Autor: Urza
Čas: 2019-04-15 00:00:02
Pouliční osvětlení
Občas se můžeme setkat s tvrzením etatistů, že bez státu a veřejných rozpočtů bychom neměli ani pouliční osvětlení; pravdou je, že tam, kde by se na něj lidé složili, by veřejné osvětlení bylo, zatímco jinde nikoliv. Je to ale špatně? Ne; právě naopak. Tam, kde si lidé veřejné osvětlení pořídí dobrovolně, z něj evidentně mají větší užitek, než kdyby zdroje potřebné na jeho vybudování využili jinak; naopak tam, kde se na něj nesloží, dávají jasně najevo, že mají pro ty zdroje lepší využití (jinak by dobrovolně vystavěli osvětlení), takže je pro ně lepší možnost jej tam nemít (a místo toho mít něco jiného). Zde často přichází oblíbený argument o černých pasažérech – lidé budou méně motivovaní platit, když vědí, že se mohou „svézt“ na tom, že za ně zaplatí ostatní; to je skutečně pravda, vyloučit někoho ze spotřeby veřejného osvětlení lze jen velmi přetěžko.
Je to však důvod k násilnému vybírání zdrojů? Kdyby byl, lze tak obhájit násilné vybírání zdrojů na cokoliv jen proto, že tam existuje černé pasažérství, případně nějaký jiný objektivní (fyzikální a povahou světa daný) důvod, proč danou věc zdražuje nějaká externalita. Nevylučitelnost ze spotřeby je vlastnost daného statku, která jej činí dražším – podobně jako třeba bažina na nějakém pozemku zdražuje cenu stavění na onom místě, černé pasažérství zvyšuje (pro platiče) cenu veřejného osvětlení; ano, kdyby byly podmínky jiné (země suchá či černé pasažérství lépe řešitelné), dané statky by byly levnější, což však (ani v jednom případě) není důvodem k násilnému donucování lidí to platit, když dobrovolně zájem nemají – onen statek bude stále přinášet méně užitku, než kolik by přinášely lidem ty zdroje, které za něj zaplatili (kdyby tomu tak nebylo, zaplatí dobrovolně).
Je to však důvod k násilnému vybírání zdrojů? Kdyby byl, lze tak obhájit násilné vybírání zdrojů na cokoliv jen proto, že tam existuje černé pasažérství, případně nějaký jiný objektivní (fyzikální a povahou světa daný) důvod, proč danou věc zdražuje nějaká externalita. Nevylučitelnost ze spotřeby je vlastnost daného statku, která jej činí dražším – podobně jako třeba bažina na nějakém pozemku zdražuje cenu stavění na onom místě, černé pasažérství zvyšuje (pro platiče) cenu veřejného osvětlení; ano, kdyby byly podmínky jiné (země suchá či černé pasažérství lépe řešitelné), dané statky by byly levnější, což však (ani v jednom případě) není důvodem k násilnému donucování lidí to platit, když dobrovolně zájem nemají – onen statek bude stále přinášet méně užitku, než kolik by přinášely lidem ty zdroje, které za něj zaplatili (kdyby tomu tak nebylo, zaplatí dobrovolně).
Přečtení: 81200
Komentáře
Komentář 35573
Navyše s tým rakúskym ignorovaním matematiky nevidíte že takom modeli financovania aký ste v článku opísal by sa zrealizovala máloktorá stavba, keďže každý čierny pasažier zvyšuje cenu investície pre platičov, čo tiež bude mať negatívny vplyv na množstvo potenciálnych platičov.
