Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

1. Ano, proto patrně není státem ani ankap kde se zabavují čokli nebo omezují jiná neg. práva s vyjímkou toho neg. práva vlastní obrany na svém území. Možná zkusím později to Urzovo tvrzebí i pro sebe dohledat, ale byl donucen to prezentovat takto, právě pod námitkou, že už jen sběr čoklů je tím státem.
2. Vždyť zase sám říkáš "špatné stavy věcí". Přitom pro vašeho soupeře je betrefení terče dobrá věc. Musel bych pro kontext zkopírovat asi celý tvůj komentář nebo naše vlákno, kde střídavě přepínáš mezi "jen technickým termínem" a " ankapem coby nejlepším možným systémem" ( jde tvrdíš že je jedno pro koho to platí) čili tím "dobrem" (tedy moralizačně hodnotovým, kde sakra záleží pro koho to platí a pro koho ne, když má někdo hodnoty odlišné)
Tudiž budu tvrdit že dobro z definice je nesmyslný termín dokud jej budeš takto nesmyslně a neobhájeně užívat.

Mimochodem, když už jsi začal užívat pro stát slovo vasba, neměl bys ho aspoň psát se "z"?

Ne, naopak takové blboti Urza potvrdil, monopol na násilí není dle jednoho jeho stanoviska společnost beroucí psy, ale jen společnost diktující obráncům psů, omezuje způsoby jejich obrany. Tedy násilí coby služba na trhu ( ať už externí, nebo svépomocná)
A v ankapu není subjekt, který by lidem dával ( tj. zaručoval) právo se svobodně bránit. A i kdyby byl, nejde ani tak o monopol dle běžného vidění a ani dle Urzovy definice.
Zbytek jsi zodpověděl dost neuspokojivě a vyňatek z tvé věty jen odkazoval ke větě která byla v celku tvého textu si protiřečící s tvým postupem, tedy:
Cituji tě: "Dobro z definice" je technický termín. Nemá nic společného s tím, že pro demokrata je dobro demokracie a pro ankapáka ankap
Kde si pak protiřečíš tím, že spojuješ jinde dobro s hodnotovým moralizujícím systémem. Pokuby by však šlo o technický termín, nemáš důvod tam cpát zrovna pojem dobra, jenž tam však cpeš jen aby to znělo pompezněji a aby jsi tak zakryl banalitu toho obsahu, že ankap je z definice ankap.
Tady ti to nemohu uznat jako obhájené tvrzení. Tečka. ;-)

Tak tyy silnice stavěli v jistých obdobích a v jiných obdobích zase upadali, taktak se ubránili jiným civilizacím, museli nutit vlastní obyvatele i otroky k dotaci armády a říše, nakonec se dokonce centrum moci se přesunulo do bažinaté Raveny aby se vůbec ubránilo, evetuelně víc center moci bojovalo navzájem a nebo byli na pořadu dne např spíše křesťani, a jiní narušitelé vnitřní i vnější. A pak i uznávám, že tam není ta složka kterou uvádíš ty, kdy pak by se viděli, do kdy by navíc měli kapacitu i bojovat se šílenstvím. Ovšem ona ta tvá složka by sama o sobě také nic nezpůsobila, kdyby k tomu nebyly podmínky, např v situaci kdy se cca mnohem víc bojíš nákazy malomocenstvím než toho, že budeš potkávat neizolivané blázny. A ani nemohu vyloučit, že Faucokt i tu tvou složku zmínil a já ji už jen opomněl a pamatuji si hl. tu lepru.

