Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Minule som nakopol kocúra... V ankapu už by jste visel.

Tak třeba kohoutí zápasy nebo býčí aréna je přece super. To by jste to jako v ankapu zakázal a porušil NAP vůči majitelům těchto zvířat - styďte se vy rudý etatisto.

A. O té druhé situaci určitě. Zajímavější by to bylo u první situace - zda prosté pozvání na pozemek v sobě musí výslovně zahrnovat i seznámení s všemi podmínkami, takže v praxi spíš otázka na konkrétní posouzení situace.
B. Minimálně jednostrané uspokojivé řešení by tu mohlo být odmítnout dodržovat pravidla majitele, v případě že by se to podařilo nějak prakticky obhájit. Pokud by se ta pravidla subjektivně jevila jako nepřijatelná a nebylo by prakticky možné ani odejít jinam do lepší situace.

A. Proč by měli někoho s pravidly seznamovat, neměl tam chodit.
B. Nebo s pravidly seznámí toho, kdo se na jejich pozemku narodil (až z toho bude mít rozum).

Myslím, že většina společnosti má ráda danění nejbohatších - zákony pro tuto daň by se podle mě samozřejmě v ankapu objevily.
BDW, ten Váš ankap bude pro týratele koťátek státem.

To "odspoda" je totiž hezká fráze, ale pro ankap platit může ale i dost výrazně nemusí, i pokud by fungoval předpisově. Pro tu např demokracii to platit taky může, a pokud by fungovala předpisově (tady shoda že nefunguje) tak to pro ní musí platit při nejhorším z poloviny. Proto bych si na "odspoda" coby ankapák moc triko nekasal.

Kdybychom vzali teorii jejího fungování tak ale jo, nebo ne?

Na "odspoda" bych se radši neodkazoval. Odspodem se obhajuje i demokracie ( pokud by fungovala tak jak se deklaruje).

Hlavně že z ankap menšiny si tu děláte prdel už několik let... ale však on vám stát ten hate speech zakáže.

Tím ankapem v praxi myslím představu společnosti, kde se do zvýšené ale né úplné míry začnou uplatňovat jednotluvé dílčí ankap ideje (pocházející mj. ale né pouze i z té ankap teorie čistého NAPu). Ta představa se nabízí i tím, že ankapové obvykle předpokládají a popisují dlouhodobý posun ke společnosti, kterou si zhruba přejí. Klíčovým bodem v tomto přechodu se zdá být decentralizace práva. Ovšem zde je imho rozdíl mezi čistou NAP teorií a praxí. Teorie imho vytváří v člověku dojem, že na zelené louce se sejdou lidé, kteří se zaváží nadále žít podle NAPu, eventuelně že jednoho dne tito lidé ve společnosti převáží a tento způsob života si (nakonec i silově) obhájí. Popis odhadované praxe přechodu k "ankapu" je ale i z úst Urzy jiný: že bude nakonec po sérii předchozích dílčích decentralizací (vedoucích k minarchismu) nakonec umožněna i ta decentralizace práva, přičemž se ale předpokládá, že (pokud by to vůbec fungovalo) se decent. soudy nebudou primárně řídit podle "Bible NAPu", ale podle poptávky. A bude-li poptávka i po drobnějších přečinech proti NAPu, bude prý asi decentr právem naplněna ( např. to onímání týraných psů). Přesto i teoretik Urza zde již mluví o takové spokečnosti hako o ankapu (z jeho hkediska) tam, kde z pihkedu týratele psa se jedná o ; nopol ba násilí na jeho pozenku, čili z pohkedu teorie o stát. Praktickým ankapem tedy myslím tuhle přechodovou šedou zónu, která je blízko ankapu, už není ani zcela minarchismem, ale není ani NAPovským ankapem - je světem vzniklým z poptávky lidí, ale není to převážně potávka lidí chtějících 100% NAP.

U té teorie bych se snažil kritizovat teorie vzešlé z jednoho zdroje, protože různí teoretici budou mít různé definice, i když zhruba např ta wiki je asi trefná.
Např. Urza pokud vím agresi nedefinuje, a suverenitu popisuje jako nenarušování vlastnického práva, které zase popisuje takto:
"Vlastnické právo člověka k fyzickému objektu znamená, že s tímto objektem nikdo nesmí nakládat bez svolení vlastníka, nejde-li o nápravu situace, v níž onen vlastník sám narušil cizí vlastnictví, případně porušil smlouvu." Čili legitimitu tam má deklarovanou tak, že někdo něco smí a někdo nesmí, s hrozbou potenciálního trestu ( ona vyjímka "nápravy situace"). Ta obhajitelnost jednání suveréna je imho asi společenská obhajitelnost suverenova jednání, závislá na společenské náladě, tedy z toho plyne že ta legitimita je spíš subjektivní, proměnlivá a že dává prostor i pro nesouhlas jedince s legitimitou toho suveréna. V tomto smyslu by i ankap společnost mohla být tím suverenem obhajitelným, pokud by ta idea měla širokou podporu ( v tom je asi Sasz. námitka), stejně jako podle široké definice státu coby "společenského systému" by byl ankap státem. To by ale imho ankapákům nevadilo, protože jim asi nejde o společnost která je filosoficky vzato bez státu, ale o určitý typ společnosti s určitými praktickými vlastnostmi.

Viděl jste někdy nějaké to elegantní asijské bojové umění, kde mistr uhne ráně, aby vzápětí mohl zadadit soupeři přesně na kritické místo jinou a ještě k tomu využil soupeřovy kynetické síly? - Norbert tu ve slovní podobě dělá to samé, mele sice nesmysly, ale přiznejme si že s takovou trolí bravůrou, že proti němu nikdo nemá šanci.

