Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

O tom, jak jsou státní nákupy předražené a neefektivní, se toho napsaly mraky.
A že lékaři vyšetřují ne vždy podle potřeb pacienta, ale podle tabulek (státem regulované) pojišťovny, taky...

Prodejce (tady to není ani překupník) chce prodávat, ale nesmí, protože mu to stát zakázal. Ale stát ty roušky potřebným stejně nedodá. Tak kdo se chová ne/morálně?

V tom s vámi souhlasím.
Proto zdůrazňuji, že jde jen o zjednodušující model.
Čím více tam dáte vstupů a pro čím menší části trhu ho budete používat (jak uvádíte, každý mezičlánek má svůj graf), tím přesnější bude.
On i každý jednotlivec má svůj graf, ač ho nepočítá přesnou kalkulací, ale spadají do toho i emoce :-)
(Proto jsou reklamy zaměřené hlavně na emoce).
A proto si producenti dělají průzkumy trhu, aby se co nejvíc trefili do grafů=potřeb zákazníků :-)

"Alebo predaj VŠ titulov za peniaze." V tom se shodneme :-)
Ale ty tituly jsou STÁTNÍ doklad.
Podívejte se, kolik funguje soukromých firem a agentur, které školí konkrétní dovednosti.
Pokud si otevřete soukromé vzdělávání programátorů (kteří si za to zaplatí tržní cenu) a oni pak nenajdou uplatnění na trhu práce, přestanou k vám další chodit. Pokud je naučíte programovat to, co se jim hodí v praxi, máte úspěšný byznys.
Ale když je státní VŠ téměř zadarmo, i titul z humanitních studií lidi chtějí....

Jenže bez překupníka tu roušku vůbec nedostane, když stát zakáže její prodej.
Takže zbývá už jen ten černý trh...
(Teď ten článek nemůžu najít, jak ministerstvo zdravotnictví zakázalo firmě dodávat roušky jinam, než jim, ale MZ je nedistribuuje, takže roušky leží na skladě....)

Co znám doktory, tak české zdravotnictví funguje jen díky tomu, že náklady na něj doplácí personál.
Skrze nízké mzdy, přesčasy, nedodržování zákoníku práce (což je věru smutné ve státní organizaci) a riziko, že když přijde průser, stát se o ně nepostará a nedodá jim roušky...

Viz např.
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/spejeme-ke-krachu-varuji-zdravotni-sestry-z-charity-ktere-os/r~4b76bfd86bfe11e9be22ac1f6b220ee8/
Ale když to dáte do Googlu, najdete podobných článků mraky :-(

Vidím, že vy žijete ve světě, kde jediné možné interakce jsou dané nařízením někoho někomu.
Zvažte situaci, kdy překupník je součástí signálů poptávky trhu.
Nemusí nikomu nic nařizovat, přesto přispěje k tomu, že se objeví další výrobci, aby vydělali. Tím navýší nabídku na trhu a klesne cena. Čili ve výsledku má víc zákazníků víc zboží...
Ale to se pořád motáme kolem základů ekonomie :-)

Protože dokud to berete jako zjednodušený model, tak se na tom dají nejlépe ukázat tržní procesy.
A mimochodem, dogmaticky se ho i drží snad všechny učebnice ekonomie...
Nebo máte něco lepšího?

Děkuji panu Vostálovi za jeho příspěvky.
Postupem času se ze mě stává z čistého anarchokapitalisty spíš Vostálista :-)

S tím souhlasím.
Jenže mě pak mrzí, když se proti trhu argumentuje něčím, co je zdeformováno státními zásahy.
Například když stát dává školám pravidla fungování (akreditace) a pak se říká, že školy jsou špatné, protože trh selhal...

Já si udělal VŠ titul jen kvůli tomu, abych měl ten titul. Praktické dovednosti jsem se stejně učil až během pracovního procesu.
Což bylo obzvlášť vtipné, když jsem studoval státní VŠ, obor ekonomie, ale v praxi ekonoma pro státní organizaci mi to bylo naprd :-D

"Graf s dvoma krivkami by platil iba ak by existoval presne jeden výrobca s jednou cenou"
Je potřeba určité úvahy, že toto platí - v modelu.
Už ve škole se pracuje s modelem a jeho změnami CETERIS PARIBUS. Takže pak člověk může nabýt dojmu, že se s křivkou dá jednoduše hýbat změnou jednoho parametru. Tak se ovšem děje jen ve škole při práci s modelem.
Pohyb té křivky v reálu ovlivňuje nekonečné množství více a méně známých vlivů, které se snažíme do modelu nacpat.
A jsme u Bastiatova Co je a co není vidět :-)

Proč se tak rozčilujete?
Volný trh je volný trh. Pokud je trochu regulován, je to trochu regulovaný trh. Pokud je 100% regulován, není to volný trh.

