Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Představme si situaci, kdy jde osamělá žena v noci parkem a najednou k ní přistoupí 9 mužů, obklopí ji, řeknou, že se jde hlasovat o skupinovém sexu, všech 9 jich zvedne ruku pro a poté se na ni vrhnou, jelikož mají většinový podíl hlasů. Tak přesně takhle funguje nucená demokracie.
- Tak a dost! Autorovi-usmrkanci: Ne, takhle demokracie nefunguje. Doplnit vzdělání a do té doby držet hubu!!!!

P.S. Na Stokách začínají převládat texty od zjevných usmrkanců. Předpokládám, že to jsou děcka, které oslovily Urzovy přednášky na školách. U Bratříčka Urza fňukal, že ho na školy nechtějí pouštět. Nechme teď stranou otázky, proč by školy měly Urzovi povolovat na nich přednášet, proč Urza, jeho hlavním tématem je placení daní, chce přednostně přednášet dětem, které daně neplatí, a proč děckám nemůže přednášet jinde než na škole (Urza opakovaně řekl, že přednáší tam, kde si ho školáci vyžádají). Jde o tohle: Pokud Urzovy přednášky vedou k tomu, že si školáci začínají myslet, že přesně takhle funguje nucená demokracie, není divu, že učitelé Urzu na svých školách nechtějí.
P.S.2 Z povahy věci plyne a Urza to i mnohokrát řekl, že zveřejňuje jen texty, se kterými souhlasí, anebo alespoň nezveřejňuje texty, se kterými principiálně nesouhlasí. Takže i Urza si myslí, že přesně takhle funguje nucená demokracie. Můžeme se divit tomu, že učitelé nechtějí, aby osoby s takovými názory přednášely jejich žákům?

Sva "práva, svobody, pravomoci" nepotrebujete prevest, ale zajistit.
- Bravo. Skutečně, anarchokapitalisté promlouvají, jako by lidé měli práva jaksi bez příčiny nebo alespoň nezávisle na společnosti: jako by se lidé rodili s právy jako se rodí s orgány…

1) V čem se liší státem řízená společnost od té bezstátní? (…) primárně se liší absencí donucovacího monopolu.
- Ne, v tom odlišnost mezi státem (tím, čemu Urza říká "stát") a ankapem nespočívá. Donucovací monopol má v ankapu dominantní soukromá bezpečnostní agentura nebo celek více soukromých bezpečnostních agentur.

2) Lidé se často bojí, že by „to“ pak neměl nikdo pevně v rukou
- Ne, lidé si dobře uvědomují, že by "to" měla pevně v rukou dominantní soukromá bezpečnostní agentura nebo celek více soukromých bezpečnostních agentur, respektive platební většina, pro kterou by agentury pracovaly; bojí se zrušení státních institucí, tj. institucí, které teď mají, dobře znají a které s lidstvem prodělaly statisíce let dlouhý kontinuální organický vývoj.

3) avšak každý, kdo by si přál mít někoho, na koho převede nějaká svá práva, svobody, pravomoci či zodpovědnost, si jej může najmout
- A ve státu snad nemůžete svá práva, pravomoci nebo zodpovědnost na někoho převést? (Pravda, nemůžete na nikoho převést svobody. Jak se převádějí svobody v ankapu? Například jak můžu v ankapu na někoho převést svou svobodu podnikání?) Jde přece o to, jaká práva ve státu respektive v ankapu máte. Ne o to, že je můžete převést…

4) zní to absurdně? Ano; úplně stejně absurdně jako když jde o stát.
- Ano, převést na někoho svou svobodu podnikání je stejně absurdní v ankapu i ve státu.

1) Z pohledu svobody je důležité pouze to, kdo a kde vyžaduje nošení roušek.
- Z pohledu práva. Jde přece o to, k má či nemá PRÁVO vyžadovat nošení roušek. Ne kdo má či nemá SVOBODU vyžadovat nošení roušek. Svoboda s tímto nesouvisí.

2) Majitel pozemku, obchodu – prostě nějakého prostoru – má samozřejmě právo požadovat, aby ten, kdo tam vstupuje, měl roušku – nebo třeba skákal po jedné noze. Důvody jsou naprosto vedlejší. Jedinou otázkou je, jestli je právoplatným majitelem (…) A stát není právoplatným majitelem vůbec ničeho (…)
- Ne. Argument "Stát nemá právo kontrolovat území, PROTOŽE není jeho právoplatným vlastníkem", je chybný. Neplatí ani podle anarchokapitalismu. Ani podle anarchokapitalismu nemá vlastník absolutní kontrolu nad svým pozemkem, nesmí tam například ukrývat porušitele NAPu.

