Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Je mi trochu blbé to opakovat v každém komentáři, ale můžete si, prosím, pustit (a zahrnout do diskuse) ty přednášky, kde polycentrické právo rozebírám?
Rád o tom budu s Vámi diskutovat, pokud i po jejich zhlédnutí budete mít další otázky (které už v sobě budou zahrnovat znalost těch přednášek), ale nemám prostor vysvětlovat v komentářích to, co už v přednáškách zaznělo (a zrovna tohle, co řešíte, zodpovídám prakticky v každém druhém rozhovoru, debatě, besedě, které vycházejí i teď). Je v pohodě, pokud s tím nebudete souhlasit a rozporovat to (tam můžeme navázat), ale nechci to sem psát znovu.

No ani ne; není jeden stát, který by vládl celému světu, byť se o to více lidí pokoušelo, ale zastavila je právě ta gaussovka.
A ani neplatí, že by státy byly nejsilnější a pak dlouho nic, protože nejmocnější korporace budou určitě mocnější než malé chudé státy.

Ne, není to samo o sobě dostatečný důvod; ale plynou z toho ekonomické incentivy, které vysvětluji v těch přednáškách.

Bylo to tam pořád xD

To právě není pravda, vysvětluju to v těch přednáškách; ona většina teoretických konceptů má své využití, jen třeba není vidět na první pohled.
Jde o to, že negativní práva nejsou vzájemně v rozporu, což je mnedle důvod, proč k nim decentralizované společnosti konvergují.

Ne, tak jsem to nemyslel, narážel jsem na ty nejsilnější; kdyby bylo rozložení "síly" takové, že by byla skupinka "nejsilnějších", pak dlouho nic a pak ostatní, mohlo by to tak být.
Ale ta gaussovka právě tohle pravděpodobně zbortí, protože pod "nejsilnějšími" je trochu víc "skoro nejsilnějších", pod nimi ještě víc "hodně silných" a tak dále.

Vlastně ano; to je dobrý point.
Jen si nemyslím, že "jen doufáme", ona to podporuje i gaussovka.

Do menších bloků hlavně ne; spíš to celé zkracovat a vypichovat jen to nejpodstatnější.
Odpověděl jsem na zprávu níže.

Více méně ano; negativní práva sice nejsou vzájemně v rozporu, ale (bohužel) nejsou zajištěny shůry, je možné je porušovat a člověk je potřebuje aktivně bránit, pokud není na světě (či v nějaké uzavřené oblasti) sám (nebo jen s lidmi, kteří nemají zájem je porušovat).

Omlouvám se, zase to tu ukončím pro nedostatek kapacity.
Zrovna Vám se snažím odpovídat, ale když to pak přeroste určitou mez (v délce), potřebuju to zaříznout.

Ano, je to rozdíl; a v ideálním případě by pak všechny náklady hradil pachatel.
Jenže v praxi prostě porušování vlastnických práv nese nějaké náklady.

Rozumím; ale principiálně nemusíte…
Můžete se o svou bezpečnost postarat sám.
Ostatně je to podobné jako s jídlem nebo lékařskou péčí.
Taky v podstatě nemusíte, ale chcete, protože biologie…

Bohužel je to na mě moc obsáhlé a nestíhám na to zareagovat, protože každý z těch bodů by byl na samostatnou dlouhou debatu.
Píšu to proto, abyste věděl, že Vás neignoruju nebo tak; líbí se mi, jak sem píšete a snažíte se debatovat i chápat cizí názor, tak to nechci nechat bez odpovědi (a třeba se toho ujme někdo jiný).

Jsou tam ale zajímavé postřehy, hypoteticky bychom mohli dát debatu třeba ve Studiu, kdybyste se na to cítil.

Myslím, že odpovědi jsou v té přednášce.

Vlasntě ne, asi to moc nechápete; ten argument tam měl své místo, ale upřímně se mi to nechce moc vysvětlovat teď tady, kdyžtak si to znovu přečtěte výše.