Negací výroku není jeho opak, ale stačí, aby existoval jediný případ, kdy výrok neplatí. Ideání volný trh znamená 0 státních regulací. Jakmile tam je jen jedna státní regulace, již to není volný trh.
Ale souhlasím s vámi, že státem určovaná pravidla nejsou 0 nebo 100 % regulace, ale jedna regulace tam, jedna jinde a trochu místa na svobodné rozhodování ještě zbývá.

Existuje zákon (či jiné regulace) o vysokých školách?
Pokud ano, tak to není volný trh...

Nic obráceně nemáme, to státu se povedl krásný obrat významu slov (1984 v praxi).
Teď tu není kapitalismus, teď tu je socialistický korporátní fašismus e zbytky kapitalismu.
Zrovna ohledně roušek to slyšíme každou chvíli, jak stát zakazuje různé části dodavatelského řetězce.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/unikatni-zabijak-koronaviru-na-trhu-bude-v-puli-dubna-93685

https://finmag.penize.cz/diskuze/413363-neparazitujte-na-strachu!-cenovy-strop-ocima-expertu
(V diskusi je příspěvek, jak funguje distribuce roušek v praxi).

Soukromá laboratoř za 1200 Kč nesmí testovat, Burešova za 3000 Kč ano. Cykloservisy musí být zavřené, květinářství (shodou okolností Bureš nějaká vlastní) mohou býti otevřená.

Svádět chyby centrálního plánování na kapitalismus je typický newspeak...

1. Ta křivka je MODEL. Zjednodušující model.

2. "To nechápete že keď priekupník svojvoľne zmení cenu tak sa tie krivky zmenia a pretnú sa úplne v inom bode?" PŘESNĚ TO VÁM TU CELOU DOBU VYSVĚTLUJI. Jsem rád, že to také chápete :-)
A na základě posunu té křivky vidí potencionální výrobci, že by mohli vydělat. A křivka se zase může posunout. A to je pointa toho modelu ;-)

"továrne na rúška sú súkromné, takže za to že rúšok je málo" - přečtěte si ten článek ze seznamzpráv a pak se nad tímto argumentem znovu zamyslete.
A možná jste i viděl, jak stát zakázal soukromé laboratoři testovat na koronoavirus, jak zakázal dovoz roušek a potřeb na jejich výrobu...
https://echo24.cz/a/SQBqQ/nemecko-blokuje-zdravotni-material-ktery-si-objednaly-jine-zeme
Ten volný trh není tak volný, jak předpokládáte.

A prázdné sklady vám neřeknou, za kolik jsou zákazníci ochotni nakupovat. Překupníci a jejich přemrštěné ceny ano.
Jak už tu někdo psal, pokud vám panika vykoupí zásoby, jejich doplnění vyžaduje náklady navíc - přesčasy, brigádníky, rychlejší dodávky materiálu než bylo nasmlouváno...
Pokud rozumíte obchodu, jistě si dokážete představit, že i za rychlost se platí, hlavně, když je jeden druh zboží vykoupen úplně všude :-)

Ještě štěstí, že politici mají platy dost vysoké.
Díky tomu nám vzroste blahobyt!

Nebo je to jinak?
"Je pravda, že ministr má svůj stůl bohatší; také je však pravda, že rolník má svoje pole hůř odvodněno."
https://www.mises.cz/clanky/co-je-a-co-neni-videt-iii-dane-951.aspx

"vyššie platy znamenajú vyšší dopyt po tovaroch a ten vyššiu zamestnanosť?"
To je pravda, je to to, co je vidět. Co není vidět je např:
Neobsazená pracovní místa těch, kteří vykonají práci menší hodnoty, než je minimální mzda. Náklady na úředníky, kteří mají minimální mzdu na starosti. Náklady na byrokracii, kterou musí zaměstnavatel sledovat a dodržovat. Tím pádem existují zaměstnavatelé, kteří nezaměstnají lidi, protože jim to za tu (a mnohou další jinou) byrokracii a riziko pokut nestojí. Takže společnost jako celek přichází o hodnoty.

