Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ps: kde je ta morální hranice, kdo je arbitrem. Chudák ten pórek, co jsem ho včera nakrájel do polívky, určitě chtěl vykvést, dozrát a poslat semínka do dalšího kola a já ho uvařil za živa. Myslím, že to vnímal dost nekomfortně. Chudáci kvasinky, co jsem je povraždil, když jsem zabrzdil burčák v ledničce, miliony mrtvých na podchlazení.. Každý váš nádech, každý krok, každý stah srdce je něčí utrpení něčí smrt, smiřte se s tím, jste stejný predátor, jako je každý člověk.

Karnismus neexistuje. Člověk není schopen vytvářet vitamín B12. Jeho jediným zdrojem je maso zejména červené. Můžete ho doplňovat uměle, ovšem zdrojem pro tablety je opět maso. Umějí to i bakteriální kultury, ale je s tím řada problémů, je to drahé a je to jen substituce. Konzumovat maso je lidská přirozenost. Schopnost lovit, schopnost zabíjet, schopnost konzumovat krvavý úlovek (např. hovězí stejk rare) je projevem schopnosti zacházet a přiměřeně užívat svou agresivitu, která je také přirozená. Od této chvíle jste pro mě sráč a zakuklený levičák. Měl jsem ten pocit už dlouho, ale teď mám jistotu. Vy víte, kdo byl nejslavnější býložer..

Nevím, zda je družstvo nejvhodnějším příkladem. Lepším je myslím společné vlastnictví nemovitosti nabyté např. dědictvím. Pokud se dědicové dlouhodobě neshodnou na rozdělení majetku, nařídí soud nucený prodej formou veřejné dražby. Toto je asi nepoužitelné, pokud je podíl v řádu promile (jednotlivec vůči státu), ale pokud se jedná o téměř třetinového vlastníka (zmíněných 30%), je likvidace nebo vyplacení patrně na místě. Nikde jsem nepsalno kooektivním vlastnictví, jedná se o ideální podílnictví.

Amk čemu by potom byl?

bingo, můžeme říct "nad sebou" a "vedle sebe"

Obávám se, že je to celé nesmysl. Ancap by neakceptoval žádný stát "nad sebou", neboť žádný stát nemůže mít vlastnické právo v rámci ancapu. V rámci ancapu může mít vlastnické právo pouze osoba nebo firma prostřednictvím fyzicky vlastněných podílů (řetězec může být delší, ale na konci je vždy fyzický vlastník(ci)). Je možno respektovat státy mimo ancap jako majetek jejich obyvatel, kteří si chtějí prapodivným způsobem vzájemně vládnout.

Jednou z definic státu je, že se jedná o organizované násilí legitimizované kdečím. Vzhledem k tomu, že dle NAP je jakákoli iniciace násilí nepřípustná, nelze z hlediska Ancapu kterýkoli stát, který tuto definici splňuje (a který ne?) považovat za legitimní.

Druhý odstavec: že by subjektivní hodnota??? Začínáte v tom mít díry

To skoro vypadá, že souhlasíte?! Ano, člověk je tvor omylný, ale v naprosté většině případů mu to vychází i dlouhodobě jinak by vymřel již dávno v předhistorickém období, kdy žádné instituce "usměrňující jeho iracionalitu" neexistovaly. Největší iracionality v historii byly vždy výsledkem působení států a církví - mnohé války, inkvizice, pozdní fáze kolonialismu

Ne, nechci. To právě nám náš ancap dovolí a co nedovolí váš etatismus vám. Být s nechat být.

Já ho nechci zrušit vám, já ho chci zrušit sobě, vy si ho klidně mějte. Nám by patrně stačilo, abyste nám nechali, co je naše a nekecali nám do toho, co s tím děláme. Pokud by majitel továrny vyhlásil ancap, jakkoli je to absurdní příklad, nijak ho to nevyvazuje ze smluv, které měl se stávajícími zaměstnanci. Na jeho místě bych se ovšem hleděl etatistických potížistů co nejrychleji zbavit i za cenu momentálního zvýšení personálních nákladů.

Mimochodem z vašeho výroku stále logicky vyplývá, že to, zdali převažují pozitiva či negativa konzumace alkoholu, přímo závisí na tom, jestli ho lidé pijí či nikoli. Doplňkovým výrokem k tomu vašemu je: u alkoholu jednoznačně převažují pozitiva, protože ho lidé pijí. Kde už jsem to jenom četl...

Ale já nechci nastolit ancap vám. Vy si žijte jak chcete a kde chcete, jen mě nenuťte, abych to s vámi sdílel.