Dnes ne, v minulosti ale ano. Ovšem v minulosti i dnes platí, že pokud ano (ano, tedy blázny nejde zavírat jen tak), pak musíš na to mít i společenskou kapacitu a ne 10 důležitějších proirit.
Kdyby dnes vypukl, hladomor, neléčitelná nemoc, kobercové bombardování a objev mimozemšťanů na orbitě současně, určitě by se zavírání bláznů by se přesunulo na mnohem nižší prioritu, byť by ze setrvačnosti nějak dobíhalo, ale uteklého blázna by systém asi řešil méně než priority vyšší.
Proto pokud by ta cholera a válka trvaly tehdy, je možné že by na blázny hodili bobana i při vyšším ohledu na lidská práva.

oprava jednoho matoucího odstavce:

Proto tam dle mě máš potřebu cpát (možná manipulativně) to slovíčko dobro, které už pak ale neumíš zdůvodnit, kdyš tvrdíš, že jde o technický termín, který nemá nic společného s (cituje tebe) "...s tím, že pro demokrata je dobro demokracie a pro ankapáka ankap."

1. Dle mě z definic plyne, že v ankapu monopol na násilí být může, ale ne na cizím území. Právě proto, že ankap je definovám tou absencí tohozo typu monopolu na cizím území (ovšem ne absencí monopolu jiného typu, např. monopolu na kotle či dohled nad právy prů na cizím území). Tudiž společnost kde bys shledal existenci monopolu na násilí (a pouze to násilí, ne ty kotle) na cizím území bys z té definice už za ankap označit nemohl, což je ve shodě s Urzou - ten tu hranici vidí taky tam. Proto v ankapu zároveň můžež zabavovat ty psy, ale jen do chvíle, než to spojíš i s monopolen na násilí (tedy do chvíle, než řekneš tyrateli prů, že nesmí mít svou ochranku, flintu a že se nesmí ani zkusit se bránit - tedy ho můžeš trestat za psa samotného ale ne za jeho obranu) .... neříkám, že to je chytře definované, ale takto ten výklad vnímám.

2. "Dobro z definice" je technický termín. Nemá nic společného s tím, že pro demokrata je dobro demokracie a pro ankapáka ankap
- tak proč potom píšeš tu v závorkách doložku "podle Urzy"
Ankap je "dobrá společnost (podle Urzy) - tu bys tedy mohl klidně vynechat.
Pokuid jde o čistě technický a ne morálně hodnotový termín, pak bys přece neměl se odvolávat na to, že ankapáci o ankpau mluví jako o hodnotově dobré společnosti. Ale měl by ses spokojit s hodnotově neutrálnější formulac typu, že ankap je z definice ankap, která by ale ukazovala na vyprázněnost tvého zjištění.
Proto tam dle mě máš potřebu cpát (možná manipulativně) to slovíčko dobro, které už pak ale neumíš zdůvodnit, kdyš tvrdíš, že jde o technický termín, který nemá nic společného s "Dobro z definice" je technický termín. Nemá nic společného s tím, že pro demokrata je dobro demokracie a pro ankapáka ankap.

Pravý skoto ti to neřeší, protože pravý skot je jen obecněji uznávaný pseudoklam, kdy skotové jsou definováni obvykle jinak, než tím jak je definován pravý skot, takže zůžení definice skota pouze na okruh pravého skota je neuznatelný z pozice jinak se sebe-definujících skotů, kteří ty dudy a kilt nemají.
Definovat pravého skota dudami a kiltem však jistě můžeš, pouze to nebude definice obecněji přijatelná - neznamená však, že to udělat nemůžeš.
To že urza definuje ankap absencí něčeho jiného je možná moc omezující, blbě přijatelné nebo hloupé, ale ne nemožné.
Samozřejměn to jen přináší otázku, zda ankap dle této definice nebude jen bleskovým mezistavem mezi dvěma státy, ale to už je problém Uzrovy definice co do jejiho střetu s realitou, stejně tak jako je problém pravého skta, zda zůstane skotem, když v koupelně odloží svuj kilt.

Pokud tedy bys mi trval na tom, že ankap je dobro z definice z pohledu jakéhokoliv člověka (i ankap odpůrce), musel by jsi mi napřed doložit, proč užíváš to (prý technické) slovo dobro a proč ho nemůžeš nahradit libovolným jiným slovem nebo zvukem
(ať už: ankap je ankap z definice, ankap je záchod z definice, ankap je "pravý skot" z definice, ankap je "dhdhs" z definice, ...).
Do té doby ti nemůžu tuto formulaci uznat jako opodstatněnou.

