Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Hej, ale keby nemal stat, tak by dokazal vyzbrojit maximalne dve roty. :-)

Opytajme sa pana PZ00000, ze KOLKO ludi by Hitler vyzbrojil, keby nemal k dispozicii stat, jeho moc a dane. Dve roty? ;-)

Ja nie som smutny.

Vsetci sme veseli.

Aj David Hasselhoff.

Aj ty.

Ale uz na teba prestanu reagovat, a to bude dost blbe.

Nielen relativne.

Aj pragmaticky.

Pre teba.

Stryckoteto.

;-)

Je to kokot. Sam Danko ho vybral a poslal sem. :-)

Mna este viac desi, ze 99 percent populacie takyto postup povazuje za uplne spravny a kd sa im to snazis vysvetlit, su ta schopni minimalne vysmiat, maximalne zlyncovat.

Presne tak.
Ako dlho by nejaky subjekt dokazal neustale dynamicky dumpingovat ceny bez toho, aby sam neskrachoval?
Mimochodom, tu je krasna ukazka, ako sa v neregulovanom trhu nepodarilo velkym firmam urobit kartel.
https://en.wikipedia.org/wiki/Herbert_Henry_Dow

Presne tak. Monopol moze vzniknut iba tam, kde stat reguluje trh a regulaciou zabranuje vzniku konkurencie a dava privilegovanemu rozne statne vysady (licencie, patenty), ktore potom zabranuju vstupu konkurencie na trh.
Ak by vznikol monopol v bezstatnom trhu, tak by bol pozehnanim pre spotrebitela. Znamenalo by to totiz, ze svoje sluzby a produkty poskytuje s tak nizkou cenou a s tak malym ziskom, ze sa nikomu neoplati podnikat v rovnakej oblasti.

Neviem co pises, v dosledku tvojho formatovania textu mi pripadas mierne psychoticky, takze ta vobec necitam a automaticky preskakujem.

Prvním „účelem“ návrhu zákona má být zlepšení sociálních podmínek pracovníků obchodů, kteří by po jeho prosazení měli o svátcích volno. Důvodová zpráva k návrhu zákona uvádí, že: „sociální dopady budou příznivé, neboť lidé budou mít více volného času, aby se mohli věnovat své rodině a koníčkům, na což klade Evropská unie zvýšený důraz.“ Je však potřeba zdůraznit, že v drtivé většině případů není problém pracovní směny o svátcích (či o víkendech) obsadit. Jak uvedl šéf jednoho z řetězců: „Zájem o práci o svátcích je velký, i na vánoční svátky. Nabídka pracovat o svátcích ze strany zaměstnanců je vyšší, než je řetězec schopen zaměstnat.“[4] Po přečtení řady internetových diskuzí, kde se k návrhu zákona vyjadřovali i samotní zaměstnanci, kteří výše uvedená slova potvrdili, si je dovolím generalizovat. Návrh zákona je tedy ve svém důsledku dokonce asociální, protože znemožňuje zaměstnancům prodejen zlepšit svoji ekonomickou situaci podstatně lépe placenou prací o svátcích. Pracovněprávní vztah je navíc soukromoprávním vztahem. Pokud práce o svátcích či víkendech je dobrovolná a výhodná pro obě smluvní strany, neexistuje důvod, proč by tomuto vztahu měl stát bránit.

Oni povedia, ze to sice nefunguje, ako ma, ale keby do toho stat nestrkal rypak, nefungovalo by to vobec.

Nabijacky boli rozne prave v dosledku statnych regulacii (patentov). Nasledne, kazdy vyrobca, aby nemusel platit vypalne v dosledku umeleho statneho privilegia (patentu), radsej si vymyslel vlastnu modifikaciu konektoru. Vysledkom bol chaos, v podobe mnozstva nekompatibilnych konektorov. Takze tu mame opat znamu modelovu situaciu - stat najprb regulaciou nieco uplne dodrbe, a potom to ide napravat dalsou nasilnou regulaciou.

A k tomu, že neplatia dane. Nech sa skúsia niekedy porozprávať s vodičom uberu o tom či platí dane. Peniaze mu prídu cez Paypal, Paypal reportuje zostatky na účte daňovým úradom.

Po novom Uber reportuje všetkých vodičov finančným úradom aj so sumami, ktoré platia. Keďže tu neplatí dane z príjmu, musia ich platiť vodiči, ktorí platia daň z príjmu aj z Uber provízie (lebo služba bola dodaná na Slovensku, daň sa platí zrážkou).

