Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

1. Ústava není smlouva, nýbrž závazek, slib či přísaha. V ústavě se stát zavazuje, co bude dělat a co nebude dělat: že bude dělat jen tohle a tohle, a tohle už ne.
2. V preambuli stojí přesně: My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky. To je skutečně velmi inteligentní, zalhat o tom, co stojí v Ústavě, aby Vám vyšel argument… Je smutné, že Urza takové texty pouští; na jeho místě bych držel laťku podstatně výš. Každopádně i kdyby to tam nebylo, má se jít po smyslu textu: formulací se jistě nemyslí, že Ústavu přijímají všichni občané ČR, a taky to v ní nestojí.
3. Když se narodíte do ankapu, tak se snad na vás právní vztahy vzniklé před vaším narozením nevztahují? Můžete si chodit kam chcete, na cizí pozemky, do cizích domů, protože jste nesouhlasil, že těm lidem ty pozemky a domy patří (a nikdo se vás nezeptal, zda s tím souhlasíte)?
4. LZPS si skutečně protiřečí. Předpokládám ale, že lidé produkující takto inteligentní úvahy o tom skutečném protiřečení nemůžou nic vědět. Takže kde si LZPS protiřečí?

Objektivně špatná morálka (= představa osoby o dobru a zlu) je jako objektivně špatná představa osoby o krásnu.

…vno vyvrácených, ikskrát probraných, přesto – jakkoliv je to překvapivé – vlastně relativně inteligentní článek. Jinak řečeno: Po Ondrovi je za hvězdu každý.

1) Jaký je rozdíl mezi mocnou korporací a státem?
- Mocná korporace nekontroluje území, stát ano.
2) Ekonomická moc je schopnost nabídnout druhému nějaké zboží nebo služby, kdežto politická moc je schopnost připravit druhého o majetek či život.
- Ekonomická moc je schopnost nabídnout druhému nějaké zboží nebo služby, kdežto politická moc je schopnost kontrolovat území.
3) Největší moc nad zákazníkem má výrobce, který nabízí produkt jako jediný nebo jej nabízí výrazně lepší a levnější než konkurence (např. Google).
- Zde ale mluvíte o jiné moci než v bodě 2. Tato moc se zvětšuje ztrátou konkurence, kdežto moc z bodu 2 přece ne.
4) Čím mocnější je podnikatel, tím je pro ostatní prospěšnější.
- Teď jste opět přeskočil na moc z bodu 2. Kdyby se jednalo o moc z bodu 3, znamenalo by to, že konkurence snižuje prospěšnost.
5) čím mocnější je stát, tím více může ohrožovat majetek a životy.
- Čím je stát mocnější, tím lépe může kontrolovat území, čili chránit majetek a životy, nebo je ohrožovat, podle toho, o jaký stát se jedná.

Pokud Ondra a Guman morálkou nemyslí jakýsi univerzálně platný systém, který skromně ztotožňují se svou osobní morálkou, není jasné, proč mají potřebu řešit, že se právo od morálky odchyluje.
Pokud morálkou myslí takový systém, je to jasné.

Zřejmě jste nepochopil můj argument. Každopádně jaká "subjektivní definice"? A jaká vůbec "definice"? Morálka prostě JE subjektivní. Je to subjektivní systém, řekněme. Jako je subjektivní krásno. Krásno a dobro je subjektivní. Každý si sám určuje, co je krásné a dobré.
Existují objektivní systémy, jako je Periodická tabulka prvků. Nikdo si neurčuje, kolik protonů má uhlík.

To samé, co místní morálka, jen není různá v prostoru, ale v čase. Jinými slovy, to, co je považované za morální/nemorální v určité době.