3. ta retorika že demokracie je to jen do chvíl, když ten systém funguje tak dobře, že se to pozorovateli líbí (třeba že dokud blbečci nezvolí nedemokratického Babiše nebo Okamuru), je z mé zkušenosti více rozšířený, takže v tomto Urza nečerpá z ojedinělého názoru.

třeba Římané neměli to součinnost faktoru lidských práv (to nejde zavřít blázna jen tak - zde s tebou klidně souhlasím) a kdyby ho měli, tak by asi blázny izolovat mohli nebo nemohli v závislosti na palčibvosti aktuálně ožehavějších problémů (kam patří mj. i neléčitelná lepra, ale i potenciálně jiné) - což je faktor, který byl po dobu Říma dost proměnlivý. IMHO se tu pohybujes v sociologii napříč časy a kulturami a říct, že z (cca) A+B vyplynulo C v jednom konktetním čase a míste (kultuře), neznamená že tomu tak bude nutně i v jiném čase a jiné kultuře, protože tam pak máš krom té "prosté" rovnice i X dalších faktorů, které mění hru. Třeba naopak jen ten faktor co uvádíš ty (blázny nejde zavřít jen tak) by třeba asi nezabral (i pokud by byl ve hře) ve společnosti, která je úplně v rozvratu a kde máš 10 důležitějších priorit než honit nějakou okrajovou skupinu bláznů a zdržovat je v blázincích. Tedy ani to tvé z A plyne B by neplatilo vždy a všude.

Za mě těžko soudit, ale souvislost částečnou bych tam nevylučoval, ale dalším faktorem může být i to co uvádíš ty. Kdyby boj s malomocenstvím pokračoval v té stejné míře, možná by ani v Evropě neměli i přes změnu pohledu na lidská práva (že už nejde člověka zavřít jen tak) potenciál nějak rafinovaněji separovat a zavírat blázny, když by pořád naplno museli řešit mnohemn palčivější a stále aktivní problém s leprou. A naopak ústupem lepry máš najednou volné ruce, takže zbydě energie se vcíc nimrat v méně ohrožujících věcech typu blázni.
A zárověň společnot zdá se mi občas potřebuje najít nějakého nepřítele a otloukanka zvenčí nebo vlastních řad, na kterého se zaměří, a blázni jsou pro to vcelku vhodný cíl (to poslední už je pohled muj, ne ten Faucaultův)

Tady pár (snad) věcných:
ankap definuje NAPem - to právě rozhodně nedefinuje (i když to tak leckdy působí samýmu řečmi Urzy o NAPu v souvislosti s ankapem). Nicméně tím, že Urza připouští možnost porušovat v ankapu NAP systémově (kdy tomu asitují arbitři, agentury atd), tak je zjevné, že ankap NAPem definován není. A o tom právu vznikajícím na základě poptávky nakonec vyjídřil jako "že bude nějak ad hoc". Anarchii (tedy čtěme to jako ankap) Urza definuje absencí státu (monopolu na násilí) takto:
Anarchie = Bezstátní společnost na území, kde neexistuje monopol na násilí
Monopol = Výhradní právo ekonomického subjektu působit v nějakém odvětví

V podstatě podle toho můžeš mít v ankapu monopol na vlastním území (vč. monopolu na násilí), protože tam sám sobě deklaruješ to výhradní právo (a deklauješ ho smluvně i hostům), ale jakmile tvůj monopol na násilí začneš rozšiřovat na cizí území, stáváš se vůči nim státem - přičemž šíření monopolu na násilí znamená asi deklarovat jim a silou vnutit, jak oni smí či nesmí provozovat to jejich násilí.