Čiže:
- každý Uber vodič musí mať živnosť
- finančné úrady presne vedia koľko zarába, lebo Uber to priamo reportuje, zároveň to reportuje aj Paypal
- daň z príjmu vodič platí z celej sumy, vrátane Uber provízie, Uber si zaplatenú časť dane z príjmu vie dať ako už zaplatený daňový náklad (zaplatenú daň) a o to sa im poníži daňová povinnosť v amerike.

Mne to pripomina trochu situaciu, ked za jedneho vazna, co utiekol, popravili vsetkych, co boli v jeho blizkosti.

Velky respekt. Obvykle sa stretavam/e s ad hominem reakciami. Dakujem.

"Důvodem vzniku patentů bylo zrychlení pokroku. Tvůrci převratného vynálezu umožnila patentová registrace dočasný monopol na jeho myšlenku. Aby se vynálezce nemusel složitě bránit proti kopírování, stát mu jednoduše zajistil monopol. Bohužel už pohled do historie ukazuje, že patenty rozvoj spíše brzdily.

Příkladem je hlavní nástroj průmyslové revoluce, parní stroj od Jamese Watta. Přestože o jeho prvenství se vedou spory, Watt si své zařízení stihl nejrychleji patentovat a začal ho také vyrábět. Ale na rozdíl od rozšířené představy, že jeho motor zahájil průmyslovou revoluci, rozvoj nezpůsobil výrobek Watta, ale až jeho následovníků.

Ti téměř okamžitě přišli s lepšími modely parního stroje, ale kvůli patentové ochraně museli čekat. Své vylepšené stroje mohli začít prodávat teprve po uplynutí třicetileté ochranné lhůty, během níž se autor parního stroje nesoustředil na vylepšování svého vynálezu, ale na právní bitvy s konkurenty. Ostatně po skončení platnosti patentu Watt poměrně rychle zkrachoval a trh velmi rychle ovládli jeho konkurenti."

"Okolo patentů se vůbec točí nejvíc duševně-vlastnických mýtů a legend. I lidé, kteří o oprávněnosti duševního vlastnictví obecně spíše pochybují a se vším, co tady zatím padlo, by i souhlasili, obvykle nakreslí tlustou čáru u patentů na léčiva. Většinová představa totiž říká, že bez patentové ochrany by se farmaceutickým koncernům nevyplatilo vkládat obrovské částky do vývoje nových léků. Když pomineme fakt, že za raketovým vzrůstem nákladů na vývoj léků stojí z největší části regulační úřady, které požadují stále delší a dražší klinické testy (průměrná investice do nového léku dnes dosahuje zhruba jedné miliardy dolarů, přičemž náklady na klinické testy spolknou až 80 procent), tak nám historie nedává jediný důkaz, že by patentová „anarchie“ bránila rozvoji farmaceutického průmyslu. Historický vývoj tohoto odvětví v zemích jako Švýcarsko, Itálie nebo Francie dokonce svědčí o tom, že by tomu mohlo být právě naopak. Ve všech třech zemích bylo totiž patentování samotných léků (nikoli výrobních procesů) až do roku 1977 (Švýcarsko) a 1978 (Itálie, Francie) výslovně zakázáno. Přesto se právě tyto země staly evropskými farmaceutickými velmocemi, včetně Itálie, která byla ještě ke konci 70. let pátým největším výrobcem farmak na světě. A ve Španělsku se patenty na farmaka reálně vymáhají teprve od roku 1992."

Vedeli ste, ze kazdy rok je vdaka patentom statmi utajenych asi 5 000 vynalezov?
http://mika.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=241162

To je popularne rozsireny blud, ale nejestvuje pren jediny dokaz. Naopak, historia a empiricke vyskumy ukazuju dlho tuseny opak. Napokon, mas pocit, ze pred zavedenim patentov neexistoval ziadny vyskum, ziadne vynalezy a ziadne inovacie? Samotny Shakespeare kopiroval. Ak by existoval vtedy copyright, nic z jeho sucasnych diel by sme nepoznali.
(Ako píše Jozef Šíma: "... najednou ... zasáhne vláda, která stvoří zákon na ochranu intelektuálního vlastnictví (tj. ideálních objektů). Dříve běžné aktivity jsou najednou zločinné a lidé v důsledku konfliktu "nového" vlastnictví s vlastnictvím "starým" ztrácejí kontrolu nad svým hmotným majetkem. Shakespeare se stává zločincem, neboť námět jeho Hamleta čerpá z dnes zapomenuté hry Thomase Kyda, který zase čerpal z Historie Dánska Saxo Grammaticuse z 12. století, jenž byl pravděpodobně inspirován ztracenou islandskou ságou z 10. století... " )