Komentář 35574
Komentář 35579
Komentář 35586
Komentář 35595
Komentář 35597
Komentář 35603
Komentář 35606
Komentář 35610
Komentář 35612
Podle nákladových teorií je cena to, co si spočítá prodejce z nákladů. Podle hodnotových teorií to, co si spočítá prodejce jako "cenu", je pouhá kalkulace. Skutečná cena na trhu je potom to, 1) co si zákazník s prodejcem dohodnou, nebo 2) v každém okamžiku, kdy tu cenu napsanou prodejcem zákazník akceptuje. A cena (i dle její definice v ekonomii) je to pouze a jedině v situaci volnotržních vztahů, kdy zákazník není nikým a ničím nucen cenu akceptovat a zboží/službu musí povinně koupit. Kdy se může se svobodně a dobrovolně rozhodnout dle svého, zda zkusí/může usmlouvat cenu jinou, nebo prodejcem stanovenou kalkulaci akceptovat nehodlá a nákup neuskutečnit. Je-li u toho ovlivněn ve větší či menší míře propagandou (= reklamou), záleží na jeho schopnosti volního jednání.
Komentář 35617
Komentář 35621
Komentář 35630
Komentář 35635
Komentář 35636
Komentář 35644
Komentář 35668
Přestože na cenovce je cena pokrývající výrobní náklady, ty je tomu výrobci v tu chvíli nezaplatíš. Někdo jiný třeba jo. Nebo bude muset jít s cenou dolů, aby aspoň neprodělal tolik. Atd., přece to kolem sebe vídáš.
Komentář 35711
Komentář 35714
Komentář 35738
Komentář 35741
Ja nepopieram že každé rozhodnutie subjektu sa dá nyzvať subjektívnym, aj keď je determinované objektívnymi skutočnosťami, len v tom nevidím zmysel to takto nazývať, je to vlastne tautológia.
Komentář 35743
Komentář 35753
Komentář 35757
Komentář 35759
Komentář 35764
Komentář 35765
Komentář 35767
Já bych tomu i věřil, že Norbertsnv přijde do obchodu, podívá se na rohlíky a housky a začne počítat:
Mám hlad a potřebuji do sebe dostat 2500 Kj. K tomu, abych se najedl, potřebuju sníst 300 g pečiva, 100 g tvrdého sýra a 50 g másla. Když si koupím rohlíky po 43 g, kolik jich potřebuji? Sýry mají různé kalorické hodnoty. A kvalitativní. Máslo taktéž. A tak dále. Takže Norbertsnv má tyto hodnoty zjištěné, spočítané, u sebe ověřené a naprosto objektivně si nakoupí 6,976744186046512 rohlíků, doma odměří podíl másla a sýra a naprosto objektivně se nají.
Já přijdu do krámu a řeknu si, že mám subjektivní chuť na housku a dám si je třeba 4 se šunkou...
PS: Čísla jsem odhadoval, nemám čas hledat kalorie všech surovin, ale uznávám, že se dají objektivně zjistit a dle toho počítat jídelníček...
Komentář 35768
Komentář 35769
Komentář 35774
Komentář 35766
Komentář 35634
Komentář 35637
Komentář 35682
Komentář 35710
Komentář 35715
Komentář 35720
Komentář 35727
Objektivní potřeba pekárny pro pečení rohlíků nemá s hodnotou rohlíku žádný objektivní vztah. Používá-li někdo jako kriterium objektivitu existence pekárny, není to samo o sobě špatně, jen je to opět jeho subjektivní kriterium, které pro své rozhodnutí použije.
Komentář 35581
Nechápavý nelogický smajlík s nevěřícně vytřeštěnýma nelogickýma očima.
Vlastně ty jsi pořád stejnej trollí pračurák. Ty tvoje včerejší exhibice mě fakt bavily. Bez přehánění to byl docela vtipný dokolečkatočkolotoč.
Komentář 35583
Komentář 35588
Komentář 35596
Dik. Skoda, ze sem nemuzete dat primo fotku.
Komentář 35575
Komentář 35577
Komentář 35582
Komentář 35587
Komentář 35591
Komentář 35600
Komentář 35601
Len škoda, že kvôli toľkému kýblovaniu, čo tam vtedy bolo, si už nepamätám, ako to skončilo, a teda či posielanie fotónov je alebo nie je útok alebo na čom to závisí.
Komentář 35607
(Asi si nakonec uvedomil, ze fotony maji nulovou hmotnost jen pri odpocinku, a tudiz by se to mohlo nepekne zamotat. :))
Btw, nejaka kratsi peripetie tusim probehla kdysi i zde; jist uz si ale zdaleka nejsem a hodlat prilis nehledam.
