Autor: Urza
Čas: 2020-06-16 00:00:02
Cena, náklady, nabídka a poptávka
Většina libertariánů velmi správně chápe subjektivní teorii hodnoty a zavrhuje tu nákladovou; a vskutku, hodnota statku je čistě subjektivní, mění v závislosti na čase a místě, neexistuje nic jako „objektivní hodnota“. Cena pak závisí na nabídce a poptávce; i to libertariáni chápou a ve svých úvahách s tím počítají. Občas si ale tyto myšlenky tak automatizují, že se chytí do logické pasti a mají tendenci tvrdit, že cena nezávisí na nákladech. To je však nesmysl; ačkoliv cenu neurčují pouze náklady (a nic jiného), určují ji také (mimo jiné) náklady! Zákonu nabídky a poptávky to neodporuje, cena skutečně závisí na nabídce a poptávce, jenže nabídku ovlivňují (mimo jiné také) náklady; tomu samozřejmě neodporuje, že nalezený drahokam, pro jehož nález jsem nemusel nic udělat, stojí stejně jako ten horko těžko vytěžený, nicméně kdyby jich bylo možné takto nalézat mraky, na ceně se to už projeví.
Přečtení: 40425
Komentáře
Komentář 57845
Komentář 57846
Krátkodobě, když chce výrobce uvolnit sklady, dá slevu, aby zboží rychleji vyprodal. Klidně i pod výrobními náklady.
Ale dlouhodobě by pod náklady nikdo neprodával, páč by zkrachoval.
Komentář 57848
Navic plati jen u aktualnich technologii. Kdyz neco zastara, tak uz navzdy bude cena pod nakladama na vyrobu
Komentář 57903
Ale je to v souladu s teorií, že cena není určena náklady ale nabídkou a poptávkou, protože v tomto tvrzení se nemyslí cena agregátně ale cena konkrétní transakce. K transakci potřebujete jednoho jediného člověka, který ten jeden konkrétní kus zboží koupí. A jemu jsou nálady ukradené, on se řídí svým užitkem. Navíc zákazník náklady vůbec nevidí. Ty vidí jen ten prodejce. A to ještě kdyby výrobek vytvořil z přírodních surovin. Zpravidla koupil on sám nějaký polotovar za cenu, která mohla ale také nemusela odrážet náklady.
Komentář 57847
Komentář 57850
Pritom je to jasné ako facka a netreba vymýšľať žiadne nemerateľné virtuálne "hodnoty" : predajná cena je vyššia než nákladová hodnota - firma je v zisku. Predajná cena je nižšia než nákladová hodnota - firma je v strate.
Komentář 57851
Komentář 57853
A za druhé, Urza vedome obišiel Marekovu námietku o veteránoch, že teda tá predajná cena môže po čase stúpnuť naspäť nad nákladovú hodnotu.
Nehovoriac o nereálnych podmienkach aké Urza nasimuloval. Predsa aj keby niekto vymyslel dopravný prostriedok výhodnejší než auto tak ho nedokáže dodať zo dňa na deň na trh milióny kusov, aby kompletne pokryl dovtedajší dopyt po autách.
Komentář 57855
Na argument veteranem Urza odpovidal-aut jsou na svete stamiliony. Kolik je na svete sberatelu?
A pak je k tomu jeste jeden argument. Je mnoho starych veci co nikdo nesbira. Napriklad diskety.
A proc by vytlaceni melo probehnout ze dne na den? I pokud bude trvat 10 let tak to nic nemeni na tom, ze pak cena vytlacene veci bude navzdy nizsi nez naklady.
Komentář 57856
Komentář 57857
Mohl byste prosím formulovat tvrzeni o te nakladove hodnote?
Komentář 57859
Komentář 57864
Komentář 57865
Komentář 57875
Komentář 57880
Komentář 57905
To "přesně vypočítat" je totiž silný eufemismus. Jeden parametr v rovnici je neznámé číslo mezi -nekonečno a + nekonečno, jak Vám tu již můj kolega psal. A tedy nejenže tržní cenu z nákladů nedokážeme vypočítat přesně, vy ji nedokážeme vypočítat vůbec.
Komentář 57925
Komentář 57939
Ja neviem že za akú cenu sa daný výrobok v danom obchode predáva?
Terminologicky Vám to upřesním. Vy jako obchodník máte pod kontrolou nabídku. Tedy jste schopen nastavit cenu NABÍDKY (nikoliv cenu prodejní). Ale co už nedokážete určit je POPTÁVKA. respektive Vy poptávku jen zhruba odhadujete, podle minulé poptávky. U nového produktu si třeba musíte udělat průzkum trhu apod. Protože každý obchod má dvě strany a na prodejní, tj. tržní ceně se musí shodnout obě dvě. Že se někdy neshodnou očekávání jsem Vám ukázal na tom příkladu s cestovkou za dob koronavirových.
