Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

To mi připomnělo mou myšlenku "význam intelektuální nepoctivosti". Nemůžete dokázat, že AB je nepoctivý ve smyslu, že to nemyslí upřímně, myslí to špatně. I lež nelze nikdy dokázat 100%. Ale lze dokázat, že 1. není obeznámen s myšlenkami svých odpůrců, tj. vyhýbá se jim (to lze dokázat tak, že se prostě zeptáte), a to je druh nepoctivosti: intelektuální nepoctivost; a 2. pokud s nimi je obeznámen, že se je nesnaží vyvracet (což opět lze dokázat, alespoň u těch osob, které něco publikují), a to je to samé: intelektuální nepoctivost.

Ovšem s roboty se každý, kdo chce, vypořádá snadno. Přece za Bastiata byla jiná situace; teď už ale je skutečně třeba ty okna zabedňovat.

Zatím jsem to jenom proletěl, ale každopádně je to dobrá zpráva – tak jako hodnotím velmi pozitivně, že se ve všech příslušných heslech SEPu píše o Szaszovi. Taky může něco znamenat, že se to objevilo teď, a ne třeba před 10 lety.

Jinak v Stanfordské filosofické encyklopedii se včera objevilo heslo "Anarchismus". zde: https://plato.stanford.edu/new.html

Řekl bych, že to bude vycházet z toho Urzova textu, jak Hitlerovi pomáhali za války mimozemšťani. Divím se, že to nikdo neodhalil. Každopádně to vypadá na zajímavou přednášku.

V souvislosti s kapitalistickým strojem, mě napadla běžná námitka proti kapitalismu, která, což je zajímavé, nevím, že by byla na misesu řešena. Tohle: Jak se kapitalisté vyrovnávají s námitkou, že existuje něco jako „nemravný zisk“, tj. obrovský zisk za málo práce? A mám na mysli někoho, kdo nic nevyrábí, jen přeprodává. Někdo koupí mandle za 2 Kč balíček, nic s nimi neudělá a prodá je za 20 Kč balíček. A tohle mnoha prostším lidem (a bohužel nejen jim) na kapitalismu vadí, nebo to aspoň považují za nějak špatné, nedokonalé.
Uvítám i jen odkaz.

Nemáte na výběr, ale mluvil jsem o něčem jiném: 1. Antikapitalista si může myslet, že dnešní plody kapitalismu by mohl využívat i bez něj, tak jako si anarchokapitalista myslí, že dnešní plody státu by mohl využívat i bez něj. 2. Navíc platí i to druhé: že oba by typicky dali přednost mít méně plodů kapitalismu/státu výměnou za konec kapitalismu/státu (byť nemusí být přesvědčeni, že to bude nutné).
K 1: Jan Keller, tuším, že v „Až na dno blahobytu“, také líčí kapitalismus jako „bezcitnou mašinérii“, a rozhodně z toho neplyne, že by neměl být iPad.
K 2: I kdyby v takovém případě iPady nebyly, nebo by byly strašně drahé, pořád to není v rozporu s ochotou vzdát se kapitalismu: existují koncepty jako „dobrovolná skromnost“, resp. „výběrová náročnost“, kde se říká: Vzdejme se hraček s tím, že budeme trvat na kvalitě skutečně důležitých věcí.
Diskutovaný rocker nejspíš spadá pod 1. I pokud spadá pod 2, není tam rozpor, pokud by se iPadu vzdal za konec kapitalismu. I kdyby se ho nevzdal, je to nekonzistence u rockera právě ne příliš překvapivá.

Téma pro libertariány, Něco lepšího než Niemöller

1) Jakýsi idiot povzbuzoval svou malou dcerku v tom, aby mlátila baseballovou pálkou do polštáře a představovala si, že bije cikány či muslimy; dotyčný je zjevně magor, takže vše natočil a zveřejnil na Internetu. A víte co? Má na krku obvinění z podněcování k nenávisti a ohrožování výchovy dítěte, za což může jít bručet až na tři roky.

