Status report – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Antiurza se posere

Jj, uz hodil o kus niz prvni bobek :-)

Vidíš,
já to říkal hned, že všechno špatné je pro něco dobré,
nejen že jsi získal sexy otrokyni
(vony ty ženský se rády staraj o nemocný chlapy)
ale dokonce je ochotná mrhat svým sexy talentem a obětavě zapisuje tvé myšlenky,
zatímco ty si ležíš na gauči zabalenej do sádry...

Je dobře, že se ti vede dobře,
ale nezapomínej že funguje i opak výše uvedeného,
tedy že všechno dobré je pro něco zlého,
a tak ku příkladu ze sexy otrokyně se může vyklubat sexy otrokářka jejíž myšlenky si budeš muset zapisovat za uši...

Omlouvám se že nic nenapíšu,
nic mě nenapadá nebot mě nic neprudí,
navíc jsem celej zlomenej jarní únavou,
ale pevně doufám, že se rozhoupe Antiurza a že sesmolí nějaký článek,
je to můj tajný favorit jemuž držím palce...

Ja ti dam zazrak ty kokote zasranej. Z toho je akorat videt ze buh neexistuje. Nejvetsi stesti maj ty nejvetsi grazlove.
Kolik je tvy sexualni otrokyni? Pet? To by tak sedelo.
Zasluhujes viset.

Podle mě jsi hlavně nasranej, že tě Urza nebude moct drbat hákem na koulích.

Je zvláštní, že někteří lidé mají neustálou potřebu se veřejně projevovat jako totální debil. A čím větší, tím více.

Hustý. Jestli je tvý sexuální otrokyni pět, tak je fakt hodně dobrá, že umí takhle zapisovat. Navíc mi vždycky přišlo, že vypadá spíš starší, na pět je fakt hodně sexy :)

Zasluhujes viset.
...................

Tak mně po ránu vlastně napadnul nějakej ten vhodnej text na článek :

ROZDÍL MEZI DUCHOVNÍM A KAPITALISTICKÝM ANARCHISMEM

Zatímco anarchokapitalismus tvrdí, že zde není svoboda,
duchovní anarchismus naopak tvrdí, že svoboda je zde neustále,
nebot součástí svobody je být nesvobodný,
součástí svobody je také znesvobodnovat druhé a omezovat je,
že součástí svobody je prostě pravý opak svobody, tedy antisvoboda...

Jinými slovy,
žijeme ve světě, jenž se svobodně rozhodl být nesvobodný,
nebot nesvoboda se mu jeví být svobodnější, nežli svoboda...

Možná souhlasím s myšlenkou, ale IMHO trochu mícháte jabka s hruškama. Nebo možná si jen pod svobodou představujete něco jinýho. Co si tak představujete jako svobodu?

Co si tak představujete jako svobodu?
......................................

Já bych se v tom nechtěl až tak nějak moc piplat jako co si představuji svobodu,
proto jsem jako vysvětlení "svobody" či různých úrovní "svobody"
jsem hodil ten Čapkův Agathon čili o moudrosti,
nebot to je různý popis různých úrovní svobody, jak ji kdo chápe,
byt on to tam nazývá jako
chytrost, rozumnost a moudrost...

Ten jeho závěr, že moudrost (svoboda)je v prožívání,
nikoliv v myšlenkách je správný a i zde vcelku dostačující,
i když samozřejmě i ono "prožívání" lze pak dále definovat...

Svoboda je tedy poznání přírodních zákonů,
tedy i poznání sebe sama, nebot i člověk funguje dle přírodních zákonů...

a na závěr Pratchettova Pravda

„Jak už bylo mnohokrát řečeno, na světě existují dva druhy lidí. Jsou tady ti, kteří, když před ně postavíte sklenici naplněnou přesně do poloviny vodou, řeknou: Ta sklenice je z poloviny plná. A pak jsou tady ti, kteří řeknou: Ta sklenice je z poloviny prázdná.

Jenže svět patří těm, kdo se na takovou sklenici podívají a řeknou: Co je s tou sklenicí? Haló! Pojďte sem. Promiňte, ale tohle má být moje sklenice? To tedy ne! Moje sklenice byla plná! A kromě toho byla taky mnohem větší! A na druhém konci baru je svět plný těch lidí, kteří svou sklenici rozbili, kterým ji někdo převrátil (obvykle ten, kdo se dovolával větší sklenice), nebo těch, kdo dokonce vůbec žádnou sklenici nemají, protože se mačkali někde vzadu a barman si jich vůbec nevšiml."

