Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Vy nastavíte cenu tak, aby se Vám vyplatila, tedy nad Vaše náklady + požadovaný Váš zisk. Ale pak nevíte, jestli všechno zboží prodáte. Představte si, že smluvně zavážete hotely, zaplatíte jim zálohy a připravíte katalog dovolených s cenami, které Vám vyjdou z Vaší nákladové kalkulace. Pak ale přijde koronavirus a neprodáte ani jeden zájezd. Protože tržní cena zájezdů klesne a vy s tím nic neuděláte a Vaše nákladové kalkulace Vám toto nepředpoví. Vaše argumentace totiž platí za podmínky Ceteris paribus, kterou jste pominul. Popřípadě při zakalkulování aspoň trendu. Na to ale nelze spoléhat obecně, v reálu a dlouhodobě. Protože přichází koronavirus, padají meteority, centrální bankéři se někdy rozhodnou při hlasování o úrokových sazbách jinak než jak naznačoval před tím guvernér atd.

Ja neviem že za akú cenu sa daný výrobok v danom obchode predáva?

Terminologicky Vám to upřesním. Vy jako obchodník máte pod kontrolou nabídku. Tedy jste schopen nastavit cenu NABÍDKY (nikoliv cenu prodejní). Ale co už nedokážete určit je POPTÁVKA. respektive Vy poptávku jen zhruba odhadujete, podle minulé poptávky. U nového produktu si třeba musíte udělat průzkum trhu apod. Protože každý obchod má dvě strany a na prodejní, tj. tržní ceně se musí shodnout obě dvě. Že se někdy neshodnou očekávání jsem Vám ukázal na tom příkladu s cestovkou za dob koronavirových.

V normálních časech se Vám možná zdá, že cenu určujete jen vy. To pokud ji nastavíte v souladu s konkurencí a pro zákazníky je produkt za danou cenu užitečný. Ale je to klam z doby, kdy se nic mimořádného neděje. Cenu určují vždy obě dvě strany. Nejspíš obchodujete v sektoru s nízkou elasticitou a ještě jste se nesetkal s neočekávaným propadem v poptávce. Tak ať se Vám i nadále daří.

Podle mě to dokazuje nekonzistenci trestního práva. Dokažte, že pro danou míru poškození protistrany (třeba když ukradnete milion korun z banky) je trestní sazba deset let ta správná. Ukažte jiný princip, ze kterého ji odvodíte. Jestli ten princip nemáte, tak se shodujeme (my jsme totiž ukázali, že převádět jeden druh trestu na druhý má úskalí jak to odvozovat a Vy jste nám to potvrdil) a nemá smysl výši trestu od výši škody odvozovat a ani se o to pokoušet. Protože kdyby to tak stát udělal (třeba výši sazby ve vězení by spojil přes výši škody přes průměrný hodinový výdělek), tak by mu trestní právo přestalo fungovat právě v těch věcech, ve kterých ho stát právě potřebuje a to u trestání za chování, u kterého k žádné škodě nedošlo. A u kterého jde jen o násilné vnucování hodnot neboli o vychovávání občanů.

A čo má trestanie krádeže, lúpeže či vraždy spoločné so štátom?

To, že do vztahu dvou subjektů stát vstupuje, vybere od nich předem předplatné na případné řešení sporu, financuje drahý aparát a pak řeší jejich spor podle svých pravidel. A já to kritizuju, jako že je lépe to nechat soukromému právu. Stát to ovšem potřebuje, právě proto, aby zmátl lidi a zamaskoval ty případy, které jste nevyjmenoval. Jako třeba když si za oknem budete pěstovat marihuanu, načež to někdo nahlásí a stát Vás potrestá. To už není ani krádež, ani loupež a ani vražda. A nic, co by se to tomu podobalo.

To predsa bolo a je protiprávne konanie v každom doterajšom spoločenskom systéme.

Ten poslední můj příklad už ale nebyl. Tedy je to protipříklad na to, že Vaše argumentace je chybně, Vy jste si vybral jen to, co Vám potvrzuje myšlenku ale pominul jste to, co Vám ji vyvrací. Ke konzistenci potřebujete mít kladný důkaz pro všechny případy.

Pak ale nemůžete vytýkat kolizi oprávněnost s tím, jak toto slovo používají anarchokapitalisté ve smyslu jejich představy o anarchokapitalistické společnosti, protože tam to podle Vaší definice být nemůže.