Naprosto špatně. Děláte tu samou stupidní chybu jako Ondra, že svou subjektivní morálku považujete za jakousi univerzální morálku, ke které se má právo vztahovat a být jejím minimem, a pak "řešíte problém" jak to, že to tak není…

Tak ten prasečí chlívek vyčistíme…
Věta "právo je minimem morálky" vypovídá o vztahu práva a morálky. Říká, že právo je to z morálky, co se společnost (představovaná státem) rozhodla vymáhat násilím. Přičemž morálkou se nemyslí žádná univerzální morálka, nýbrž morálka dobová, místní a především subjektivní (může být, že každý člověk má trochu jinou morálku). Morálkou se zde tedy myslí obecná nebo většinová morálka. Která je, opakuju, dobová, místní a subjektivní, tj. jedná se jakýsi průměr nebo kompromis subjektivních morálek jednotlivých osob.

P.S. Oprava tvé závěrečné věty: Právo se někdy protíná s mou morálkou, někdy zakazuje chování, které všeobecně není nemorální [tj. není považované za nemorální nezávisle na čase, místě a společnosti], a někdy naopak ukládá vykonávání něčeho, co jde přímo proti mé morálce.
P.S.2 Ano, začal jsem ti počítat blbosti.

Děláte tu chybu, že srovnáváte skutečnou politiku státu v České republice s Vaší představou o službách vasby v hypotetickém ankapu.
V ankapu po vás mafie začne chtít výpalné. Zajdete za místní bezpečnostní agenturou (nevrcholovou) a ta mafiány postřílí. Odkud berete jistotu, jak na to vasba zareaguje? Že Vás a lidi z té bezpečnostní agentury nezavře nebo neprodá do otroctví (případně na orgány)? Pokud v tom místě bude poptávka, aby se spory nemohly takto řešit, tak to vasba udělá. Co jí v tom zabrání?
A mutatis mutandis totéž platí pro stát. A proč? Protože obdobou státu v nenapovské společnosti je v napovské společnosti (ankapu) vasba.

Ne, to je špatně. To je jiná otázka. Přečtěte si mé vyvrácení Rothbardova argumentu "stát je mafie" z této diskuze. Je možné, že jsem první, kdo rigorózně poukázal na jeho demagogičnost – alespoň v této sociální bublině. Jsou v něm implicitně obsaženy dvě obří logické chyby. První je "když určité právo nemůže mít kdokoliv, tak ho nemůže mít nikdo", což je prima facie nesmysl. Druhou je, že oprávněnost spočívá ve viditelném rozdílu v jednáních, což je taky nesmysl. Když to řeknete v jedné větě: Skutečnost, že mafie nemá právo dělat to, co stát, znamená, že stát je mafie je to přece prima facie hovadina.

Příkladem může být jakýkoliv skutek, který může vykonat jen JEDEN člověk. Typickým příkladem je zplození dítěte. Řeší se, kdo je biologickým otcem Karla Nováka. Přihlásí se Franta a Petr. Provede se test otcovství. Teď dávejte pozor: Když se prokáže, že otcem je Franta, znamenán to, že otcem není Petr, a vice versa. Ale když se prokáže, že otcem není Franta, neznamená to, že otcem je Petr. V takovém případě je třeba to zkoumat dál, neboť otcem nemusí být žádný z nich. Jinak řečeno, otcovství Franty implikuje neotcovství Petra a vice versa, ale otcovství Petra po vyvrácení otcovství Franty je jiná, samostatná otázka.
Stejný logický vztah existuje i v právu, protože i v právu platí, že určité právo může mít jen určitý subjekt. Když Franta uzme Petrovo právo (ve smyslu "poruší", "převezme", "jedná, jako by to právo měl on"), víme, že je to nelegitimní, a vice versa. Z toho ale neplyne, že Petr má to právo legitimně. Je třeba zkoumat to dál, neboť to právo nemusí mít legitimně ani jeden z nich, protože to právo samo o sobě, sama jeho existence, nemusí být legitimní. Jinými slovy, legitimita toho práva je samostatná otázka.