V normálních časech se Vám možná zdá, že cenu určujete jen vy. To pokud ji nastavíte v souladu s konkurencí a pro zákazníky je produkt za danou cenu užitečný. Ale je to klam z doby, kdy se nic mimořádného neděje. Cenu určují vždy obě dvě strany. Nejspíš obchodujete v sektoru s nízkou elasticitou a ještě jste se nesetkal s neočekávaným propadem v poptávce. Tak ať se Vám i nadále daří.
Komentář 57955
Nepotrebujem nič upresňovať. Keď som predavač tak to zoberiem z pohľadu predajcu a nie výrobcu. Viem koľko kusov mám na sklade a za akú cenu som ich kúpil. A viem koľko z nich som predal a za akú cenu. A z týchto údajov si viem na cent presne spočítať rozdiel. Z nemerateľných subjektívnych hodnôt nespočítam nič, môžem akurát tak fabulovať voloviny.
Komentář 57959
Jinak jsem na samotném začátku polemizoval s tvrzením, že tržní cenu nedokážete spočítat z nákladů. Tedy už si to nemyslíte? Jestli stále myslíte, tak na základě něčeho ještě nevyvráceného, co mi uniklo?
Komentář 57974
2. Kde som tvrdil že trhová cena ( podľa mojej definície ) sa počíta iba podľa nákladov?
Komentář 57921
Komentář 57926
Komentář 57849
https://twitter.com/mmister/status/1272632731873218562
Komentář 57942
Komentář 57852
Takže potencionální výrobci si předem spočítá, jestli se mu vyplatí něco vyrábět. V podstatě si určí minimální cenu, za kterou bude prodávat, pokud tržní cena (cena kterou jsou lidé ochotni zaplatit), bude nižší, tak prostě vyrábět nebude. A toto podle mě vede k tomu, že si lidé myslí, že cenu určují náklady. Neurčují. Jen ovlivňují, protože ovlivňují nabídku.
Komentář 57854
Komentář 57863
Komentář 57866
Komentář 57858
Komentář 57860
On bude asi problém v tom, co je to ta hodnota...
Někdy to jsou peníze, někdy čas, někdy city. Když jsem výrobce a udělám židli za 500, mám těch židlí milion, tak má pro mě hodnotu těch 500 (+ marže, když to prodávám. Zaměstnanci ji nechám klidně za těch 500 :-) ).
Když jedu k babičce a dám za jízdenku 500, kolik je hodnota té návštěvy?
Za 700 bych tam nejel? Nebo tam budu jezdit dvakrát tolik, když jízdenka bude za 250? Nemyslím si...
Komentář 57861
Komentář 57862
Co se týče kvantifikace... to k teorii není potřeba. Už se totiž můžeme přít o to, zda jsou věci, které lidem nepřijde vhodné dělat, ale přesto je dělají. Už můžeme tou teorií vysvětlit, proč lidé dělají to, co dělají. Odpověď "Protože jim to přijde vhodné dělat" vám sice může připadat nelogická, ale ona úplně klidně mohla znít jinak:
"Protože to je osud." - tzv. fatalismus
"Protože je to jednoznačný důsledek složitých fyzikálních procesů." - tzv. determinismus
"Protože bagr." - tzv. exkavátorismus
Lze tedy diskutovat nepřeberné množství teorií lidského chování, a není potřeba hned zkraje řešit vzorečky. Ony možná nějaké u některých teorií přijdou, ale vzorečky nejsou jediný způsob, jak popisovat souvislosti.
Komentář 57867
Komentář 57868
2. V anarchokapitalistické argumentaci se ale vyskytuje jedna tautologie, kterou jsem odhalil až teď. Spočívá v tom, že se nerozlišují pojmy "oprávněný" a "dobrovolný". Co je podle anarchokapitalistického práva oprávněné, je dobrovolné; a co je podle toho práva neoprávněné, je nedobrovolné. Anarchokapitalisté si to zřejmě neuvědomují a argumentují, že něco "je oprávněné, PROTOŽE to je dobrovolné" a "není to oprávněné, PROTOŽE to není dobrovolné". Což je tautologie. Ve skutečnosti tím vypovídají "je to oprávněné, protože to podle našeho práva je oprávněné" a "není to oprávněné, protože to podle našeho práva není oprávněné". Když chtějí pohovořit o tom, kdo má mít jaká práva, přejdou do jazyka dobrovolnosti, a zřejmě si vůbec neuvědomují, že ta "dobrovolnost" je ve skutečnosti oprávněnost teoretiky anarchokapitalismu přejmenovaná na dobrovolnost.
Komentář 57889
Komentář 57892
A: Žijete na území státu vybírajícího daně. Podle anarchokapitalismu na to stát nemá právo (je to NEOPRÁVNĚNÉ) => nemá právo vás nutit zaplatit daň => pokud daň zaplatíte, ač nechcete, je to z vaší strany NEDOBROVOLNÉ.