Dobro z definice, když to podáváš takto s dovětkem "pro Urzu", je skoro přijatelné tvrzení, i když ne zcela, protože Urzovo dobro morálně vzato pokud se plně nepřekrývá s ankapem (např. potrat není pro něj dobro), tedy i v ankapu se dle něj můžou dít zlé věci. Ale beru-li to jako "pro Urzu dobrá společnost", je to jakš takš přijatelné, (a pro někoho ovšem zase "špoatná společnost")
Jen jde o tvzení poměrně nic převratného neříkající, i když zní zdánlivě efektně, porotože dobrá společnost (coby systém) je pro každého ta, kterou on preferuje, a tak zase pro monarchistu bude monarchie vesměs "dobrou společností", i když asi taky ne zcela (např. se špatným aktuálním vládcem) a pro přiznivce současné demokracie bude dobrou spoklečností ta současná demokracie (jako systém), a vždy zánikemdaného preferovaného systému vzniká pro jejiho milovníka jiná společnost co už je vesměs horší.
To "nejkatastrofičtějším výsledkem je vznik monopolu na násilí" tedy platí jen ohledně řeči o systému, ale nevylučuje to, že pro jedince (i Urzu) nakonec preferovaný systém, přinese víc interních katastrof (třeba samé potraty, sebevraždy aj), než systém méně preferovaný, kde by to bylo pokojnější. Mám trochu dojem, že ti jde s tím ankapem coby dobrem z definice spíše o to "vrátit úder" za urzův článěk o demokracii coby dobru z definice.
https://www.mises.cz/clanky/demokracie-dobro-z-definice-1284.aspx

Věřím, že celkově toho budeš mít o tomto tématu nastudováno výrazně víc než mé jediné přečtení Foucaultových Dějin šílenství před delší dobou. Tam se pokud se pamatuju zmiňoval ten boj s leprou, kdy po jeho ukončení se podobná intanzita snahy společnosti o izolaci malomocných zaměřila po jisté době na izolaci bláznů, kteří prý do té doby fungobvali více pod radarem pozornosti, i když ne zcela. Nejsem si jistý, jestli tu změnu tam spojoval i s myšlenkami vznikajícího osvícenství, možná jsem si to tam dosadil sám, ale ani nemůžu vyloučit, že to v knize spojeno bylo. Ani se to za mě nevylučuje se tvou verzí ospravedlnění zavření některých lidí.

"Zase Jungův strýček.." ? Už jsi na něj jinde narazil? Mi to zase tak moc jako nepravděpodobný nebo bezpředmětný blábol nepříjde, ale zhodnoť si to jak sám myslíš.

To jo. Ty stihy nebo nějaké halucinace či co ten co jsem ho mohl pozorovat taky měl, tak chápu.
Je fakt, že si to člověk může přivodit i cíleně třeba tou hyperventilací, aniž by nějaké dlouhodobé bilogické změny asi provedl (fakt nevím?) ale jiné je to mít dlouhodobě a blbě to umět rozlišovat od běžné reality. Třeba jedna známá mívala něco takového z vyčerpání, ale když řídíla auto, tak ji došlo, že živě se ohýbající sloupy el. vedení kolem cesty může klidně ignorovat, protože nejde o nic fyzického, horší to už bylo s nečekanými objekty na silnici, protože to už pak vždy nvěděla, jestli může objektem projet, nebo je hmotný, ale aspoň už pak to řízení rozumně vzdala :-)

V příštích dnech dodám důkaz
- rozumím, to obvykle znamená, že se odmlčíš a důkaz nebude, v pořádku :-)
Jinak ale i když je Urzovo schéma kostrbaté, příjde mi vesměs v pohodě, v tom odlišování konkretního odvětví na monopol (kotle, násilí, chov psů), protože napřed musíš ovládnout to násilí (mít v něm ten monopol = určovat ostatním limity zbrojení např, ev. jim to zakázat zcela zbrojit i násilí cvičit a provozovat), abys účinněji mohl diktovat monopoly jiné. Do té doby můžeš možná s velkou převahou zabavit čokla, ale nikdy nevíš zcela jistě, co na tebe při tom vybafne za typ ochranky a s kým bude spolupracovat atd.

