Diskuse v Polis: Týden hrdosti LGBT – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

1. Homosexualita byla duševní nemocí do roku 1992, kdy byla "zrušena". A to zcela zjevně kvůli tlaku ze strany gayů, kteří se zorganizovali, zformulovali požadavky, bylo jich hodně, měli peníze a byli známí, a tak dosáhli svého.
2. Homosexualita je dokonalá duševní nemoc. Jediný důvod, proč to už není duševní nemoc, je že gayové toho už měli dost, zorganizovali se, vyvinuli odpor a měli dost moci.
3. LGBT scéna je podivně přátelská k psychiatrům. Nevím, kolik z těch lidí si uvědomuje, že všechny požadavky, za které pochodují, by byly nesplnitelné, kdyby homosexualita zůstala duševní nemocí.
4. Psychiatři se nikdy gayům neomluvili.
5. Ještě dva zdroje: http://www.szasz.com/varnell.htm, http://www.szasz.com/freeman32.html

Může se k tomu stočit řeč, např. když někdo bude tvrdit, že homosexualita přece není nemoc, nebo naopak je. Toho Mařáka se na to i můžete přímo zeptat: když třeba bude tvrdit, že být gay je přece normální, můžete se zeptat jak to, že psychiatři měli 100 let jiný názor a proč si myslí, že názor změnili.
Obecně: Když kterákoliv ze stran bude používat psychiatrii (buď současnou nebo minulou) k podpoře své pozice, můžete to takto zpochybnit. Protože nakonec jde o přirozená práva a ne o názor nějakého psychiatra.

A co levičáctví, je to duševní nemoc?

Tak Mises to někde napsal…
Ale levičáctví nemůže být duševní nemoc, protože to je parametr SKUPINY; a psychiatři útočí na osamocené jedince, ne na členy organizované skupiny.
Jinak: Duševní nemoc je nemorální a nenormální chování. Musí být splněny obě podmínky. A podmínku nenormálnosti nemůže parametr establišované subkultury z definice splňovat.

Tak zrovna o tomhle se na té diskusi bavit moc nechci; homosexualita mi sice jako nemoc nepřipadá, ale zejména proto, že homosexuálové ji tak nevnímají, kdyby vnímali a chtěli se léčit, jako nemoc bych to asi bral, což je samo o sobě nedostatečné, nezargumentované a těžko obhajitelné, když vlastně ani sám nevím, co a proč považuji za nemoc.
Na jednu stranu mi připadá pitomé říci člověku, který je gay a je s tím naprosto spokojen, že je nemocný; na druhou stranu kdyby to vnímali jako nemoc a šíleně moc se toho chtěli zbavit, říkali, že kvůli tomu trpí, asi by mi bylo blbé jim říci, že nemocní nejsou.... a teď nemyslím blbé vůči nim, ale zejména před sebou samým, protože se tak nějak necítím povolán rozhodovat, kdo je nemocný a kdo ne, zejména když k tomu nemám úplně oporu v definicích, ale spíše to tak vnímám pocitově.

1. Napsal jsem "kdyby na to přišla řeč" (a předpokládám, že přijde), ne že se Vy o tom máte chtít bavit. Prostě když jedna ze stran se bude odvolávat na psychiatrii, tak můžete něco říct o mocenské podstatě věci: homosexualita byla "zrušena", protože gayové získali moc, a byla nemocí dokud gayové moc neměli, čili psychiatři si mohli dovolit je psychiatrizovat a násilně léčit.
Budete hájit přirozená práva; nevidím ale důvod, proč, když na to přijde řeč, i nedat ránu psychiatrii.

2. Nemoc je orgánová dysfunkce. Když špatně funguje stroj, říkáme tomu "porucha"; když se jedná o organismus, tj. biologický stroj, říkáme tomu "nemoc".
Homosexualita je duševní nemoc, protože to je nežádoucí chování (nebo alespoň to je ten důvod, proč duševní nemocí byla). Není tedy skutečnou nemocí, protože duševní nemoc je metaforický výraz pro nežádoucí chování.
Kdyby byla homosexualita definována ne jako erotická preference stejného pohlaví, ale jako neschopnost pohlavního styku s opačným pohlavím, pak by to byla skutečná/tělesná nemoc, protože by se jednalo o druh impotence.
Preference stejného pohlaví sama o sobě nemůže být skutečně chorobná, protože se to netýká orgánů, ale osoby; může být chorobná pouze metaforicky: chce se tím říct, že je to nežádoucí JAKO nemoc.

