Komentář 102463
» odpovědět «
Autor: li
Čas: 2024-03-27 11:01:43
Web: neuveden
Mail: schován
V poslední době ve svém okolí často slýchám, že JEDNOTLIVEC je víc než jen pouhý souhrn jeho částí (potažmo ORGÁNŮ). Tento výrok mi přijde SPRÁVNÝ. Co z JEDNOTLIVCE DĚLÁ „více“? Co je tou „přidanou hodnotou“? Sloučením ORGÁNŮ TOTIŽ nevzniká žádné vědomí, nepociťovatelný mrak myšlenek a názorů. Každý z ORGÁNŮ si je SNAD uchovává JEN ve svéM vlastníM ORGÁNU, neexistuje „sdílená myšlenka“ či „kolektivní názor“. Co tedy činí celek podstatnějším? Uvědomme si, že ORGÁN SICE není izolovaný v prostředí našeho světa, ALE NEMÁ možnost komunikovat. Právě komunikace JE něCo většího, PROTOŽE možnost sdílení informací NENÍ vlastností ORGÁNŮ. Každý JEDNOTLIVEC se VŠAK sám rozhoduje, zda přetvaruje své názory na základě interakcí s prostředím. JEDNOTLIVEC NENÍ jen souhrnem ORGÁNŮ, z jejichž NEinterakcí TOTIŽ NEmůže emergovat.
Z důsledků TOHO bychom mohli odůvodnit násilné donucení jednotlivce k participaci V kolektivu, který je něčím větším. Výrok POTVRZUJE klíčovost CELKU a v důsledku obhajuje NUTNOST ZÁKONA, ABYCHOM ZAJISTILI svobodU JEDNOTLIVCI. Z úhlu pohledu „JEDNOTLIVCE“ (popsaného v předchozím odstavci) vidíme NUTNOST kroků, založených na té premise.
Z důsledků TOHO bychom mohli odůvodnit násilné donucení jednotlivce k participaci V kolektivu, který je něčím větším. Výrok POTVRZUJE klíčovost CELKU a v důsledku obhajuje NUTNOST ZÁKONA, ABYCHOM ZAJISTILI svobodU JEDNOTLIVCI. Z úhlu pohledu „JEDNOTLIVCE“ (popsaného v předchozím odstavci) vidíme NUTNOST kroků, založených na té premise.