No, v anakpu se můžeš obrátit na kohokoliv. Ve státu se můžeš obrátit jen na stát.
- Ale no tak… V obraně před zločinci jste ve státu odkázán na stát asi jako v zavraždění manželky. Otázka je, co na to stát řekne, až to uděláte.
Stejně tak v ankapu jste v obraně před zločinci odkázán na vasbu asi v jako v zavraždění manželky. Otázka je, co na to vasba řekne, až to uděláte.
Co děláte, je plytké, nepromyšlené hejtění státu se spoustou obřích logických chyb. Vždyť už v Rothbardově argumentu "stát je mafie", v jádru ankapácké argumentace, jsou dvě superobří logické chyby…

Není to legitimní, protože mafie z definice nemá takové právo, protože ho už má stát. Čili mafie porušuje vaše práva, ale zároveň porušuje i práva státu. Je to jako když máte činžák a zjistíte, že někdo za vás vybírá nájem. Taky porušuje nejen práva nájemníků, ale i vaše. Nebo jako když máte slepice a zjistíte, že někdo za vás vybírá vajíčka.

1. I kdyby to byla pravda, jak to obhajuje ten Váš nesmysl, že když něco existuje, je to ipso facto podle darwinismu užitečné pro druh? Je to naprosto špatně hned na třech úrovních.
1.1 Neplatí, že organismy jsou ideálně sestavené. Darwinisté právě poukazují na to, jak jsou sestaveny špatně – jako typický příklad dávají nervus vagus žirafy – a vysvětlují to tím, že podle darwinismu jsou organismy funkční právě jen natolik, aby mohly přetrvávat; když tam není selekční tlak, tak se prostě nezlepší.
2. Neplatí, že organismy se evolucí vyvíjejí k lepším a lepším formám. Typickým příkladem jsou ostrovní druhy, jako (příznačně pojmenovaný) blboun nejapný: větší, pomalejší, méně chráněné, obecně s menšími schopnostmi odolávat predaci. Opět platí: Dokud si to druh "může dovolit", tak se tak prostě bude vyvíjet.
3. Neplatí, že všechno v přírodě lze vysvětlit darwinistickými mechanismy (Žádnými z nich: tedy nejen selekcí užitečných znaků, ale i těmi, které zjevně neznáte.) Typickým příkladem jsou tvary a barvy mořských mlžů: nikdo neví, proč tak vypadají. Nebo tvary mřížovců.
zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C5%99%C3%AD%C5%BEovci
SHRNUTÍ: 1. Znaky organismů nemusí být "k něčemu", nemusí být prospěšné 2. Můžou být škodlivé 3. Existuje obrovské množství znaků, o kterých nikdo neví, proč existují.

2. Otázka zůstává: Proč jste se přidal na stranu šikanujícího? Navíc tak samozřejmě, jakoby instinktivně… Vaše odůvodnění, že šikana je zjevně prospěšná, protože tady je, jsem už vyvrátil: pak jsou i osobnostní rysy šikanovaných zjevně prospěšné, protože tady jsou. Takže proč jste na straně šikanujících? Já vím proč, ale zajímá mě, co si vymyslíte.

Jo, toho jsem si vědom. Je to jedno, protože i "vlastní/cizí" jsou ne-termíny (tak jako "oprávněné/neoprávněné").
Příčilo se mi psát "Definice ze SSJČ je nepřesná", protože je ve skutečnosti velmi dobrá. Když lidé říkají "loupež", skutečně tím myslí "zmocnění se cizího majetku násilím" ne "neoprávněné zmocnění se majetku". Lidé uvažuji "je to moje", A PROTO "mám na to právo", nikoliv "mám na to právo", A PROTO "je to moje". Navíc vždy, když jsem SSJČ používal, jsem s ním byl spokojen.
Musel jsem to napsat takhle, protože jsem na to šel přes "oprávněnost". I proto, že logická následnost je "mám na to právo" => "je to moje", ne naopak.