Vím. A Urzova odpověď v tomto byla zhruba tato:
Dokud ti vasba chodí na tvůj pozemek zabavovat týrané psy (a nebo vybírat daně), není to monopol na násilí na cizím území, protože monopol na násilí n.c.u. je až to, když ti ta vasba řekne, že jen ona nebo ten koho ti vasba určí může na tvém pozemku provozovat "trh" s komoditou násilí (ať už pasivní existence, obrana či útok). Dokud ti vasba určuje jen kdo ti smí vyměnit kotel, je to jen monopol na kotle. Ty můžeš mít vždy svou nalou kontra-vasbičku ( nebo jinou veljou vasbu) a zkusit se vasbě bránit, a ona ji nebude zakazovat (můžeš ji mít v pasivním stavu a třeba ji trénovat), jen ji patrně zmlátí, nebo aspoň zkusí, pokud se tvá domobrana pustí do reálné obranné akce až ti casba půjde měnit kotel nebo brát pda aj.

Tak neříkej že neumí, když umí :-)
A zas tak špatně taky ne, aspoň pro své účely. Je celkem ve shodě s uznávanější definicí užívanou i etatisty, akorát si tam vlepil ten přílepek "... na území, které nevlastní." Protože jinak by státem byl i despoticky spravovaný korporátní velkopozemek a tomu se chce fikaně vyhnout. Ale samozřejmě to můžeš nazvat "špatně".

Čteš tu Sládkovou tak nějak autisticky, řekl bych.

Ta minulost je třeba středověk, v té době byla prioria izolovat lidi s leprou (jestli tu nemoc nepletu) a izolace bláznů blya v porovnání s tím o dost míň důležitá, i když rozpoznatelní zhruba byli, ale IMHO i v tom chování bude nějaký přechod, ale v té době co byla plná i různých náboženských poutníků, potulných komediantů i různé jiné chásky atd lépe zanikli v davu. Blázni se začali izolovat viceméně až po té, co se podařilo vyřešit tu lepru (byly na to kapacity), a vzhledem k dobové filosofii (osvícenectví) byla asi i vyšší poptávka. I když ten Jungův strejček úspěšně zapadl ještě někdy v 19-20 stol.
Kradení kvůli zisku se holt jako duševní nemoc nebere, je tam spíše nějaká racionální motivace, i když do jaké míry? Může to být zároveň často i machrovinka. U kleptomanie nevím, co se jim honí hlavou, moc to téma neznám, ale IMHO tam hlavní motivací bude ta radost nebo co z toho kradení (třeba to někdo i nenápadně ukrade a vrátí, jen aby si ukázal že to zvládne, jako paní sládková ve filmu Postřižiny v jedmo detailu). Asi záleží, kde se tam hodí ta dělící linka, eventuelně zda se zloděj radši vymluví na kleptomanii s rizikem léčby (?), nebo zda si radši půjde pro normální trest. Asi blbé to pak asi mají ti poctivci s vyloženě nutkavou kleptománii.

Asi by jsi mohl napsat kvalitní závěr té Urzovy knihy :-D

Na tomhle webu je ten anarchismus braný dost jinak, než jak ho berou jiní anarchisté. Vlastně v něčem je braný dost opačně.
Tady se shlukují anarcho-kapitalisté - ti svou představu dost staví na tom, že vlastnictví by mělo mím co největší (skoro absolutní) ochranu a uznání ve společnosti, nikdo by neměl narušovat vlastnictví jiného (ovšem, ani kdyby vedle boháče chcípal hlady). Místní anarchisté sebe berou za anarchisty hlavně proto, že odmítají stát, ale velké korporace nebo kapitalismus jako společenský systém (soukromé vlastnictí ideálně všeho) jim nevadí.

Proti tomu pak máš některé úplně jiné anarchisty, i když ne tady, kteří naopak vlastnictví (i když asi ne to úplně osobní, ale nějaké větší tzv. soukromé) považují za krádež, nechtějí stát, ale obvykle nechtějí ani kvůli odporu k vlastnictví a hierarchii ani ty korporace, a kapitalismus je pro ně skoror sprosté slovo. Leckteří nechtějí ani existenci peněz.