- Těch naprosto jasných porušení svobody slova se v poslední době, pokud si dobře vzpomínám, nahromadilo víc. Řekl bych, že tohle je téma pro libertariány. Kterého by se mohli chytit a upoutat na sebe pozornost, případně získat politické body (pokud se už zrodila myšlenka na založení české libertariánské strany). Přece jenom, že omezování projevu je špatné, ve společnosti je přítomné, vzpomínka na Plastiky a Havla tu je; šlo by to využít. Kdyby se objevila aktivita za prosazení libertariánské svobody projevu, tj. absolutní, bez výjimek, dával bych tomu šanci na úspěch.

2) A kdo si říká, že jemu nic nehrozí, protože on přece není takový omezenec, tomu připomínám Martina Niemöllera

- Libertariáni by měli mít lepší argument než Martina Niemöllera: principiálnější, který se neodvolává pouze na existenční zájem. Sám teď o ničem takovém nevím, ale chtělo by to něco lepšího. Protože na tohle si každý řekne: „Pro mě nepřijdou“.

Nemám teď náladu na psychiatrii, takže jen stručně: Čím se liší ti rockeři s iPady od jakéhokoliv českého anarchokapitalisty? Taky lze říct: "Využíváš státní silnice, školy, nemocnice, piješ dotované mléko, chrání tě státní policie a armáda, peníze ti vyrábí stát, zákony ti vytvořil stát, zločince ti vězní stát, jíš chléb který ti upekl pekař vyškolený státem, kupuješ o v obchodě vyprojektovaném architektem vzdělaným státem…" Anarchokapitalista řekne, že by to bylo i bez státu.
No, a rocker asi taky řekne, že iPad by byl i bez té kapitalistické mašinérie, nebo by se i iPadu rád vzdal výměnou za konec kapitalismu.

Jinak já si nenárokuju neomylnost, tady mi ale není jasné co má být mimo. Opakuju: Antikapitalista používající iPad je podle mě to samé (tj. stejně konzistentní či nekonzistentní) jako anarchokapitalista jedoucí v nějakém tom drahém fáru po státní silnici.

A ještě Pézet.

1) Ale jak rikam, nejde imho predevsim o pristroj, ale o neco jineho, totiz:
Je nesmysl kritizovat kapitalismus, ktery je o tom, ze lide vydelavaji penize proto, aby si za ne mohli kupovat nejake veci a museji se rozhodovat, co si koupi a co ne, protoze na vsechno nikdy nebudou mit, coz je nuti vice pracovat a vice vydelavat - A ZAROVEN tohoto stavu vyuzivat, produkovat hudbu a nechavat si za ni platit, nechavat si platit za koncerty atd atd.

- 1. Je to stejný nesmysl jako kritizovat stát a přitom využívat jeho služby, což dělá iks lidí, resp. spíš úplně všichni. 2. Už jsem napsal, že taková nekonzistence není u rockera překvapivá. 3. Reagoval jsem na "argument přístrojem", tohle je něco jiného. Čili ano, takový postoj je pomýlený (či pomatený), působí nekonzistentně, ovšem nemusí až tak nekonzistentní být, viz bod 1.

2) ja osobne (a predpokladam, ze i autor) bych rozlisil mezi pristrojem rekneme na bazi open source, ktery vytvari nejaka komunita lidi a kde ten "zisk" neni pri jeho vytvareni uplne to hlavni a pristojem, ktery je primarne vytvaren pro zisk a tomu se vse prizpusobuje...

- To je rozlišení typu firma x kibuc. 1. Kapitalista vám řekne, že i kibuc je firma, resp. že na něm není nic nekapitalistického. 2. (důležitější) Kapitalista vám řekne, že pokud kibuc přijde s lepším produktem než firma, tak to není PROTO, že to je kibuc, ale PŘESTO. Že kdyby ti stejní producenti pracovali ve firemním prostředí, výsledek by byl stejný nebo lepší. (Tedy empirie vs. dedukce v ekonomii.) Prostě kapitalista takto zpochybní nekapitalističnost toho přístroje.
3. Předpokládám, že si kibucový iPad nemůže koupit, tak jako si nemůžeme kupovat nestátní školy a nemocnice (a to právě kritizujeme). 4. I kdyby si ho mohl koupit a nekoupil, je to právě ta nekonzistence u rockera nepřekvapivá.