A naopak - co ma motivuje nieco vymyslat, ked si to tyzden, (v pripade telefonu tam bol rozdiel dvoch hodin) predo mnou zapatentuje niekto iny, co to vymyslel paralelne a ja to uz mam pod hrozbou basy zakazane vyrabat? Bez patentu by sa mi aspon mohli vratit naklady, dokonca je vysoko pravdepodobne, ze by som aj zarobil, ale takto iba utriem hubu. Bud to nesmiem vyrabat alebo mozem a drzitelovi patentu, co ma predbehol, musim platit.
Ako dalsi priklad mozem uviest, ze pri vynajdovani niecoho, si blokovany gazilion patentami. takze aj ked tvoj napad je skvely, patenty ti zabrania ho realizovat. Nedajboze nieco vymyslis, zacnes to predavat a zarabat na tom, naraz sa objavia nejaky pani, ze porusujes taky a taky patent, a vsetko, co si zarobil, musis odovzdat jeho drzitelovi. Pekne krasne ti vyvlastnia majetok. Aku mas potom motivaciu< Pri kazdom vyskume musis verifikovat kazdy krok, ci nahodou tvoj vyrobok nema tvar obdlznika so zaoblenymi rohmi. ;-)

Zopar faktov.
V 19 storoci Nemecko technologicky a kulturne predbehlo Velku Britaniu prave z dovodov, ze v Britanii platilo IP. V Nemecku vydali desatnasobne viac knih, napriek uzusu, ze nikto by nepisal knihy, keby na to nemal copyright.
http://www.spiegel.de/international/zeitgeist/no-copyright-law-the-real-reason-for-germany-s-industrial-expansion-a-710976.html

Profesori ekonomie Boldrin a Levine robia vyskum o tom, ako IP brzdi inovacie
http://levine.sscnet.ucla.edu/general/intellectual/against.htm

Ako sa da zarabat bez dusevneho vlastnictva
http://www.dklevine.com/

Experiment z realneho zivota ukazal, ze patenty brzdia pokrok
https://fee.org/articles/do-patents-encourage-or-hinder-innovation-the-case-of-the-steam-engine

Studia dokazuje, ze patenty nepodporuju inovacie
http://stlr.org/archived-volumes/volume-x-2008-2009/torrance/

Ekonomicky profesor Josef Sima vysvetluje absurdnost IP
http://www.mises.cz/terralibera/2001_12_vol_2_no_12.pdf

A napokon patentovy pravnik Stephan Kinsella to zhrnuje
http://www.mises.cz/literatura/obzaloba-dusevniho-vlastnictvi-30.aspx

Ja, ako libertarian, zastavam ten nazor, ze aj keby v nejakom alternativnom vesmire dusevne vlastnictvo podporovalo pokrok (lebo v tom nasom to ide uplne v pohode aj bez neho, napriek tomu, ze sa zo vsetkych sil snazia vymyvat mozgy, ze nie), pokial ma nieco existovat iba za cenu pouzitia nasilia voci slobode a majetku, tak z moralneho stanoviska je lepsie, ked to neexistuje vobec.

Pri uprave sa mi zdvojil text, sorry. Skoda ze sa komentare nedaju dodatocne editovat.

Pretoze "vlastnictvo" je nastroj na predchadzanie alebo riesenie konfliktov o vzacne zdroje. Vlastnictvo sice mozno ma svoje negativa, ale jeho benefity ich daleko presahuju. Pri nevzacnych veciach ale nedochadza ku konfliktu, tak u nich netreba vlastnictvo.

Niekto by si mozno mohol vymysliet aj ustanovenie vlastnictva aj pre veci pri ktorych nedochadza ku konfliktu o vzacne zdroje, ale otazne je naco, aky problem sa tym snazia riesit? A nevytvoria nahodou viac problemov ako sa snazia vyriesit?

