Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ptám se, proč si myslíte, že jedno a druhé jsou lži. Napsal jste to přece ne? Myslel jsem, že víte, co píšete. Mě upřímně zajímá, proč se tak domníváte, čtu, co píšete a reaguji na napsané. Takže?

Takže porovnáváte Island roku 1 000 a Československo 1 960 a z toho Vám vyjde, že socialismus lépe uspokojuje potřeby? To jako vážně? Zamyslete se nad tím sám, protože já s tímhle nechci ztrácet čas. A jestli jen trolíte, tak taky ne.

Kde píšu, že mě to dráždí? A odpověď na otázku?

Tak mi napište, s čím jste ten Island srovnával, že Vám vyšel socialismus lepší. Já se to od Vás ještě nedozvěděl. Netvrdím, že to nemohlo nastat ale jsem skeptický, protože by to znamenalo chybu v Rakouské škole, je to jako kdybyste ve fyzice najednou tvrdil, že umíte zkonstruovat perpetuum mobile, to taky nemůžu na 100 % vyloučit ale znamenalo by to dost radikální změny prakticky v celé fyzice, navíc ekonomie je historická věda, takže jestli jev, o kterém píšete, nastal, tak určitě by si ho ekonomové všimli a zakomponovali by ho do svých teorií ale napište mi to, člověk nemůže vědět všechno.

Může přece porovnávat i segmenty. Třeba jak dokáže uspokojovat obživu lidem trh super a hypermarketů u nás a systém potravin na příděl ve Venezuele, který měl opravit kapitalistické selhání trhu. https://www.peak.cz/ekonomicka-mizerie-venezuely-socialiste-se-blizi-pokraj-bankrotu/1256/ Jsem si vědom, že to není dokonalé srovnání, my tu zas máme díky EU dotované zemědělství ale i přes to všechno je relativně volná nabídka a poptávka a zemědelsi, zpracovatelé i prodejci mohou vstupovat do relativně svobodných transakcí.

... že pouze vyměnili jednu lež za druhou

Jak víte, že to jsou lži?

Srovnával jste to se socialismem té doby, který s tím ankapem na Islandu interagoval? Který to byl?

Takže jakou efektivitu socialismu Rakouská škola předpovídá, abyste ji mohl porovnat s empiricky pozorovanou realitou?

Horší než efektivitu kapitalismu. Měřeno schopností uspokojovat potřeby lidí.

Rakouská škola říká, že jak to bude na volném trhu nevíme, ale jistě to bude lepší než socialismus. Jenže to není predikce, kterou byste mohl srovnat s realitou!

Proč ne? Rusko 1918-1989, včetně perestrojky, ČSSR 1948-89, Zimbabwe, Venezuela, ... . A nemusí jít o celou ekonomiku, lze to i mezioborově, třeba srovnávat spolu v různých státech liberální s socialistické školství, zdravotnictví apod. I když to je trochu ošemetné, protože jeden obor může být v socialismu dotován jiným resp. zbytkem ekonomiky. Ale schopný ekonom to dokáže někdy přepočítat. A schválně, zkuste mi dát naopak jediný protipříklad. Tj. v minulosti nebo dnes existující socialismus, který by lépe uspokojoval potřeby lidí a bylo to udržitelné u dlouhodobě, tj. nešlo o krátkodobou prosperitu na úkor nějakých skrytých zhoršujících se parametrů, které by se musely řešit v budoucnosti.

Takže stále platí, že Rakouská škola není falzifikovatelná.

Tedy je falzifikovatelná.

Jak může predikovat a srovnat s realitou míru něčeho, když ji není schopna určit!?

V mém příkladu není míra potřeba. Stačí porovnání, jestli je něco větší nebo menší. Dalo by se říct, že výpověď Rakouské ekonomie v tom našem příkladu leží v množině, která tvoří ordinální škálu. Nejsou v ní definované operace typu sčítání a násobení ale jdou vyhodnotit relace > a <. A to stačí. Protože víme-li, že předpověď je > a pozorování také ukazuje >, je pozorování v souladu s předpovědí.

Falzifikovatelná je tím, že je možné konfrontovat její předpovědi se skutečností. A jako jeden z příkladů jsem uvedl tu neefektivnost socialismu vzhledem k uspokojování potřeb lidí. Kdyby se v praxi ukázalo, že socialismus umí uspokojovat potřeby lépe než kapitalismus, tak má Rakouská ekonomie problém, protože generuje špatné předpovědi.