Ok, ten vznik státu bychom mohli trhu odpustit.

Nojo... 42, mohl jsem to tušit. Nechápu proč s tím N. dělal takové tajnosti.

No škoda, těšil jsem se že zjistím exaktně rozpoznat hodnotu práce, vykořisťování a nepřiměřenou marži a teď bezbývá než spoléhat na to, co mě bude bít do očí.

A bije to všechny lidi do očí objektivně stejně? Abych měl jistotu, že nějaký ten případ nepřehlédnu..

Vlastně jo... pak ti teda budeme muset zařídit teplé řídící křeslo na Ministerstvu boje proti vykořisťování, aby jsi každý případ mohl posoudit jednotlivě.

Tak pardon.. pokud se úrok splátkou neruší tak dotaz je v další minutě poslechu zodpovězen.

K tomu jednoduchému příkladu s vracením půjčky a splacením úroku (čas cca 1:29) - pokud by platilo, že peníze při vrácení zanikají (což prý platí), tak by byl ten úrok nesplatitelný, protože banka, yvsplacené peníze nedá té třetí osobě za služby a dlužník je tak nemůže vydělat a splatit jimi napodruhé i ten úrok. Neplynul by zvtoho pak jiný závěr i pro složitější příklady, než ten co jste udělal (že úrok je teoreticky splatitelný)?

Stačilo by nám dát unverzální vzorec pro výpočet. Do něj už pak jen ta data dosadíme a vzorec nám výsledek vyplivne.

Ale u polycentrického práva imho nemusí platit, že musí být vždy různé. Pokud se subjekty shodnou na nějakém průsečíku (kde urzič předpokládá že rozumným průsečk by mohl být ten nap nebo něco co se mu blíží), pak jej mohou užít a je to imho i cílem toho konceptu aby si ten průsečík spíš našly než aby válčili. Rozdíl jevtam imho ten, že zákazník má teoretickou možnost začít sám poskytovat právo ( jak zajištění, tak samu tvorbu) a zjistit, zda je po něm poptávka.

Vždyť sám píšeš, že kritici měli výhrady proti obsahu těch plakátů a né proti nim jako prostředkům komunikace. To by nekonzistentní nebylo.

A co je špatně na tom, že se dvě strany shodnou na podobě práva? To jako mají raději z principu válčit, protože jsou to kapitalističtí konkurenti? To by i dnes bylo špatné, pokud dva proti sobě stojící subjekty se shodnou na arbitrovi, aby posoudil, kdo z nich je v právu (tom, které ten arbitr určuje), pokud se oba cítí v právu nebo chtějí, aby jim pomohl dojít ke kompromisu?

Prinejmensim se tak zbavime toho matouciho hejna kuref - OMG, a k čemu vám bez nich ta svoboda bude?!

To neumí. Např. nedokázal zabránit vzniku státu, což je jasným selháním trhu.

Pokud existují, tak nám prostou existencí zas tak moc nepomohou v tom se jimi řídit nebo z nich vycházet, pokud je zřetelněji neznáne.
A když ti dva konzistentně uvažující lidé mohou u pohledu na morálku dojít k různým závěrům, mohlo by to být imho proto, že v morálce se neřídí pouze uvažováním, ale i pocity, emocemi ap. A vůbec, dají se snad základy morálky vymyslet? A pokud ano, tak to je spíš strategie soužití (např nebudu svévolně zabíjet abych tím nespoluutvářel společnost kde svévolné zabíjení je standard), než morálka.

On Saz se na objektivitu něčeho odvolává častěji, ale když není schopen tu objektivitu popsat blížeji než jen že prý existuje, tak je mu to dobré možná pro to aby si tu tahal triko. V reálu se ale lidské představy o morálce v něčem protínají a v něčem liší, takže nějaké naznačování údajného objektivního měřítka schovaného kdesi v mlhách v tom moc velký posun neudělá. Rovnou by sem mohl dát odkazy na verše bible o zákonu vepsaném do lidských srdcí nebo něco podobného a přeskočit to nejapné naznačování.

nebo si uznávají soudce, a pak si nekonkurují V praxi shoda na společném arbitrovi neznamená shodu ve všem, natož úplný zánik konkurence či rivality, ale hledání společného řešení v nějaké dílčí věci.

I pokud by váš argumen platil, tak je bez vysvětlení obsahu té objektivní morálky bez většího užitku, leda tak možná pro filosofickou exhibici na Stokách v šedé zóně. A karavana praktické subjektivní morálky jede dál. Ale jistě, dělat to nemusíte a imho toho ani nejste schopen.

Ovšem bez důkazu o objektivnosti morálky vedoucímu k jejimu jasnějšímu určení vám pouhá hypotéza o této objektivnosti v praktickém uplatnění té předpokládané objektivní morálky nepomůže.

Na druhou stranu imho netvrdí že konflikty nebudou, ale jen tvrdí proč by k nim prý neměla být větší motivace než u státu, u kterých taky obzvlášťvv případě mocenské nerovnováhy někdy dojde ke konfliktům vedoucím k dlouhodobější labilitě.

Na druhou stranu imho netvrdí že konflikty nebudou, ale jen tvrdí proč by k nim prý neměla být větší motivace než u státu, u kterých taky obzvlášťvv případě mocenské nerovnováhy někdy dojde ke konfliktům vedoucím k dlouhodobější labilitě.

Ona ta objektivní morálka být klidně může, jen nějak doložit jakáže to vlastně je. No a do té doby holt nezbývá bež to co jsem uvedl.

Tak jestli si tímhle ten oslí můstek u někoho obhájíte tak prosím. Za mě tam pořád mícháte jabka (hodnota počtu hrášku) a hrušky (morální hodnota). Imho jiná záležitost, jen nazvaná stejným slovem.