Komentář 35604
Komentář 35608
Komentář 35614
Komentář 35615
Komentář 35616
Komentář 35625
Komentář 35632
Komentář 35642
Komentář 35646
Komentář 35650
Ovšem pokud jde konkrétně o BTC, když jsem se o něj začal zajímat, směňoval se někde pod pěti stovkama korun. Dnes je za dlouhé desítky tisíc. Má jednu obrovskou nevýhodu pro to, aby se stal penězi. Ukrutnou volatilitu. A nikde není žádný "předpis" nebo "poučka", na základě nichž by bylo možno a priori tvrdit, že ta volatilita odezní. Nikdo ti ho nenutí ani nijak vnutit nemůže, takže si s ním vůbec nemusíš dělat starosti, pokud nechceš. Rozhodně krypta nejsou řešením pro státní dluhové nepřetržité průjmy, které z podstaty nemohou skončit. Jsou pro tyto potřeby nepoužitelné. Takže žádný stát je pro své účely monetární politiky rozhodně nebude moci využívat.
Komentář 35742
Komentář 35631
Komentář 35641
Komentář 35645
Navyše v rozpore s tvojimi bludmi o ekonomickom krachu socializmu sa zásobovanie tovarmi postupne zlepšovalo a nie naopak.
Komentář 35648
Iste nebolo to tak hrozne, ked moja babka chcela v 80. rokoch v bernolakove kupit maso, tak vstavala o pol tretej rano, aby sa, ako tretia v poradi postavila do fronty, kde otvarali o siestej. Pocas vojny to bolo urcite horsie. Kazdu zlu situaciu mozes vylepsit, ked ju porovnas s este vacsim marazmom. To tvoje zasobovanie tovarom, co sa zlepsovalo...co k tomu dodat? Fakty citat nebudes, alebo ich citat budes, a napises znovu ako kokot to iste.
Z tvojej frekventovanosti tvojich trolovacich blabolovtuna, je mi jasne, preco volas po socializme. Ako neschopny darmozrac, co sa v slobodnom trzmnom prostredi uzivit nedokaze, je tvojou jedinou spasou kradnut vyprodukovane zdroje.
Komentář 35649
Ono by taky bylo dost smutný kdyby za čtyřicet let nebyli komouši schopní zlepšovat zásobování zbožím!
Komentář 35683
Komentář 35594
- http://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/libertariani-a-kultura.html,
- http://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/lidske-rasy-jsou-realne--rasa-je-platnou-vedeckou-kategorii.html
Musíme proti tomu protestovat!
Komentář 35605
Tady je příklad města bez centrální vlády. A zajímavé je, že problémy nevznikají na souromých pozemcích, mezi jejich vlastníky a nájemníky, ale na hranici soukromých a "veřejných" pozemků. Že by to bylo tím, že se lidi mezi sebou dokážou domluvit během chvíle a se státem (správcem těch "veřejných" pozemků) by to domlouvací řízení trvalo dlouhé desítky měsíců s pravděpodobností 50/50 :o), že to ne/vyjde? Že se tam splašky vypouštějí do řeky? No ono je to tam jednak zvykem. Jakkoli to mohu považovat za nechutné, nehygienické a neekologické, prostě jsou tam zatím na této úrovni. A jednak ta řeka je "veřejný" statek. Opět je problém hlavně v tom, že není nikdo, kdo by měl zájem domluvit se na vhodnějším řešení (třeba čistička). Případně ten podnikatel musí sám od sebe iniciovat dlouhé desítky měsíců trvající kolotoč nesmírně finančně náročných korupčních jednání s všeobjímajícím bohulibým (ne)potřebným státem, s tím výše zmíněným nejistým výsledkem. Proč by to proboha měl dělat? Opět je za tím neexistence skutečného vlastníka schopného volním způsobem jednat a ne jen papírovou (= zákonama a nařízeníma vyfutrovanou) korupční, navíc nezájem projevující obludou.