Mám to stejně, popisoval jsem to bez ohledu na moje zájmy ale vzhledem k mým zájmům se jimi také necítím ohrožen, pokud budou ankon udržovat v mezích ankonu a nechtít budovat stát, který k ankonu přinutí i ty, co se ho účastnit nebudou chtít, což je ale oxymoron, jelikož to už nebude ankon ale komunistický stát. Třeba mi zakáže peníze nebo přikáže se o pozemek, který považuji za svůj, dělit s jinými, co si za tržní cenu žádný nepořídili. Reálně si spíš myslím, že se zastánci ankomu jednoduše přidají k ankapu a na ankon zapomenou. Nebo ho budou mít jako klub uvnitř ankapu a pak, jelikož nebudu členem, bude mi jedno, jak to uvnitř funguje. Ale klub nemá problém členy zavázat k pravidlům, takže tam ankon může v pohodě fungovat.

Ano, souhlas. A nezabúdám. A taky si myslím, že pro dnešní lidi je demokracie to nejlepší a v ankapu by neuměli žít. Ale stejně tak se to vyvíjí. Kulturně i technologicky. Ve středověku nejspíš nebyla možná demokracie proto, že se všeobecně nečetlo, knihy se opisovaly ručně a téměř nikdo neuměl číst a psát.

A vznikne mu buď ankap nebo jiný stát, podle toho, za jakých podmínek a jakým způsobem dosáhne toho zrušení státu :-D.

Ještě doplněk, místo prosperita jsem měl napsat uspokojování potřeb. Ono je to ale v běžné ekonomice (v nějakém smyslu, řekněme, že když lidi přeferují zlepšování života inovacemi a dělbou práce) prakticky totéž, protože prosperita měřená klasickou ekonomii (vyšší parita kupní síly například) vede obecně zároveň k lepšímu uspokojování potřeb podle vlastních preferencí, protože jednotlivci si mohou koupit víc statků. Já toto spojení vidím jako zřejmé, tak jsem se dopustil této zkratky ale chápu, že to není pro každého přímočaré, tedy Vaše otázka byla správně a k věci. A doufám, že se nyní vše vyjasnilo.

Rakouská škola to neurčuje, podle ní je to věc těch lidí. Neboli metriky na uspokojování vlastních potřeb jsou věcí každého jednotlivce, mám-li Vám odpovědět konkrétně na otázku.

Že ale socialismus uspokojuje potřeby lidí hůře se pozná tak, že jim ten socialismus nevyhovuje a chtějí ho změnit, mnohdy i za ceny velkých osobních ztrát a přesto jim to zato stojí. Preference jsou sice subjektivní (Carl Menger, 1840-1921, v díle "Dějiny národohospodářské nauky"), ale v transakcích se objektivizují jejich horní či dolní odhady, v párovém porovnání statků, které člověk transakcí získává a kterých se vzdává. Násilnou změnu společenského uspořádání berte taky jako transakci. Překonání hranic navzdory riziku, kdy dotyční získají budoucí život v lepším systému a to riziko chycení, uvěznění nebo zastřelení jim za to stojí, je také transakce. Průzkumy, jak to dělají pseudovědy na bázi sociálního inženýrství typu ekonometrie, se dojde spíš k pseudovýsledkům. Lidi totiž mohou o neuskutečněných transakcích lhát. A jsou i srovnávací studie, že opravdu lžou a Rakouská ekonomie odpovědi na otázky neuznává, pro ní jsou směrodatné jen ty transakce, které skutečně proběhly. A těmi se zjišťuje soulad teorie s děním ve světě.

Uvědomte si, že transakce jsou objektivní a hodnotově nezávislé. A netřeba jim stanovovat z vnějšku nějaké metriky. Jde tedy o empirická fakta, ve stejném smyslu jako když konfrontujete Newtonovy zákony s naměřenými parametry dráhy Země kolem Slunce.