Jenže to je právě ta hovadina: 1. Má snad možnost použít "nekapitalistický" přístroj? 2. (důležitější) I kdyby takový přístroj mohl použít, stejně to označíte za "kapitalistický přístroj"? Jinými slovy: Co si představujete pod pojmem "nekapitalistický přístroj"?

Naposledy se mi z popu zalíbilo tohle: https://www.youtube.com/watch?v=7zhwihAXMlI&list=PLMvGhUx1Ljx4_-37H7CdYi8SKlj9lkTKf&index=106
Neměl bych tedy gúglnout, co si Tove Styrke myslí o kapitalismu a naspat o tom do Stok? Přece jenom je to důležité, každého to zajímá…

O čem bude další článek? Že i někteří pornoherci jsou proti kapitalismu? A pozor: Neměli by být!

Rockeři – tj. jedinci, pro které je typické udržování pubertální mentality a smysl života je pro ně "pařit" (sex, drogy a rockenroll) – nemívají promyšlené a konzistentní názory, případně mají názory pomýlené. Jak je to možné! Světe div se…
Kamarád má firmu na prodej dřeva a je pro zákaz kouření v restauracích (aby tam po práci mohl nerušeně posedět). Jak je to možné!!

…s velkým "A"

1) Dalším bojovníkem proti kapitalismu je Serj Tankian z kapely System of a Down. Rád se fotí u nápisů „Mother nature versus capitalism“. V jednom rozhovoru přiznal, že někdy, když dostane tvůrčí nápad, třeba na zajímavou melodii, vezme takový přístroj, do kterého tu melodii zabrouká, aby ji měl uloženou na později. Tento kapitalistický přístroj se nazývá… iPad.

- Existuje snad nějaký nekapitalistický přístroj?

1. „Svobodný stát“ moc nedává smysl, resp. používá se to jen ve smyslu „nezávislý“ (Svobodný stát Liberland) nebo možná „samosprávný“. Státovědný parametr autor ale jistě na mysli neměl.
Hovoří se o „svobodné společnosti“, „svobodné zemi“, „free world“…

2. Ale hlavně mám námitky proti této terminologii.
2.1 V tomto smyslu, kdy svoboda je synonymum pro „volnost“, případně „volnost v rámci právního řádu“, úplně svobody nelze dosáhnout; i v ankapu nebude.
2.2 Ignoruje se tak historie, včetně té, ke které se libertariáni hlásí (Jefferson atd.) Nevím, kdo s touto novinkou přišel, možná Rothbard, ale klasický význam svobody je „nepřítomnost autokracie“.
2.3 Když se to takhle používá, tak se původní význam, tj. „nepřítomnost autokracie“ vytrácí, a jazyk je tak chudší o důležitý pojem.

3. Závěr: Chtělo by to promyslet: vyjít z klasické definice svobody, neměnit ji, protože se pak vytratí z jazyka. Potom pojmenovat, co je na demokratické praxi špatně, ale ne že je to „nesvoboda“: označit cokoliv negativně hodnoceného za „nesvobodu“ je běžná praxe demagogů všeho druhu.
Už Bastiat přece psal, že krást lze i via zákony, a rozhodně tomu neříkal „nesvoboda“.
Vy přece chcete říct, že stát porušuje přirozená práva. Tak to napište, nebo si vymyslete něco jiného – a inspirujte se třeba tím Bastiatem – ale tohle „je to podle mě špatné, tak to prostě prohlásím za nesvobodu“ je dost „lazy answer“.

