Co kdyby bez státu nebylo X? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

To neřeší všechny námitky. Spousta lidí (zde např. norbertsnv) je přesvědčená, že:

cena(X + úředníci + politici + monopol) < cena(X + konkurence)

Vysvětli, že tohle neplatí.

A jsou v podstatě 3 skupiny lidí:

1) Ti, kteří věří, že zmíněný vzorec platí pro všechna X. To jsou komunisté a socialisté.
2) Ti, kteří věří, že zmíněný vzorec platí pro některá X. To jsou v lepším případě minarchisté, v horším zmatení etatisté.
3) Ti, kteří věří, že zmíněný vzorec neplatí pro žádná X. To jsou anarchokapitalisté.

Já bych si dovolil lehce nesouhlasit, respektive doplnit Vaší myšlenku: Řekl bych, že největší část tvoří ti, kteří sice věří, že zmíněný vzorec platí pro všechna X, ale z nějakého (nám neznámého) důvodu se chovají tak, jako by to neplatilo.

A pak je tu ještě pátá kategorie a to je Hofman!

A kdo je vlastně ten Hofman?

To je nevlastní bratr, tedy vlastně dvojče Járy Cimrmana...

PS.

Tady je dokonce i jeho jediná dochovaná fotografie
https://www.youtube.com/watch?v=Hb9-8X9dY_k

To je takový pán, který se jmenuje Hofman.

To vim taky, ty debile! Já myslel jako kdo to je, co má za názory a tak...

Vyliž si prdel, debile!

Tedy příznivci státu, kteří chtějí věci pokud možno bez papíru.

Lebo si pletieš ankap s čiernym pasažierom. Neplatiť dane a napriek tomu využívať služby štátu je omnoho výhodnejšie než ankapácke nedostať službu za ktorú nezaplatíš.

Přemýšlím, kdy jsem naposledy využil nějakou státní službu.

Co třeba chodník před barákem...

Ten patří majiteli ulice, v tomto případě městu. Stejně tak by mohl mít soukromého vlastníka. Je fakt, že infrastruktura má asi nejblíže k používaným státním službám, nicméně je to spíše tím, že k ní neexistuje mnoho alternativ (teleporty ještě nemáme). Pokud bude existovat konkurence, tak ani tu infrastrukturu nebudu muset používat, nebo platit za užívání jen té. Pořád nevidím důvod platit něčí sociální dávky, protidrogovou policii, daňovou kobru, různé inspekce, památkáře a stavební úřady atd.

Pořád nevidím důvod platit něčí sociální dávky, protidrogovou policii, daňovou kobru, různé inspekce, památkáře a stavební úřady atd.
..................................................................
No jo ale lidi jo, jsou rádi když se kontroluje hygiena v restauracích,
když máte v obchodě záruku, tudle kontrolovali prodejcům uskladnění dělobuchů (zřejmě nesmějí navlnout)a musí mít český návod, kontroluje se technický stav vozidel, znečištování ovzduší a řek atd. atd.

Hlavně lidi s tím nemají starosti,
jen si jednou za 4 roky zvolí zástupce
a ti to za ně řeší a k řešení specifických problémů si pak pozvou odborníky (třeba na ty dělobuchy a vohnostroje)

velkej K: "chodnik neni statni ale patri mestu"

Neni to totez? dyt na urade sedej stejny krysy co v parlamente, peincipielne. berou stejne nasilne vybranej plat a delaj hovno. vyved me z omylu pokud se mylim

že zmíněný vzorec platí pro všechna X, ale z nějakého (nám neznámého) důvodu se chovají tak, jako by to neplatilo.
............................................................................

Ten neznámý důvod bude mít nejspíš něco společnýho s pudovým jednáním člověka,
člověk samozřejmě nejedná jako zvíře, díky většímu mozku se mu pudy transformují v pocity a pocity pak nevědomně ovládají jeho myšlení,
takže sexuální pud se mu vyvinul v instituci zvanou manželství a pud sebezáchovy se vyvinul v instituci zvanou stát...

Takže dneska místo aby jste skočil na jakoukoliv samici tak k tomu potřebujete lásku kterou pak promění ve slib věrnosti v dobrém i ve zlém,
máte kupu dětí a kupu starostí a do všeho vám ještě kecá vaše stará,
přesto se to lidem jeví vcelku výhodný...

Obdobně s tím státem,dává vám pocit jistoty před vnější ale i vnitřním nepřítelem, žít ve stádu je vcelku přirozené pudové jednání a pokud si ho vyšperkujete právy a zákony, máte prostě stát, zatímco ovce mají jen stádo bez práv a zákonů...