1. Jsou logicky úplně jiné. Aby neopouštění ČSSR nebylo povinné, nýbrž volitelné, musel by na udělení výjezdní doložky existovat zákonný nárok. Ten neexistoval. Kdežto na povolení domácího vzdělávání existuje zákonný nárok. Za druhé: Vláda nemá co kontrolovat, kam kdo cestuje. Kdežto ochrana dětí spadá do legitimních pravomocí vlády.
2. Na diskutovanou otázku jsem před chvíli změnil názor. Uvědomil jsem si, že školní docházka je stále povinná, protože domácí vzdělávání není určené pro každého, ale jen pro výjimečné případy.

Ano, Vaše analogie je přitažená za vlasy a chybná. A obávám se, že zrovna Vy to vůbec necítíte.

1) Dnešním dnem začíná školní rok; a s ním i další pravidelná vlna výhružek a násilí eufemisticky nazývaná povinná školní docházka.
- 1. Domácí vzdělávání je legální, takže povinná školní docházka vlastně není povinná, nýbrž volitelná, když se jí lze vyhnout.
2. Jak je to s tou "pravidelnou vlnou výhrůžek a násilí"? Školní docházka je povinná do 15 let. Urza i Urzová studovali na státních školách minimálně do 24. Vyvstává otázka, proč to dělali? Pokud je stát 9 let výhrůžkami a násilím nutil docházet do státní školy, proč tam poté dalších 8 let dobrovolně chodili? Vy byste se takto zachovali? Já tedy rozhodně NE! Není tohle jasný důkaz, že žádné výhrůžky a násilí nebylo?

2) Kdyby si jakýkoliv jiný subjekt než stát dovolil vyhrožovat násilným odebíráním dětí rodičům, kteří se je rozhodnou vzdělávat jinak, než tento subjekt nařizuje, považovali bychom to za zcela nepřípustné. Proč tedy drtivé většině lidí přijde správné či přijatelné, aby OSPOD…
- 1. Není to samozřejmě tak, že "Kdyby si jakýkoliv jiný subjekt než stát dovolil", ale "Kdyby si jakýkoliv jiný subjekt, než k tomu oprávněný dovolil" a v ČR je k tomu oprávněným subjektem nikoliv stát, ale příslušný úřad, sociálka.
2. V jakémkoliv právním systému se lidé dělí na oprávněné a neoprávněné k autoritativnímu rozhodování. V ankapu by soudy rozhodovaly o legitimním houmstedingu nebo právě třeba o zneužívání dítěte. Pak bychom taky mohli říct: "Kdyby si jakýkoliv jiný subjekt než soud dominantní soukromé bezpečnostní agentury dovolil rozhodovat o legitimnosti houmstedingu/zneužívání dítěte, považovali bychom to za zcela nepřípustné. Proč tedy drtivé většině lidí přijde správní či přijatelné, aby soud dominantní soukromé bezpečnostní agentury…" (Nechávám stranou pádnou námitku, která padla tuším od Hefa, zda dává smysl, aby v ankapu byly soudy, když tam nebude existovat nezávislá justice.)
3. O odebrání dítěte nerozhoduje sociálka, ale soud. Co vlastně Urza navrhuje? Má mít každý právo unést dítě, které pokládá za zneužívané, aby to nebylo "arbitrární"?

Osoby nad 15 let, mládež pod 16 v době po skončení školní výuky a děti homeschoolerů může kdokoliv učit cokoliv.
Takže státní "monopol" na školství je omezen na rodiče, kteří se nerozhodli pro homeschooling, na dobu školní výuky a do 15 let.

