Vraždící uniformované opice – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Neni.
:)
:(

Toto mi vždy přijde škoda, že si anarchisté ubírají na serióznosti, když dávají takováto špatná přirovnání fungování státu. Vypadá to pak, že nevíte jak funguje demokratický stát.
Z toho vašeho přirovnání "kdyby soukromý arbitr soudil vraždu spáchanou jeho zaměstnancem" tedy říkáte že soudy pracují pro policii? To je nesmysl.

https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Blba_moci

Moc zákonodárná (volená občany) vytváří pravidla platná pro všechny. Moc výkonná (policie) tyto pravidla vynucuje (má monopol ná násilí) a moc legislativní (soudy) podle těchto pravidel rozhoduje.
Policie tedy rozhodně není zaměstnavatel soudů, jsou to nezávislé instituce státu, bránící koncentraci moci. To že soudy soudí policisty podle platných zákonu je tedy "vpohodě ze strany státu" protože tak to má fungovat by design.

To s tou výškou trestu a zbytkem příspěvku - naprostý souhlas, nic nerozporuji. I s hlubším sdělením o nedokonalosti státu souhlasím. Jen upozorňuji, že dáváte neplatnou analogii a to ubírá na serióznosti v očích lidí, kteří nejsou skalní anarchisti.

Ta delba moci je hezka...takhle na papire, teoreticky...
V praxi je to velmi casto tak, ze statni zastupci jdou na ruku policajtum a soudci jdou na ruku statnim zastupcum.
Osobne jsem zazil par veci...Az po to, kdy jsem dosel k soudu a soudce uz mel predem vyhotoveny rozsudek...

Samozřejmě netvrdím, že by soudy pracovaly pro policii; narážím na to, že spor rozsuzuje státní soud.
O něco přesnější přirovnání by mohlo být, kdyby byla soukromá firma s oddělením, které dělá arbitráže, a oddělením, které funguje jako bezpečnostní agentura, jejíž pracovník by někoho zabil a to soudní oddělení ten případ pak posuzovalo; jen je to dlouhé a vyžaduje to hafo vysvětlování, Stoky jsou tu na krátké texty.

Domnívám se, že tohle je podružné. Konečnou kontrolu má občan, v ankapu tedy asi zákazník. To, co občan/zákazník připustí, to bude. Např. za komunismus nemohl Gustáv Husák ani Karel Marx, ale ty statisíce mladých mužů v plné síle, kteří to svou aktivitou/pasivitou podporovali. A stejně to je s justicí: je nakonec taková jakou občané/zákazníci dovolí. Představme si, že by soudy přestaly vrahy zavírat. Asi by si toho lidé všimli a nenechali to tak, stát nestát.
Čili to "jeden stát vládne všem, jeden jim všem káže" je podružně; konečnou kontrolu má občan/zákazník.

Koneckonců v USA o vině rozhoduje porota. V jednom díle "Law and Order" soudce zahájí proces větou: "Porotní systém je nejlepší způsob jak přimět stát dodržovat své vlastní zákony". V ČR není kontrola veřejností takto přímá, ale je také. A kdyby nebyla, proč by měla být v ankapu? Čili i spravedlnost je – stejně jako technologie, věda, umění – něco co společnost vytváří: buď se státem nebo bez něj. Jinými slovy je to ten případ, jak píšete v "Anarchokapitalismu": budou-li v anarchii žít chudí a nevzdělaní barbaři, jejich životní úroveň bude pravděpodobně nižší než životní úroveň vzdělaných a bohatých lidí, kteří žijí v nějakém státu jenom nahraďme "chudobu, nevzdělanost a barbarství" různými úrovněmi citu pro svobodu a spravedlnost.

Jo, chápu, ale taky to není úplně ono, protože to zase předpokládá, že stát funguje jako firma, což taky není pravda. Ve firmě je hierarchie a nahoře je šéf nebo rada investorů a ti rozhodují o těch dvou odděleních. Policie vs Soudy vs Parlament ale žádného šéfa nemají. Mají rozdělené úkoly dané ústavou a mají na sebe dokonce navzájem dohlížet. + k tomu mají patřit nezávislá média, která informují občany a ti dělají informovaná racionální rozhodnutí ve volbách... haha, já vím.

Ale tak to mělo fungovat teoreticky, v praxi už to tak moc nefunguje, ale to nic nemění na nepřesnosti těch analogií..

Ta analogie nemá být extra přesná, hlavně výstižná a krátká; určitě jde vymyslet přesnější a v regulérním dlouhém článku bych to i udělal.
Podstatou bylo jen upozornit na to, že je nesmyslné, aby nějaká organizace soudila spor mezi ní samou a někým dalším.

To jsou hezký etatistický pohádky.

Máte samozřejmě pravdu, pravou rukou fackuje někdo jiný než tou levou, byť jsou obě přidělané ke stejnému tělu.

Jojo, máte pravdu. Kdysi dávno, byl jsem mladý a měl jsem ještě spoustu naivních ilusí, jsem se s kýmsi o cosi soudil. Soud postupoval přesně tak, jak lze od soudu očekávat, tj. kupříkladu zasílal protistraně korespondenci na neexistující adresu, ačkoli od nás měl adresu správnou, a tak všelijak podobně (byly tam i horší věci, jako třeba zcela nefunkční předběžná opatření a tak, dneska už je to jedno).

I stěžovali jsme si.