Rozebral jsem tu demagogii právě proto, že jsem si myslel, že kdybyste ji chápal, reagoval byste na Bambaribambovu argumentaci jinak.
1. Ještě k argumentu "když mafie nemůže dělat to, co stát, znamená to, že stát je jako mafie: že to stát dělá neoprávněně, nelegitimně". Pár příkladů, proč je to demagogie:
1.1 Nejlepší příklad je houmsteding. Představme si území, například údolí, které postupně houmsteduje 1000 lidí; celé si ho zaberou. Přijde tisící prvý a řekne: "Jak to, že jste si mohli zabrat území, když já to udělat nemůžu? To znamená, že jste si ho zabrali nelegitimně".
1.2 Totéž platí pro určitý pozemek. Lze říct: "Jak to, že Novák mohl jen tak přijít, začít pozemek využívat a tím ho začít vlastnit, když já to udělat nemůžu? To znamená, že Novák pozemek vlastní nelegitimně".
1.3 Totéž platí pro doslova všechno vlastnictví. Lze říct: "Jak to, že Novák může využívat toto auto, když já ho využívat nemůžu? To znamená, že ho využívá nelegitimně!"
1.4 Vidíme, že ankapákům se podařil obrátit usuzování naruby. Podařilo se jim přesvědčit spoustu lidí (a sami sebe), že když stát může něco, co nemůže nikdo z nás, znamená to, že pro stát platí obrovská výjimka. Přitom je to přesně naopak: Právě ankapáci požadují, aby pro právo na stát platila obrovská výjimka z pravidla, že když určitý subjekt má určité právo, tak totéž právo nemá žádný jiný subjekt.

2. K Bambaribambamově trolení. Dvě věci: 1. Daně se neplatí dobrovolně, dluhy se neplatí dobrovolně, žádné právně vymahatelné závazky se neplní dobrovolně a především s právním systémem se nesouhlasí dobrovolně. 2. Ankapácká argumentace, že něco je oprávněné, protože je to dobrovolné, je stupidní.
Dobrovolnost se vztahuje k jednání v rámci právního systému. Nevztahuje se k právním povinnostem v rámci toho systému a k souhlasu s tím systémem. Takže osoba dobrovolně nesouhlasí se vznikem právního systému; pak dobrovolně jedná v jeho rámci; dokud nenarazí na právní povinnost nebo na násilí. Takhle:
VZNIK PRÁVNÍHO SYSTÉMU [NEDOBROVOLNOST] => JEDNÁNÍ V JEHO RÁMCI [DOBROVOLNOST] => PRÁVNÍ POVINNOST (nebo násilí) [NEDOBROVOLNOST]
Dobrovolnost má takto vymezený prostor.
Proč je ankapácká argumentace stupidní? Vezměme si klasický příklad dítěte, kterého chudoba nutí k prostituci. Ankapáci řeknou, že to je v pořádku, protože to dítě dělá dobrovolně. Dělá to dobrovolně, ale dobrovolně nesouhlasilo s právním systémem, ve kterém nemá lepší možnost než se prostituovat. To ale ankapáci neřeknou.
Porovnejme to s placením daní. Lze argumentovat jako ankapáci, že to je v pořádku, protože to je dobrovolné, protože se osoba dobrovolně rozhodla vydělávat peníze a vlastnit majetek. V tomto případě ale ankapáci ŘEKNOU, že to v pořádku není, protože osoba dobrovolně nesouhlasila s právním systémem, ve kterém nemá lepší možnost než platit daně.

Protože podnikat je jednání, kdežto být černochem je status. Jak napsal Szasz:
Famed English jurist Sir Henry Sumner Maine (1822-1888) aptly observed: "The movement of the progressive societies has hitherto been a movement from Status to Contract." In other words, in liberal (free) societies the law treats persons as contracting individuals, not as members of status groups.
Black Lives Matter lze chápat jako pozdní projev tohoto "posunu od statusu ke kontraktu".