Tak se na ten státní monopol na školství podívejme. Co vlastně Urzovi brání založit školu?
1. Školní docházka je povinná do 15 let. Starší 15 let nemají povinnost chodit do státní školy a kdokoliv může začít podnikat a za úplatu učit kohokoliv cokoliv. Takže ten strašný státní monopol na školství se nám scvrkl na děcka pod 16.
2. ALE: Mládež pod 16 má sice povinnou školní docházku, ale v době po skončení školy je opět kdokoliv může učit cokoliv. Matematiku, fyziku, angličtinu, strojařinu, řemesla – ty věci, které se na státních školách nenaučí. Takže strašný státní monopol na školství se nám scvrkl na děcka pod 16 a na dobu trvání výuky.
3. ALE: Homeschooling je legální, takže i povinné docházce do státní školy se lze vyhnout. Homeschooleři se jistě můžou spojit a opět jejich děti může kdokoliv učit cokoliv.
Takže takhle je to se stáním "monopolem" na školství.

A ty nadprůměrné výsledky summerhillu mají být co? Co si pamatuju, Urza řekl, že nikdo neopustil Summerhill negramotný. To je fakt úžasné. A pak ještě, že summerhilláci měli lepší úspěšnost v přijímačkách na univerzity nebo lepší výsledky ve studiu. Opět, samo o sobě nic ohromujícího. Když uvážíme, jak dlouho ta škola existuje, je zřejmé, že žádné einsteiny nevytváří. To už bychom dávno věděli a Urza by o tom měl tři přednášky.
Školství je jen způsob jak se distribuuje vzdělanost. Pokud vzdělanost není vytvořena, školství s tím nemůže nic udělat, ať už je modelováno jakkoliv.

DODATEK DODATEK DODATEK
Stručně řečeno: Když se řekne "anarchokapitalismus není anarchismus", nejspíš se tím nechce říct jen "třídu, do které anarchokapitalismus náleží, nenazývám 'anarchismus'", ani "mám jiný systém tříd než vy", ale chce se tím říct "mezi anarchokapitalismem a členy třídy 'anarchismy' je důležitý rozdíl". Čili vypovídá se o VĚCECH, o vlastnostech věcí, ne pouze o názvosloví nebo klasifikaci.
A když na tento typ námitek někdo stále odpovídá tak, že to prohlásí za "jen terminologický rozdíl" (či terminologicko-klasifikační), co si o tom máme myslet? No, působí to jako prostý ale účinný způsob jak námitku odbýt… Takhle lze vítězit v diskuzích: prohlásím, že věcný rozdíl je jen rozdíl terminologicko-klasifikační, a pokud si to protistrana nechá vnutit, tak jsem vyhrál…

v druhé části Gabriela představí svou svobodnou školu Ježek bez klece!
- A jak Gabriela mohla založit svobodnou školu, když si stát uzurpuje monopol ve školství, jak jsme se zase znovu dozvěděli včera? Asi to s tím státním monopolem na školy nebude úplně pravda, což?

Stejne tak jako kdyz mam ctvreckovou diru a v ruce valec, ale chci tam dat ctyrsten (ekvivalent toho ze se chci o necem bavit) tak musim prehodnotit dirku i kostku v ruce.
- Když chcete dát válec do čtvercové díry, předefinujete válec na čtverec (anebo obráceně). Když chcete dát čtyřstěn do čtvercové díry, předefinujete čtyřstěn na čtverec (anebo obráceně). Mluvíte o DVOU předefinováních. V naší analogii je "mít v ruce (válec)" a "chtít tam dát (čtyřstěn)" stejná situace: chcete dát slovu význam, který se vám hodí. Tak jako Urza předefinoval totalitu tak, aby mohl říkat, že současný režim je totalitní.
2. Jde ale o to, že větami jako "anarchokapitalismus není anarchismus" se přece chce asi říct něco jiného než jen "já to tak nenazývám". Vy pořád jako byste nechápali rozdíl mezi jménem druhu a třídy, resp. jako byste vůbec nechápali koncept třídy. Když řeknu "velryba není ryba, ale savec", chci tím zřejmě říct něco víc než jen "třídu, do které velryba náleží, nenazývám 'ryby', ale 'savci'" (přičemž slova "ryby" a "savci" by denotovala TUTÉŽ třídu). Chci tím říct, že velryba nemá vlastnosti třídy ryby, nýbrž třídy savci. V čemž je implicitně obsaženo, že rozdíl mezi těmi třídami je důležitý, protože proč je jinak vytvářet, a proč vůbec mluvit o nedůležitém rozdílu? Což je to kritérium, které nesplňuje Urzova účelová definice totality: není žádný důvod, proč dělit režimy na "zasahující téměř do všech oblastí života jedince" (Urzovy totalitní režimy) a "zasahující méně do života jedince". Proč by mělo zasahovat "téměř do všech" oblastí života být důležité kritérium? Proč by to mělo být důležitější než "do všech oblastí", "do velké většiny oblastí", "do většiny", "do velké části", "do nezanedbatelné části"? Pociťujeme toto kritérium jako důležité? Ne. Proto jsou to špatně vytvořené třídy: protože k ničemu nejsou; nic důležitého nevymezují. Jinými slovy, mezi Urzovou "totalitou" a "ne-totalitou" není žádný důležitý rozdíl. Takové třídy jsou na nic. Jsou jen k tomu, aby se Urza mohl uspokojovat prohlašováním, že demokracie je totalita. Čili přesně k témuž jako definice anarchisty jako "maníka s kulometem, co nemá rád pravidla"… (Tedy až na to, že "maník s kulometem, co nemá rád pravidla" je, na rozdíl od Urzovy totality, smysluplná třída. Dává smysl rozlišovat "lidi, co nemají rádi pravidla" na "ty, kdo ochotni přejít k násilí" a "ty, kdo ne". Podobně dělíme muslimy na "islamisty" a "ne-islamisty", "normální muslimy".)

