Integrace kulturního individualismu a kolektivismu – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

U příkladu 1 souhlasím, bouchání atomovek rád nemám. U příkladu 2 je otázka co znamená zlikvidovat a kdo je to hlupák, tohle je docela tautologie, tomuhle věří snad všichni, jen si pod temahle dvěma slovy každý představí něco jiného. U bodu 3 asi tuším ale jistý si taky nejsem, tam hrají roli okolnosti, když budou mít mojí rodinu jako rukojmí, rozhodovat se mi bude hůř.

Takže stejně vlastně pořádně nevím, kromě atomovek, tam vím že mi to vadí. Myslím že sebe znám dostatečně, že můžu v hodně případech říct že skutečně o sobě vím. Ale u okolního světa to říct nemůžu, už jenom protože jsme všichni lidi a všichni máme jiné závěry, nevěřím si natolik že bych věřil že na jsem ten osvícený z těch 100 miliard nebo kolika lidí co kdy žilo, pár takových "osvicneych" už v historii bylo, a jak to dopadlo, nevěřím že jsem něco víc jak ti lidé předemnou, kolem mě a po mě.

A v hodně věcech co se týče mě taky nemůžu "vědět", dost často sám sebe překvapuji, takže se nedá říct že bych o sobě všechno "vedel".

Ale dobré téma k zamyšlení, u hodně věcí se budu domnívat, ale myslím že u nějakých základních morálních hodnot u sebe mohu říct že je "vím", třeba když bouchnou atomovky po celém světě, ale samozřejmě vím že je to špatné pro lidstvo "podle mě", možná je to pro lidstvo objektivně dobré, to já nevím.

Ale kdyby to byla třeba čtvrtina světa, aby se zachránil zbytek... Je to dobře nebo ne? No tam už teda spíš tuším než vím, a musel bych nad tím dumat dlouho, a nebo odmítl odpovedět, nechal to plynout, ať se stane co se má stát, čistě sobecky. Vím že se těmihle myšlenkovými experimenty testuje morálka, ale já tohle morální filosofování s hypotézáma nemám moc rád, vždycky mě to zalepí mozek na několik dní a stejně nic nevykoumám, nedokážu u téhle a u podobných hypotéz jednoznačně říct co je správně.

Deontolog jsem, ale když si mám vybírat mezi menším a větším zlem tak si často radši nevybírám vůbec, jak jsem říkal, čistě sobecky.