Děláte tu chybu, že vycházíte z toho, že oprávněnost je něco, co jde vidět. Tak to ale není. Akty můžou být vizuálně úplně stejné, a lišit se právě jen tím, že jeden je oprávněný, a druhý ne. Dokonce typicky to tak je. Osoba nastoupí do auta, nastartuje, odjede. Používá to auto, nebo ho krade? Je to vlastník, nebo zloděj? Z toho, co vidíme, to nemůžeme poznat.
A v tomhle spočívá Urzova, resp. Rothbardova demagogie "stát je mafie". Jak to funguje:
1. Urza nejdřív vylíčí jednání jednoznačně považované za nelegitimní: jednání mafie.
2. Pak se zeptá, čím se jednání státu liší od jednání mafie, a sugeruje, že pokud se vizuálně ničím neliší (nebo ničím podstatným), znamená to, že počínání státu je stejně nelegitimní jako počínání mafie. (Čili se sugeruje "jednání se od sebe vizuálně neliší" => "jsou stejně legitimní".)
3. To ale není pravda, jak jsme si ukázali. Jednání mohou být úplně stejná a lišit se jen oprávněností: že jeden subjekt prostě má právo takto jednat, a druhý ne.
4. Takže bez ohledu na to, jak to se státem je, tenhle Rothbardův argument je demagogie.

Vztáhněme to na příklad "žena v parku". Bambaribambam samozřejmě trolí. Ale kdyby to bylo v ankapu a majitel parku by stanovil pravidla, že žena, která do parku vstoupí, může být znásilněna, pak by znásilnění ženy v tomto parku bylo nejen legitimní (podle anarchokapitalismu), ale podle téže ideologie i z její strany dobrovolné. Byť by se bránila sebevíc. V očích ankapáků si v Kupci benátském Antonio nechává dobrovolně vyříznout z těla libru masa.
To všechno se tady už mnohokrát diskutovalo.

Zaprvé je můžete přinutit. Zadruhé, co z toho plyne? Co dosadit do rovnice DOBŘÍ + X = AKAP kromě síly nebo moci, aby dávala smysl?

"Vrcholná soukromá bezpečnostní agentura" je poněkud dlouhý termín, nebo ne? Pokud by diskuze pokračovala, nejspíš bych ho musel vypisovat, znovu a znovu. Proto jsem pro něj navrhl kratší, čili praktičtější jméno vasba. To je ale ten samý termín. Je to jiné jméno pro stejný termín. Takže v čem je problém? Je to totéž, jako když místo "anarchokapitalistická společnost" nebo "napovská společnost" říkáme "ankap".

1. Tak to rozeberme. Dejme tomu, že státité jsou ŠPATNÍ, a anarchokapitalisté jsou DOBŘÍ.
Dnes platí tato rovnice: ŠPATNÍ + SÍLA = STÁT (Špatní mají sílu, a výsledkem je stát.)
V ankapu platí jaká rovnice? DOBŘÍ + X = AKAP (Dobří mají co, a výsledkem je ankap).
Co jiného za X dosadit než sílu nebo moc aby to dávalo smysl?

Vy pořád uvažujete způsobem: "Stát je špatný, ale má sílu/moc, tak je po jeho." To je ještě v pořádku; pak ale zkratujete k: "V ankapu to bude, jak chtějí dobří lidé, a síla/moc v tom nebude hrát žádnou roli".
To je přece absurdní. Špatní lidé potřebují sílu/moc, aby bylo po jejich, ale dobří lidé ne? Ti dokážou zařídit, aby bylo po jejich, bez použití síly/moci? Pokud to tak je, proč nezařídíte, aby se zítra Česká republika změnila na ankap? Co Vám v tom brání, když k tomu nepotřebujete sílu/moc?

2) Pokud mas dojem, ze spory by se mely rozhodovat zasadne tak, ze vyhrava vzdy ten silnejsi....tak je to takove....no, rikam si, ze by to vlastne usetrilo znacne mnozstvi prostredku, protoze by se ty spory daly rozhodovat strasne rychle. Jen by se spocitalo, kdo je silnejsi a ten by proste mel pravdu. Jak genialni
- To ale není jediná možnost. Nejsilnější může stanovit pravidla řešení sporů a sám se v nich neangažovat. Pokud si spočítá, že je to pro něj nejvýhodnější, tak to tak udělá. A protože je nejsilnější, nikdo mu v tom nezabrání. Ostatně i "počítání, kdo je silnější" je způsob řešení sporů, který musí někdo stanovit, a to ten, kdo je nejsilnější. Proč by ale nejsilnější stanovoval tak hloupá pravidla, když by si tím uškodil?