1/ Nepřipadá mi to dostatečně podstatné; fakt už nevím, jak Vám mám říci, že ačkoliv Vám rád dám prostor, je to Vaše téma, ne moje (respektive mého se nějak dotýká, proto Vám také dávám prostor, ale nevím o něm dost, abych se do něj pouštěl v podobné diskusi).

2/ Chápu, co je dle Vás nemoc, nicméně to celé závisí jen na definici, kterou si můžeme vymyslet libovolnou. Já osobně zatím nenašel žádnou, která by mi přišla vyhovující. Ano, kdybych tomu dal hodně času, nejspíše bych ji našel, nicméně ten čas využiji lépe.

1. Prostě je podle mě důležité zdůraznit tu mocenskou podstatu věci. Byla to rada. Když se ale v této oblasti necítíte silný v kramflecích, tak to chápu. Nicméně ta mocenská podstata věci není nic nepochopitelného a málo se o tom mluví.

2. Tohle opakujete často a podle mě se v tom pletete. Jste schopen diskuze o tom?

3. Video bude v sobotu? A použil někdo argument "je to duševní nemoc/je to normální"? Jsem si jistý, že ano…

1/ Ano, já vím, podle Vás; podle mě ne.

2/ Schopen ano; ale přesně v tom, na co reagujete, jsem psal, že ten čas dokážu strávit produktivněji. Co na tom není jasné?

3/ Myslím, že v sobotu ne (udělám zase sestřih); celé je ale na streamu Polis. Ten argument si nepamatuji, ale možná zazněl, já po něm nešel.

4/ Můžete mi pořád přestat říkat, kdykoliv jdu někam diskutovat, co mám říkat o psychiatrii, co jsou podle Vás nemoci a jak mám tu diskusi vést k obrazu Vašemu? Už jsem Vám mnohokrát vysvětlil, že o to nemám zájem; ne že bych s Vámi úplně nesouhlasil (obsahově), ale priority vnímám jinak. Já Vám také nemluvím do toho, co všechno o například školství, které považuji za podstatné já, máte zmiňovat ve svých textech o psychiatrii.

2. No, jestli má smysl teď o tom s Vámi diskutovat?
4. Dobře (když tedy pominu, že jsem Vám nikdy předtím neradil, co máte v diskuzi říkat).

2/ Nemá, protože na to nemám čas; možná někdy pokud se uvidíme osobně, budu ochoten, ale fakt definice nemoci je pro mě ztrátou času. Momentálně se mi nejlepší zdá ta, která nemoc popisuje jako nepůvodní stav, který člověku vadí, ale sám vím, že je to rozhodně není správná definice, dokážu tam najít dost příkladů, které jsou na prd. Ale nechci trávit čas bádáním tímto směrem.

2. Mám spíš na mysli, co přesně znamená to Vaše "nejsou špatné definice", "každý si může nadefinovat, co chce". Tohle bych si chtěl vyjasnit. O nemoci se nemusí nutně jednat.

OK, to už mi dává lepší smysl.
Definice jsou praktické a nepraktické.
Ale když si něco nějak definujete, oznámíte to, konzistentně to pak používáte, není to nic proti ničemu.
Samozřejmě to může být definice nepraktická; a také je dost dementní to nikomu neoznámit a jít lidi dle svých (nevyřčených) definic opravovat. Není ale žádný problém zvolit si takovou definic, jaká mi vyhovuje.

Příklad:
Slovo "agrese" používám v debatách o společnosti toliko pro porušení vlastnických práv; samozřejmě existuje i "slovní agrese" a podobně (a nemám nic proti tomu, když to někdo jiný zas používá jinak), ale já používám slovo "agrese" takto, dělám to konzistentně a stále, nevidím v tom tedy problém.
Samozřejmě by bylo hloupé někomu nic o té definici neříci a jít mu vysvětlovat, že slovní agrese není agrese.
Též by bylo hloupé předpokládat, že ten, kdo se mnou mluví, užívá slovo "agrese" pro totéž. Ale není nic proti ničemu si agresi definovat tak, jak se mi hodí (samozřejmě pokud ji nepoužívám jednou tak a podruhé jinak a nevytvářím tím argumentační klamy).