1) Určitě to může být horší (vizte KLDR)

- 1. Tohle bych zpochybnil. Je to jako tvrdit, že Hitler nebyl tak špatný, když nehodil atomovku na Prahu; nebo že Spartakiádní vrah se docela držel, když zavraždil a znásilnil jen zhruba 10 žen místo stovek a tisíců, a navíc jen ty, které šlo v noci samy do parku… (případně že také nehodil atomovku na Prahu). Zločinec nechce spáchat všechny myslitelné zločiny, a i z těch může spáchat, tak aby mu to prošlo, jen velmi málo. Čili pokud jde o morální soud nad osobou či organizací musíme vyjít z toho, co subjekt CHCE dělat (co je v jeho zájmu) a co z toho skutečně MŮŽE uskutečnit. Zločiny, které z jakéhokoliv důvodu spáchat nechce, a ty které spáchat nemůže, mu nelze „připsat k dobru“.
2. Proto to nemůže být horší. Český stát reálně NEMŮŽE kopírovat stát severokorejský, proto mu nelze připsat k dobru, že to nedělá. Český stát to ani NECHCE dělat, protože to není v zájmu českých etatistů.
Skutečně si myslím, že český stát je tak utiskující jak jen může být. A pokud by i mohl utiskovat víc (že by to lidé dovolili), je možné, že to etatisté ani nechtějí, že není v jejich zájmu učinit stání útisk maximální možný. Když vás někdo okrade a není důvod si myslet, že vás chce zabít, připíšete mu to snad k dobru?
3. A demokracie může právě útisk držet v té maximální možné míře – na rozdíl třeba od monarchie. Na demokracii se lze dívat, jako že napojení vlády na lid umožňuje držet státní intervence v nejnižší možné míře. Ovšem mnohem logičtější mi připadá, že to právě umožňuje držet je na maximální možné úrovni (mínus pokud to případně etatisté sami nechtějí využít, viz výše). Na rozdíl právě od monarchie, kde odtrženost vládce od lidu může vést buď k tomu, že útisk zdaleka není maximální možný, anebo k tomu, že se to právě přežene a nastane revoluce.

Chce aby tak neúčast na volbách byla INTERPRETOVÁNA. Co si myslí, nevíme, a on to ani neříká. Říká, že chce, aby neúčast nebyla interpretována jako "nevolím nikoho", ale jako "volím vládnoucí strany". Klidně si může myslet, že většina nevoličů nevolí proto, že je to vůbec nezajímá, a změnu interpretace chce proto, že se tak podle něj zvýší legitimita voleb, případně stabilita systému. (Případně to podnítí strany, aby se víc zaměřily na nevoliče atd.)

Anebo druhý extrém: Sekat kritiky toho, "co si podle mě lidi myslí", jednu za druhou…
Ale dobře: Je možné, že to někdo říká, tak proč to nevyvrátit. Já bych se tedy zaměřil na to, jak volební neúčast vysvětlují politici, a ne internetový anonym, ale…
Jinak hypertext je úžasná věc; nevím proč ji nevyužít.

Ano, na blogu se sdělují momentální pocity, měly by se ale týkat něčeho skutečného a důležitého. Pokud to není obecně známé, hodí se odkaz.
"Slyšel jsem něco říkat" nesplňuje kritérium důležitosti. Co si vzpomínám, nevolení se vysvětluje nezájmem, hloupostí a pohodlností.

Ten článek je ovšem o tom, že by nevolení MĚLO být jinak interpretováno, ne že znamená spokojenost. Je to jako ten trik z Tankového praporu jak interpretovat to, že nikdo se nehlásí: "Tak, soudruzi, kdo Daleko od Moskvy četl?" vs. "Tak, soudruzi, kdo Daleko od Moskvy nečetl?"

O nevolení se také říká, že je to „projev spokojenosti se současnou situací“

- Zde mi chybí odkaz. Zajímalo by mě, kdo takovou hloupost řekl. Nevolení je projev nezájmu o politiku, ne spokojenosti: když se o něco nezajímám, nejsem s tím spokojený.
Sdělením typu "říká se" odkaz také posílí hodnověrnost: ať mám důvod věřit, že se to skutečně říká. Nevybavuju si, že bych se s tím někdy setkal.

Nečtete pozorně: Napsal jsem, že píšu text, kde se zabývám argumentem, který by platil jen, pokud by platilo, že lidé hodnotí stejné věci stejně. Ne, že je to MÁ teze.
A v tom argumentu nejsou uvedeny statky, se kterými se obchoduje. Uvedl jsem to dále: Někdo tvrdí, že věci jako nevyvedené děti, manželka semetrika nebo ztráta práce představují pro všechny jedince STEJNOU ztrátu. Co by na to řekl ekonom?

