a ve skutečnosti nejsou nerizikové. Což vede k omezení možnosti jak vytvářet zisk a banky, tak nemohou nabízet svým vkladatelům kladný úrok. Ztráty bank by měl zaplatit střadatel, když nebude mít možnost výběru vkladu v hotovosti, nebo bude takový výběr maximálně zkomplikován, banka mu bude moci účtovat záporný úrok.

Bezhotovostní systém chtějí keynesiánci právě proto, že úroky mají být záporné, ale hotovost jejich plány na záporné úroky kazí. Už se tak i v historii stalo: bankovní krize na Kypru v roce 2013: řešena jednorázovou srážkou ze všech vkladů: vkladatelé přišly o 6.7 % z vkladů do 100 tisíc euro a o 9.9 % z vkladů nad tuto částku. Záporné sazby by přitom byly majetkovými daněmi svého druhu, které by však nemusel schvalovat parlament a voliči ve volbách, ale byly by okamžitě a bez společenské diskuse nařizovány centrální bankou.

Stojí rozhodně za přečtení.

Upozorňuji také na vydání knihy
Svoboda a vlastnictví a jiné eseje od Ludwiga von Misese.