Souhlas.
S tou "slovní agresí" to je asi obecný význam, ne přenesený (je obecná agrese, která se pak specifikuje), ale to je jedno. Szasz dokonce napsal, že je věc konvence, který význam považovat za doslovný a který za přenesený ("honey": 1. med 2. oslovení "drahý", "lásko") S tím třeba nesouhlasím, ale to je také jedno.

Bavme se o tomto: Máme pojmy "stoly" (S) a "židle" (Ž). Někdo přijde a řekne, že obě entity jsou stejné, protože obě patří do množiny N, "nábytek".
Já řeknu: Vytvořením nadmnožiny se rozdíl mezi S a Ž, který PŘIROZENĚ rozeznáváme (prostě dokážeme vždy říct, co je stůl a co židle) neruší.
A teď: Znamená snad to Vaše "každý si může nadefinovat, co chce" to, že je možné nadefinovat tím trikem s nadmnožinou, že mezi S a Ž žádný rozdíl není? A to skutečně ve smyslu: Co platí pro S, platí i pro Ž?

Každý si může cokoliv nadefinovat, jak chce, ale "trik" s nadmnožinou je blbost.
Samozřejmě je OK spojit Ž a S do N, ale to neznamená, že N bude mít všechny vlastnosti Ž nebo S a už vůbec to neznamená, že S = Ž.
Může být ale žádoucí na to někdy hledět jako na N, protože některé vlastnosti S a Ž skutečně společné mají (a ty vlastnosti pak má i N).
Samotný fakt, že něco je ve stejné množině, neznamená, že je to totožné; všichni lidé patři do množiny "lidé", což ale neznamená, že jsou stejní.

To jsem samozřejmě čekal. Jde o to, že se zdá, že přesně tuhle blbost Vy děláte (nikdy jste se jasně nevyjádřil, právě proto to chci probrat).

Máte množiny "orgánové dysfunkce" (OD) a "nežádoucí chování" (NCH). Někdo přijde a řekne, že obě kategorie patří do nadmnožiny "nežádoucí jevy související s člověkem". A psychiatři skutečně tímto trikem s nadmnožinou trvají na tom, že mezi těmi množinami OD a NCH, které lidé tisíce let přirozeně rozeznávali (a které přestávají rozeznávat, kvůli psychiatrické propagandě) NENÍ PROTO ŽÁDNÝ ROZDÍL. Skutečně to, co platí pro OD platí i pro NCH.

A teď se bavíme o nemocech a Vy řeknete "každý si může nadefinovat, co chce", přesně Chápu, co je dle Vás nemoc, nicméně to celé závisí jen na definici, kterou si můžeme vymyslet libovolnou.
Jaký smysl v tomto kontextu tato Vaše věta má?
Dovolím si řešení, že prostě ignorujete existenci kategorií, řekněme "přirozených kategorií" v tom smyslu, že je přirozeně rozpoznáváme. A ty kategorie, kategorické rozdíly jsou nepřekročitelné. Čili není to tak, že si každý může nadefinovat, co chce: kategorie musí respektovat, jinak je to špatná definice.

Zkrátím to: Ta podstata je v tom, že nemůžete nadefinovat, že mezi dvěma věcmi/kategoriemi není rozdíl. Můžete sice tvrdit, že "jsou stejné protože jsou tak nadefinované, a každý si může nadefinovat, co chce"… Ale vidíte, že to je blbost. Existují kategoriální rozdíly, které nepodléhají definicím, a definice je musí respektovat.

A ještě jinými slovy: Svět nezačíná definicemi a není jimi tvořen. PROTO můžou být špatné.

Sorryjako, ale to, že na mé tvrzení aplikujete chybnou logiku, z něj nedělá tvrzení nepravdivé.
I kdybych OD a NCH označil souhrně za NEMOC (a znovu říkám, nechci se o tom bavit, protože definici nemoci nemám vymyšlenou), tak rozhodně ani náhodou neříkám, že mezi nimi není rozdíl.
Zápal plic totiž za nemoc rozhodně označuji a chripku také; přesto by mě nikdy nenapadlo tvrdit, že mezi tím není rozdíl; a nikdo rozumný by to tak neinterpretoval.
Kdybych za nemoc označil zápal plic a depresi, Vy hned startujete s tím, že tvrdím, že mezi nimi není rozdíl; NE, NETVRDÍM. Jen prostě všude vidíte své téma a máte potřebu ho pořád vytahovat a podstrkovat něco těm, kdo mluvili úplně o něčem jiném.