Vám už to definování leze na mozek… Já definování neřeším.

A právě tím tahle nedorozumění vznikají. O definici jde totiž primárně, pokud napadáte používání nějakého slova oponenty jako špatné. A také se to tak ukázalo, protože Vaše definice je v kontextu ankap nesmyslná a nelze ji použít. To Vám ale mělo dojít už z toho, když zastánci ankap popisovali představu společnosti svou, nikoliv české reálie, kde oprávněnost definuje stát podle zákonů (takhle jste to v podstatě napsal).

V tomhle případě je prokazování výše škody irelevantní, protože využíváte službu a s poskytovatelem máte smluvní vztah. Souhlasil jste tedy se smluvními podmínkami. To je účel smluv, aby se nemuselo prokazovat, kdo jakou škodu způsobil ale aby stačilo jen ukázat porušení smlouvy. Pokud smlouva byla pro někoho nevýhodná, nemusel se k ní na začátku zavazovat. Má-li někdo za nezaplacení mýta drakonické smluvní pokuty a já vím, že jsem s placením lajdák, vyberu si jinou cestu. Nebo budu riskovat.

Vypadá to, že za Vás uzavírá smlouvy všeho druhu (mobilní operátoři, poskytovatelé internetu, dodavatelé elektřiny, .... ) někdo jiný a Vy jste to nikdy nemusel řešit. Jinak byste to musel přece znát. Vám se ještě nikdy nestalo, že jste kvůli nějakému opomenutí z nedbalosti někomu platil mnohonásobě více než se Vám zdála jeho škoda z prodlení? A pak jste znechuceně odcházel ke konkurenci?

Akorát si musíte říct, co je to to "společensky škodlivé jednání" a kdo ho určuje. A jaké principy tam nenápadně vpašovává a jak lze trestní právo zneužít v případě, kdy politici začnou zavádět totalitu. Společensky škodlivé jednání je tedy také prosazování více trestního práva na úkor soukromého práva. Máte nějakou oblast Vaší představy trestního práva jako pojistku na tohle? Jestli ne, tak nějaký subjekt musí mít z trestního práva výjimku a sice ten, který si ho nastavuje. Neboli trestní právo není v principu realizovatelné tak, že všichni před ním budou rovni. To proto, že jeden hráč na trhu má možnost do toho práva mluvit kdežto nikdo z ostatních nemá.

Soukromé právo je naprosti tomu symetrické vždy pro obě strany. Nikdo z nich nemá větší pravomoc nastavovat pravidla, podle kterých se má spor rozhodnout. Někde na začátku je buď porušení smluvních pravidel, tedy těch, teré se zavázaly dodržovat dobrovolně obě strany nebo jedna strana druhou poškodí, což je empirický fakt, který se ovšem musí prokázat při soudním jednání. U trestního práva toto není nutné.

Chcete čerstvý příklad, že u trestního práva je jeden subjekt privilegovaný a nejsme si tedy před trestníém právem rovni? Stát předloni nastavil soukromým subjektům dost vysoké pokuty za porušení pravidel GDPR ale sebe úplně osvobodil a sám pokuty platit nemusí. Není to divné už i pro neprávníky? Takže Vy proti státu se musíte bránit soukromě právní cestou kdežto státu stačí jen prokázat procedurální porušení a jen vybrat pokutu. S minimem nákladů, ač má na rozdíl od Vás nebo mě mnohem větší prostředky, také původně mé nebo Vaše, pokud platíte daň.

:-D
Také ekvivalent že vláda Vás odmění tím, že Vám sníží daň. A podá Vám to tak, že ten rozdíl máte jako dárek od vlády. A že jí máte za to být také vděčný, samozřejmě.
A kdyby Vám vláda daď chtěla zvýšit, tak jí zas máte být vděčný za ty státní služby, které se tím zkvalitní nebo jich bude víc.

Účel trestního práva je občany vychovávat a vnucovat jim státem nastavené hodnoty. To jen tím, že se také v mnoha případech tváří jako soukromé právo (třeba u trestání zločinců), se podařilo část obyvatelstva zmást. Viz můj post níře o rozlišování mezi trestním a soukromým právem.