Komentář 35611
Btw: Co se stane, když je město řízeno téměř kompletně soukromými firmami?
Inu, treba https://www.airvisual.com/world-most-polluted-cities. Klikat vlastne ani neni nutno.
Komentář 35613
Bohužel, tvůj odkaz je nefunkční.
Komentář 35618
Komentář 35620
Komentář 35626
Nicmene #2, z "klikat ani netreba" (a linku samotneho) se dalo leccos vytusit. Nicmene (#3) tu relevantni cast Vam sem rad zkomprimuji:
world-most-polluted-cities - 2018 - rank 1 - Gurugram, India.
Nu a k clanku Vasemu: nesmite pri cteni podobneho porna tolik honit, rozechvele opticke sensory pak neudrzi stopu a prehrata a-cpu si tam nasledne dopocitava buhvico. Jen letmo:
Dystopický svět mezi privatizovanými částmi, netolerovatelné mezery v infrastruktuře tohoto města, obrovské bezpečnostní mezery ve zbytku města, oblasti, které vůbec nejsou bezpečné, odpadní vozy často vyhodí svůj obsah na veřejném prostranství, i když to představuje zdravotní riziko pro nedaleké slumy, úředníci nemají zdroje na to, aby proti těmto přestupkům bojovali.
Gurgaon představuje důležitou lekci o limitech privatizace.
Komentář 35627
To je právě ten problém. Státní aparát = správce veřejných statků (pozemků a řeky) nemá zbla zájem se se svým okolím dohodnout na nějakém kloudném oboustranně výhodném řešení. Jen pyskuje, že nemá dost prostředků na své násilí. To je jediný způsob, jak státní aparát jedná, jinak postupovat z podstaty neumí. Přitom prostředky na dohodu má. Jen je nemá vůbec žádnou motivaci používat.
Guargon představuje důležitou lekci o schopnosti soukromých vlastníků se navzájem na styku svých území dohodnout a neschopnosti státního aparátu učinit totéž stejně jednoduchým způsobem.
Komentář 35633
Jinak jste samozrejme nezklamal: nejakej standardne neagresivni anarchista mi ve vsi slusnosti vysype svy sracky na zaprazi, nacez ja, potencialni agresor, jenom pyskuju, ze nemam dost prostredku na sve nasili. Ten prehraty a odkrveny mozek je u Vas zjevne zalezitost chronicka. Co uz...
Komentář 35638
1) Dodržování zákonů. To znamená, že aby jim mohl soukromník vyhovět, musí absolvovat šílené několikaleté finančně náročné korupční kolečko, aby dejme tomu mohl na "veřejném" pozemku postavit pokračování kanalizace, čističku a výpust vyčištěné vody do řeky (no to si nechci představit ani v podmínkách Střední Evropy!). Přičemž na konci klidně může být 50/50 :o) kulaté razítko a slovo "Nepovoluji", protože soukromý žadatel nesplnil nějakou z šíleného bambilióóónu zákonných a podzákonných podmínek. A prachy, čas úsilí práce projektantů a podnikatele v trapu. To je srovnání s dohodou, které v nějaké pomyslné řadě pozemků ujednali soukromí majitelé! S "tím před sebou" a s "tím za sebou" v řádu dnů max. týdnů a průběžně celý systém dle vlastních vzájemně propojených potřeb postupně na svých pozemcích na základě vzájemných svobodných a dobrovolných dohod zlepšují. A pak najednou na konci té pomyslné řady je státní aparát, který navrhuje tu výše zmíněnou "dohodu", spíše řečeno ve srovnání se všemi souvisejícími dohodami v řetězci před ním naprosto bez obalu sračku.
2) Obranu. Proti čemu? Proti majitelům pozemků, kteří vzájemně uzavřenými a dodržovanými dohodami dali jednoznačně najevo, že rozumných mnoha dohod v rozumném reálném čase se vůbec nebrání, potřebují je a běžně je mezi sebou zavírají???
Jsem schopen abych tak řekl "vchápat" se do tvého způsobu uvažování a pobrat, že takové jednání je legitimní a jedná se skutečně o obranu. Ale pouze "vchápat". Je mi takové uvažování hnusné. Mafiánské.