1) Zápal plic totiž za nemoc rozhodně označuji a chripku také; přesto by mě nikdy nenapadlo tvrdit, že mezi tím není rozdíl; a nikdo rozumný by to tak neinterpretoval.

- Však taky neříkám, že žrát psychiatrický "nadmnožinový trik" je rozumné… Každopádně tohle je druhový, ne kategoriální rozdíl.

2. Bavme se ale o tomto: Nehovořím o definici nemoci; chci diskutovat o limitech Vašeho "nejsou špatné definice".
Jde o to, že když použijete Vaše "nejsou špatné definice" zrovna v souvislosti s nemocí, tak to je pochybné. Definice jako taková, tj. přiřadit výrazu význam, nemůže být špatná. Mám ale na mysli něco širšího, řekněme "akt definování". A v tomto už může dojít k chybě (či "chybě"), ignorováním (či "ignorováním") kategoriálních rozdílů.
Definice choroby z "Očima Cyrila Höschla": choroba je to narušení stavu jedince, kdy dochází k poruše jeho fungování a přizpůsobení nárokům okolního světa. Je to stav narušeného zdraví, ztráty kontroly (mohoucnosti, -moc-) a vyrovnanosti (-ease-), přítomnost bolesti (-bol-) a něčeho špatného (-mal-): česky nemoc, anglicky disease, rusky bolezň, francouzsky maladie.
zde: http://www.hoschl.cz/?text=2349&lang=cz
To je přece "trik s nadmnožinou" par exellence!

Čili tyto otázky:
1/ Existence toho "triku s nadmnožinou" v psychiatrii jste si před touto diskuzí byl vědom?
2/ Změnil byste něco na tom "nejsou špatné definice" ve smyslu "nesmí ale překračovat kategoriální rozdíly"? (Vím, že to "překročení kategorií" nemusí být chápáno jako špatné definování, ale třeba jako demagogie, ovšem mi se to skutečně jeví nejspíš jako špatné definování a vidíte, že Höschl překročil kategorii v té definici, neboť to "platí pro to stejná pravidla" je v tom implicitně obsaženo.)
3/ Pokud to překročení kategorií podle Vás není špatná definice, tak co to podle Vás je?

Řekl jsem, že nechci řešit definici nemoci, protože mám lepší věci na práci; navnadil jste mě na obecný rozhovor definicích s tím, že nemusíme řešit nemoc.
Proběhlo pár příspěvků a už tu zas máme nemoc, psychiatrii, Hoschla. Ale já tím nechci trávit čas, chápete??
Vyjádřím se tedy jen k tomu, co se týká definic:
Stále trvám na tom, že není špatná definice; existuje ale samozřemě chybná práce s definicemi (jednu z nich popisujete). Žádná definice však není sama o sobě špatná. Definovat si židle a stoly jako nábytek je v pořádku. Není v pořádku prohlásit, že nábytek má všechny vlastnosti židlí, případně že židle mají všechny vlastnosti stolů.

Předně ani jedna z otázek nebyla na definici nemoci.

Nebavme se o definování – protože přiřadit význam výrazu nemůže být špatně – ale o AKTECH DEFINOVÁNÍ. Akty definování se liší od definování tím, že jsou to řečové akty, které vždy probíhají v nějakém kontextu. A nebavme se o množinách (které můžou být libovolné), ale o KATEGORIÍCH, o základních pojmových jednotkách, kterými uchopujeme svět.

1) Stále trvám na tom, že není špatná definice; existuje ale samozřemě chybná práce s definicemi (jednu z nich popisujete).

- Tím zřejmě myslíte ten příklad se stoly a židlemi. Ten Höschlův příklad se ale přece od toho nijak neliší. Nebo podle Vás liší?

Kolikrát ještě budu muset napsat, že prostě nechci diskutovat o Hoschlovi?
Ano, pište o něm, je to Vaše téma, je to skvělé téma, ale já chci svůj čas věnovat něčemu jinému.

