Autor: v6ak
Čas: 2021-10-22 00:00:02
Vyvádění zisků do zahraničí
Čas od času vidím někoho se pohoršovat nad vyváděním zisků do zahraničí. Nikdy jsem nepochopil, v čem je horší člověk žijící za hranicemi, a proč by se zrovna k němu neměl dostat zisk. Neviděl jsem žádný konkrétní návrh, jak tomu zabránit, jen neurčité sliby politiků. Představme si ale, co by se stalo, kdyby se to opravdu nějak povedlo. Investor vkládá do firmy peníze, protože očekává budoucí zisk. Investovali byste do firmy bez výhledu zisku? Co byste z toho měli? Nelze tedy čekat, že zahraniční investoři přinesou peníze a nápady, ale zisky ponechají místním.
Přečtení: 23730
Komentáře
Komentář 73714
Komentář 73716
Z pohledu zahraničního investora: Nutnost utratit peníze ve stejném státě je dost omezující. Někdo na to možná občas podstoupí, ale bude to stále velký odliv.
Z pohledu obyvatele té země: Bude tu mnohem méně zahraničních investorů. Ale když už se tu občas nějaký objeví, bude to muset utratit na území té země. Občas říkám, že Vídeň je blíž než Praha, z praktického hlediska je mi to celkem jedno, kde to utratí.
Z hlediska vymáhání: Celkem by mě zajímalo, jak byste to chtěl vynutit, aby to nešlo snadno obejít. Například firma nemusí v tom státě vykázat zisk, protože bude mateřské firmě platit nějaké faktury. Pokud byste to chtěl řešit, nejspíš vygenerujete hromadu byrokracie s mizernou účinností. (Což na druhou stranu může být ta lepší varianta, protože to omezí škodlivé dopady, ale ani tu byrokracii bych nepovažoval za žádoucí…)
Komentář 73718
Komentář 73757
To dává smysl? Nebo to platí jen, když z bohatší země vydělávají v chudší ale nesmí to být naopak? To dává smysl.:-)
Komentář 73777
Je omnoho praavdepodobnejšie že firma z bohatšieho štátu má pobočku v chudobnejšom štáte ( napríklad kvôli vyššiemu zisku vďaka nižším mzdám ) než naopak.
Komentář 73779
Komentář 73785
Komentář 73769
Komentář 73727
Komentář 73739
Komentář 73752
Komentář 73754
Komentář 73759
Komentář 73763
Komentář 73773
Komentář 73775
Komentář 73768
Komentář 73774
Komentář 73781
Komentář 73786
Komentář 73793
Komentář 73737
Ať peníze Kladeňáků zůstanou na Kladně!
A víte co, vůbec by se zisky neměly vyvádět od zákazníka k prodejci. Všechny peníze ať zůstanou v kapse jejich majitelům!
Komentář 73751
a hlavně by se zisky neměly vyvádět do státního rozpočtu ;)
Komentář 73770
Komentář 73783
Komentář 73784
Komentář 73792
Komentář 73776
Ošidné je to, že ve zcela volném trhu by žádné zahraničí nebylo a investor by si tak hradil volnotržně veškerou podpůrnou infrastrukturu, která souvisí s jeho podnikáním.
Mi ale příjdem, že v situaci existence státu může vzniknout i situace, že tu strukturu budou hradit ze svých daní jen místní daňoví rezidenti, zatímco zahraniční investor si může v některých situacích smlsnout smetánku, vzít si ty pobídky k investicím, dením se vyhnout a infrastukturu používat zdarma nebo jen s minímální strátou. Pokud už by se na to člověk díval ne z pohledu anarchie, ale z pohledu etatismu, tak by očekával, že když už je tu stát, tak má ungovat jako určitá služba lidem a jako určitý druh kolektivní správy. Z téhle logiky by pak bylo pochopitelné investora zdanit na místním uzemí alespoň tak, aby nebyl v pozici silného černého pasažéra, který sklízí jen výhody. Nebo pokud z něj plynou do toho území i nějaké přínosy, pak mu za ně nesložit vše k jeho nohám, ale dát mu za ně jen odpovídající protivýhodu. Ono totiž asi nejde o to aby investor si neponechal žádné zisky, ale o to, aby na daném uzemí ponechal více ze svých zisku, i když ne všechny. Nakonec ho ani nikdo nenutí aby na daném území investoval. (Nebo je řešením, aby všichni místní zahraniční investoři danili jinde, a aby všichni místní podnikatzelé podnikali v zahraničí, aby to bylo spravedlivé? :) )
Neříkám jak že nastavit toto optimálně v rámci etatismu je snadné, jen se na to snažím dívat z toho hybrydního úhlu pohledu (etatisticko-volnotržního), ze kterého je myslím ten článek rozehrán.
