Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Myslím, že pravda je trochu mezi, částečně máme jinou představu o diskutovaných pojmech, ale u po ujasnění by mezi námi přetrvaly neshody. Je rozdíl mezi obchodem a obětí.
Při oběti se vzdávám něčeho, co je pro mě důležité, abych získal něco, co pro mě má menší cenu, nebo nezískal nic; příkladem budiž sebevražda či zasvěcení života službě lidem, jimiž pohrdáme či jsou nám lhostejní (Matka Tereza?).
Při obchodu se vzdávám něčeho, co je pro mě méně důležité, abych získal něco, co je pro mě důležité více; příkladem budiž pomoc rodině (je pro mě důležitější, aby rodiče ve stáří nežili na ulici, než nové auto), práce (vzdám se času, abych získal peníze), spoření (vzdám se peněz dnes, abych získal peníze zítra).
Ještě poznámka z hlediska praxeologie: Lidské jednání je sledování cílů. Ekonom tedy může říci, že člověk, který se obětuje, sleduje cíl, kterým je obětovat se, a tedy. To ale neznamená, že je to v jeho zájmu, protože tím činí vlastní život méně šťastný a v extrémnějších případech jej to může stát život.
Co se týče vojáků z 2. sv. války (na straně Spojenců), tak život je téměř nemožný ve státech založených na obětování (např. nacismus, fašismus), takže vítězství sil Osy by mělo katastrofální důsledky pro člověka v zatím svobodných USA/UK. Takový člověk by měl bojovat za svou svobodu; chce-li žít jako černý pasažér, tak i když v tom uspěje, stráví zbytek života při myšlence, že přežívá prostřednictvím druhých osob, vyhýbající se těm, jimž vděčí za svůj život (zrovna o tom více zde: https://youtu.be/9e7r3mARciQ ).

Ovšem, že bude, ale rozhodování úředníků je zase ovlivněné etatismem, takže si nemají co vyčítat :)

Nikdy jsem neříkal, že je špatné někomu pomáhat; říkal jsem, že je špatné se pro ně obětovat.

Ale pokud máte seřazené priority podle toho, jak jsou Vám lidé blízcí, už jednáte sobecky, protože posuzujete, jakou důležití jsou tito lidé pro Vás. Altruismus je nezištné jednání; tedy takové, z něhož nemáte zisk, žádný prospěch. Čím víc toho obětujete, tím větší jste altruista - a ubožák.

K čemu člověku slouží morálka? Člověk, i když chce žít, je nadán svobodnou vůlí a není "naprogramovaný", aby věděl, který způsob jednání mu pomůže či uškodí. Morálka je soubor principů, které mu umožňují se rozhodovat. Nikdo nemůže žít bez morálky; ten, kdo popírá její význam, zpravidla skončí s něčím jako "budu si dělat, co se mi líbí." Naopak morálka, která člověku říká, aby se vzdával svých hodnot (altruismus), je špatná, protože není "návodem k životu," ale cestou ke smrti. Proto každý, kdo altruismus zastává, jej neustále porušuje, aby mohl žít a být alespoň trochu šťastný.

Pokud máte nějaké úspory a dítě Vám umírá na vážnou (ale léčitelnou) nemoc, jste-li egoista, zaplatíte mu za léky a doktora, protože je pro Vás Vaše dítě důležité. Jste-li naopak altruista, věnujete tyto peníze radši dětem v Africe a svoje dítě necháte zemřít. Sobectví a altruismus jsou protiklady, už z etymologie obou slov vyplývá, že sobectví znamená sledovat svůj zájem (sobě), kdežto altruismus znamená sledovat všechno jiné (alter = jiný).

Odpověděl jsem Vám na to o vlákno výše

Uznávám, že "společnost" je pojem, který má své opodstatnění, a nenavrhuji jeho zrušení. Ale nesouhlasím s těmi, kteří vidí společnost jako primární a jednotlivce jen jako nějaký její nepodstatný kousek. Příčinou etatismu není jen iracionální strach, vliv má třeba i závist.

Být či nebýt - to je otázka.
Pokud je Vaší odpovědí první možnost, musíte jednat určitým způsobem, abyste svůj život mohl žít a dále rozvíjet. Nemůžete pít rtuť, skákat pod vlak nebo dát poslední zbytek Vašeho jídla úplnému cizinci, když umíráte hladem. Samozřejmě může být velmi prospěšné pomáhat přátelům/rodině a být vstřícný k cizím lidem (protože všichni vaši současní přátelé původně byli cizí lidé; vždy můžete potkat někoho zajímavého).

To by se ptát nejen mohl, ale i měl. Pokud tvrdím, že je něco dobré, a chci to prosazovat, měl bych vědět, proč je to dobré.

Ale proč by měl člověk svůj život obětovat pro druhé?

Sobectví je morálně nadřazené kolektivismu a altruismu. Život je příliš cenný, než abychom jej obětovali druhým. Ale samozřejmě nikdo nemáme právo žádat po druhých, aby žili pro nás. Přemýšlel jste někdy, proč si myslíte, že je altruismus správný? Na základě jakých faktů jste došel k tomuto názoru?

Mafie může samozřejmě existovat v každém systému (byť taková prohibice kriminalitu podporuje), to není argument proti ankapu

Však mafie může působit i bez existence státu

Pak by dvě strany mohly zastávat dvě odlišná pojetí práva a na základě nich se každá u svého soudu domáhat spravedlnosti. Co třeba otrokáři na americkém Jihu vs jejich otroci?

100 Kč vs 80 Kč - tady ano. Ale vsadil byste svůj jediný dům proti 50% šanci vyhrát deset krásných velkých domů?

Ti vesničané nemůžou za to, kde se narodili, ale zbytek společnosti také nemůže za to, kde se tito vesničané narodili.