B: Bydlíte v domě vlastníka vybírajícího nájemné. Podle anarchokapitalismu na to vlastník má právo (je to OPRÁVNĚNÉ) => má právo vás nutit zaplatit nájemné => pokud nájemné zaplatíte, ač nechcete, je to z vaší strany DOBROVOLNÉ.
Takže v anarchokapitalističtině jsou "oprávněné" a "dobrovolné" synonyma (nebo něco jako synonyma; teď nad tím nechci přemýšlet). Což je samo o sobě v pořádku, jenže anarchokapitalisté si to zřejmě neuvědomují a argumentují "je to oprávněné, PROTOŽE to je dobrovolné" a naopak. A to je tautologie.
Komentář 57908
Komentář 57912
2) jak byste definoval oprávněnost ve společnosti, kde neexistuje všeobecně závazné právo
- Vám už to definování leze na mozek… Já definování neřeším. V takové společnosti by výraz "oprávněné" odkazoval k právnímu systému řečníka (což by bylo zřejmé z kontextu).
Komentář 57932
Vám už to definování leze na mozek… Já definování neřeším.
A právě tím tahle nedorozumění vznikají. O definici jde totiž primárně, pokud napadáte používání nějakého slova oponenty jako špatné. A také se to tak ukázalo, protože Vaše definice je v kontextu ankap nesmyslná a nelze ji použít. To Vám ale mělo dojít už z toho, když zastánci ankap popisovali představu společnosti svou, nikoliv české reálie, kde oprávněnost definuje stát podle zákonů (takhle jste to v podstatě napsal).
Komentář 57935
Komentář 57945
Ano, souhlasím. Vysvětlete to Szaszianovi tady https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=665#l57868 protože na jeho slovíčkaření já jsem reagoval. jeho post byl o tom, že nějaké slovo zastánci ankap používají špatně kdežto on ví, jak je to správně.
Komentář 57953
- Ale anarchokapitalistické "oprávněné" je stejné jako české "oprávněné". Obojí znamená "v souladu s právním systémem". Anarchokapitalistické "dobrovolné" je jiné než to české.
Komentář 57984
Komentář 57990
Mno, nez se pustite do toho vyssiho levlu, priucte se zatim, ze nenucene znamena neco jineho nez ne nucene. :D
Komentář 57999
Komentář 58003
To se urcite hodlat nehodlam, uz jenom proto, ze toho autokorenta vubec neznam, natoz abych na nem provozoval nejake calounicke autokorekce.
Vlastne jsem chtel jen tak empaticky pripodotknout, ze hranice mezi mezi sarkasmem (ci co to bylo) a selfpwnem nemusi byt nutne neprekonatelna.
Komentář 57907
Teorie subjektivní hodnoty Vám vysvětluje, proč bylo zboží prodáno za cenu pod náklady. Protože se nenašel žádný zájemce o nákup zboží aspoň za náklady. Pro prodejce bylo výhodnější zboží prodat, protože tak měl menší ztrátu, než kdyby neprodal a měl by nulový příjem a náklady na likvidaci neprodaného zboží. Nakupující zboží koupil za danou cenu proto, že ze zboží měl větší užitek než z peněz, které za něj dal, než kdyby za ně koupil pro něj druhé v pořadí nejvýhodnější zboží. Vyplynu mu to z porovnání užitků obou zboží.
Tedy koncept subjektivního užitku Vám vysvětlí, proč nakupující koupil zboží za cenu, která nemá naprosto žádný vztah k nákladům na výrobu toho zboží. Nákladová teorie toto vysvětlit neumí.
Komentář 57934
Komentář 57948
Komentář 57960
Komentář 57943
Ona ale pravda není uprostřed. Cena se primárně odvíjí od poptávky a tedy subjektivního užitku. Náklady s cenou souvisí jen volně. Nějakou dobu můžete například prodávat i pod náklady, pokud si na to vytvoříte rezervy. Dlouhodobě ale nemůžete. Ale primární je cena plynoucí z nabídky a poptávky, a náklady musíte, chcete-li dlouhodobě uspět, nastavit podle ní, nikoliv naopak.
Dodávám, že mluvíme o trhu. Ve státní správě to může být jinak. Tam můžete konkurovat i vyšší cenou, protože cílem je vyšší přerozdělování a s vyšší cenou Vám může lépe vyjít dotační projekt. Protože byly situace, kdy jsme potřebovali čerpat evropské peníze a nebyly projekty. A politici a úředníci zoufale potřebovali co největší čerpání (a všimněte si i toho absurdního neekonomického názvosloví, další perla je "profinancovat"). Jenže nehovoříme tu o absurditách socialistického hospodářství.
Komentář 58000
Tak mi vysvětlete, jak kvantifikujete to, od čeho se cena odvíjí víc. Vy ankapové přece tak rádi bazírujete na přesných definicích.
> Nějakou dobu můžete například prodávat i pod náklady, pokud si na to vytvoříte rezervy.
A prodávat levněji, než je subjektivní hodnota toho statku pro kupce, snad nemůžu?