A to, že si v roce 48 lidi demokraticky zvolili komunisty také nevyvrací rakouskou ekonomii, protože volba není transakce. Hlasovat lidi mohli zadarmo a nic je to bezprostředně nestálo. Berete-li však jako transakci celé období 1948-1989, tak během ní již k transakci došlo, právě proto, že sametová revoluce už bez rizika nebyla. Ti lidi mohli být také zastřeleni, jako v Rumunsku. A přesto jim stálo zato, pokusit se změnit společenský systém. Řekněme, že v roce 1948 voliči uzavřeli kupní smlouvu s tím, že protistrana jim dodá zboží požadovaných parrametrů, v roce 1989 zjistili, že zboží neodpovídá domluveným parametrům, reklamovali ho a odstoupili od smlouvy. I přestože prodávající mezitím změnil pravidla, že zboží nelze reklamovat, ač při nákupu slíbil, že to kdykoliv půjde. Kupující to samozřejmě zjistil dřív a zboží reklamovat zkoušel před tím ale neúspěšně. Konali sice podle Rakouské ekonomie sice vždy konkrétní jednotlivci ale ty jsou v dějinách jednotlivě neviditelní, takže i se statistikou lze v Rakouské ekonomii pracovat. Ale musíte průměrovat nikoliv co lidi o svých preferencích říkají ale jak vzhledem k nim skutečně jednají.

Když už jsem tohle vlákno založil, tak za mě, kritizuji ankon ve smyslu nekonzistence, kdy mi chybí konzistentní vysvětlení, když oproti anarchokapitalismu mají pravidla navíc (třeba na vlastnictví, na zaměstnávání a podnikání, to ať si řeknou zastánci ankon sami, ...), která ale lidi nebudou chtít vždycky dodržovat a nemusí jít o nepodstatné výjimky, které by společnost decentralizovaně "umravnila". A co s takovými lidmi bude ankon dělat, když stát, který by ta pravidla vymáhal, neguje anarchii? Dobře, tak to budou zajišťovat soukromé bezpečnostní agentury, stejně jako v ankapu. Ale jak ankon potom zajistí, že všechny, nebo aspoň výrazná většina těch agentur budou chtít vymáhat ta ankon pravidla? Anarchokapitalismus IMHO tenhle problém nemá, protože žádná vybraná pravidla nepreferuje. Možná teď někteří anarchokapitalisté nebudete souhlasit ale domnívám se, že ani NAP, protože jak zajistíte, že polycentrické právo se bude striktně řídit NAPem? Nemusí, NAP je totiž jen konstrukce v hlavách nás, která nám umožňuje o věci logicky uvažovat. Abychom se o věci mohli vůbec bavit, potřebujeme mít definici ale ankap soudní praxe může být nakonec jiná a reflektovat, co si o tom myslí většina, nikoliv my anarchokapitalisté, což ale nepopírá anarchokapitalismus jako takový, dokud nevznikne subjekt, který si bude činit nárok na monopol moci a prohlásí se za stát. Dalo by se ještě říct, že ankon=ankap, pokud by se lidi chtěli většinově (a dobrovolně!) řídit ankon pravidly, které jsou navíc.

A ankon si bude moci v ankapu založit klub a ankap s tím nebude mít problém. Obráceně věta nelze formulovat, protože dobrovlný ankon, jestli vznikne, tak to bude ankap i ankon 2v1 a jestli nevznikne, tak otázka na ankap klub uvnitž ankonu nemá smysl.

Tak jestli někdo rozumí ankonu víc než já (to se stane snadno, myslím si, vzhledem k výše uvedenému, že já mu vůbec nerozumím), tak sem s tím, kde mám chybu v úvahách.

Cenné by v tom případě bylo vědět, v čem kritizují anarchokapitalisté anarchokomunismus špatně. Piště to tohoto podvlákna příklady, mě docela zajímají.

Pro doplnění, v čase 1:11 se dozvíte tu zajímavou definici bohatství, která nezávisí na paritě kupní síly a lze s ní porovnávat lidi napříč kulturami.

Tak kolik let minimálně by musel někde socialismus fungovat, aby to znamenalo, že Rakouská škola je chybná?

Nejde o počet let. A není třeba čekat na bankrot socialismu. Jde o to fungování. I za krátkou dobu se ukáže, že socialismus ztrácí. Měřeno takovými metrikami jako měnový kurz (aby se to zakrylo, socialistické země omezují směnitelnost), obchodní výměny (aby se to zakrylo, socialistické země uvalují na obchod clo), že se lidem v dané zemi dobře žije a chtějí v ní žít dobrovolně (zakrývá se uzavřením hranic zevnitř pro vlastní obyvatele) atd.

Že je Rakouská škola chybná by se ukázalo tehdy, když by socialismus v praxi vykazoval znaky prosperity, jaké Rakouská škola nepředpovídá, tj. že je v prosperitě lepší než kapitalismus a to za podmínek bez cel, bez omezené směnitelnosti a bez uzavírání hranic. A to by se ukázalo i za krátkou dobu. Tedy ani Kuba a ani Severní Korea rakouskou ekonomii nevyvrací. Ekonomové umí vyhodnotit, jestli je případný krátkodobý růst na úkor dlouhodobé udržitelnosti.