Počítačová hra/film je iluzí prostoru. Souřadnicový systém v počítačové hře je iluze souřadnicového systému v iluzi prostoru. S lidmi ve světě si můžete promluvit. S lidmi ve filmu (iluzemi lidí) si nemůžete promluvit. Na objekty ve fyzickém světě si můžete sáhnout. Na objekty ve filmovém světě (iluze objektů) si nemůžete sáhnout. Na fyzický svět můžete aplikovat souřadnicový systém. Na filmový svět (iluzi fyzického světa) nemůžete aplikovat souřadnicový systém.

to zda subjekt (anarchokapitalismus, kokot) patri do kategorie (anarchismus, disketa) zalezi pouze na tom jak si nadefinujeme ten subjekt a jak si nadefinujeme tu kateogorii.
- 1. Tím je zřejmě myšleno "zda věc (anarchokapitalismus, kokot) patří do třídy (anarchismus, disketa) záleží pouze na tom, jak si nadefinujeme slovo označující věc a jak si nadefinujeme slovo označující třídu". Takže máme obecnou formuli "věc V náleží do třídy T" a věc V může označovat nekonečné množství symbolů-slov, stejně tak třídu T. Teď co z toho? Mluvíte o přiřazování slov k pojmům. Myslíte si, že je to něco důležitého? Nebo něco, co někdo neví?
2. Navíc to máte špatně – jak je u anarchokapitalistů běžné. Stačí – když už si chcete takhle pohrávat s významy slov – buď změnit význam slova označujícího věc, ANEBO změnit význam slova označujícího třídu. Nemá smysl měnit OBOJÍ, je to jaksi nadbytečné. S věcmi a třídami je to jako s objekty (krychlemi, koulemi, hvězdicemi) a jimi odpovídajícími otvory (jak se testují děti nebo šimpanzi). Když chcete, aby krychle patřila do otvoru pro hvězdici, můžete buď krychli změnit na hvězdici (obdoba předefinování slova "krychle"), anebo můžete změnit otvor pro hvězdici na otvor pro krychli (obdoba předefinování slovy "hvězdice"); měnit obojí není třeba.

1) Úvěr či hypotéku domnímám se nevlastníte. Můžete ho/ji od někoho získat nebo někomu poskytnout ale nelze jej vlastnit.
- Pokud 1. úvěr nevlastníte a 2. anarchokapitalisté uznávají jen vlastnická práva, tak jakým právem chcete vymáhat splácení úvěru? A jakým právem ho chcete prodávat?

2) Akcií vlastníte část firmy, což je fyzický objekt.
- Máte 100 akcií Googlu. Jaký fyzický objekt, jaká část fyzické podstaty firmy Google je vám tím přiřazena?

Prodat pohledavku je jinee oznaceni pro smlou kterou nekomu podstoupite veskera svoje prava ve veci te pohledavky.
- Přesně tak: podstoupíte práva, ne fyzický objekt. Když někdo koupí pohledávku, jaký je mu přiřazen fyzický objekt? Získá tím jen právo vymoct z někoho peníze.