A fakt to nemyslím ironicky; líbí se mi, když sem na to téma dáváte články, ač je mnozí kritizují, já jsem rád, že tu jsou.
Ale nechci tomu teď věnovat čas, mám ho málo a není to pro mě prioritou (ale z toho, co mi čtenáři píší, vím, že Vás mnozí čtou rádi, což je dobře).
Možná to může vypadat divně, že všem odpovídám a kolikrát i na nadávky, zatímco Vám ne, ale není to osobní; odpovídám na témata, která jsou pro mě buď zásadní (psychiatrii vnímám jako téma okrajové, ačkoliv se svobodou souvisí, ale myslím, že tu máme palčivější problémy, přičemž toto posouzení je čistě subjektivní a nijak Vás o tom nepřesvědčuji), nebo na taková témata, kde tu odpověď znám hned a dokáži ji ze sebe vysypat.
Diskutovat o Hoschlově příkladu nechci z důvodu, že (jak jsem psal výše) to nepovažuji za tak zásadní (což by ještě samo o sobě nebyl důvod), ale ještě navíc proto, že nemám úplně jasno v postoji k duševním nemocem a nemocem obecně, přičemž utvářet si na toto názor by bylo příliš náročné a já potřebuji dělat jiné věci; každopádně si můžete být jist, že až se do toho dám, vezmu Vaše texty v úvahu.

1) psychiatrii vnímám jako téma okrajové, ačkoliv se svobodou souvisí, ale myslím, že tu máme palčivější problémy, přičemž toto posouzení je čistě subjektivní a nijak Vás o tom nepřesvědčuji

- Tisíce, nebo desetitisíce lidí V TUTO CHVÍLI vězněných či jinak donucovaných státem pod stupidní záminkou porušující vládu zákona, a Vy "myslím, že máme palčivější problémy"?

2. Ale jde o to, že začínáte pézetovat: Položím Vám jednoduchou otázku, a Vy, místo abyste odpověděl, dlouze opakovaně vysvětlujete, proč mi odpovědět nemůžete. Přitom se už k něčemu dostáváme, a to je ten rozdíl mezi definicí a aktem definování. Vy si totiž značně zjednodušujete svět, když se spokojujete se závěrem, že definice (tvrzení neobsahující vyplývání) nemůže být špatně, často to opakujete a ignorujete, že v reálném světě probíhají řečové akty, kdy se sděluje definive, "akty definování", které se nerovnají definicím, tj. např. matematickým definicím, kdy se výrazu (rostoucí funkce, mocnitel) přiřadí matematický konstrukt.
Mohl byste tentokrát laskavě odpovědět na jednoduchou otázku; bude stačit klidně ano/ne (a nechci po Vás definici nemoci).

Otázka: To si vážně myslíte, že ten H…, pardon: výrok "toho, jehož jméno se nesmí vyslovit" (Tento: choroba je narušení stavu jedince, kdy dochází k poruše jeho fungování a přizpůsobení nárokům okolního světa. Je to stav narušeného zdraví, ztráty kontroly (mohoucnosti, -moc-) a vyrovnanosti (-ease-), přítomnost bolesti (-bol-) a něčeho špatného (-mal-): česky nemoc, anglicky disease, rusky bolezň, francouzsky maladie.
; to si vážně myslíte, že ON tím sděluje "výraz 'choroba' používám pro entity splňující toto kritérium (buď pro všechny nebo pro některé) a nic jiného to neznamená"?
A neříkejte, že odpověď nedokážete vysypat.

Ještě jinak, protože se začínám obávat dalších vytáček: Definice je konvence, neobsahuje vyplývání. To si vážně myslíte, že obsahem toho JEHO výroku je "naše konvence je takováto", a nic jiného?

1/ Ano.
2/ Ne; já Vám nevysvětluji, proč odpovědět nemohu, já Vám oznamuji, že Hoschlovi nechci věnovat čas (když jste se tvářil, že se budeme bavit o definicích, což je téma, které mě zajímá, kývl jsem a šlo to, protože jste předtím řekl, že můžeme mluvit obecně a nemusíme řešit nemoci; a za dva příspěvky už tam byl zase Hoschl).

2. To téma Vás zajímá poněkud zvláštně, když je vyčerpáno závěrem "definice nemůžou být špatně"…
Zkusím to naposledy: Můžete odpovědět na tuto otázku: to si vážně myslíte, že Höschl tou definicí sděluje "výraz 'choroba' používám pro entity splňující toto kritérium (buď pro všechny nebo pro některé) a nic jiného to neznamená"?
Nemusíte Höschlovi věnovat žádný čas; prostě napište, co si myslíte. Přece si něco myslíte, nebo ne?