Tedy Rakouská ekonomie je falsifikovatelná a nejde o netestovatelnou teorii. Nejde o exaktní vědu, takže jeden případ ji ještě nevyvrací ale to nám snad je oběma jasné, jen to doplňuji.

Na tomhle serveru zřejmě píše anonym, který si tím něco osobního řeší a má navíc problém se pod své texty podepsat. A paradoxně má obzvláště velký problém s texty těch, kteří se pod své myšlenky podepisují.

To neříká. To si vymýšlíte vy sám, pravděpodobně proto, že rakouskou ekonomii špatně chápete.

Já bych teda rád pocítil výpadek služeb, které stát z DPH platí. A rád je platil přímo. A nenutil jiné, co službu nečerpají, aby mi na ní nedopláceli. A naopak, já nemusel doplácet na služby jiným, které zas nečerpám já ale oni.

Důsledky by byly zajímavé, protože bychom všichni měli informace, jakou mají ty které zdroje hodnotu a neplýtvali s nimi. Mělo by to blahodárný účinek jak na čerpání zdrojů tak na užitky lidí. Měli by zkrátka správné informace k tomu, aby si mohli ze svých omezených zdrojů namíchat lepší portfólio výdajů, vedoucí k lepšímu užitku, než jim to udělají úředníci, kteří jejich potřeby neznají, jen je hádají a navíc si z těch peněz část odkloní pro potřeby své.

Základní literatura k tomu: https://www.youtube.com/watch?v=hm7JpU6ocvo
Bohatý táta, chudý táta audiokniha (Robert Kiyosaki)
kromě toho, že daně nakonec zaplatí koncový spotřebitel a relativně poškodí nejvíc ty nejchudší, je v knize vysvětleno mnoho dalších, pro finanční gramotnost podstatných věcí, uvádí třeba zajímavou definici, co to znamená, když je člověk bohatý, rozdíl mezi pasivy a aktivy a vysvětluje, proč a jak si to bohatí umí zařídit, aby nemuseli platit vůbec žádné daně a dokonce ti nejschopnější (u nás máme jeden dobře známý exemplární příklad) si to zařídí tak, že se navážou na erár a jsou čistými příjemci. Platí mu to právě relativně ke svým příjmům právě nejvíc ti nejchudší. Takový dost zajímavý paradox sociálního státu, který si třeba Špidla nebude chtít připustit (jednou se tohle nejspíš bude všeobecně vědět, jako se ví, že je špatné někoho zotročit, protože tohle je jen zotročení v soft formě).

Škoda, že tyhle mechanismy neumí Svobodní voličům vysvětlit, protože nižší a střední třída by je volila bezvýhradně právě z tohoto důvodu. Ale zkrátka pro pochopení je třeba ta finanční gramotnost.

Jenže nic z toho, co píšete, nevyvrací fakt, že Rakouská škola je tedy pseudověda, která o reálném světě neříká vůbec nic.

Říká třeba, že socialismus bude vždy méně efektivní ve smyslu bude hůře uspokojovat potřeby lidí v porovnání s kapitalismem. I kdyby se stavěl na hlavu a měl recept (který nemá) na to, jak zaměstnat jen geniální a morálně dokonalé lidi, co nepodlehnou korupci a dojení eráru a potlačí vlastní zájem a dají přednost zájmu veřejnému. A ani nedožene a nepředežene ale bude se za kapitalismem více a více zpožďovat, až to bude očividné pro všechny lidi, a nebudou k tomu nutně potřebovat znát cokoliv z ekonomie. A všimněte si, že toto pozorujeme bez výjimky vždy. Pozoruhodná shoda předpovědi a pozorování že ano?

Ano, jsi blbec a já už s tebou nebudu ztrácet čas.

Další, s kým tu nehodláte ztrácet čas :-( ... jsem smutný, protože co až tu nebudete chtít ztrácet čas s nikým přítomným. A nikdo nový se neobjeví. Je tu bohužel konečný počet diskutujících. Kdyby toto bylo Hilbertovské fórum, tak problém, že jednou v konečném čase dojdou diskutující, odpadá.