Ale nebojte, třeba i u nás vyzkouší základní příjem či nějakou jinou formu vrtulníkových peněz, takže příjmy vzrostou všem!

Vy se totiž mýlíte už ve svém předpokladu, což jsem se vám snažil ukázat tím wiki článkem.
"oni len vo svoj prospech navyšujú cenu už vyrobeného tovaru"
Pravidlo nabídky a poptávky:
"rostoucí cenou roste nabídka"

Takže ti překupníci dělají právě tu dobrou věc, že zvyšují cenu a tím lákají na trh další producenty, což vede k vyšší produkci, snížení ceny (konkurence) a uspokojení poptávky...
Krátkodobě to vypadá, že sníží poptávku, protože na to každý nemá, ale v delším horizontu platí předchozí věta.

A pak taky kromě ekonomické teorie přijde politická praxe:
"Společnost nyní zajišťuje certfikaci. Původně počítala s prodejem už na konci března. Většinu z devíti set prototypových kusů, které firma nyní vyrábí v Turecku, však zabavili řediteli Romanu Zimovi rakouští celnicí. „Masky totiž neměly certifikaci, kterou potřebujeme získat právě v Česku."
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/unikatni-zabijak-koronaviru-na-trhu-bude-v-puli-dubna-93685

Trží cenu určí trh.
Jsme zase u toho, že pro každého je jiná.
Jsem-li překupník, chci co nejvíc získat na rozdílu nákupní a prodejní ceny. Jsem-li kupující, mám nějakou částku k dispozici a nějakou část z toho jsem ochoten utratit. Vliv na to má strach, úspory, očekávání budoucnosti a další vlivy.
Jakmile jsem výrobce a vidím, za kolik jsou lidé ochotni kupovat, zvážím, jestli na změně výroby tímhle směrem vydělám.
A pro to všechno je potřeba čas a změny cen.
Jakmile to jakkoli narušíte nějakým nařízením, komplikujete to hledání tržní ceny.
Už jen třeba tím, že mezi lidi roznesete informaci, že stát je tu u toho, aby se o vás postaral. A když potřebujete roušky - postaral se?

Jenže to jsou všechno základy ekonomie. Pokud počítáte se statickou situací a s homo economicus, chápu, že to vidíte jinak.

Chcete vyšší nabídku roušek?
zákon nabídky = rostoucí cenou roste nabídka
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nab%C3%ADdka_a_poptávka

Chcete nouzi? Regulujte.

Je tedy morální nechat trh, ať to vyřeší a zvýší nabízené množství (za přechodně vyšší cenu), nebo regulovat cenu a držet tak nedostatek?

Souhlas.
A taky je otázka - soběstačnost v čem?
My asi nebudeme soběstační v produkci rýže, ale třeba u cukru jsme na tom byli dobře. Než přišla plánovaná ekonomika z EU...

Souhlas.

"Požičia si viac." - a tady přichází prostor pro všechny, kteří jim chtějí skutečně pomoci a ne jen zakazovat...

Exekutor - jsme zase u státního monopolu na násilí, kdy exekuce řeší stát a v případě neplacení přichází státem nařízené obstavení účtů či doprovod státní policie.

Paroubek: Dluhy se neplatí. Takhle nám šel premiér příkladem. Pamatujete?

Dlužník je ve stresu.
Půjčí si za velký úrok.
Dlužníkovi se uleví, protože splatil dluh č. 1 čili se mu zlepšila situace. Aspoň pocitově.
Dlužníka dožene nový dluh a je ve stresu.
Ale třeba už má na jeho uhrazení, třeba ne. Není to ale spíš jeho problém?
A nastává ta kouzelná situace - pokud mu opravdu chcete pomoct, dejte/půjčte mu peníze za lepších podmínek. Ale co když se kvůli tomu nepoučí a tím se mu zhorší situace, než kdyby se musel z dluhu vysekat vlastními silami a poučil se pro příště?