Komentář 73778
OK, pak ale ideálně jako cena za používanou službu (ve stylu dálniční známky), ne jako plošnou daň.
Komentář 73796
Hlavní pointa, riziko které v tom přístupu vidím, je ale jinde, s jistými gramatickými chybami jsem ho v rychlosti popsal tady v druhém vlákně odpovědí:
https://stoky.urza.cz/texty/vyvadeni-zisku-do-zahranici-1910#comment73795
Komentář 73780
Komentář 73791
Komentář 73795
Mi jen příjde, že někdy tyhle etatisticko-liberteriánské přistupy nemusí být vůbec cestou směřůjící k anarchii, ale spíše ke stavu, kde stát začne fungovat jako servisní služba pro ty ekonomicky nejsilnější hráče, kteří si jeho služby mohou zaplatit (výhružky úplaty politiků, tvorba zákonů na míru), a zapltatí si ty služby státu na úkor slabších členů společnosti (tedy jednak ty zákony budou restriktivně proti těm slabším, jednak ti slabší budou víc odíráni). V takové situaci pak korporace ani nemusí vlastnit armádu, stačí když si zaplatí (zkorumpují) stát jako svou nájemnou silovou složku. Na první pohled bude takováto korporace symbiontující se státem z pohledu ankapu (libertariána) z obliga, protože je to přece čistě volnotržní subjekt, na pohled druhý bude ta korporace díky své síle provozovat nepřímý skrytý etatismus. Tohle vidím jako hlavní riziko těch hybridních přístupů libertariánsví v rámci státu - obecně se občas má za to, že čím méně regulací, tém jsme blíže k ankapu, ale nemusí gto tak být - pokud ubereme regulací zasahující velké silné hráče a ponecháme regulace zasahující malé hráče (k čemuž ta korupce silných přispěje), pajk se nemusíme blížit ankapu ale něčemu, čemu bychom mohli říkat korporativismus. A ještě tomu můžou něškteří ankapáci tledkat, akorát si nevšimnou, že to vůbec nemusí být cesta k jejich představě světa.
Komentář 73797
Komentář 73817
Komentář 73810
1/ Myslíme tak jak mluvíme. To jednoznačně obhajuje přístup, kde jazyk je důležitý
nebo
2/ Za myšlením je nějaká podstata, se kterou jsme schopni kreativně pracovat v rámci různých ideologických modelů
Sám nemám vyjasněno to, zda je jeden z těchto způsobů obecně vhodnější něž druhý. Přeneseno do praxe mě to staví před rozhodování, zda začít povídat rovnou o ankapu nebo vést diskuzi v rámci toho, jak uvažuje ten, s kým hovořím. Samozřejmě konzistentní idea nebo ideologie v pozadí je užitečná vždy, protože nějakým způsobem ukotvuje myšlení samotné v rámci jakéhokoli "jazyka".
Komentář 73944
Ten hybridní přístup etatisticko-libertariánský můžeme vyjádřit běžnou mluvou i přímou řečí ankapu - u té ankap řeči by to možná znělo víc okatě absurdně, kdyby někdo řekl - aktuálně podporuji úplný opt-out těch největších hráčů na trhu, a nikdy by emluvil o tom,též pro ty nejmenší hráče ani by nemluvil o tom k jaké podobě společnosti by mohlo vést, pokud by ti velcí hráči opt-outovali a pak by to z pozice ještě větěší síly zatrhli těm malým.
Ono je to možná zrcadlově obráceně jako se zákony pro malé a velké - je jednodušší dělat zákon i úpřémně myšlený podle velké firmy než podle pepy a franty z gaáže, a asi je i jednodušší nebo efektnější a vítanější mluvit o opt-outu pro velké ryby, než mluvit v prvé řadě o opt-outu pro ty malé. To je možná i důvod, proč ankap je pro ty malé ryby obecně spíš nezajímavý, oproti jeho atraktivitě pro ty kteří se cítí být rybami většími (pokud do ankapu započtu i skryté ankak kteří mluví jen tím maskovacím jazykem libertariánství a ekonomie - a otázka je, kdo z nich opravdu myslí i na tutéž možnost pro malé a kdo chce optimalizovat jen svou pozici.