[i]Tak se koukněte třeba na definici NAPu.[/] (v kontextu jako námitka k tezi, že pravidla volného trhu nikdo neurčuje)

NAP není nic závazného. Nikdo Vám na volném trhu nebrání NAP pourušit. Nikdo ve smyslu monopol na násilí nebo nějaká centrální autorita určující pravidla fungování. Volnotržní soudnictví může evolucí dojít k ustáleným zvyklostem rozhodování sporů podle NAP ale také nemusí. NAP chápejte pouze jako pracovní definici sloužící k tomu, abychom nějaký jev mohli vymezit a mohli o něm hovořit.

Obávám se, že zas na sebe prozrazujete etatistické myšlení. Smiřte se s tím a zvykněte si na to, že v ankapu žádná závazná a centrálně určovaná či dokonce vynucovaná pravidla nebudou, jinak nepůjde o ankap z definice. Zřejmě dost těžká mentální bariéra pro etatistu ale když už sem chodíte, tak možnost ji překonat máte možná lepší než 99 % lidí, co se nechávají indoktrinovat státem a nikdy nad tím kriticky neuvažují. Nechci Vás odradit, abyste sem nepřestal chodit, Vaše příspěvky tu mají jistou cenu. Pro mě jsou rozhodně zajímavé. Kdybyste chtěl zas Vy vědět, jak přemýšlí lidi "indoktrinovaní" (uvozovky proto, že se indoktrinovali z vlastní vůle, aniž by jim to někdo vnucoval) a fascinovaní volným trhem, samoorganizací a teorií her, kde pravidla vznikají decentralizovaně interakcemi jednotlivých entit, tak se na cokoliv zeptejte.

To je zvláštní, že když nějaká minorita ankap teoretiků určí, co je správné vlastnictví, co je správný trh ...

Jen na sebe prozrazujete, že pojem volný trh nechápete. Zřejmě etatistické myšlení, že aby něco mohlo (samo od sebe) fungovat, musí být nějaké centrum, co to řídí a určuje pravidla. A této myšlenky se držíte dokonce i u tak decentralizovaných jevů, jako je volný trh. Možná tu přispíváte cennými příspěvky ale asi jinak, než se sám domníváte. Protože já bych strašně rád znal uvažování etatistů. Pro mě je to jedna z největších záhad ve Vesmíru.

No jo, opět nechápete.

Reaguji pouze na to, co jste napsal. Jestli tam máte nějaké další předpoklady, které jste zamlčel, to je problém Váš. Chodíte sem dobrovolně ne? Nikdo z nás Vás tu nenutí diskutovat.

Pokud jsou věci, ke kterým trh použít nelze, pak je jen dobře, že ne vše se nechává na trhu.

Záleží, jak chápete trh. Já jako trh chápu i tu solidaritu (viz předchozí námitku od jiného oponenta). Nabídnete někomu produkt za nulovou cenu, přestože má pro Vás nenulové náklady. Rozdíl hradíte z jiných Vašich zisků (pokud ne, nelze to dlouhodobě, jednou Vám totiž dojdou prostředky). Děláte to proto, že tím získáváte zas něco výhodného pro Vás (společenskou prestiž, reklamu, dobrý pocit, ....). A je to eticky OK, protože vše je dobrovolné (pro mě tudíž trh).

Z vaší věty ovšem nesmí plynout (resp. nesmíte tam mít zamlčený předpoklad), jinak by nebyla pravdivá, že alternativou k trhu je pouze stát. Ještě by pro úplnost bylo potřeba vymezit Vaše "dobře" ale to si zde pracovně vykládám jako nečinit nikomu nic, co si dotyčný nepřeje. To stát totiž nesplňuje. Možná etatisti mají "dobře" vymezeno nějak jinak vzhledem ke státu (například že násilí ze strany státu je z definice dobře, tedy dávají mu výjimku, když jinak násilí není dobře apod). Pak je ale lépe, když tenhle pojem nahradíte příště tím, co pod ním skutečně myslíte, bude se nám tu efektivněji diskutovat.

Jestli ale volný trh není schopen něco zařídit, tak pak určitě to, aby někdo získal službu (třeba zdravotní pojištění) za nižší než tržní cenu.

Něco jiného ovšem je cena, kterou vidí spotřebitel a něco jiné celkové náklady na produkt, které stát může přinutit (protože bez smlouvy) částečně hradit někoho jiného, kdo se transakce neúčastní. Volný trh tohle nedělá, to umí jen stát, jelikož má monopol na násilí. Neboli jste chtěl možná jen neobratně napsat, že "... volný trh neumí zařídit, aby část nákladů hradil nedobrovolně (protože bez smlouvy) někdo jiný".