Hádejte, kdo rozhodoval o platnosti a smysluplnosti oné stížnosti: ano, správně — onen soud, na nějž jsme si stěžovali.

Tehdy mi to ještě přišlo divné; inu, jak píši, byl jsem tenkrát opravdu mladý a blbý.

Klasika...ja si takhle stezoval na soudce, ktery me umistoval do vazby, ktery me ani nenechal u toho soudu promluvit, hulakal tam cosi o tom, ze vsechny takove, jako jsem ja, je potreba rovnou zavirat a tak...Tak jsem si zkusil stezovat ohledne toho, ze me ani nenechali promluvit a rovnou poslali do vazby. Prekvapive, o stiznosti rozhodoval ten samy soudce, co me do te vazby posilal :-D

Tohle je ta klasická povrchnost: Neřeší se "o co se jedná", ale "kdo o tom rozhoduje". Případný druhý soudce by přece mohl mít úplně stejný "názor" jako ten první…
Ty důležité otázky jsou jiné: Měla by existovat vazba? Měl by soudce mít možnost rozhodovat dle svého uvážení? V jakém rozsahu?

Omg...takze jsem povrchni, kdyz me sere, ze stiznost resi ten, na koho si stezuju.
Jasne, ja jsem blazen, jenom ty jses letadlo.
Vis, ty tve otazky jsou dulezite, a ja na ne mam odpoved.
Ale vis, kdyz stojis pred tim soudcem, tak ti ty spravne otazky jsou jaksi uplne k hovnu, protoze on proste udela, co udela...A muzes se ho zkouset ptat na ty tve uzasne otazky...

Co je tak hloupého na myšlence, že je důležitější otázka "Má AB jít do vazby" než "Kolik soudců o tom bude rozhodovat"?
Vždyť už jsem to napsal: Ten druhý soudce by přece mohl mít stejný názor jako ten první.

Myslenka, ta je to pekna...Coz o to...
Ale v praxi ti ta myslenka je jaxi vhodna tak mozna na premysleni o dlouhych vecerech na vazbe...
V realnem svete, pokud by se neco alespon malicko dalo zmenit, primlouval bych se za to, aby STIZNOST neresila osoba, NA KTEROU SI STEZUJU.
Chapes ten princip? Me je jedno, co by na to rekl jiny soudce. V podstate jsem si ani tak nestezoval na to, ze jsem sel do vazby - to uz se stejne zmenit nedalo... Ale tak nejak me stval ten pricip, ze ti nejaky soudce nasere do obliceje, ty si na to stezujes a tu stiznost resi ten clovek, co ti predtim nasral do toho obliceje.

1. Ale v praxi ti ta myslenka je jaxi vhodna tak mozna na premysleni o dlouhych vecerech na vazbe...

- Ne, ta myšlenka je důležitá, protože ve společnosti je až překvapivě rozšířena představa, že když už o něčem rozhodne soud, tak je to ipso facto v pořádku.

2. Ale tak nejak me stval ten pricip, ze ti nejaky soudce nasere do obliceje, ty si na to stezujes a tu stiznost resi ten clovek, co ti predtim nasral do toho obliceje.

- Mě ten princip neštve; koneckonců trestní soud je interakce mezi soudcem a obžalovaným. Opakuju: Jde o MOC, kterou soudce má. Ta může být buď legitimní nebo nelegitimní. KOLIK OSOB tou mocí vládne je přece vedlejší.
Ještě jednou opakuju: Buď se AB dostal do vazby legitimně, a potom je to v pořádku; nebo se tam dostal nelegitimně, a potom ho tam mohlo nelegitimně poslat třeba 100 soudců.
Kde dělám chybu?

Chybu delas v tom, ze stezovateli slo - mimo snahy dostat se z vazby - nejvice o to, aby se ukazalo, ze ten soudce se zachoval spatne, v rozporu s dobrymi mravy, ja nevim, jak to presne pojmenovat.
Tedy jsem si stezoval ne primo na to, ze jsem byl zavreny do vazby, ale na postup, ktery k tomu vedl. Napadal jsem ten postup, kdy obvinenemu ani nebyl dan prostor se jakkoliv vyjadrit, napriklad. Pripadne skutecnost, jak arogantne se ten clovek choval.
Tedy skutecne "chovani" toho soudce. Samozejme, ze bych byl byval rad, kdyby odvolani vedlo k propusteni z vazby, samozrejme. Ale znovu opakuji - moje argumentace znela "ten clovek me ani nenechal promluvit, choval se ke me jak ke kusu hadru a to by se nemelo dit"

Mimochodem, cele to melo dohru, kdy jsem si stezoval na to, ze moji stiznost resi ten, na koho si stezuju a ze logicky je v tu chvili "podjaty", nebot se ho to osobne tyka a odkudsi z krajskeho soudu mi prisla odpoved, ze to, ze to resil clovek, na ktereho si stezuju, je naprosto normalni a podjaty nebyl.

Szaszián, "Buď se AB dostal do vazby legitimně, a potom je to v pořádku; nebo se tam dostal nelegitimně, a potom ho tam mohlo nelegitimně poslat třeba 100 soudců."

Asi záleží na tom, jak chápete pojem legitimnost, ale přijde mi (je to laický názor), že způsob jakým s Lojzou jednali nebo nejednali je relevantní pro ne/legitimitu jeho zadržení.

Also - pokud někdo dělá dobré věci (posílání zlodějů za mříže) ze špatných důvodů (protože třeba obžalovanými apriori opovrhuje), koná skutečně dobro?