Díky
2. Jasně, neporovnatelnost potřeb » neporovnatelnost poptávky. Šlo mi o to, jak by ekonom nazval interpersonální porovnávání ne ztráty – protože se jedná o něco, čím jedinec nikdy nedisponoval – ale nedostatku něčeho. Takže "interpersonální neporovnatelnost nespokojenosti"?
3. "Čemu se chci vyhnout" podle mě nemůže být statek. Šlo mi o to, zda se nějak rozlišují ne-statky "nepoptávám, protože nepotřebuji" a "nepoptávám, protože se chci vyhnout", což by byl jakýsi opak statku. Chápu to tak, že se to nerozlišuje.
ordinální teorie je matematicky více ortodoxní, nezavádí těžko definovatelnou veličinu, kardinální zase dle mého dokazuje tu neporovnatelnost mezi různými osobami
- Zde jste tedy prohodil kardinální a ordinální.
4. Chápu, nejde o "zvětšování štěstí", ale o "dosažení největšího možného štěstí v danou chvíli".
Že ztráta je druh statku – volím vždy "větší zisk" nebo "menší ztrátu" – je taky dobré.

Zeptám se rovnou: Jevy jako nevyvedené děti, manželka semetrika, ztráta práce. Teď někdo říká, že tyhle věci představují pro všechny jedince stejně velkou ztrátu. Co by na to řekl ekonom? (Případně přirovnání k hospodářským jevům.) Děkuju za odpověď.

Cítím, že bych měl vysvětlit, proč se ptám: Píšu text, kde se zabývám argumentem, který je založen na předpokladu, že všichni lidé hodnotí stejné věci stejně, a nejsem si jistý jaké použít výrazy. Takže mě napadlo se zeptat zde.

Další terminologické otázky:
1. Když je interpersonálně neporovnatelný užitek – tj. to, co získávám – tak je interpersonálně neporovnatelné i to, co ztrácím. A to je co? Interpersonální neporovnatelnost ztráty?
2. To samé co 1, jen s tím rozdílem, že se jedná o statek, který jsem nikdy neměl, takže jsem ho nemohl ztratit. To je co? Interpersonální neporovnatelnost nedostatku?
3. Opak statku, "toho, co poptávám" je "to, čemu se chci vyhnout". Říká se tomu skutečně "nedostatek", nebo jinak? Takže jedinec "poptává statky", čímž se "vyhýbá nedostatku"? Prostě: Co je opak "statku"?
4. Pokud je cílem veškerého jednání štěstí, resp. "větší štěstí", "větší spokojenost", tak opakem toho je prostě "menší štěstí", "menší spokojenost"?

Díky.

Díky.

Jaký je ekonomický termín, pro to, že různí jedinci mají různé potřeby (např. sex, drogy, rokenrol x kariéra)?
Jsou různé potřeby » různé hodnocení statků, tj. různé preferenční škály; a pro tu dlouhodobou nestejnost potřeb jedinců je nějaký termín, nebo jsou to prostě "různé potřeby", protože ekonomie to koneckonců nevysvětluje, ale vychází z toho?

Jaký je ekonomický termín, pro to, že různí jedinci mají různé potřeby (např. sex, drogy, rokenrol x kariéra)?
Jsou různé potřeby → různé hodnocení statků, tj. různé preferenční škály; a pro tu dlouhodobou nestejnost potřeb jedinců je nějaký termín, nebo jsou to prostě "různé potřeby", protože ekonomie to koneckonců nevysvětluje, ale vychází z toho?

1. Na tom, že zastánci zastupitelské demokracie nechtějí referenda, není nic nesmyslného nebo rozporuplného.
Tito lidé často vzhlížejí k 1. republice, kde se nekonalo ani jedno referendum.

2. Je to otázka na to, zda by o sociálním inženýrství, které by nemělo existovat, měli rozhodovat ti, kdo tomu vůbec nerozumí, nebo ti, kdo tomu taky vůbec nerozumí, ale měli by…
Viz zde: https://www.youtube.com/watch?v=Ugjg5D7dCz8&t=4372s, 1:05:25