Samozřejmě, že proto se často tyto rozdílné skupiny navzájem nepovažují za anarchisty, nebo minimálně za ty správné anarchisty. To jen tak na úvod, ať nedojdeš dojmu, že tady se dovíš o celém obrázku anarchie - tohle je jen jeho malý a trochu exotický výsek.

Zrovna tohle bych vlastně Szasziánovi trochu uznal, i když je to asi každého vkus. V zásadě staví na tom, že to čemu říkáme duševní nemoci jsou nějaké typy chování, které jsem jako společnost v nějaké historické fázi začali separovat a odsouvat do blázinců, eventuelně zkusit "normalizovat", tzv. léčit. A historii toho to vcelku odpovídá - v minulosti byli "dušeně nemocní" sice často exoty, ale nebyl tam ten tah (protože často ani reálná možnost) na separaci, čímž se oni asi víc naučili i přes svou odlišnost žít se společností a společnost s nimi.

Myslím, že Jung uvádí, že taky byl v jejich obci takový strejček, a všichni věděli, že strejček je takový trochu zvláštní, ale vesměs to soužití nějak fungovalo, s tím že v pozdějších dobách by toho samého strejčka psychiatři označili za schizofrenika a dost možná trvale hospitalizovali. V některých kulturách nebo možná i dříve te evropské (?) co vím byly občas ty zvláštní typy povahy i docela ceněné jako nějaký zdroj jiného pohledu na svět atd. Zažil jsem tedy jen jednoho človka v tomto stavu po vícero dní a i když je v něčem úplně mimo a moc se to s ním nedá (i když možná by se to časem nějak zapracovalo, jako u toho Jungova strejčka, když by nebyla jiná cesta), tak v něčem má zase v danou chvíli celkem dobré postřehy na některá témata.

Samozřejmě se bavíme o nějakých mírnějších odchylkách a o dost složitější je to třeba u nějakých prudkých projevů, i když i "normální" člověk může mít občas dost drsně prudké reakce v některých krajnějších situacích.

A pak je tu ten spor o to, že Szaszián tvrdí, že ty projevy nemají ani fyzické nálezy ve fyziognomii mozklu atd, v čemž i tu mívá slušnou oponenturu, ale do této části sporu nemám možnost se rýpat, vím o tomhle už úplné houby.

Ancap rozhodně není jednoduchý způsob.... Ancap je docela komplexní a složitá teorie.
- i když diskuze na více frontách není nic moc, tady přece jen doplním. V teorii asi relativně aspoň trochu složitÿ a komplexní je ( i když záleží v porovnání s čím) , třeba v podání NAPu nebo Urzových definic.
Ale hlavní pointa ankapu je v tom, že sama jeho terie připouští, že v ankap praxi pak většina té ankap teorie může zůstat ležet neužita v šuplíku. Vždyť celá praxe ankapu je vlastně jen o tom decentralizovat rozhodovací (tzv soudní) systém a trh s násilím a pak si počkat, jak se to začne chovat s ohledem na lokální poptávku po podobě volnotržního decentr. práva (a násilí) - jak sám Urza konstatoval, "půjde o jakési ad hoc rozhodování" (...než o něco kompkexního a systematického, takže NAP i ochrana negativních práv v ankapu můžou být do určité míry uloženy u ledu)