To je nejspíš další projev toho zásadního neporozumění jazyku, které jsem zmínil. O čem to mluvíte?

1) Proc si proboha neco takoveho neustale myslis, kdyz se dokola opakuje, ze pokud bude existovat nejaky spor, tak tento rozsoudi nejaky "arbitr"?
- Tohle už jsme přece ikskrát probrali. Proč by měla silnější agentura souhlasit s arbitrem, o kterém ví, že rozhodne proti ní? Proč by měla silnější agentura ustoupit slabší? K čemu by jí potom bylo, že je silnější?
A už jsem dal i příklad: Pokud věříte, že to takhle funguje, proč si nezaložíte bezpečnostní agenturu (stačí na to pět ankapáků) a nezažalujete stát, že po Vás chce daně. Pokud svět funguje, jak říkáte, stát by vám měl ustoupit, resp. přistoupit na vašeho arbitra, což je totéž.

2) Ja moc nechapu, jak si to predstavujes s tim ancapem. Jako ze lide budou sami chtit ancap, tedy aby se veci neresily silou a nasilim, a nasledne bude ve sporu hrat nejvetsi roli to, jak je nekdo silny?
- Takže by ve sporu mělo hrát největší roli, jak je někdo slabý, nebo co? Když dvě strany dobrovolně přistoupí, že rozhodne arbitr, tak tam ve skutečnost není žádný spor: je to jen nedorozumění nebo jiný druh sporu, jak je libo. Pokud to tak chodí, proč ve Vašem sporu se státem nepřistoupíte na státem vybraného arbitra? Ten rozhodne, že máte povinnost platit daně a dodržovat zákony, a anarchokapitalismus může skončit.

Osobne som si na základnej škole prešiel dosť drsnou šikanou.
- Jednoduchá otázka: Zašel jste za učitelem a řekl mu, že jste dost drsně šikanován a aby s tím něco udělal? Asi ne, že? Otázka zní: Proč? Je to proto, že šikanovaný si uvědomuje, že s ním něco není v pořádku, že není normální, že není jako ostatní, a proto je šikanován. To je taky důvod proč to nenahlásí: nechce mluvit o své hanbě, upozorňovat na ni. Kdyby se nestyděl za svou nenormálnost, šikanu by s naprostým klidem nahlásil, hned když by mu začala vadit. Šikanu školák typicky nenahlásí, ale když mu spolužák něco ukradne nebo zničí (a nejde o šikanu), přece to typicky nahlásí, nebo ne?
Šikana vzniká přesvědčením šikanátora, že spolužák je nenormální, a proto je v pořádku, aby ho šikanoval. Jenže kdyby šikanovaný taky nevěřil, že je nenormální, a proto je šikanovaný, šikana by byla hned v zárodku utnuta; sám šikanovaný by ji ukončil. Takže tohle je důvod, proč šikana může probíhat, proč ji šikanovaní školáci nenahlásí. A s tím žádné školní rady tvořené žáky nemůžou nic udělat.

1) Pokud by to tak bylo, byla by šikana eliminována přírodním výběrem. Vzhledem k tomu, že nejen nebyla, ale že se obdobné chování běžně vyskytuje i u jiných živočišných druhů, má patrně nějaký evoluční smysl. (…) Z evolučního hlediska pravěkého člověka měla zjevně určitá míra šikany více kladů než záporů.
- Takže veškeré sociální patologie – nájemné vraždy, zneužívání dětí, zotročování, okrádání, znásilňování, podvádění – jsou společensky prospěšné, protože nebyly eliminovány přírodním výběrem. A nejen sociální patologie, i veškeré nemoci, tělesné i duševní, jsou zjevně užitečné pro člověka jakožto druh, protože jinak by byly eliminovány přírodním výběrem…
Vy jste darwinismus pochopil asi tak jako psychiatrii.