Kniha apokryfů/Agathon čili o moudrosti

Boiótští akademikové pozvali z Athén filozofa Agathona, aby jim přednášel o filozofii. Ačkoliv Agathon nebyl vynikajícím řečníkem, přece přijal pozvání, aby dle svých sil přispěl k propagaci filozofie, jež dle slov dějepisce „zdála se upadati“. V ustanovený den přijel do Boiótie, ale bylo ještě časně; i procházel se Agathon za soumraku kolem města a těšil se z letu vlaštovek nad jeho krovy.

Úderem osmé odebral se do přednáškové síně, ale našel ji skoro prázdnou; jen pět šest mužů sedělo v lavicích. Agathon usedl u katedry a rozhodl se počkati trochu, až se sejde větší množství posluchačů; zatím otevřel svitek, ze kterého chtěl čísti, a pohřížil se do něho.

Tento svitek obsahoval všechny základní otázky filozofie; počínal teorií poznání, definoval pravdu, odbyl drtivou kritikou bludné názory, to jest všechny filozofie světa krom Agathonovy, a podával nárys nejvyšších idejí. Když Agathon dospěl až sem, zvedl oči; viděl, že všech posluchačů je devět, i popadl ho hněv a lítost a on uhodiv svitkem o stůl začal takto:

„Dámy a pánové, či spíše andres Boiótikoi, nezdá se, že by vaše město mělo veliký zájem o vznešené otázky, které máme na programu. Vím, mužové boiótští, že vás právě zaměstnávají volby do místní búlé a že v takové chvíli není místa pro moudrost, ba ani pro rozum; volby jsou příležitost chytráků.“

Tu se Agathon trochu zarazil a přemýšlel trochu. „Počkejme,“ začal opět, „právě mně vyklouzlo z úst něco, o čem jsem dosud neuvažoval. Řekl jsem tři slova: chytrost – rozum – moudrost. Řekl jsem je v hněvu. Všechna tři znamenají jakousi schopnost intelektu; cítím, že mají docela různý smysl, ale stěží bych dovedl říci, čím se liší. Odpusťte, hned se vrátím k programu; jen ta tři slovíčka si musím drobet objasnit.

To je jasné,“ pokračoval po chvíli; „protiva chytrosti je hloupost, kdežto protiva rozumu je bláznivost. Ale co je protiva moudrosti? Jsou myšlenky, pánové, jež nejsou ani chytré, neboť jsou příliš prosté, ani nejsou rozumné, ježto se podobají bláznovství, a přece jsou moudré. Moudrost se nepodobá ani chytrosti, ani rozumu.

Mužové boiótští, v běžném životě se ani za mák, jak po řecku říkáme, nestaráte o definice pojmů, a přece je přesně odlišujete. Řeknete o někom, že je chytrý zloděj; nikdy se však neříká rozumný zloděj, nebo dokonce moudrý zloděj. Chválíte svého krejčího, že má rozumné ceny, ale neřeknete, že má ceny moudré. Je tu zřejmě jakýsi rozdíl, který vám brání mísiti slova.

Řeknete-li o někom, že je to chytrý sedlák, myslíte tím patrně, že umí dobře prodat na trhu; pravíte-li, že to je rozumný sedlák, chcete tím asi říci, že umí vůbec dobře hospodařit; ale nazvete-li ho moudrým sedlákem, tu to snad znamená, že dobře žije, že mnoho ví a dovede ti poradit vážně a s účastí.

Nebo, dejme tomu, chytrý politik může býti docela dobře taškář a škůdce republiky; ale rozumným politikem nazveš jen toho, kdo dovede řídit věci k obecnému užitku a chvályhodně; kdežto moudrý politik, pánové, to jistě cítíte všichni, zkrátka takovému se říká otec vlasti nebo podobně; z toho je vidět, že má moudrost něco zvlášť srdečného.