To vysvětluju v tom videu, kde o tom nějakou dobu debatuju s publikem, tak se mi asi nechce znova.
Jen jsem konstatoval, že zavrhovat ankap kvůli jedné jeho interpretaci mi moc nedává smysl, zejména když existují jiné, se kterými můžete být v souladu. A to ještě pozor, je třeba rozlišovat mezi ankapem a NAPem, což nejsou totožné věci (byť spolu úzce souvisejí).

Nemusí; stejně jako pekař může prodávat chleba za milion, přesto to nedělá (ale může a někdo možná někde ano).
Řeším to v přednášce o polycentrickém právu, kde vysvětluji, proč rozhodnutí těch soudů k NAPu budou pravděpodobně konvergovat, byť pravděpodobně ne na 100 %.

Ano, mám podobný pocit, jak píšete v prvním odstavci.

V praxi patrně volnotržní soud (v bezstátní společností), případně státní soud (ve státní společnosti).

Což nic nemění na tom, co jsem napsal.

Děkuji, že jste se odkopala; zvládáte to dobře sama, nemusím ani moc asistovat xD

Proč to vysvětlovat někomu, u koho nevidím ani špetku dobré vůle k pochopení či vzájemnému porozumění, zato spoustu (neustále projevované) chuti překrucovat?

Hezky jste si překroutila má slova – jako obvykle; na jednu stranu se v tom lepšíte, stačilo podsunout jedno slůvko navíc v druhém odstavci, byť na tom prvním by se dalo ještě zapracovat (i na těch emocích na konci), ale vlastně dobrá práce, gratuluji!

Slovo "legální" v ankapu nedává smysl; nebude tam nic legální ani nelegální.
A vlastnická práva a svobody lidí budou porušována vždy (stačí na to třeba kapesní zloděj); takže záleží jen na míře.

Logika ano; jenže lidé se mohou mýlit a dělat chyby, takže každému může připadat logické něco jiného.

Myslím, že jen v rámci nápravy toho, že ti lidé vzali svobodu někomu jinému.

Nejspíš o tom budu přednášet v prosinci.
Můj názor na tresty spíše než s odpuštěním souvisejí s tím, že jsou mnedle kontraproduktivní.
S křesťanstvím to mnedle moc nesouvisí (naopak mi přijde, že křesťané jsou co se týče trestů dost přísní).
Ani nesouhlasím s křesťanským pohledem na úrok, mnedle ve středověku způsobil dost škody.

Vždyť jsem o tom mluvil i v tom videu.

NAP se ale nerovná ankapu.
Je pravda, že když vezmeme NAP jako předpoklad, ankap je jediný možný důsledek.
Ale to neznamená, že v reálné volnotržní společnosti bude přesně dodržován NAP (nejspíš od něj budou odchylky).
Řeším tohle docela často ve videích…

Ale tak to přece není; spousta anarchokapitalistů to vidí jinak.
Není to tak, že já říkám, co je ankap, zatímco ostatní nevědí.
Někdo to vidí jako já, jiní anarchokapitalisté to mohou vidět jinak.
Že mně přijde logické toto, přece neznamená, že někomu jinému nemůže připadat logické něco jiného.

A pozor, hodně bych rozlišoval mezi reálným ankapem a NAPem.

Ano, více méně to popisujete velice přesně; dostat po hubě je celkem přijatelné, ale vstoupit do armády má pro mě osobně tak velkou cenu, že budu prakticky vždy hledat jiné cesty (třeba utěk i s těmi blízkými, které chci chránit a podobně).

To s těmi potraty ani náhodou není v konfliktu.
Já přece mohu mít osobní problém s něčím, co dělají jiní lidé, ale to ještě neznamená, že jim musím brát svobodu to dělat (tohle nemám zdaleka jen s potraty).