Když Mikulář Koperník dospěl k heliocentrické teorii, bylo zde jen málo lidí, kteří si uvědomili, co znamená – byla tedy přijata s klidem několika předními mysliteli. Jakmile si však církev začala uvědomovat, co teorie znamená pro postavení člověka na Zemi, začala se jí bránit. Byla velmi tvrdě odmítána většinou soudobých myslitelů. Martin Luther ji například odmítal, protože v Bibli byla Země označována za nehybnou: a máme věřit Duchu svatému, nebo nějakému vědci? Giordano Bruno ji přijal z ideologických důvodů (byl hermetik) a potom ho popravili.
Teorie rakouské ekonomické školy dle mého názoru má některé podobné vlastnosti – na začátku se jí zabývalo jen několik málo lidí a byla hlavně předmětem akademických sporů. Dnes, jakmile se zjistilo, dokáže narušit tradiční pojetí společnosti, se vůči jejím závěrům leckdo vyhrazuje. Libertariáni jsou, typicky z ideologických důvodů, jedni z prvních, kdo tuto teorii přijali. Nicméně, platí pro ni jako u každého provokativního poznatku, že její přijetí je značně zbržděno a dochází k velkému konfliktu širší společnosti s akademiky a jejími ideologickými zastánci. Tento spor možná bude veden po generace – ideje je prostě třeba nechat zrát v myslích lidí a příliš se nezlobit, že nejsou přijímány. Nejedná se o ojedinělý historický případ a je třeba si uvědomit, že hlasatelé dříve neslýchané pravdy jsou
často v menšině.