Ano, to je to, co je vidět.
Teď ještě ten zbytek, který vidět není. Respektive to málo, co teď dokážu vymyslet.
nezamestnaní, deti, dôchodcovia, invalid a vůbec všichni platí DPH ze všeho, co si chtějí pořídit.
Stát hodnoty netvoří. Stát jen přehazuje peníze z jedné kapsy (daňového poplatníka) do druhé kapsy a cestou si kus odsype. Tím jsme ale zpět u diskuse efektivity.
Pak tu máme motivaci. Jaká je motivace politiků něco řešit, když jsou zvoleni na své období? Jaká je motivace úředníků něco řešit? Jaká je motivace soukromé charity, která, bude-li plýtvat a dárci se o tom dozví, nemusí dostat prostředky na svou činnost a nebude na platy zaměstnanců?
Každý úředník, který jen přehazuje papíry nebo peníze z jedné hromádky (sebrané poplatníkům) na jinou (služby obyvatelům státu) nedělá nic produktivního, čím by zvyšoval blahobyt společnosti (jen redistribuuje zdroje). Opět viz Bastiat.
Byrokracie je nesmrtelná a každý papír, každý úřad prohlubuje předcházející bod. Ke studiu doporučuji https://www.csfd.cz/film/74621-jiste-pane-ministre/476970-usporny-program/filmoteka/ a připomínám, že každý úředník je placen z daní, případně inflací, která následně opět bere hodnotu všem.
Motivace úředníků je udržet si svoje místo. Další studijní video https://www.youtube.com/watch?v=chCMlDlbecY

Takže nepopírám, že na první pohled je to pro méně vydělávajícího výhodné.
Pokud ovšem na méně vydělávajícího někdo doplácí, pro ně je to nevýhodné.
A stát se svými regulacemi snaží, aby těch méně vydělávajících bylo víc. Opět - u každé regulace jsou mraky následků, které nejsou vidět. Např. zákaz prodeje roušek - https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/ekonomika-necht-stat-koronavirus-radeji-neresi.A200307_160907_p_ekonomika_wag
Doporučuji vám otevřít provozovnu a někoho tam zaměstnat. A u toho spočítat, kolik regulací musíte splnit, kolik vám to zabere času a jaké hrozí pokuty. A jakou hodnotu musí zaměstnanec vytvořit, aby zaplatil sebe, daně, regulace provozovny a zisk majiteli. A pak malé cvičení - vyjměte z té rovnice daně a regulace a přidejte tam obdobné služby, které by si zaměstnanec platil na volném trhu (silnice apod.)

Rozhodně žádná varianta není jednoznačná, ale proto tu diskutujeme :-)

Jaká je ta matematika u daní?
Prosím doložit, fakt mě to zajímá.

Já osobně souhlasím s Bastiatem:
https://www.mises.cz/clanky/co-je-a-co-neni-videt-iii-dane-951.aspx

Pravda, pardon.

"nebo odejdete do jiné školy".
To byla narážka na to, že spádovou školu máte nařízenou, zatímco práci si vybíráte.

Zkuste ve škole říct, že pod touhle učitelkou se učit nebudete, že chcete jinou, nebo jdete do jiné školy...

https://e-ott.info/2008/03/20/jak-se-pisou-radove-cislovky/

Jen bych rád upozornil, že ta současná demokracie znamená, že o osudech milionů rozhoduje pár desítek více či méně volených zástupců a k tomu tahají za nitky kamarádi a lobbisti atd.
Takže menšina zvolí své zástupce (viz volební výsledky - i ten Bureš má cca třetinu, ne většinu), zvolení zástupci dělají nějaká rozhodnutí a je na nich, nakolik dodrží sliby, které lidem dali. (Nemluvě o tom, nakolik jsou ekonomicky prozíravé a společnosti skutečně prospěšné.)
Zrovna třeba u EU bych se rozhodováním většiny moc neoháněl vzhledem k volební účasti a procesu výběru zástupců a procesech rozhodování o nařízeních.

To všechno mě vede k tomu, že nejlíp si nakonec o naplňování svých potřeb rozhodnou lidi jakožto zákazníci. Nikoli jako voliči.

A děkuji JakuboviG, že upozorňuje na to, že i obranné násilí je násilí. Stejně ale bych radši, kdyby nebyl na vymáhání práva státní monopol. Ani na vymáhání baterií a nabíječek.

Co zapojit vlastní fantazii?
Třeba zdravotním pojišťovnám bude záležet na tom, aby jejich klienti byli zdraví. A některé pojišťovny jsou velké, bohaté a mezinárodní.
Nebo bohatí lidé budou ochotni věnovat finance, aby ani oni nedýchali bordel. (Například na Bali sbírají odpadky západní turisté a expati - nechtějí tam chodit v bordelu.)
Nebo více vlastníků pozemků se spojí k ochraně svého prostředí.
Atd.