Čínský „zázrak“ – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Čínští soudruzi vybudovali Pentagonal Mart – obří obchoďák ve tvaru Pentagonu; zagooglíte-li si jej, zjistíte, že ta podoba je docela přesná a vůbec jde o zajímavý nápad – že by stát někdy udělal něco dobře? Ne; má to i své „mouchy“. Takové detaily… tak například celá stavba stála přes dvě stě milionů dolarů, byla dokončena již v roce 2009, ale kvůli jejímu tvaru je vevnitř naprosto nepřehledná; to ale ještě stále není hlavní problém – obchoďák stojí v místě, kde nežijí žádní lidé, ergo tam nikdo nechodí, čímž pádem v něm nikdo ani nic neprodává, již od svého otevření jde o obchod duchů, který jen chátraje vyčkává, než kolem něj začnou žít potenciální zákazníci. Přesně z tohoto důvodu jsou ukazatele jako HDP naprosto zavádějící; stavba úplně zbytečné a drahé budovy zjevně nikomu nepomohla, ba naopak, stála zdroje a již léta je naprosto k ničemu, přesto HDP zvýšila.

A nejen to – jedná se o názornou ukázku neefektivity centrálního plánování, neboť jasně demonstruje, že i když se na něco vynaloží peníze, nemusí to být ještě užitečné; důležité je si však uvědomit, že tímto neduhem trpí naprosto všechny státní projekty, jen to třeba není tolik vidět. Dotuje-li stát něco (naprosto cokoliv), protože by si to na sebe jinak nevydělalo, znamená to, že užitek z dané věci je menší než její cena (kdyby tomu bylo naopak, vydělalo by si to na sebe); jde o principiálně stejný případ jako Pentagonal Mart, liší se jen mírou. Je-li předmětem dotací něco, co alespoň částečně funguje, někdo tam chodí, ale na provoz si to nevydělá, lidé mají často tendenci projekt hodnotit jinak, protože zákazníkům alespoň něco přináší; to je sice pravda, ale náklady jsou v součtu vyšší, než kolik užitku z toho kdokoliv má (v opačném případě by lidé byli ochotni dobrovolně zaplatit plnou cenu).