Tím "závěrem" je to vyčerpáno jen proto, že jste mě zas znechutil Hoschlem a nemocemi; řekl jsem, že se o tom nechci bavit, o definicích jsem chtěl, tak jste řekl, že o nich můžeme mluvit obecně bez nemocí, po dvou příspěvcích jste na mě zase vytáhl Hoschla, který mě nezajímá.
Nevím, jak mám odpovědět na tu otázku, neboť vůbec netuším, o jakém výroku se bavíme, netuším, co Hoschl říká (četl jsem to jen ve Vašich textech a doslovně si z toho nepamatuji žádné konkrétní výroky) a nechci věnovat čas tomu, abych to zjišťoval a přemýšlel nad tím.

A co si myslím? Přibližně toto:
1/ To téma je složité a Vy ho máte nastudované; já ne, spoustu věcí tam nemám rozmyšlenou.
2/ Vy mě chcete přesvědčit, abych zaujal stejný postoj jako Vy; já však nemám dost informací ani na to, abych s Vámi mohl na dané téma kriticky diskutovat a rozumně oponovat.
3/ Dokud si to pořádně nepromyslím, není způsob, jak mě přesvědčit; nepřijmu Váš postoj jen proto, že nemám tu věc dostatečně dobře promyšlenou na to, abych dokázal formulovat validní protiargumenty (a v diskusi pak ověřit, jak jsme vlastně na tom).
4/ Váš neustálý nátlak je únavný; a v zásadě jím způsobujete pravý opak než dosažení svého cíle. Kdybyste trochu četl, co píši a respektoval to, byli bychom velmi pravděpodobně DALEKO dál. Že pro mě to téma není prioritou, neznamená, že se mu nechci vůbec věnovat, ale nechci mu věnovat tolik. Váš způsob komunikace způsobuje, že mám na výběr, zda se tomu věnovat hodně, nebo vůbec; a v tom případě volím vůbec.
Děláte spoustu chyb; sám jsem se s ankapem dělal taky.... a budete je dělat tak dlouho, dokud Vám nedojde, že jste to Vy, kdo po mně něco chcete, proto se musíte maximálně snažit přizpůsobit se mi formou komunikace; já Vám to velmi ulehčuji (což většina lidí neudělá, ti se na Vás prostě vykašlou) tím, že velmi explicitně a jasně píši, co chci a nechci. Vy to už měsíce ignorujete a pořád do mě něco hustíte, čímž způsobujete, že mé subjektivní náklady spojené se studiem tohoto problému neustále více a více převyšují benefity, které předpokládám, že s něj mohou plynou. Když to řeknu úplně jednoduše: To téma považuji za zajímavé (ač okrajové a méně podstatné než mnoho jiných), měl jsem chuť se do něj pomalu dostávat, ale Vaše neustálé mentorování, jak o něm mám mluvit v diskusích (Máte slovo, Polis, ....) a další věci, je tak otravné, že v jeho důsledku můj zájem opadá.

Nemůžu s tímto souhlasit. A NEBEZPEČNĚ mi to připomíná Vaše diskuze s Pézetem, kdy mu řeknete "Odpovězte prosím na tuto otázku" a on to nikdy neudělá.
Když to shrnu: 1. Vezmu definici, třeba tuhle Logaritmická funkce je matematická funkce, která je inverzní k exponenciální funkci.
2. Vezmu další pasáž, kde se něco definuje, a ptám se Vás "Podle Vás jsou tato tvrzení stejnorodá? Jedná se v obou případech o definici ve smyslu konvenčního přiřazení?
3. Vy: Nebudu se tím zabývat, protože druhé tvrzení je od Höschla…

Co se dá dělat, diskuze skončila.