V první rovině jsem narážel i na tu rovinu propagační (reakce na "ankap není ráj na zemi..." ) u které mi ze strany ankapu a Urzy příjde manipulující (možná nevědomně, ale poslední dobou nevím zda nakonec i občas vědomě) to, jak využívá slova, která lidi většinově a obvykle chápou v nějakých souvislostech a mantinelech, v principu tak, že v některých situacích ta slova fungují úplně jinak. Ve prospěch PR ankapu.
Třeba když říká, že ankap usiluje o tu svobodu (ankap coby svobodná společnost), ale už tam automaticky neřekne, že protože si ji definuje jinak než společnost, tak svobodným je i ten otrok.
Už neřekne, že když usiluje o vzájemnou dobrovolnost, má ji definovanou tak, že tam spadá jak obchod z něhož mají obě strany dlouhodobě dobrý pocit, tak ale i situace, kdy člověk prodá své tělo v krajní ekonomické nouzi korporaci (stane se tím svobodným otrokem), aby jeho dítě neumřelo hlady, byť by nejraději z tohoto vztahu utekl jak nejdříve by to šlo.
A neříká, že když ten otrok uteče, tak krade své tělo té korporaci (otrokáři) a násilí na něj uplatněné za jeho útěk je v souladu s principem neagrese.
Tedy že se ankap či Urza vědomě či nevědomě chová demagogicky, když láká lidi na pěkná slova, aniž by ta slova vždy napřed objasnil v jejich pozměněných plných významech. Jako by někdo slíbil zmrzlinový raut o 10 druzích zmrzliny, ale neupřesnil, že dělá mj i zmrzlinu hovnovou, močovou a hlínovou, krom vanilky, čokolády a jiných klasik - i Urza takové chování jinak hodnotí jako min blízké podvodu, pokud smlouva záměrně nesplní nějakou obvykle očekávanou konvenci - nedávat hobliny do pečiva (i když nedeklaruješ dopředu z čeho pečeš ale máš nepsanou konvenci že z mouky) vs. nezahrnovat otroctví do svobody (taky to jde proti konvenci o pojmu svobody).

Dále - asi bych se zkusil zeptat i těch ankapáků, kteří to smluvní otroctví neuznávají, co jim na tom vadí.
Pak píšeš "dobrovolně se podřídí", a jsme u toho, že ty pojmy se řetězí a jedno plyne ze druhého. Z běžného pohledu dobrovolnosti by byl dobrovolně "vzniklým" otrokem třeba jistě z vděku za něco co mu jeho pán (otrokář) poskytl (i to se v historii stávalo), a sloužil by mu věrně i pokud by měl reálnou možnost utéct. Srovnej to ale s příkladem toho sebeprodeje z krajní nouze kdy by otrok nejradši utekl, kdyby to jen šlo. Z mého pohledu už toto není dobrovolnost, i když nemohu přesně určit, kde by ten termín začínal. Ale určit nejde ani přiměřenou obranu či přiměřený trest či kompenzaci ve státním, ale i ankap decentr. právu, a tak mě má neschopnost ohraničit mou dobrovolnost zase tak netrápí, jen vím že se má dobrovolnost plně nepřekrývá s tou Tvou a Urzovou, byť ve spoustě míst by se zase překrývaly.

Nabízím možnost, že bychom Ti tu napřed vysvětlili i všechny ty průsery a nepěknosti, které z ankapu potenciálně plynou, ať si ušetříš čas čtením knihy a následným obdobím nadšeneckého ankap šiřitelství, a přejdeš místo toho rovnou do vyšší a pokročilejší fáze ankap kritiků.. (sorry, joke :) ....kniha zcela doslovně myslím online není (i když nezkoušel jsem např ulozto.cz ) , ale Urza ji buď prodává, nebo toto jeho povídání je prý s obsahem knihy takřka totožné:
https://ankap.urza.cz