>>Tak napište, co volný trh není schopen zařídit a naopak co stát zařídí efektivněji bez s poškozením práv co nejméně lidí.

Tohle je docela schizofrenní požadavek

V téhle opravené formulaci to už schizofrenní není, protože to není ani efektivnější (protože cena =/= náklady a existuje ekonomický důkaz, že stát efektivnější není nikdy, ani kdyby úředníci byli morálně dokonalí a geniální a nedělali chyby) a ani není poškozeno míň lidí (protože navíc v porovnání s volným trhem existují lidi, kteří jsou přinuceni přispívat na transakce, jichž se neúčastní).

A je úplně jedno, jestli jste tu záměnu cena &lt;-&gt; náklady udělal nevědomky (pak jste idoktrinován státem a jste vděčný volič populistických politiků, který jim věří špatný produkt nabízený reklamou) nebo jste to udělal vědomě (pak tu cíleně zakrýváte pravdu, kterou tu v debatě chceme zjistit). Protiargumentace je v obou případech týž.

Napadal jste mé tvrzení, že je něco subjektivní tím, že jste poukazovat na determinističnost takového rozhodování.

A není to tak snad? U případu, kdy danou věc zákony neupravují, tak tam je to možná něco jiného a je to ta zajímavější část ale k tomu jsme se zatím vůbec nedostali. Ale pokud je něco upraveno zákonem, kdy soudce je v podstatě jen osoba, která shromažďuje fakta a ta vyhodnotí vzhledem k těm zákonům? Ten soudce je v podstatě počítač, jehož úkolem je vyhodnotit vstupy a převést je na výstup. A ten zákon je ten software, který mu říká, co která fakta znamenají z hlediska vině a nevině aktérů. Jak vy tedy chápete zákony jinak? Myslel jsem si, že jako logik je chápete jako logický systém, který, když mu zadáte potřebné proměnné, vám odpoví, jestli dané tvrzení je nebo není pravda. Kdyby byl daný počítač s tím deterministickým software expertní systém, který by obě strany sporu uznávali, tak by ho mohli použít na to rozhodnutí taky.

Precedenty, obecné zákony a jejich výklad soudem pro konkrétní případy, popřípadě rozhodnutí u věcí, které nejsou pokryty žádným zákonem, to je vyšší level a ten bych teď nemíchal s tím předchozím, když tu nezvládáme ani tu jednodušší část. Já si myslím, že ji zvládám ale vy si pořád myslíte, že ač jsou daná fakta i jednoznačný zákon, tak že soudce se rozhoduje subjektivně, ale ještě jste mi neukázal NIC, proč si to myslíte, zatímco já Vám velice podrobně napsal, proč si to nemyslím a ukázal i příklady a definoval pojmy, které jste zpochybňoval (to mže být, pojmy je někdy potřeba sjednotit ale OK by to bylo, kdybyste požadavek na sjednocení pojmů nezačal hned tím, že si pojmy pletu já a nevím, jestli si to myslíte stále nebo jestli jste to už vzal implicitně zpět a bylo Vám jen blbý to psát explicitně).

Na tom počítači jste pouze ukázal, že si pletete pojmy "deterministicky" a "objektivně".

Tak ty pojmy jsou jiné ale předpokládal jsem, že je používáme stejně a že jejich vztah bude jasný. Zadefinuju vám, co je pro mě pouze objektivně, to by mělo stačit:

Objektivně znamená nezávisle na tom, co si o tom někdo myslí a jak to hodnotí.
V našem příkladě deterministicky znamená, že to proběhne vždycky jednoznačně, tj. podle algoritmu, který nemá žádné náhodné parametry a tedy pro případné pozorovatele, výsledek nastane objektivně. Ve smyslu že co si o výsledku kdo myslí, ten výsledek jako takový se tím nijak nemění.

V tomhle tedy problém není, leda kdybyste měl stále nějaký problém vy se vztahem pojmů deterministický a objektivní.

Tedy ne že já něco ukázal ale vy jste z textu vyčetl něco, co tam není nebo tyhle pojmy máte jinak, já je používám tak jak jsou běžné.

OK, máte něco dalšího? Mě ta debata nebaví, protože neustále mlžíte a odvádíte pozornost. Čili se domnívám, že Vám o výsledek nejde a jen trolíte. Už jsem se s tím smířil, takže ani nic neočekávám a jsem v pohodě.