A jak si to jako představujete?
Že když se mě ptáte na něco, k čemu nemám dost informací a nevím o tom dost na to, abych mohl odpovědět (což tu opakovaně deklaruji), tak jsem jako povinen si to jít nastudovat?
A jestli Vám to něco NEBEZPEČNĚ připomíná, tak se zkuste zamyslet nad rozdílem mezi situací, kdy něco napíši, někdo jiný rozpoutá diskusi (které se oba účastníme), načež dotyčný (který to celé sám začal) odmítne odpovídat na otázky, a mezi jinou situací, kdy se mi pořád snažíte vnutit diskusi o něčem, o čem diskutovat nechci (a opakovaně to deklaruji), takže logicky neodpovídám na otázky.
Jako bonus můžete zkusit zpracovat také to, že má nechuť k diskusi na toto téma je způsobena tou Vaší neuvěřitelnou vlezlostí, kdy mi opakovaně poté, co jsem byl pozván do nějaké diskuse, cpete, jakým způsobem tam mám začít mluvit o psychiatrii, o které mluvit nechci!! A už když jsme se bavili o Máte slovo, tak jsem Vám říkal, že o tom prostě mluvit nechci, což absolutně odmítáte respektovat a pořád mi to cpete, čímž to celé znechucujete. Je docela dobře možné, že kdybyste se nechoval tak únavně, třeba bych to v těch diskusích zmiňoval touhle dobou už i samovolně. Nad tím se můžete buď zamyslet, nebo to celé shrnout dalším "nemůžu s tímto souhlasit".

To je furt to samé:
1. Tvrzení: Logaritmická funkce je matematická funkce, která je inverzní k exponenciální funkci.
2. Tvrzení: choroba je narušení stavu jedince, kdy dochází k poruše jeho fungování a přizpůsobení nárokům okolního světa
3. Otázka: Jsou podle Vás tato tvrzení stejnorodé entity, konvenční přiřazení, definice?
4. Odpověď: Nebudu se o tom bavit, protože Höschl, musel bych si to nastudovat, definice nemoci…

Když se o tom nechce bavit, co se dá dělat. Hlavně, že jsem se Vás nejdřív zeptal, zda teď můžeme probrat Vaši tezi, že nejsou špatné definice.

O tom, zda nejsou špatné definice, se můžeme bavit.
Ale ne když se mě ptáte na otázky, kvůli kterým bych si musel nastudovat něco, co studovat nechci.
Já netuším, jak definovat chorobu; ergo nejsem schopen odpovědět na tu otázku.
Obojí jsou to nějaké definice, ale netuším, zda jsou "stejnorodé", protože ani nevím, co by to mělo znamenat.

Wut?! Jste snad chorej? Situaci mate spravne, to jo, akorat se Vam nejak dopletly osoby a obsazeni.

Pamatuju si to takhle. Nedávno ta diskuze, zda je pomluva agrese. A pak jedna starší diskuze o nemožnosti centrálního plánování, to bylo taky velké.

Takze vzal jsem tu minulou diskuzi jen tak letem svetem, takze sice jen orientacne, ale zase pocitano velmi benevolentne ve prospech Urzy, a vida:
Ja jsem na svych 29 otazek dostal 9 odpovedi, zatimco Urzovi jsem z jeho 33 otazek odpovedel na 28.

Bud teda mate vnimani fakt brutalne pokrivene, nebo jste musel sledovat neco jineho.

(Jinak jsem tise zasnul nad svou svatou trpelivosti - cta ta podruhe v kuse, kurvoval jsem trojnasone.)

LOL! Též by bylo hloupé předpokládat, že ten, kdo se mnou mluví, užívá slovo "agrese" pro totéž.
A jeste lepsi je forsirovat to není nic proti ničemu si agresi definovat tak, jak se mi hodí.

Vysvetlovat Vam, ze nominalni redefinice notoriety (a ausgerechnet do kontra definici obecne) je kravina (resp. prasarna) non plus ultra, smysl asi nema - ostatne vetsina damagogickych ideologu tohle kriveni reality uziva zcela umyslne uz od dob Rudeho prava.
Nu coz, holt pak rosumna domluva muze nekdy kapku skripat. Coz je evidentne ucelem cviceni.

Tedy takhle jsem to myslel. Diskuze už samozřejmě skončila.
Připojuju se k přání, aby info o akcích bylo dřív (pokud tedy smyslem infa má být i mít možnost o akci předem podiskutovat).

Smyslem infa většinou je, aby došli lidé.

Vůbec nechapu, proc by homosexualita mela byt "nezadouci chovani".
Proc ?

V prvé řadě protože lidé nechtějí mít syna gaye o dceru lesbu.