Ale umí :-D

...ještě teda promiň, jestli to popisuju moc z rychlíku, on třeba ten svobodný otrok je už takový evergreen, že mi nedošlo, že ten fenomen vlastně asi neznáš, a až ze Tvé diskuze s Norbertem a Hefem to vidím ( bdw, klidně mi taky tykej jestli chceš).
Když vezmu třeba toho otroka, ve zkratce, tak to že prý cca 10% ankapáků připouští, že by mělo být možné prodat i sebevlastnictví ( trvale prodat vlastní tělo) asi víš. Vcelku běžně se i ze strany ankapáků a Urzy takto prodanému člověku říká otrok ( často bez přívlastku) a jediný rozdíl proti chycenému otroku je ten, že ankap-otrok prodal z nějakého důvodu sám sebe ( respekt. své tělo) a majitel s ním může nakládat jakkoliv. Člověk by řekl, že tím že otrok nic nevlastní, tak je i dle Urzovy ankap definice nesvobodný, protože "svoboda je možnost nakládat volně se svým vlastnictvím" ( dle té Urzovy definice). A byla tak Urzovi vznesena námitka, že ankap nemusí být jen společenstvím svobodných lidí, ale i společnost kde je hodně nesvobodných otroků a pár otrokářů, tedy společnost poměrně nesvobodná. Odpověď byla zajímavá, protože Urza to bral tak, že i otrok je svobodný, protože může i nadále nakládat se svým vlastnictvím, akorát že hodnota obsahu množiny otrokova majetku je nulová. Asi bych mohl ten výrok i dohledat, ale myslím, že ho snad nekomolím. Tolik tedy k pojmu svobodný otrok, můžu zkusit dovysvětlit toto i event. ty další naznačené věci, snad je to takto už trochu víc objasněné?

No, líčim stavy, které jsou do pro ankap v principu možné jako jeho legitimní součást a kdy ta slova svoboda, dobrovolnost a neagrese dostávají zcela nečekané obsahy.
Tedy neznanená to např. že ankap svoboda je cždy otrictví, ale znamená to, že ankap-otrok je min dle definic ražených Urzou svobodný člověk, že to co by dnes člověk intuitivně nazval ekonomickým vydíráním je pro ankap oboustraně dobrovolný vztah a že pokud se ankap zvrhne v ekonomickou nadvládu hrstky majitelů nad nenajetnými "nájemníky", a ti odmítnou uznávat majetek majitelů a podle toho se chovat (např hromadně platit), může být vuči nájemníkům užito obranné násilí v souladu s principem neagrese. To dává těm pojmům jistou "hloubku", kterou by od nich nezasvěcený člověk nečekal

To že ankap není ráj si i člověk odvodí, ale když ono to z těch ankap propagací rájem stejně zavání skoro jako z jehovistické brožury.. samá svoboda, dobrovolnost, princip neagrese... dokud nezjistíš, že ankap-otrok je svobodný, dobrovolnost zahrnuje i brutální vydírání a obrana i tuhé ekonomické nadvlády vojensko-policejní silou agentur spadá do neagrese.

Jo, zájem společnosti, to celkem chápu, do toho se vejde ledacos. Jen pak rozhodnout, jestli je ta perspektiva demokracie v tom, vzdělávat ty budoucí voliče spíše ke studiu Platona a Aristotela, nebo spíše transgenderu a globalistického marxismu. Aby třeba nějací konzervativci v vudoucnu neohrožovali progres celku. Osobně bych radši volil tu větší možnost volnosti ve vzdělávání a riskoval pár těch vlčích dětí, ale každý má holt trochu jiný vkus.

Ano, takto to popisuješ z tvého pohledu co pro tebe je a není ospravednitelné.

To asi není to co píšu jinými (tvými) slovy, ale tvými slovy vyjádřený tvůj pohled na určitou dílčí věc.
Jen to doplním tím, že IMHO co je obhajitelné z pohledu jednoho člověka, nemusí být obhajitekné z pohledu jiného člověka, a je jedno, jakého systému soužití se to týká..

Aneb, když Szasze přeložíme (i když i z originálu je to zjevné), tak je krásně vidět, jak to sedí nejen na ten přístup státu vuči lidem s povinou školní docházkou, ale v některých případech i vuči lidem obecně: "Nejsilnějším ospravedlněním nějakého činu, a zejména společensky zavedené praxe, je žádné ospravedlnění. Nejlépe ospravedlnitelné formy jednání jsou ty, pro které se žádné ospravedlnění nenabízí, protože se žádné neočekává" Vůbec není nutné aby ti lidé znali termín "legitimita", aby to sedělo na praxi, které jsou vystaveni. Termín je vytasen spíše až preventivně nebo až ve chvíli, kdy svou otázku po oprávněnosti zkoušejí formulovat, a pak teprve přijde na řadu "legitimita" zaplněná třeba tím Rawlsem aj.