Cenový systém bude lidi z odlehlých oblastí motivovat, aby se přestěhovali do dostupnějších míst. Takto náklady za jejich dojíždění platí všichni a oni dále tráví zbytečně mnoho času dojížděním.

Takže každý bude mít právo podle svých vrtochů, je-li ochoten zaplatit? Kapitalismus je založený na respektu k vlastnickým právům. Pokud je právo věcí názoru, z volnotržní anarchie se stává anarchie kmenových bojů a válčících mafií.

Vybírat daně může i mafie, která na svém území nemá monopol. Naopak stát by mohl možná fungovat i pomocí dobrovolných příspěvků (možná ne armáda).

Je racionální. Protože pro většinu lidí každá další koruna má menší hodnotu než ta předchozí. Takže ztráta jednoho milionu a zisk jednoho milionu nejsou stejně závažné.

V Polsku by se našli aktivisté, kteří by se soudili či páchali atentáty na příslušné doktory. Polské soudy by stály na jejich straně, protože tím získají nejvíce polských zákazníků. Nemůžete očekávat, že se v ankapu problém potratů vyřeší. Naopak je potřeba ten problém vyřešit, aby ankap fungoval podle jednotného práva a ne jako boj jedněch proti druhým.

Nevyřeší. Pokud bude odpůrci považovat potrat za vraždu, můžou soudit příslušné doktory a matky. Soud bude muset vyřešit tento problém stejně jako zákonodárci dnes.

Pokud je potrat vražda, jak tvrdí jeho odpůrci, znamená takové řešení legalizaci vražd, pokud s nimi většina v dané komunitě souhlasí. Takže z jejich pohledu tím ten spor nevyřešíte.

Ale ta averze k riziku je racionální. Za další peníze si můžete koupit jenom to, co není tak důležité, abyste si to koupil se svými současnými penězi. Když máte deset milionů, možnosti ztratit pět a získat pět nemají stejnou váhu.

Myslím, že stát je definovaný tím, že může jako jediný používat legálně sílu mimo sebeobranu. Daně jsou jen častý důsledek.

Omlouvám se, nechtěl jsem Vás špatně pochopit. Ale proč by tedy měl stát zajišťovat dopravu v situaci, kdy cestující nejsou ochotni zaplatit náklady? (Btw: když se lidé domluví na spolujízdě, třeba za nějaký poplatek, tak to už je trh)

Pro chudé lidi s minimálními úsporami může být výhodnější mít stálý příjem. Ani ten jejich podíl na zisku by nemusel být nijak velký; zaměstnanci, kteří dnes berou 15 000 Kč by dostali takový podíl, který by tomu odpovídal, jen o trochu vyšší kvůli rizikové prémii. A ve velkých společnostech by to ani nebylo spravedlivé, protože příjem zaměstnance by nezávisel na jeho práci, ale na práci všech ostatních zaměstnanců napříč kontinenty (u nadnárodních korporací). Podíl na zisku a riziko správně nesou investoři a vrcholný management, v menších společnostech to může fungovat i pro zaměstnance, ale není to nutně nejlepší.

Pokud Vám trh neposkytne službu, kterou chcete, není to selhání trhu. Svět se netočí kolem Vás (ani kolem lidí v odlehlých vesnicích) a není důvod, proč by Vám ostatní měli přispívat na Vaše přání.

Pokud by nevybíral daně a fungoval by z poplatků za soudní služby, z dobrovolných příspěvků a podobně, mohl by být v souladu s vlastnickými právy a nemohl by neomezeně expandovat, protože by nemohl vybírat daně. Ale musel by fungovat efektivně jako firma, motivovat správně soudce a policisty a zajistit si dostatek peněz, takže je otázka, jestli by nemohla fungovat přímo firma.

Faktem je, že normální firmy nemají právo najímat silové složky a trestat zločince, můžou maximálně najmout ochranku do svých prostor. "Bezpečnostní agentury" v ankapu jsou na volném trhu bezprecedentní jev a nevím, jestli by motivace nevedly ke spojení těch největších a založení státu. Island, Moresnet, Somálsko a další byly spíše příklady malých států či kmenových společností.

Ne, ale někdy si to myslela, a kdyby naše civilizace upadla, mohli by si to myslet znovu. Pravda a veřejné mínění jsou ale dvě odlišné věci

Popravdě řečeno myslím, že většina zaměstnanců upřednostňuje pevný příjem před 0,005 % nejistého zisku (a co v případě ztráty?)

Zaprvé: Trh selhal a nedodal roušky - lidi si našili vlastní roušky. To je spor, protože trh není nic jiného než ti jednající lidé, kteří si našili roušky.
Zadruhé: Pokud se nenajde dostatek cestujících, znamená to, že hromadná doprava není efektivní, takže není důvod ji provozovat. Někdo může chtít, aby cena byla nižší, ale to je jen jeho přání, protože vzácné zdroje (autobusy, řidiči a benzín) jsou více potřeba jinde. A pokud si lidé najdou jiné způsoby přepravy, neznamená to, že se museli obejít bez trhu - trh jsou opět tito jednající lidé, kteří si zařídili soukromou dopravu.

Nerozumím. Doprava přináší cestujícím určitý prospěch a dopravci přináší náklady. Pokud prospěch cestujících je tak velký, že jsou ochotni zaplatit dopravci náklady a zisk, zajistí jim dopravce dopravu. Btw, může to mít i podobu autostopu či spolujízdy, existují aplikace, které umožňují za to platit, nebo se můžou vzájemně domluvit známí.