Lidi, nebo ty? Kteri lidi?
Ja mam holku 7 let, kluka 4 roky. A je mi zcela volne, jestli kluk bude teplej a holka lesba a nebo cokoliv jineho. Zcela. Uplne naprosto jedno.

Věřte tomu, že v nedávné minulosti to lidem jedno nebylo. Po tom roce 1992 došlo určitě k pozvolné změně; a ano, dneska je to jinak. Dnes ale už být gay neznamená být duševně nemocný.
Já nevím, kolika dnešním rodičům by to vadilo. Tak jako tak to už nemůžou řešit psychiatricky. Je ale možné, že jste výjimka. Já si taky myslím, že úplně všichni lidé s diagnózou schizofrenie a bipolární poruchy nejsou nemocní, ale většina lidí si to nemyslí. No, a před 30 lety to úplně stejně bylo s homosexualitou: já bych si tehdy myslel, že úplně všichni homosexuálové nejsou nemocní (protože mít nějaké erotické preference není to, co nemoci jsou), ale většina lidí si to tehdy nemyslela.

Nevim, jestli Szaszian uplne trefil smysl tvyho dotazu.
Fskutecnosti je to proto, ze ses takovej... pomalejsi. To toho pak clovek nechape spoustu - vcetne toho, proc nechape.

Zkuste, prosím, hlásit svou účast na diskusích v Polis s větším předstihem, zrovna tohle bych rád viděl, ale už se nestihnu utrhnout.

To bych asi mohl.... dobrá připomínka.

Bude nějaký přímý přenos? Pokud ano kde?

Aha tak si odpovím sám :-)
Adresa streamu bude zveřejněna zde: https://www.facebook.com/events/1870571419858852/

"Akce je veřejně přístupná, bez registrace a bude vysílaná živě. Stream bude publikován před začátkem v této události a bude možné si jej pustit i ze záznamu."

Kdy bude prosím ke zhlédnutí záznam, pro nás, kterým vlastní diskuse unikla?

Tak to bude legrace, podařilo se vám vytvořit krásné panoptikum. Jinak mimochodem, jak už zde někdo napsal, homosexualita je duševní nemoc a jedinou efektivní léčbou je heterosexuální pohlavní styk.

S ohledem na to, co všechno kolem té diskuse zaznívá, nejsem schopen rozlišit, zda se jedná o legraci, nebo je to míněno vážně....
Sakra.... ještě před měsícem bych si byl jist, že jde o vtip.

Spravne! poradnou devku prodejku na ne. A ne si furt na neco hrat jak maly deti, vsechno je dnes "jakoby". A jestli jsou hrdi na sukani do fekalu, tak jsou jiste dusevne(a zakonite pozdeji i telesne)nemocni

Tipnu si, že poslat jejich právníka do prdele by nemělo žádný pozitivní účinek.

Pozitivní nikoliv; maximálně žádný.

Extrémní socialistka Feryna, která by chtěla hromadně okrádat a ohrožovat lidi, nepřijde, protože by ji tam někdo opresoval a trigeroval? Velká škoda. :D

Tak jsem to shlédl na FB, ten etatista sedící na stejném gauči s Urzou byl šílený (s tou potřebou vojáků a oddělených věznic... když připustím smysl věznic, pořád nechápu smysl členění lidí ve věznicích podle pohlaví), ale jinak to cca šlo.

Manželství s kamenem byl krásný příklad. Něco podobného existuje v Japonsku:
http://tn.nova.cz/clanek/red/zajimavosti/japonec-se-ozenil-s-perinou.html

S vlastním výtvorem (výjimečně to není Japonsko):
https://www.theguardian.com/world/2017/apr/04/chinese-man-marries-robot-built-himself

Nebo dokonce s fikcí:
https://www.novinky.cz/koktejl/153295-japonec-si-chce-vzit-komiksovou-postavu.html
https://www.novinky.cz/koktejl/186090-japonec-se-ozenil-s-hrdinkou-pocitacove-hry.html

A dokonce... sám se sebou (opět ne Japonsko):
https://www.theguardian.com/world/2005/may/13/gayrights.features11

Chybí už jen manželský svazek dvou jedinců sexuálně identifikujících se s bojovým vrtulníkem. A svazek, jehož členové jsou prvky prázdné množiny.

Ano, některé jeho připomínky mi též připadaly neuvěřitelně absurdní.