Mne sa skor vidi ze alokacia vzacnych zdrojov pomocou vlastnictva niektorym ludom nevyhovuje, lebo by radsej preferovali vojny a nasilne konflikty o zdroje, lebo mozno si myslia ze v tych konfliktoch by vdaka svojej sile zvitazili, takze jedine v tomto vidim motivaciu preco by niekto chcel vytvarat nove problemy zavedenim vlastnictva nevzacnych veci

(ked teda nepocitam nevzdelanost a naivne predstavy o fungovani sveta - totiz mnohi zastancovia IP by si rychlo rozmysleli svoje teorie keby aj na vlastnej kozi zazili dosledky ich uplatnenia v praxi)
este inym sposobom sa to da vysvetlit takto: vlastnicke prava k vzacnym statkom su vlastne negativne prava, cize pravo na vylucenie inych ludi z manipulacie s danym vzacnym zdrojom

avsak pri nevzacnych veciach alebo dokonca neexistujucich veciach je otazne co by malo byt tym vylucenim, ako sa vobec take pravo da skonstruovat alebo naformulovat? Zatial sa o to mnohi pokusali, ale neviem o nikom komu by sa to podarilo.

Zatial zo vsetkych takychto pokusov vychadzaju len snahy o obmedzenie nejakeho uz existujuceho vlastnictva k vzacnym zdrojom, cize porusenie principu prvoprichodzieho, pozri aj Pretoze "vlastnictvo" je nastroj na predchadzanie alebo riesenie konfliktov o vzacne zdroje. Vlastnictvo sice mozno ma svoje negativa, ale jeho benefity ich daleko presahuju. Pri nevzacnych veciach ale nedochadza ku konfliktu, tak u nich netreba vlastnictvo.

Niekto by si mozno mohol vymysliet aj ustanovenie vlastnictva aj pre veci pri ktorych nedochadza ku konfliktu o vzacne zdroje, ale otazne je naco, aky problem sa tym snazia riesit? A nevytvoria nahodou viac problemov ako sa snazia vyriesit?

Mne sa skor vidi ze alokacia vzacnych zdrojov pomocou vlastnictva niektorym ludom nevyhovuje, lebo by radsej preferovali vojny a nasilne konflikty o zdroje, lebo mozno si myslia ze v tych konfliktoch by vdaka svojej sile zvitazili, takze jedine v tomto vidim motivaciu preco by niekto chcel vytvarat nove problemy zavedenim vlastnictva nevzacnych veci

(ked teda nepocitam nevzdelanost a naivne predstavy o fungovani sveta - totiz mnohi zastancovia IP by si rychlo rozmysleli svoje teorie keby aj na vlastnej kozi zazili dosledky ich uplatnenia v praxi)
este inym sposobom sa to da vysvetlit takto: vlastnicke prava k vzacnym statkom su vlastne negativne prava, cize pravo na vylucenie inych ludi z manipulacie s danym vzacnym zdrojom

avsak pri nevzacnych veciach alebo dokonca neexistujucich veciach je otazne co by malo byt tym vylucenim, ako sa vobec take pravo da skonstruovat alebo naformulovat? Zatial sa o to mnohi pokusali, ale neviem o nikom komu by sa to podarilo.

Zatial zo vsetkych takychto pokusov vychadzaju len snahy o obmedzenie nejakeho uz existujuceho vlastnictva k vzacnym zdrojom, cize porusenie principu prvoprichodzieho, pozri aj https://www.lewrockwell.com/2000/09/stephan-kinsella/in-defense-of-napster-and-against-the-second-homesteading-rule/

Takze nech sa paci, skuste skonstruovat teoriu vlastnitelnosti neexistujucich veci, ale prosim nezasahujte mi do mojho vlastnictva

Odpoved na tvoju otazku ohladom liekov sa umiestnila dole v diskusii.

Ako by skopiroval niekto liek v ankape, ked neuvedie zlozenie? Zlozenie musi uviest iba na trhu ovladanom statom. Coca Cola taji zlozenie a dodnes ju nevedia okopcit.

Pri vývoji nového liečiva ide až 70 % financií do jalového právnického zabezpečovania proti možnému kopírovaniu (proti možnému vzniku konkurencie). Tým sa plytvajú peniaze a hlavne čas, ktorý mnohým pacientom nezostáva nazvyš. Výsledkom sú zbytočne predražené lieky, ktorým trvá dlhé roky, kým sa dostanú na trh.
Pokial by sa vyvoj nevyplatil a nikto ho nerobil a teda nevyrabal lieky, tak je tu obrovska prilezitost pre niekoho ten liek vyvinut a uctovat si zanho rovnake prachy ako dnes. To samozrejme prilaka konkurenciu zvysi sa produkcia, znizia sa ceny.