To, co píšete, jak se v minulosti lidi bránili proti násilí, je pravda. Ale z toho se nedá odvodit například proč trestat jedince, který si doma ve svém vlastním soukromém prostoru vypěstuje marihuanu a nikoho přitom nepoškodí. K tomuto totiž přirozené právo nesměřovalo. Toto je nastaveno už uměle. A pokud někdy v minuloasti vznikl subjekt, který trestal nějaký druh chování, ač při tom nebyl nikdo poškozen, tak už lze hovořit o státu. Protože z ekonomického hlediska jde o pošetilost, která se nevyplácí, protože trestání má své náklady. Tedy daný subjekt už musel mít nějakou formu výpalného/daně, ze kterého to trestání hradil. Ve společnosti bez výpalného/daní lze hovořit jen o obranném jednání, které se vyplatilo jen tehdy, když náklady na obranu byly menší než hodnota ochráněných statků.

Vy jste uhodil hřebíček na hlavičku. Má to hlubokou logiku. Předpokládá se, že dospělého člověka už nepřevychováme ale znemožníme aspoň, aby nemohl předávat on svoje hodnoty další generaci. Vlastně by také mohl být ekvivalentní trest vězení odebrání vlastních dětí na převýchodu, pokud nějako jsou. Nebo na výběr sterilizace, jako alternativní trest k vězení. Předpokládám, že jako alternativu k doživostnímu vězení by si každý vybral tu sterilizaci, jelikož ve vězení by stejně nemohl mít děti.

Protože když někdo zastává postoj netrestat, nemůže Vám psát, jak trestat. Nevím, co Vás v titulkách spletlo.

Jak definujete oprávněnost? A když oponujete tvrzení od zastánců ankapu, tak konkrétněji, jak byste definoval oprávněnost ve společnosti, kde neexistuje všeobecně závazné právo? Protože tvrzení, se kterým oponujete, bylo nejspíš vsazeno do tohoto konceptu. Předpokládám, protože píšete, že šlo o debatu se zastánci ankapu a tedy to bylo o ankapu.

To je síce všetko pravda, ale "subjektívna teória hodnoty" tam potom nič neprináša, lebo tú hodnotu nedokáže kvantifikovať. V zásade je to potom len obkecaná tautológia "ľudia robia nejaké veci, lebo sa im to javí vhodné ich robiť".

Teorie subjektivní hodnoty Vám vysvětluje, proč bylo zboží prodáno za cenu pod náklady. Protože se nenašel žádný zájemce o nákup zboží aspoň za náklady. Pro prodejce bylo výhodnější zboží prodat, protože tak měl menší ztrátu, než kdyby neprodal a měl by nulový příjem a náklady na likvidaci neprodaného zboží. Nakupující zboží koupil za danou cenu proto, že ze zboží měl větší užitek než z peněz, které za něj dal, než kdyby za ně koupil pro něj druhé v pořadí nejvýhodnější zboží. Vyplynu mu to z porovnání užitků obou zboží.

Tedy koncept subjektivního užitku Vám vysvětlí, proč nakupující koupil zboží za cenu, která nemá naprosto žádný vztah k nákladům na výrobu toho zboží. Nákladová teorie toto vysvětlit neumí.

Akože to "nic neříká", keď ho dokáže presne vypočítať?

To "přesně vypočítat" je totiž silný eufemismus. Jeden parametr v rovnici je neznámé číslo mezi -nekonečno a + nekonečno, jak Vám tu již můj kolega psal. A tedy nejenže tržní cenu z nákladů nedokážeme vypočítat přesně, vy ji nedokážeme vypočítat vůbec.

Nebo aspoň agregátně. Prodejna prodá za podnákladovou cenu zboží, kterému se blíží datum doporučené spotřeby ale ztráty hradí z prodeje ostatního zboží, takže víc zboží musí být nad náklady.

Ale je to v souladu s teorií, že cena není určena náklady ale nabídkou a poptávkou, protože v tomto tvrzení se nemyslí cena agregátně ale cena konkrétní transakce. K transakci potřebujete jednoho jediného člověka, který ten jeden konkrétní kus zboží koupí. A jemu jsou nálady ukradené, on se řídí svým užitkem. Navíc zákazník náklady vůbec nevidí. Ty vidí jen ten prodejce. A to ještě kdyby výrobek vytvořil z přírodních surovin. Zpravidla koupil on sám nějaký polotovar za cenu, která mohla ale také nemusela odrážet náklady.