Když o někom řeknu, že je chytrý, myslím tím pozoruhodnou zvláštnost; je to, jako bych třeba řekl, že včela má žahadlo nebo slon chobot. Docela jinak řeknu, že včela je pracovitá nebo že slon je silný náramně; v tom už je jaksi uznání, vážím si té síly, ale nevážím si chobotu. Stejně vážně říkám o někom, že je rozumný. Ale řeknu-li, že je moudrý, to je, holenku, jiná věc; to je, jako bych řekl, že ho mám rád. Zkrátka chytrost je dar nebo talent; rozum je přednost čili síla; ale moudrost je ctnost.

A teď už vím, jaký je rozdíl v těch třech slovech. Chytrost je obyčejně krutá, zlomyslná a sobecká; vyhledává na bližním jeho slabost a dovede ji využíti k svému zisku; vede k úspěchu.

Rozum bývá krutý k člověku, ale je spravedlivý k účelům; hledá zisk obecný; najde-li na bližním slabost nebo zpozdilost, hledí ji odstraniti poučením nebo kázní; vede k nápravě.

Moudrost nemůže býti krutá, neboť je sama blahovůle a sympatie; nehledá už ani obecný zisk, neboť příliš miluje lidi, než aby mohla milovat nějaký další účel; najde-li slabost či ubohost bližního, odpouští jí a miluje ji; vede k harmonii.

Mužové boiótští, slyšeli jste někdy, že by se dávalo jméno moudrý člověku nešťastnému? nebo šprýmaři? nebo člověku žlučovitému a zklamanému? Povězte, proč je zvykem, aspoň v životě nefilozofickém, nazývati člověkem moudrým muže takového, který chová nejméně nenávisti a který si se světem dobře rozumí? Řekněte si pro sebe mnohokrát a mnohokrát slovo moudrost; řekněte si to slovo, když jste v radosti nebo v žalu, unaveni, rozhořčeni a netrpěliví; budete v něm slyšeti smutek, ale už usmířený, radost, ale stále a jemně opakovanou, únavu, ale plnou pobídek, trpělivost a odpuštění bez konce; a to vše, přátelé, je zvuk rozkošný a teskný, hlas, kterým zvučí moudrost.

Ano, moudrost je tesknota jakási. Rozum svůj může člověk cele vložit do svého díla, může jej uskutečnit svou prací. Avšak moudrost vždy zůstane nad každým dílem. Moudrý člověk je jako zahradník, který mrví záhon nebo přivazuje růže k tyčím a přitom myslí třeba na boha. Jeho dílo nikdy neobsáhne ani neztělesní jeho moudrost. Rozum je v činu, ale moudrost je v prožití.

Avšak moudří básníci a umělci dovedou i toto prožití vložit do svého díla; nepodávají svou moudrost ve skutcích, nýbrž přímo v prožití. To pak jest obzvláštní cena umění, a nic ve světě se jí nevyrovná.

Hleďte, odchýlil jsem se již docela od svého programu. Ale co mohu ještě říci? .
JE-LI MOUDROST V PROŽITÍ, A NIKOLIV V MYŠLENKÁCH, JE ZBYTEČNO ABYCH PŘEDČÍTAL SVŮJ SVITEK“

Tak ti nevím, jestli to byl dobrej nápad - všechny tyhle zázraky akorát podporují víru v Boha, a Petr Vostál tady pak vypotí několik kilobajtů filozoficko-náboženských hustopisů. Každopádně je super, že se ti to hojí bez nutnosti operace, ten stav věcí mne těší a já ti k němu gratuluji.

všechny tyhle zázraky akorát podporují víru v Boha, a Petr Vostál tady pak vypotí několik kilobajtů filozoficko-náboženských hustopisů.
...............................................................................

Mé hustopisy (které jsem překopíroval) se ovšem netýkalky Urzovy ruky,
ale jeho přání abychom místo něj psali příspěvky,
tak jsem jej napsal
a rovnou jsem jej sem dal,
co mu to budu pracně posílat, když to mohu sem rovnou napsat ???

A to co píšu se týká vlastně každé naší činnosti,
čím více se odpoutáme sami od sebe a svých myšlenek a pocitů,
tím lépe pak věci fungují,
a tak někdo se vyléčí z rakoviny a jinýmu se zase srovnaj kosti v ruce,
jinému se srovná ekonomická situace atd.

Tož, ať zdraví slouží. Je jedno, co je příčinou neobvyklého vývoje.

Dobra zprava!Je videt,ze budujete dilo bohulibe ....zitra to bude srostle.Zdravim!

Super! :)

Tak to je fajn, přeji brzké uzdravení.