No ono to vlastnictví nákého území je také vcelku přirozený pud kdy si i zvířata vytyčují své teritorium, taková součást toho pudu sebezáchovy,
akoráte se to opět nějako pěkně vokecá právy, zákony a katastrálním úřadem apd.

A to, co mě dostalo
je, že ty to nikdy opravdu nepochopíš
a to, co mě děsí
je, že vždycky budu na pochybách
je to úžasná věc, že máme
je to úžasná věc, že my
je to úžasná věc, ten zvířecí
ten zvířecí instinkt

Ten zvířecí, zvířecí, zvářecí instinkt ve mně
je to ten zvířecí, zvířecí, zvířecí instinkt ve mně


https://www.youtube.com/watch?v=ky4CdN0x58A

Káčko, ten vzorec máte chybne.
1. v štátnom X nemáte zarátané mzdové náklady, v súkromnom X ich máte zarátané.
2. vzorec súkromníka je cena=X+ZISK

1. Jsou započítané v obou jako nedílná součást X.
2. A zisk klesá s rostoucí konkurencí.

2. ano, mám stejnou námitku. Je sice i pravdivé, že zisk je nedílnou součástí produkce, nicméně vezmeme-li jako příklad pražské bydlení, účetní zisk je v něm obrovský vysooko nad mezními náklady na produkci.

Takže bych tady netvrdil, že sooukromí sektor dokáže vždy dodat služby za nižší cenu a stát vždy za vyšší. Věřil bych tomu, že stát je schopný například dodat bydlení za nižší cenu, protože si cenu prostě vymyslí, řekněme jako mezní náklady produkce v jeho režii. To by v případě bytů mohla být cena výstavby domu + mzdy úředníků atd.

Pokud to tedy vezmu tak, že oddělím zisk od mezních nákladů na produkci, dostávám ale další náklad, který není započítaný ve státní správě. Zisk, jak víme, má především alokační úlohu pro kapitálové investice. Tj. pokud je někde zisk vysoko nad hranicí mezních nákladů, kapitál bude mít tendenci se přesouvat do tohoto odvětví.

Pokud si tedy stát řekne, že převezme bytovou výstavbu, tak aby takový čin měl smysl, musi nabízet bydlení hluboko pod cenou soukromého sektoru, který se strikně drží tržních reáliích. To bude mít za následek nadálený nedostatek bydlení leda se uměle omezí poptávka pořadníky, což bude mít za následek další implicitní náklady. Nehledě na ztráty soukromníků, kterým začne stát konkurovat a připraví je o další zisky. Samozřejmě nedozírný náklad bude špatná alokace kapitálu, protože cenový signal bude zničen dumpingovou cenou státního monopolu a bude signalizovat dostatek na trhu.

Pokud by se stát měl chovat tak, aby nikomu nevznikly žádné škody, musel by se chovat přesně jako soukromí developer na voolném trhu.

A ano, samozřejmě vím, že bytová výstavba v Praze je zabržděna povolovacíh řízením na min 5.5 roku.

Takže stát by vlastně do výstavby neměl zasahovat, aby tržní ceny bydlení nebyly vysoké.

Ano, pochopitelně.

Sem z toho celej tulpachovej, ve škole jsem brali X dohromady s Y
a tady jsou jen samá X,
takže nevím jak a co mám počítat, to jsou náký Akta X ?
Navíc čím víc na to koukám, tím víc začínám mít voči do X....

Error 404 brain not found

> Buď X potřebujeme tolik, že jsme ochotni zaplatit dobrovolně více, než jaké jsou náklady onoho X; nebo nepotřebujeme, což znamená, že zdroje, které jsme ochotni na X obětovat, náklady nepokryjí.
To nie je vo všeobecnosti pravda. X môže byť napríklad základný výskum, ochrana životného prostredia alebo vývoj liekov/softvéru. V prípade existencie externalít je možné, že každý jeden človek by na tom bol lepšie, ak by X existovalo, a pokojne by aj bol ochotný na to vynaložiť prostriedky Y, ale každému človeku samostatne sa viac oplatí ušetriť Y dúfajúc že ostatní zaistia X a profitovať z jeho existencie.
V niektorých prípadoch je tento problém riešiteľný privatizáciou, aj keď napr. v prípade duševného vlastníctva/patentov to anarchokapitalisti odmietajú.
Iné veci sa ale privatizovať nedajú - či už atmosféra, alebo vedecké poznatky. V takom prípade potrebujete nejakú centrálnu autoritu na vyriešenie koordinačného problému - t.j. štát.