2) Je pravda, že vůdci šikany bývají opět jedinci s osobnostní patologií, ale obvykle jiného druhu, než mívají oběti.
- 1. Dle Vaší logiky je ovšem i ona údajná osobnostní patologie šikanovaných společensky prospěšná – protože nebyla eliminována přírodním výběrem. 2. V této situaci má psychiatr dvě možnosti: buď může říct, že osobnostní patologie je u šikanovaných – a proto jsou šikanováni – anebo že je u šikanujících – a proto šikanují. Anebo může říct, že je na obou stranách, jako jste řekl Vy. Přesto jste zjevně na straně šikanujících: šikana je společensky prospěšná, čili osobnostní patologie šikanujích je "méně společensky škodlivá". Nabízí se otázka proč? Proč jsou šikanující méně patologičtí než šikanovaní?

kdo tuhle cinnost dela dnes? Je snad nekdo, kdo neustale rozhoduje, jestli ta tuzka je jeste moje, nebo uz neni?
- Dnes tuto činnost dělá stát. Nerozhoduje o tom neustále, nýbrž jen když vznikne konflikt o tužku.

A pokud ano, jak on vubec vi, ze mam nejakou tuzku?
- Stát se dozví, že vznikl konflikt o tužku, a rozhodne komu patří – podle práva, které vymáhá, na základě informací, které má. A udělá to prostě proto, že má MOC to dělat. Toto v nenapovských společnostech dělají státy; v napovských společnostech to dělají vasby.

na ty biliony rights neni potreba zadna bezpecnostni agentura, alebrz si kazdy clovek ty svoje rights stanovuje sam pro sebe.
- To je důsledek toho, na co už jsem upozorňoval: že mezi ankapáky je nápadně rozšířeno zásadní neporozumění jazyku. Teď se tím nechci zabývat. Sice jsem se vyjádřil dostatečně přesně, ale ještě to zpřesním: místo "agentura stanovuje práva" mějme "agentura dělá z práv sociální realitu".
Když si dva lidé sami pro sebe stanoví svá práva tak, že mezi nimi vznikne konflikt, co se stane? Kdo to právo, které si nárokují oba, bude mít? Ten, na jehož straně bude silnější soukromá bezpečnostní agentura. Čili ten, na jehož straně bude vrcholná soukromá bezpečnostní agentura. => Čili z práv dělá sociální realitu vrcholná soukromá bezpečnostní agentura. = Práva v ankapu stanovuje vrcholná soukromá bezpečnostní agentura. => Obdobou státu je v ankapu vrcholná soukromá bezpečnostní agentura.

P.S Mohli bychom pro to už zavést terminologii. Zkratka vrcholné soukromé bezpečnostní agentury je VSBA, čili vhodný jméno pro ni je vasba. Obdobou státu v ankapu je vasba.

kdyz nemas zadna pozitivne definovana prava, tak neni, kdo by urcoval, ktera plati, protoze zadna neexistuji.
- V ankapu je definovaných práv spousta; celý svět je rozdělen, všechny přírodní zdroje jsou převedeny do soukromého vlastnictví. Takže práv v ankapu existují tuny.

Jedine takove pravo je, ze clovek ma vlastnicka prava a nikdo je nesmi porusovat.
- Toho jsem se bál: že začnete slovíčkařit. A už je to tady. Ano, objektivních práv v ankapu moc není, ale subjektivních práv (oprávnění) jsou v ankapu tuny. A kdo je stanoví? Kdo stanoví komu patří les, pole, dům, akcie, zvíře nebo tělo?

Nevim, jaka dalsi prava by nekdo mel urcovat. Neni jake.
- Není třeba, aby někdo stanovoval práva, která v ankapu nejsou. Kdo ale stanoví práva, která tam jsou? Vrcholná soukromá bezpečnostní agentura. To je jako byste prošel všechny známé právní systémy, dohledal všechna práva, která někdy někde platila a teď v ČR neplatí, a na základě toho dokazoval, že Česká republika není stát.