A dokonce říkáte, proč to tak je: protože společnost vás k tomu donutí (ano, v ankapu "donutí v souladu s NAPem", to je ale v češtině pořád donucení). Jde o to, zda totéž neplatí pro vězení: že na úrovni jedince nedávají smysl, ale společnost vás k jejich placení donutí.

Vnímejte tento, podle mě principiální rozdíl. V ankapu Vás nikdy nedonucuje k ničemu společnost ale vždy konkrétní lidé, kteří nesou zodpovědnost sami za sebe. Nemohou se v případě sporu, kdy se jejich jednáním někdo cítil poškozený, krýt tvrzením že "dělají jen svou práci" a zodpovědnost házet na společnost, což jsou vždy všichni a zároveň nikdo.

Kdežto v případě státu na Vás stát uplatní trestní právo a zodpovědnost nenese nikdo. Protože soudy musí rozhodovat podle zákona (soudci pak tedy "jen konají svou práci") a zákonodárci zodpovědnost za špatné zákony nenesou. Mají imunitu a vždycky se hájí "šlo o politické rozhodnutí a na to my jako politici máme právo". Můžu Vám poskytnout několik konkrétních výroků z našich českých reálií, nejsou to žádné mé výmysly. Teoreticky byste se mohli napadnout samotný zákon u ÚS (a není to jednoduché, samotní občané jen tak lehce k ÚS podněty dávat nemohou) a mnoho podnětů je neúspěšných, protože Ústavu máme děravou. Garantuje nám sice mnoho práv ale připouští až na pár výjimek (třeba jako je trest smrti) vždycky omezení, když je to na základě zákona. A praxe je nakonec taková, že zákon je obecný a obsahuje klauzuli, že konkrétní postup/rozsah/způsob je na základě vyhlášky. Pak se omezování ústavního práva může rozšiřovat jen změnou vyhlášky. Ani se vláda nemusí snažit o propašování nenápadného přílepku, kterého si novináři nevšimnou. Pro vznik nějaké budoucí totality IMHO dost nebezpečný stav v právním systému. Jednou třeba bude možno nastolit nějaký druh totality jen změnou vyhlášek a provede to velmi úzká skupina osob bez ohledu na sílu opozice a ani se nenadějeme.

Tohle celé plyne z toho, že lidi neumí rozlišovat soukromé (v naší právnické terminologii myslím že se nazývá občanské, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A9_pr%C3%A1vo) a trestní.

Soukromé právo se vyvíjí přirozeně, ze smluvních vztahů, kdy to, co se ve smlouvách nejčastěji vyskytuje a bere se jako základ slušných smluv se stává nepsaným právem, kterým se lidi automaticky řídí, protože na to jsou tak zvyklí. Zvykově je to ekvivalent jako že jsme například naučení, že když se někam přijde, tak se pozdraví. U zvykového práva neexistuje trest nýbrž pouze odškodnění. Výše odškodnění plyne buď ze smlouvy nebo se musí vymáhat soukromoprávním postupem a dokazovat výše škody.

Naproti tomu trestní právo je čistě agenda státu, sloužící k tomu, aby stát lidi vychovával. Trest není náhrada škody a nelze je žádnými prostředky odvodit, nastavuje se ad hoc, jak to zákonodárce napadne a co se jim podaří prosadit. Známe případy trestů z některých států USA za soulož s 15 letým klukem ve výši řádově 10 let kriminálu nepodmíněně. Přitom nikdo není poškozený (nemyslím podle zákona ale fakticky), protože dotyčný je již biologicky dospělý a naopak se dá předpokládat, že nejen, že se nebránil ale dost možná sám vyvíjel iniciativu. A těžko by na dotyčné vymáhal škodu.

Že toto někteří nedokážou rozlišovat, co je součást přirozeného práva a co je umělé, plyne s minulých debat tady, kdy mi někteří psali (nebudu jmenovat, oni se poznají), že když se jednání někoho bráním, abych nebyl poškozený, tak že tím ho trestám. Ale netrestám. Nechci měnit jeho hodnoty, nechci ho vychovávat. Při obraně jde o hodnoty moje.

Nejde o bohatství. To je až důsledek (a to ještě ne vždy, jsou i tací, co krachují). Přidaná hodnota spočívá v tom, že podnikatel riskuje za zaměstnance případný chybný odhad budoucí poptávky. A dává mu za to jistotu. Pokud totiž podnikatel zkrachuje, příjde o peníze, které investoval, kdežto zaměstnanci ztratí zaměstnání v budoucnu ale nebudou muset vracet mzdu, co mu už byla vyplacena v minulosti.