Takze - ked vyrobis liek mas na trhu vyhodu, ze si s nim prisiel prvy a mas prirodzeny monopol, lebo ked neverejnis zlozenie, okopirovat pojde velmi tazko.

Ludia si vymysleli fyzicke vlastnictvo preto, lebo to bol prirodzeny myslienkovy konsktrukt, ako sa vyhnut konfliktom. Dusevne vlastnictvo bolo vymyslene politikmi a neriesi ziadne konflikty, naopak, ich vytvara.

Oprava, 200 rocna statna propaganda.

Presne tak, kopirovanim a vylepsovanim. Vy pod ekonomickou slobodou a pokrokom chapete zakazovat inemu pod hrozbou nasilia vyrabat rovnaku vec alebo podobnu alebo ju pripadne vylepsovat? A ked to urobi, tak povazujete za spravne mu jeho majetok vyvlastnit?
Dusevne vlastnictvo nie je ziadne vlastnictvo, je to vylobovany umele statne privilegium, ktore jeho drzitelovi umoznuje viest nasilny utok voci slobode a majetku inemu cloveku, ktory nikomu neublizuje a naraba vylucne iba so svojim majetkom.
Cely rozvoj civilizacie stoji na slobodnom kopirovani a napodobnovani, ale 20 rocna statna propaganda robi svoje a nielen etatisti ale aj niektori libertariani veria bludu, ze dusevne vlastnictvo je skutocnym vlastnictvom a podporuje pokrok.
Precitajte si, co som postol od Kinsellu, je to velmi dobre vysvetlene. Mozem podlozit skodlivost a nezmyselnost dusevneho vlastnictva aj relevantnym poctom linkov, ale Kinsellova definicia je dostatocna. Pokial niekto uznava vynucovanie dusevneho vlastnictva, tak neuznava princip neagresie.