Na vesničany v minecraftu nemůžete aplikovat souřadný systém. Počítačové hry jsou, stejně jako filmy, iluze trojrozměrného prostoru. Tato iluze může obsahovat i iluzi souřadnic; to ale neznamená, že vy můžete na iluzi aplikovat souřadný systém. Můžete jej maximálně aplikovat na obrazovku, což je dvojrozměrný fyzický objekt.
Ale hlavně: Šlo mi o dichotomii fyzické objekty (které lze vlastnit) x ne-fyzické entity (které nelze vlastnit). Na Harryho Pottera, Blurred Lines nebo patent na žárovku nelze aplikovat souřadný systém.

Tak jinak: Můžete aplikovat souřadný systém na něco jiného než na fyzický objekt? Ano, nebo ne?

Krátká odpověď:
Smlouva není vlastněna ale naplňována, vlastnictví smlouvy se týká pouze papíru, na kterém je napsána. (…) Hypotéka je druhem smlouvy…
- Není pravda, protože pohledávku, například hypotéku, může věřitel prodat, a když ji prodá, neprodá přece jenom nějaký papír na kterém stojí, že si někdo vzal hypotéku…

Kus Země není fyzický objekt? Když na něco aplikuji souřadný systém, tak to náhle přestane být fyzický objekt?

Prostor v souřadném systému není fyzickým objektem.
- Jak to že ne? Zřejmě nechápete koncept fyzického objektu. Souřadný systém se má k pozemku stejně jako mapa nebo katastr nemovitostí. Resp. i mapa nebo katastr nemovitostí jsou souřadné systémy. Čili tvrdit "prostor v souřadném systému není fyzickým objektem" je jako tvrdit "pozemek zakreslený v katastru nemovitostí není fyzickým objektem".

Pokud se koncept vlastnictví vztahuje jen na fyzické objekty, je možné vlastnit pozemek?
- Pokud se koncept vlastnictví vztahuje jen na fyzické objekty, jak je možné vlastnit úvěry, hypotéky, akcie, smlouvy? Nebo to není možné vlastnit? Takže když někomu poskytnu úvěr, tak jsem o ty peníze přišel (protože právo nakládat s fyzickými objekty, penězi, papírky má teď někdo jiný) a je jen na dobré vůli dlužníka, zda mi je vrátí a zaplatí úroky? Vaším konceptem vlastnictví byste úplně zničili finančnictví. Nikdo by nikomu nic nepůjčil. Dalším příkladem jsou ta frekvenční pásma.
Měli byste si přiznat, že jste se s konceptem "objektového vlastnictví" sekli. Čím déle budete na tomto neudržitelném konceptu lpět, tím více se budete podobat těm neexistujícím fanatickým indoktrinovaným etatistům, nad kterými se tak rádi hluboce zamýšlíte.

Kde se tomu vysmíval?

I kdyby to byla pravda (není: Karel psal o vojácích obecně, což zahrnuje i boje profesionálních armád; a naopak: boxer nemůže odmítnout zápas, aniž by přišel o titul nebo body), tak co to vyvrací?

Takže stačí cvaknout přepínačem, a rázem jsou zločiny morální? Vyhlásím válku, bum, můžu vraždit? (…) Takže když potřebuju někoho zabít, prostě vyhlásím válku, a najednou je zabití správné?
- To zní, jako byste nemohl pobrat, že společnost, která se k násilí staví značně odmítavě, ho zároveň v ritualizované (řekněme) podobě připouští… S vojenskými operacemi je to jako s boxem. Box je ritualizované násilí. V boxerském ringu platí jiná pravidla než v běžném životě. Viz má odpověď Danovi S. Čili je to jako byste se tázal: "Takže když potřebuju někoho zmlátit, prostě vyhlásím boxerský zápas, a najednou je zmlácení správné?"

Ano, platí to pro libovolnou válku/vojenskou misi: pro jakoukoliv situaci "voják bojuje s vojákem nepřítele". Je to jako s boxem: v boxerském ringu taky platí jiná pravidla než v běžném životě. Taky byste mohl mudrovat: "Kdyby někdo knokautoval člověka proto, že to dostal za úkol od šéfa v práci, byl by násilníkem. Proč tedy není násilníkem i boxer knokautující lidi v rámci svého zápasu?"