Pokud někdo má rád jistotu a nechce riskovat, bude zaměstnanec. Pokud přijme riziko, může podnikat. A tedy přebírat riziko za zaměstnance své a poskytovat jim tuto službu.

Bohatství, to je až důsledek. Kdo neriskuje, má své jisté ale také ho má méně. Jistotu zkrátka vyměnil za část potenciálního bohatství a tím rozdílem si tu jistotu kupuje. To je obecný ekonomický zákon všech investic. Bez rizika není zisk.

Socializmus by bol keby ten Agrofert vlastnil štát a nie Babiš.

To je z hlediska vlastnictví. O tom se nepřeme. Babiš vlastní argofert kapitalisticky. Pře byla o toto (píšete o jeden Váš příspěvek výše a na něj reaguju):

současný premiér Babiš je typickým příkladem, kdy kapitalista zneužil demokracieke svému obohacení

Pobírá přece dotace, což už není nutná podmínka pro kapitalismus. Můžete mít kapitalismus bez dotací i s dotacema. Ale je to nutná podmínka pro socialismus. Protože nemůžete mít socialismus bez dotací. Takže se Vás ptám, podle čeho Babiš zneužil stát jako kapitalista a bráníte se tvrzení že jako socialista. Jáí totiž netvrdím ani jedno, jen se ptám. A pobírání dotací přece není závislé na formě vlastnictví. Čapí hnízdo mohl vlastnit také jako socialistické družstvo, jemuž zrovna šéfuje a pobírá dotace na něj. V našem předlistopadovém socialismu například typický příklad. Tedy nešlo o kapitalisty ale mohli dojit stát úplně stejně v socialismu, jako to dělá nyní Babiš za kapitalismu. Ale jde o způsob zneužívání a ten je na kapitalismu nezávislý, jak jsem Vám ukázal. Nebo mi něco uniklo? Ten socialismus Ván nevnucuju, jen se ptám, proč Vy tam chcete mít zrovna Babiše jako kapitalistu ale nechcete vidět Babiše jako socialistu, když se v případě dotací chová socialisticky.

Ale taky ten jeho Agrofert pobírá víc dotací než zaplatí na daních a to je něco, co s kapitalismem nemá nic společného, to je zas typické pro socialismus.

např. současný premiér Babiš je typickým příkladem, kdy kapitalista zneužil demokracie ke svému obohacení

Jak víte, že Babiš nezneužil stát jako socialista?

Myslím, že jste poučení nepochopil, protože nás poučuje o tom, že vůbec nemůžeme říct "dobré" či "špatné" absolutně. Můžeme říct jen "horší" nebo "lepší", neboli posuzovat stav relativně a to se odvíjí od výběru vztažného bodu. Kdybychom si vybrali vztažný bod za 100 let, tak se dnes strašně nadřeme, máme katastrofální nedostatek volného času a za jednotku pracovní námahy si můžeme zlepšit život zoufale málo. A kdybychom se podobně srovnávali se stavem před 100 lety, tak si dnes žijeme jako prasata v žitě a prakticky všechny každodenní problémy, co řešili naši předci před několika generacemi, máme definitivně vyřešené a můžeme si jen krásně užívat, že už jsme jako civilizace dospěli k tomu, o co usilovalo lidstvo po celou dobu dosud. Urzu bych tedy nehaněl z argumentačních faulů ale proto, že asi vysvětluje velice špatně, když jeho vysvětlení lidi naprosto nepochopí, jak ukazujete.

A ještě test symetrie: "špatný" je množinový doplněk k "dobrý", zkuste si jako cvičení ve svém tvrzení nahradit doplňkovým ekvivalentem. Neboli tvrzení o poloprázdné sklenici přeformulovat na tvrzení o poloplné. Schválně, co Vám vyjde. Nebo jestli Vás to nějak netrkne.

Tk jsme si to upřesnili, termínem "stát" myslíte demokratický stát.

Začnem od konca: už ste tu aj Vy aj ja dosť dlho aby ste si mohol zapamätať že myslím demokratický štát a nie rôzne nedemokratické režimy.