Koordinovat se lze i decentralizovaně.

Ale bude to vyžadovat neúměrně více úsilí od většího množství lidí, kteří musejí mít motivaci, chuť a čas se toho účastnit. A nebude to nikdy tak efektivní, protože se budou hádat o tom, čí slovo má větší váhu. A stejně nebudou nikdy s výsledkem spokojeni všichni, takže jeden ze základních problémů, co se snažíte ankapem řešit, vlastně nevyřešíte.

Naopak. Spousta lidí není spokojena s jedním centrem, resp. s jedním způsobem řízení. A řešit, čí slovo má větší váhu, je chybný předpoklad - ne každá organizace musí fungovat mocensky.

Když nejsou spokojení s jedním způsobem řízení, tak ho chcete nahradit jiným způsobem řízení? Nějak nevím, co tím chcete naznačit, že vyřešíte.
A řešit, čí slovo bude to rozhodující, musíte vždy tak jako tak. Pokud teda chcete vůbec o něčem ve finále rozhodnout.

> ne každá organizace musí fungovat mocensky
V ankapu to funguje tak, že rozhoduje ten, kdo má nejvíc peněz. To je optimální?

Nechápete pointu anarchie. V anarchii není daný nějaký způsob řízení.

O čem v ankapu rozhoduje ten, kdo má nejvíce peněz? Vy jste se upnul na to, že někdo/něco řídí ty ostatní, a v tomto rámci přemýšlíte. Jenže anarchie je mimo tento rámec. Ani ten nejbohatší člověk za mě nerozhodne, co si dám k večeři.

Vy si asi prostě nedokážete připustit, že kolektivní rozhodnutí někdy prostě je potřeba, a že často to bude znamenat, že bude muset být za někoho rozhodnuto něco, s čím třeba on nesouhlasí. A jestli v takovém případě to rozhodnutí za něho provedl stát, nebo decentralizovaně lidé v jeho okolí, je celkem irelevantní.

Jenže v anarchii za sebe nechávám rozhodovat na základě svého rozhodnutí nechat za sebe rozhodovat. Kteréžto rozhodnutí navíc mohu kdykoliv odvolat. Přeberte si to jak chcete.

My si nerozumíme. Já tady mluvím o situacích, kdy je rozhodnutí potřeba udělat nehledě na to, jestli vy s tím (s tím, že se bude rozhodovat něco, co na vás bude mít nějaký dopad) souhlasíte, nebo ne. Když začne hořet půlka města, nikdo se vás nebude ptát na to, jestli zrovna váš dům mají také uhasit (musejí, protože tím zamezí dalšímu šíření požáru na domy jiných vlastníků).

Tak samozřejmě můžete svévolně rozhodovat o cizím majetku nebo o jiných lidech, ale nedivte se potom, když Vám to dotyční omlátí o hlavu a budou se dožadovat nápravy škod, které jste jim rozhodnutím způsobil. U toho požáru je to málo představitelné (podobně např. v případě zcizení člunu pro záchranu tonoucího), ale existují i jiné případy, kde si to představit lze, včetně reality, ve které momentálně fungujeme.

Vše nasvědčovalo tomu, že Urza je Hofman. Ale nyní si myslím, že je to jinak. Nejsi náhodou Hofman ty?

https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/dulezitost-stredoveku-v-evropskem-ekonomickem-zazraku.html

1. Urza zase líčí stát, jako by se jednalo o soukromou společnost, které jen indoktrinovaní lidé dovolují používat násilí. Tak to ale není. Nejde přece o rozdíl mezi "stát dělá" a "korporace dělá", ale o rozdíl mezi společenským a soukromým vlastnictvím. A lidé můžou preferovat, aby něco bylo ve společenském vlastnictví: přírodní parky, kulturní památky, genofond, ledovce, poskytování spravedlnosti a bezpečnosti, obecní infrastruktura…
2. Jak napsal jM, je zde problém černého pasažérství na pozitivních externalitách; stát jej může odstranit.
3. Je zde otázka legitimity společenského uspořádání. Dnešní společnosti zdá se "jedou" na Rawlse, jehož koncepce legitimity přerozdělování připouští, resp. spíš nařizuje.

DODATEK DODATEK DODATEK
4. Urzova argumentace "proč by něco měl poskytovat stát, když si to můžou poskytovat lidé sami" je sice přesvědčivá – na povrchu – ale opomíjí to, že SAMI LIDÉ se můžou rozhodnout pro určité účely utvořit stát: dát něco do společenského vlastnictví…