Kdyby někdo zavraždil člověka proto, že to dostal za úkol od šéfa v práci, byl by vrahem. Proč tedy není vrahem i voják zabíjející lidi v rámci své mise?
- Vždyť si na to odpovídáte sám! Zabíjení lidí je v běžných situacích považováno za nemorální; ve výjimečných situacích (sebeobrana, vojenská mise) za morální. V rámci války/vojenské mise se prostě cum grano salis zabíjet může, tak jako se může zabíjet v sebeobraně. To je legitimizující faktor.
Není to tedy tak, že by legitimizovalo "být vojákem", jak sugerujete, ale tak, že kdo bojuje ve válce/vojenské misi je počítán za vojáka.
A není to tak, že by legitimizoval rozkaz nadřízeného, jak sugerujete, ale tak, že boje ve válce/vojenské misi jsou řízeny rozkazy nadřízených.
Čili jsou tam tři věci: voják, rozkaz, válka/vojenská mise; legitimizuje ta TŘETÍ. Voják nemůže zabíjet lidi mimo válku/vojenskou misi a nebýt vrahem. A to ani kdyby mu to rozkázalo deset generálů.

Něco konkrétnějšího by nebylo?

postavit na něčem tak triviálním ba až stupidním jako je koncept člověka v ankap střihu celou teorii fungování společnosti je vadné
- Ale skutečně na tom anarchokapitalismus stojí? Není to tak, že anarchokapitalismus popisuje jak by měla vypadat společnost a vedle toho, někde stranou, najdeme nějaké úvahy o člověku, dejme tomu koncept člověka, spíš implicitní a nereflektovaný? A pokud na tom stojí, proč s tím padá? Co špatný koncept člověka zkazí?

1) Vlivem duševní nemoci je vnímání a interpretace skutečnosti posunuta či zdeformována a racionální učelové chování tak neposkytuje účelné výsledky.
- 1. Proč tedy to "posunuté či zdeformované vnímání a interpretace skutečnosti", pokud existuje, nelze odhalit objektivním testem? Když to tak je, proč se musí psychiatři dohodnout, že to tak je? Proč to nemůžou otestovat, proč se musí dohodnout?
2. Proč ale věříte tahle rétorika "zdeformované interpretace skutečnosti" je něco jiného, než medikalizace chování osob, které "nemají všechny informace, možnosti, intelekt + nevědomé procesy"? Když se podíváme do nedávné psychiatrické minulosti, tak "perverze/inverze sexuálního pudu" přece nebylo nic jiného, než medikalizace nežádoucího sexuálního chování – to nepopřete. Proč by se teď mělo jednat o něco jiného? Čím se vlastně liší "perverze sexuálního pudu" od "zdeformované interpretace skutečnosti"? Vždyť už od pohledu je to totéž.

2) Duševní nemoci jsou velmi viditelné či detekovatelné.
- A jak? Co jde vidět? Co jde detekovat? Vždyť neexistuje objektivní test na schizofrenii, psychiatři se vždy musí dohodnout, zda ji osoba má! Čili zda je někdo schizofrenik, je jako, zda je někdo zmrd nebo zkurvenec. Když máte organizovanou skupinu lidí, kteří používají k označování osob tyto nálepky, tak se samozřejmě můžou dohodnout, že Karel je zmrd nebo že Václav je zkurvenec. Čili psychiatrické diagnózy jsou nadávky. Jsou to nadávky vytvořené tak, aby zněly medicínsky; nadávky parodující jazyk medicíny…
Čili že schizofrenie je "velmi viditelná či detekovatelná", je pravdivé do té míry, do jaké je být zmrd velmi viditelné či detekovatelné.

Dejme tomu, že anarchokapitalismus vychází ze špatného konceptu člověka. Otázkou je, proč je to důležité? Proč by ta ideologie měla být proto vadná, případně proč by měl proto být vadný ten režim?
Pro srovnání: Já za největší vadu anarchokapitalismu pokládám to, že vadná je jeho etika. Anarchokapitalistická etika totiž je – ač si to anarchokapitalisté nejspíš neuvědomují – na rozdíl od demokratické etiky historická. Podle anarchokapitalismu je jednání legitimní/nelegitimní nebo dokonce dobré/zlé v závislosti na historických událostech, které mu předcházely, takže například v závislosti na tom, co se stalo před 500 lety, co udělali lidé, kteří už stovky let nežijí. Což jde proti lidské morální intuici a je to porušení principu, že Země patří živým, ne mrtvým.