Ono to z ničeho, co jste napsal v minulosti, nebylo poznat, píšete "stát". Což znamená stát obecně, tedy jakýkoliv stát. V každém případě jsme si toto vyjasnili a děkuji za upřesnění.

A v tom případě, čím vysvětlíte, že některé nedemokratické státy taky bohatly, když byly nedemokratické? Tedy nemůžete říct, že bohatnutí způsobuje demokracie sama, viďte? Kdyby to tak bylo, tak všechny demokratické země bohatnou a nedemokratické státy nebohatnou ani jeden, výjimky by možná byly jen statisticky. Jenomže spíše pozorujeme, že demokratické země bohatnou (a jsou výjimky, třeba Řecko mě napadá, za poslední desetiletí schudlo a nepotkala ho žádná fatální katastrofa, všechno vlivem jeho vlastní demokracie) a autoritativní země také v průměru bohatnou, jen pomaleji, a jsou z toho pravidla také statistické výjimky (Severní Korea, Venezuela). Jen Vaše tvrzení toto nevyysvětluje, vysvětlí to i teorie, podle které státy obecně vývoj brzdí, jen demokratické státy v průměru méně a autoritativní státy více.

Takže z čeho usuzujete, že ekonomický růst způsobuje demokracie? Protože jen ze statistiky růstu států různého zřízení to neplyne, což jsem Vám ukázal.

A kde je podle Vás optimum a proč? Protože když máte hodně silný stát, tak chudí bohadnou pomaleji, popřípadě nebohatnou vůbec (Čína za Maa, současná severní Korea nebo Venezuela, k tomu že bohatnou málo lze uvést celý minlý východní blok) a naoak o absenci státu si to také nemyslíte. Tedy nemůžete říct ve Vašem tvrzení jen "stát" ale musíte specifikovat jaký stát a proč. A jestlli náš dnešní západní stát ještě je natolik velký, že bohatnutí zpomaluje nebo už tak malý, že napak urychluje. A z čeho tak usuzujete.

eď ja už vás ankapistov poznám dosť dlho aby som vedel že používate nemerateľné pojmy na zakrývanie reality. A potom vám z toho vychádzajú paradoxy ako napr. že úžitok neviete merať, ale napriek tomu z istotou tvrdíte že či stúpa alebo klesá.

Zajímavé, že toto vysvětlení znáte dlouho. Ale také je zajímavé, že za tu dobu jste ještě nepřišel na to, proč to tak je a proč je to správně. Tak nic, děkujeme, že jste nám sdělil, v čem se stále a opakované mýlíte. A jedeme dál.

Kdybyste to chtěl vysvětlit, tak po 150. si tipuji, tak napište ale nehodlám Vám už nic vysvětlovat nevyžádaně. Nepadá to na úrodnou půdu a je to náročné na čas. A proč bych měl někoho školit zadarmo, kdo navíc ani nemá dlouhodobě zájem. Jen by mě zajímalo, proč sem pořád opakovaně chodíte.

Tak už to funguje, web ČT měl asi nějakou slabší chvilku, je to od 14:20. Ale je to úplný závěr. V podstatě to není přednáška ale kratší konferenční příspěvek.
Před sedláčkem trochu varuju, pouštět jen na vlastní nebezpečí, má takovou dost "zvláštní" logiku na některé věci (ale můžeme jeho příspěvek rozebrat :-) už jsem nad ním také přemýšlel). Hezký den. A děkuji, že toto vlákno rozvíjíte, až se zas dostanu ke Stokám, tak si to možná přečtu a na něco zareaguju.

Nejde o to, jestli někoho můžete pohnat k soudu. Napíšu Vám to tedy konkrétně, i když už se opakuju. Jde o to, že když mi vtrhne do bytu policista, který "jen koná svou práci", nedomůžu se spravedlnosti, ani na policistovi osobně, ani na jeho šéfovi, ani na policejním oddělení, ani na úřednících ministerstva vnitra, pod které policie spadá, ani na ministrovi, ani na zákonodárcích, kteří zákony, které mě poškodili, odhlasovali. Níkdo nenese zodpovědnost a výsledkem je, že mě je způsobena konkrétním činem škoda. A co je mi platné, že podám žalobu a proběhne soud, když ten bude rozhodovat podle zákona a nemůže jinak. To je samozřejmě taky požadavek státu, protože ten nemůže dopustit )spěšnou žalobu proti placení daní (například) s tím, že někdo u soudu dokáže, že ho daně poškodily a že stát na ně nemá právo, protože se mnou nemá uzavřenou smlouvu. Tedy soudní systém je nastaven tak, aby byl součástí státu a hájil jeho zájmy. Nikoliv aby hájil obecnou spravedlnost. Nespravedlnost ze strany státu musí rozsuzovat ve prospěch státu, protože tak je ten systém nastaven.

