Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

No rozdíl je v tom, že stát si uzurpuje monopol na násilí na tom území, mafii tam zakazuje to násilí páchat (a ona to občas dělá, podobně jako ti bitkaři).
Mafie si na tom území žádný monopol na násilí držet nesnaží, prostě ho tam občas páchá.

Ani mafie neovládá území, když je tam stát (to území pak ovládá ten stát). Že tam mafie ilegálně provozuje potají nějakou činnost, nenarušuje monopol státu na násilí o nic víc než ten bitkař.

Kdyby to tak bylo, rušilo by tento monopol i to, že někdo dá někomu pěstí xD
Nicméně už chápu, že tady nejde o debatu, ale o trolling xD
Skočil jsem Vám na to po dlouhé době.

Totéž byste mohl říct o výpalném mafie.
Ale hlavně je to dokonale irelevantní vzhledem k diskusi.

xD

A kde někdo řekl, že nemůžete?

Neřekl jsem nic jiného.
A vůbec nic to nemění.
Stát si prostě nárokuje můj majetek, čímž se to liší od komuny, kde se o můj majetek nejedná.
Vaše přirovnání tedy nesedí.

Nevím, kdy začne existovat, ale určitě až po tom sexu, což byla ta věc, kterou udělala matka pro jeho vznik.

Myslím, že nikoliv; smlouva může být sice implicitní, ale není možné ji uzavřít s někým, kdo ještě neexistuje.

Mezi doktorem a pacientem vzniká nějaká smlouva (spíš explicitní, ale může být i implicitní), jelikož se jedná o dva (existující) lidi.

Matka svým aktem otěhotnění nemůže uzavřít smlouvu s dítětem, jelikož to dítě ještě neexistuje.

Úpravy toho konkrétního vztahu nezávisí na nějakém následném rozhodnutí účastníků, ale na smlouvě, která vznikne na počátku toho vztahu. Třeba smlouva mezi doktorem a pacientem vzniká, když ho přijme, ale nemůže se jednostranně měnit. Kdyby tedy třeba pacient slíbil platbu za přístroj, ale ta by pak nedorazila, doktor má mnedle právo léčbu ukončit (protože pacient porušil smlouvu; nemůže ji měnit, když se to už děje). No a v případě matky a dítěte na počátku smlouva nemohla vzniknout, ergo tam není.

No jasně, ale v důsledku toho i mé aktivity s ní spojené.

Ano, ale tím pádem pak pořád podléhám tomu státu.

Myslím, že je to pravda z více důvodů; mimo jiné i kvůli použité terminologii.

Nejde o to brát ho s sebou; jde o to, že stát si podmiňuje to opuštěním vzdáním se toho majetku.

Vyhovuje částečně i proto, že spousta věcí je podávána tak, jak je podávána.

Rozdíl je v tom, že si nemohu ponechat minimálně nemovitý vlastní majetek (tedy i ten majetek, který mi stát přiznává jako můj).

Jenže oni to nemusejí měnit; tím, že to nechtějí, to stát prostě nemá proč dělat, protože by tím ani nic nezískal.

Z malé lokální komuny může kdokoliv odejít pryč.

Projít by asi prošlo leccos, ale lidem by to vadilo.

Ohledně komun by pak stačilo najít na celém světě jakékoliv území, jakoukoliv komunu, která by byla ochotna změnit ten běh a bylo by.

Ani ne; já na rovinu říkám, že používám nějaké definice pojmů, které lidé typicky používají pocitově (takže jsou nekonzistentní). Já jim dal podobu, abych je mohl logicky používat; na těch pojmech ale nesejde, mohl bych používat jiné a bylo by to úplně stejné.

Kdyby právě stát začal tvrdit, že to území vlastní, myslím, že by s tím lidé měli velký problém. Je to podobné jako se loupež nazve daněmi, unášení dětí sociální péčí a podobně; pak to lidé berou. Pokud by se stát prohlásil za vlastníka všeho svého území, zhoršil by si tím PR postavení.

Co se týče komuny, jde tam o její vznik a o to, kdo tam a za jakých podmínek dal svůj majetek. A hlavně o to, co s těmi, kdo tam svůj majetek dát nechtějí.

Souhlasím! Díky.

Díky! Já si to taky užil.

Mně přijde, že teď je tam malých celků požehnaně xD

Ano, je velký rozdíl v tom, s jakou prioritou to kdo chce; protože je dost zásadní, kdy to přijde (to právě diskutujeme v tomto videu).

Jenže převzetí progresivním křídlem je ten menší problém; o tom největším jsem tam mluvil docela dlouho, což jste tu vůbec nezmínil.

Ano, to potom válčí, což opět ukazuje, že pozitivní práva jsou nekompatibilní, zatímco negativní kompatibilní.
Plus je třeba mít na paměti, že o těch válkách u státu rozhodují ti, kdo je neplatí.

Jenže je třeba si všimnout, že vůči sobě navzájem právě vůbec nefungují podle pozitivního práva. Ono to do sebe přesně zapadá.

Pokud bychom se na ně tak dívali, absolutně to potom vysvětluje, jak moc je pozitivní právo nekonzistentní, protože ty státy mohou takto fungovat jen coby monopoly.

Vždyť je to v pořádku; sám se tu prezentuji, takže reakce jsou pochopitelné.

S ohledem na to, že prakticky nikdy nemají obě strany stejnou sílu (a často o tom ani nevědí), pak byste to řešil jak? Neustále postihoval zákonem každého, o kom byste zjistil, že uzavřel dohodu z pozice silnějšího?
Slabí by jako neměli uzavírat dohody se silnějšími, aby to nebylo "zneužívání"?

Přijde na to, co míníte slovem "zneužívána"; je zneužívání to, že se dvě strany dohodnou (případně nedohodnou), přičemž samozřejmě se vzájemně potřebují různě?

Jinými slovy: Je-li zneužívání silné pozice zaměstnavatele na určitém trhu, proč pak není zneužívání i silná pozice zaměstnance?

Jsem moc rád, že Vás ta debata také obohatila; mě totiž určitě, tak mě těší, když si z toho ještě někdo něco odnesl.

To mě mrzí; tak snad příště.