"Co je tedy skutečně špatného na uznávání „nových“ vlastnických práv? Koneckonců jelikož nás nepřetržitě obohacují nové myšlenky, umělecká díla a inovace, jaká je újma na tom, jít s dobou a uznat nové formy vlastnictví? Problém je ten, že pokud jsou uznána vlastnická práva u ne-vzácných zdrojů, tak to nezbytně znamená, že vlastnická práva k hmotným zdrojům korespondujícím způsobem poklesla. Tak tomu je proto, že jediným způsobem, jak uznat myšlenková práva v našem skutečném vzácném světě, je alokovat práva k hmotným statkům. Abych měl efektivní patentové právo – právo k myšlence nebo vzorci, nikoliv ke vzácnému zdroji – musím mít kontrolu nad vzácnými zdroji všech ostatních.
Ve skutečnosti můžeme vidět, že práva DV implikují nové pravidlo pro získávání práv k vzácným zdrojům, které podřezává libertariánský princip prvotního přivlastnění. Jelikož dle Lockeovsko-libertariánského principu prvotního přivlastnění, je to první držitel dříve nevlastněného vzácného zdroje, kdo si jej prvotně přivlastňuje, tj. stává se jeho vlastníkem. Pozdě příchozí, který získá kontrolu nad celým takto vlastněným majetkem nebo jeho částí, je jednoduše zloděj, protože tento majetek již vlastněný je. Zloděj fakticky navrhuje nové a arbitrární pravidlo prvotního přivlastnění, aby nahradilo pravidlo prvního držitele, konkrétně navrhuje pravidlo „Já se stávám vlastníkem majetku, který ti násilně seberu.“ Samozřejmě takové pravidlo žádným pravidlem není a je zřejmě podřadné k pravidlu prvního držitele. Zlodějovo pravidlo je konkrétní, nikoliv univerzální; není spravedlivé a rozhodně není navrženo tak, aby bránilo konfliktům.
Proponenti DV musí také obhajovat nové přivlastňovací pravidlo, které má doplnit, pokud ne rovnou nahradit, pravidlo prvního držitele. Musejí zastávat názor, že existuje druhý způsob, jak může jedinec získat vlastnictví hmotného majetku. Jmenovitě musí obhájci DV navrhovat přivlastňovací pravidlo, které zní nějak takto: „Osoba, která přijde s nějakou užitečnou nebo kreativní myšlenkou, která může vést nebo řídit jednajícího člověka k užití jeho vlastního hmotného majetku, tímto okamžitě získává právo kontrolovat veškerý hmotný majetek na světě vzhledem k podobnému užití tohoto majetku.“ Tato novátorská přivlastňovací technika je natolik mocná, že dává tvůrci práva k již vlastněnému hmotnému majetku třetích stran.
Například tím, že vynálezce vynalezne novou techniku kopání studně, může zabránit všem ostatním na světě v kopání studen tímto způsobem, dokonce i na jejich vlastním majetku. Pro další příklad si představte doby, kdy lidé žili v jeskyních. Jeden bystrý hoch – říkejme mu Galt-Magnon[62] – se rozhodne na poli poblíž svého obilí postavit dřevěnou chatku. Tohle je jistě dobrý nápad a ostatní si toho všimnou. Přirozeně napodobují Galt-Magnona a začnou si stavět svoje vlastní chatky. Ale první člověk, co vynalezl dům, by měl dle obhájců DV, právo zabránit ostatním ve vlastnění domů na jejich vlastních pozemcích, s jejich vlastním dřevem, nebo si účtovat za stavění domu poplatek. Je jasné, že inovátor se v těchto případech stává částečným vlastníkem hmotného majetku (např. půdy a dřeva) ostatních, nikoliv díky první držbě a užití tohoto majetku (jelikož už je vlastněn), ale díky tomu, že dostal nápad. Je jasné, že toto pravidlo plive do tváře přivlastňovacímu pravidlu prvního užití, arbitrárně a neopodstatněně anuluje přesně to přivlastňovací pravidlo, které je základem všech vlastnických práv.
Ve skutečnosti neexistuje žádný důvod, proč pouhá inovace dává inovátorovi částečné vlastnictví majetku, který již vlastní ostatní. Jen proto, že nějaké pravidlo může být navrženo, neznamená, že je uskutečnitelné nebo spravedlivé. Existuje mnoho arbitrárních pravidel, dle kterých by mohla být alokována vlastnický práva, které by si mohl člověk vysnít. Například nějaký rasista by mohl navrhovat pravidlo, že bílá osoba si může přivlastňovat jakýkoliv majetek, který si před ním přivlastnila černá osoba. Nebo: třetí držitel daného vzácného zdroje se stává jeho majitelem. Nebo: stát si může přivlastňovat všechny kapitálové statky, i když byly původně získané jedinci. Nebo: legislativním výnosem si stát může formou daní přivlastňovat část majetku, který je již vlastněn soukromými osobami. Všechna taková přivlastňovací arbitrární pravidla, včetně pravidla duševního vlastnictví, tedy že inovátoři si přivlastňují částečnou kontrolu nad hmotným majetkem všech ostatních, jsou neospravedlnitelná. Jsou v konfliktu s jediným ospravedlnitelným přivlastňovacím pravidlem, pravidlem první držby. Žádné z nich neustavuje férová, objektivní pravidla, která předcházejí meziosobním konfliktům o vzácné zdroje. Diskuze o ochraně práv u „myšlenek“, „tvorby“ nebo „hodnotných věcí“ slouží pouze k zakrývání skutečnosti, že proponenti DV oponují nezředěnému právu přivlastňovat si a vlastnit soukromý majetek."
Stephan Kinsella, patentovy pravnik a libertarian.

Aj v praktickom zivote.

Clankov a dokazov je na nete dost.

Teraz su cechy zamenene za patenty, licencie, copyright, autorske prava a nadalej potlacuju ekonomicku slobodu a pokrok.

Tak si predstavujem, ze z recesie sa slahnem obleceny do mora, a ked vyjdem na plaz osusit sa, dobehnu ku mne idioti v kostymoch a nasilim ma vyzlecu.

...a agentura, kedze nechce stratit zakaznikov, bude respektovat NAP. A nikam nepojde.

To marek28 - a agentura, kedze nechce stratit zakaznikov, bude respektovat NAP. A nikam nepojde.

Nie, to je konzistencia prncipu NAP. Tvoje je obhajenie statneho nasilia.

http://www.mises.cz/literatura/obhajoba-neobhajitelneho-22-kapitola-7-pomlouvac-105.aspx

Pesne tak

Cokolvek, len ho chudaka neignorujte, trolling je to jedine, co v zivote ma.