Mimochodem si tohoto všímám a pamatuju si výmluvy politiků, když se je novináři snažili přimět k přijetí zodpovědnosti aspoň morální, když už ne materiální (na prd ale aspoň by to mělo reputační vliv, u vysloužilých politiků ovšem už stejně k ničemu).

Některé perly Vám napíšu, ať je to tu zábavnější:

"Bylo to politické rozhodnutí a museli jsme brát v úvahu i sociální, nejen ekonomické aspekty." (Vladimír Špidla, k privatizaci OKD, v té době premiérem)

"Došlo sice k ekonomickým škodám ale v té době to nikdo nedokázal předpokládat a navíc připomínám, že tenkrát šlo o oficiální politiku EU a všichni s ní všeobecně souhlasili." (Milan Urban po roce 2010, kdy bylo jasné, že obnovitelné zdroje budou velký ekonomický průšvih, v době přijetí zákona 144/2005 Sb. o obnovitelných zdrojích byl ministr průmyslu, ještě bych dodal, že tenkrát byl prezidentem Václav Klaus, který zákon nepodepsal a napsal k němu své vyjádření a prakticky do puntíku se jeho předpovědi ukázaly za 5 let naprosto odpovídající).

Dva příklady nezodpovědnosti státu myslím stačí. Podnikatel nese zodpovědnost veškerou, udělá chybu, stojí ho to peníze, v krajním případě zbankrotuje. Výmluvy podobné těm výše mu nijak nepomůžou. Vše zaplatí. Politici neplatí nic a proto mohou páchat miliardové škody. Jinak by se už totiž státní korupce a nekompetentní řízení dávno vyřešilo. Vše je o tom, nést si za své činy zodpovědnost. Proto v ankapu bude mnoho věcí fungovat naprosto samo, dobře a přirozeně se bude tříbit špatné od dobrého. Stát je v podstatě instituce na umělé udržování špatného, kvůli té uměle vytvořené nezodpovědnosti pro své zaměstnance. Ankap zastánci jen chtějí toto napravit a uvést do normálu. Protože výchozí a normální stav je ten soulad zodpovědnosti a činů.

Můj oblíbený ekonom Pascal Salin se o to také snaží. Poslechněte si, co o kapitalismu říká. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116287760-politicke-spektrum/209452801340023/
Momentálně zdá se, že žádné s dílů Politické spektrum v ČT nefungují, tak to zkuste později, já Vám aspoň napíšu hlavní myšlenku, i když momentálně Vám nemůžu dát odkaz na čas přednášky, kde to Pascal Salin pojímá obšírně a zamýšlí se nad povahou samotného kapitalismu.

"Nemůžeme dávat kapitalismu nějakou morální vinu, i když i o tom by se také dalo diskutovat.
Já se domnívám, že je to jediný morální systém, protože jedině tento systém spočívá na úctě k vlastnictví a na osobních svobodách.
Já neznám žádný jiný systém, který by byl morální a jsem tedy překvapen tím, že někteří říkají, že kapitalismus nese morální vinu."

Dodávám, že je to z června roku 2009 a rozebírá příčiny krize, hlavní poselství přednášky je, že ekonomická krize není krize kapitalismu ale krize státního intervencionalismu.

Gratuluji, orientujete se, co se ankapu týče, lépe než 99.9 % populace, která na to video nikdy ani neklikne. A 15 minut je strašně moc, obzvláště v porovnání s nulou. Zkrátka projevujete zájem.

To, co Vám mohou udělat spekulanti, to Vám může udělat stát. A také to mnohdy dělá, jsou toho celé díly investigativních pořadů, jak občané prohrávají boj s úřednickou zvůlí. Proti spekulatnům na trhu je totiž mnohem lepší možnost se bránit, tam Vám nikdo nenutí spekulantovi cokoliv prodat a navíc spekulant, když udělá chybu, tak ho to něco hodně stojí. Takže on si moc dobře rozmyslí, jestli si koupí nějaký pozemek, aby Váš tím vydíral s rizikem, že Vy najdete způsob, jak to obejít a on v tom utopí svoje vlastní prachy.