Komentář 35640
Komentář 35643
Díky regulatorní zvláštnosti byly pozemky kolem Gurgaonu řízeny jedinou agenturou, kanceláří premiéra státu Haryana, ne obvyklým indickým houštím konkurenčních vládních úřadů. Znamenalo to, že plány developerů mohly být schváleny v řádu dní, ne let.
Komentář 35663
Komentář 35609
Jen tak si představuju tu příšernou ancapáckou pojišťovnu, co by asi tak udělala se zaměstnanci příšerné ancapácké bezpečnostní agentury, kteří by ji tímto svým jednáním způsobili ohromnou škodu na vyplaceném životním pojištění. Jak by některým z nich zprostředkovala nějaké školení. Že to je jako řešení. :-)))), Jenže to vůbec není to nejdůležitější. Nejdůležitější je, jaké by ta ancapácká pojišťovna měla po takové strašné chybě svého smluvního partnera postavení na trhu a u dobrovolně platících zákazníků. Nejen stávajících (mnohdy už vlastně v takový okamžik bývalých), ale i u potenciálních zajímajících se v tu chvíli o uzavření životního pojištění. Že by v těch tržních dobrovolných vztazích nebylo možno poskytovatele špatných služeb zákaznicky potrestat.
Netvrdím, že by se něco takového nemohlo v ancapácké části společnosti přihodit. Jen se obávám, že na rozdíl od ancapu, monopolní postavení britské policie je dál neotřesitelné, je navýsost pusinkaté, takovéto policii nevydat zákaznickou důtku a je možná třeba dát té polcii ještě víííc.
Komentář 35619
Komentář 35624
V ancapácké části společnosti by ani ochranná agentura ani pojišťovna žádným způsobem nehájili práva stalkera a už vůbec by nebránili oběti stalkingu, aby se proti tomu jakkoli bránila. V krajním případě i krajním způsobem.
Komentář 35639
Komentář 35647
Tvrzení, že člověk by něco nedělal, protože by nebyl ochoten riskovat zdroje k tomu potřebné, vede v konečném důsledku k popření existence našeho živočišného druhu. Pak můžou mít lidi strach riskovat, aby se z jejich firem a živností dostaly k zákazníkům jedovaté potraviny, padající domy, hořící auta... Všechno lidské počínání může vést ke špatným koncům, se zbraní i chlebem (beze srandy). Člověk na základě velkého rizika není schopen jednat? To je ovšem v rozporu s jeho existencí a jeho existujícím jednáním.
V tom Gurgaonu riskovali soukromí developeři své majetky a krom původních asi 4.000 policistů přibylo cca 35.000 "příslušníků" soukromých bezpečnostních agentur. Evidentně opět neplatí tvrzení, že by se vytratili podnikatelé v tomto oboru. Jsou už teď v Gurgaonu a jsem přesvědčen, že ke spokojenosti všech obyvatel Gurgaonu používají v určitých případech (potírání zločinnosti např.) postupy ne zcela v souladu s Indickým právem.
Komentář 35713
Komentář 35716
Komentář 35724
Komentář 35728
Pokud nějakou nabídku zákazníci na trhu sami od sebe ignorují, není chyba ani v nákladech, ani v rizicích. Pokud jsou zákazníci ochotni za nabídku zaplatit tak málo, že to nepokryje náklady na potřebné zdroje, dávají tím zákazníci vlastně najevo, že ty zdroje mají větší hodnotu, než produkt/služba, která jejich použitím vznikla. Taková nabídka spotřebovává zdroje, které jiní zákazníci (= zpracovatelé) jinde dokážou využít lépe a jejich produkt/službu ohodnotí jejich zákazníci jako potřebnou = koupí ji za cenu převyšující náklady na ty zdroje.
Komentář 35747
Komentář 35770
Jinak hypotéza, která vychází z premisy, že člověk by nejednal, je píčovina, která rozporuje jeho samotnou existenci.
Komentář 35771