Ok, zacinam sbirku na obrazkovou publikaci, kde bude nazorne nakresleno, ze zadna agentura v ancapu NEMA MOC URCOVAT, kdo ma jaka prava.
A ze v ancapu maji VSICHNI prava ZCELA stejna a NIKDO nema zadna vetsi.
- Ach jo. Copak nevidíte, že to nedává smysl? Když v ankapu nikdo NEMÁ MOC URČOVAT, kdo má jaká práva, tak kdo určí, že v ankapu mají VŠICHNI práva ZCELA stejná a NIKDO nemá žádná větší? Kdo z toho udělá sociální realitu? Kdo udělá z "mělo by být" "je"?
Navíc vůbec nepopíráte, co tvrdím. Ano, dejme tomu, že v ankapu mají všichni stejná PRÁVA. Ale všichni nemají stejnou MOC. Moc určovat, kdo má jaká práva, má v ankapu jen vrcholná soukromá bezpečnostní agentura. Nikdo jiný. Tak jako v nenapovských společnostech má moc určovat, kdo má jaká práva, jen stát; nikdo jiný.

Je možné, že už jsme se o tom bavili; každopádně naposled jste tuto podružnou otázku velmi zdlouhavě řešil s někým jiným. Řekněme, že v ankapu má vrcholná bezpečnostní agentura stejná práva jako kdokoliv jiný. Proč je to důležité? Především jak to vyvrací tvrzení, že obdobou státu je v ankapu vrcholná bezpečnostní agentura?
Státy přece taky mají stejná práva jako ostatní subjekty ve společnosti. Liší se v tom, že mají MOC určovat, jaká práva kdo má. Proto se taky říká zákonodárná moc, ne zákonodárné právo. A tuto moc nemá v ankapu každý, nemá ji KDOKOLIV, nýbrž z podstaty věci právě jen vrcholná soukromá bezpečnostní agentura.
NÁPOVĚDA: Představte si, že by oprávnění vybírat daně (stanovené vládou a parlamentem) neměli jen určití státní zaměstnanci, ale KDOKOLIV. Přestala by snad tím Česká republika existovat? Stala by se ankapem?

Vrcholná bezpečnostní agentura je lokálně nejsilnější bezpečnostní agentura nebo kartel bezpečnostních agentur. Čili přesně totéž, co je stát. Jádrem České republiky je kartel bezpečnostních agentur (různé policejní a armádní útvary); a evidentně je lokálně nejsilnější.

Obdobou státu v ankapu není vlastník pozemku, nýbrž vrcholná soukromá bezpečnostní agentura. Taky byste se mohl ptát, jakým právem taková agentura používá násilí proti porušitelům NAPu, když území, na kterém působí, nevlastní. Je na to jiná odpověď než "Prostě proto, že má takovou moc"? A se státem jde o totéž. Jakým právem stát ovládá území, které nevlastní? Žádným; ovládá ho prostě proto, že má takovou moc. Právo předpokládá moc prosadit ho. A tuto moc subjekt má prostě proto, že si ji "vzal" (nejspíš silou). Nemohl ji od někoho získat (tudíž na něj nemůže mít právo), protože to by byl nekonečný regres.
Je vskutku zarážející, že jazyk indoktrinovaných, neosvícených, hloupých, degenerovaných, zahnívajících etatistů toto reflektuje – mluví o zákonodárné moci, ne zákonodárném právu (obdobně výkonná/soudní moc, ne právo; a státní moc, ne státní právo) – kdežto anarchokapitalističtí atlasové to ne a ne pobrat.
2. Že obdobou státu je v ankapu vrcholná soukromá bezpečnostní agentura, zde už mnohokrát zaznělo. Přesto se to mezi anarchokapitalisty nedostává, jak je vidět. Proč? Nejspíš proto, že tato myšlenka není v Rothbardovi. Čili vykazujete sektářskou mentalitu: poukazování na chyby a nedomyšlenosti učení se prostě ignorují.

Tak mě napadá otázku otočit. Z čeho vlastně vychází víra anarchokapitalistů v anarchokapitalismus? Co by se muselo změnit (vyvrátit), abyste si řekli, takto ne?
- To je velmi dobrá otázka. +1