S těmi indiálny je to tak, že ankap nehájí, aby se bral pozemek indiánům. Také s nimi bojovala armáda a to je něco, co ankap rozhodně nehájí (násilnický stát). Takže v tomto jste s ankapem ve shodě a nejde o různé pohledy.

Takoví lidí mají v demokracii možnost volit stranu, která nechce, aby se o těch věcech hlasovalo

Což jim ale nepomůže, když jsou přehlasováni. Lepší možnost je, aby jim do jejich řešení nikdo nemluvil. A pokud jim mluví, tak ať za to nese zodpovědnost jen on sám za sebe a nezašťiťuje se kolektivní nezodpovědností, totiž výsledkem hlasování, kdy nesou zodpovědnost všichni, neboli nikdo. Proti jednotlivcům, kteří mi mluví do věcí a nezašťiťují se kolektivní nezodpovědností, mám totiž možnost se bránit.

Neboli, ať je to konkrétní a máte to s příkladem, pokud mi soukromá osoba bude vnikat do bytu s tím, že mi chce zabránit pěstovat si doma marihuanu, já ji můžu pohnat ke zodpovědnosti a vysoudit na ní odškodné. A ona si příště rozmyslí to dělat. Kdežto pokud tohle udělá policajt, já na něm nevysoudím nic, protože on řekne, že dělá svou práci a že to dostal nařízeno shora. Jeho šéf také řekne, že plní pokyny shora. A nakonec skončíte u zákonů, za které nikdo zodpovědnost nenese, neboli na nikom z těch, co je odhlasovali v parlamentu, odškodnění nevysoudím a ani na jejich voličích. A soud nemůže rozhodnout jinak než podle zákonů, které vykládá ale nemůže jít jim navzdory. Kdežto volnotržní soud v ankapu níčím jako zákony nebude vázán, jelikož nic takového závazného nebude. Chápete, kde je rozdíl? A co je to ta kolektivní nezodpovědnost neboli nezodpovědnost státu? Je mi způsobena škoda a já se nemohu žádným způsobem domoct škody. A co je mi platný, že můžu podporovat politickou stranu, která není mainstreamová a můj program neprosadí.

Ale jestli, až se případně za pár generací bude demokraticky rozpouštět stát, privatizovat jeho majetek a vracet kompetence od politiků zpět k lidem, protože "máte přece možnost vvolit stranu, která chce, aby se o těch věcech hlasovalo", tak hluboce před Vámi smeknu a uznám, že jste v té demokracii aspoň konzistentní a nevybíráte si z ní jen to, co se Vám hodí. Protože podle mého je dnešní debata o ankapu zatím jen předvoj budoucích změn, podobně jako když v monarchii si někdo dovolil zpochybnit legitimitu nějakých kroků monarchy a naznačoval, že by se v tom měl brát ohled na názor lidí.

Demokracie je určitě lepší než monarchie ale to nutně neznamená, že je to to nejlepší možné řešení a že je nutno ustrnout v jednom historickém stavu a ten navždy zakonzervovat.

Jak začíná existovat ankap? Tak že skupina lidí přijde do neobydlené oblasti, zaplatí si soukromý soud, který jim přiklepne území, a soukromou bezpečnostní agenturu, která jim území ubrání před vnitřními a vnějšími nepřáteli.

Čím se to morálně liší od vyhlášení státu?

No v tom, že tato skupina tuto možnost neupírá i ostatním. Stát se totiž chová jinak. Ten si pro sebe prosadí nějakou možnost, kterou násilně upře ostatním. Tak třeba chce mít bezpečnostní agenturu jen tu svoji. A dokonce nutí ostatní, aby mu ji financovali. Tohle zastánci ankapu neháji, naopak to kritizují.

Takže vy ankapisti beriete svoje práva z tej morálky, o ktorej sami tvrdíte že je subjektívna? A teda že ju každý má inú? To sa dá?

Nejenže "se to dá" ale já ani nevím o žádném právu, u kterého by to bylo jinak. Vy tou otázkou implicitně naznačujete, že takové právo (objektivní) někde je? Pak by mě zajímalo, jaké to je. jestli je to z Vaší strany jen řečnická otázka za účelem aby řeč nestála, tak beru zpět.