Víte, co je skvělé? Že v té vaší odporné komunistické diktatuře nežijeme. To, co je, není zrovna super, ale taková hrůza to zase není. Víte, já chci nechat na pokoji vás. Dělejte si, co chcete, pokud se mě to nedotýka. Proč memůžete dělat to samé...

Vážně, že by najednou přestali? Ještě včera chlastali jako duhy...

Jenže preventivní informování v kombinaci s charitou je asi tak to jediné, co se s tím dá bez iniciace násilí dělat. Část se nají na charitě (všichni) a ti, co v kšeftu zůstanou, budou moci zvednout ceny, čímž si taky polepší.

To může zabrat, ale taky se to může solidně zvrtnout v nedobrovolnou hospitalizaci, předběžné opatření, diagnostický ústav atd. Záleží nejvíc na těch postižencích, jak to pojmou. A jak víme, jsou to samí inteligentní, empatičtí a pozitivně ladění lidé...

Objektivní realitou myslíte co? Vědu? Ta umí konstatovat, že alkohol škodí a jakým způsobem. Statistika umí vyčíslit, za kolik nehod může intoxikace alkoholem atd. V tom se s vámi nepřu. Je o to, že neznám žádnou skutečnou vědu, která by si troufla objektivně konstatovat, že negativa konzumace alkoholu převažují nad pozitivy ze všech hledisek. Ze zdravotního patrně ano, ze sociálního jak kdy, z ekonomického spíše ne.. A pak jsou právě neobjektivizovatelná hlediska jako subjektivní užitek. Proti němu můžete postavit jen restrikce, propagandu a násilí, jinak budou lidé jednat právě a pouze podle něho. Oni i pak budou jednat přesně podle něj, ale se zohledněním toho násilí.

Tady krásně demonstrujete rozdíl myšlení. Vy říkáte, že negativa alkoholu převažují, protože jste o tom na základě různých důkazů přesvědčen. Já říkám, že pozitiva alkoholu jednoznačně převažují, protože ho lidé pijí. Jinak by to nedělali.
Toto tvrzení se týká subjektivního užitku s ohledem na časovou preferenci dané osoby a samozřejmě ano, jsou i lidé, kteří alkohol vůbec nepijí.

No černoušci se zjevně nedomnívají, že pár minut s Helmutem je horších než smrt. Kde bereš právo, to rozhodovat za ně?

Ne, můžeš udělat cokoli, ale pokud neuděláš nic, nezlob se na Helmuta, neb jen díky jemu černoušek přežije.

Pro info: postihuje, jen jiný. Pokud Vám odchytí postiženci čtrnáctiletého potomka se dvěma promilema, očekávejte sociálku a vše další, co se od toho odvíjí. To Vám nepřipadá jako postih?

Chybí definice pomluvy - jedná se o poškozující tvrzení, které NENÍ pravdivé.

Příklad: fyzicky vlastním nějakou společnost. Tato společnost vyrábí nějaký produkt a prodává ho. Pomlouvač zaútočí na kterýkoli stupeň produkce a pomluvou vytvoří dojem nižší kvality a tím sníží cenu společnosti na trhu (např. akcií nebo podílu). Tímto vznikla jednoznačná fyzická škoda na mém majetku v evidentní příčinné souvislosti s pomluvou. Rezistence společnosti k pomluvám je nízká a krátkodobá a pomluvě se apriori spíše důvěřuje pokud se neprokáže opak.

Jenže pomluva narušuje princip neagrese. Má/může mít NAP výjimky?

Pokud někdo záměrně šíří pomluvy a způsobuje tím druhému škodu např. prostřednictvím nepravdivých informací ohledně podnikání druhého, čímž se mu sníží počet zákazníků a tím příjmy, jedná se nepochybně o útok. Pakliže se jedná o útok nevyprovokovaný odpovídající akcí tedy útok nikoli protiútok a s v zásadě vyčíslitelnou škodou, nemělo by hrát roli, jakým způsobem byl veden a měl by být náležitě reparován. Jaký je třeba rozdíl mezi záměrným znečíštěním něčí provozovny a jejím pomluvením. Proč činit u nějakého způsobu agrese výjimku a vlastně ho omlouvat?

No konečně, to je super, že jste to pochopil. Prakticky všichni lidé na světě se shodnou, že nechtějí, aby vůči nim mohl někdo libovolně iniciovat násilí. Procento těch, kteří by s tím nesouhlasili, je zcela marginální. Je k legitimizaci takového ptavidla potřeba nějaká moc?

No rozhodně a proto to dělá:) Ve skutečnosti je rozdíl mezi náklady na zaměstnance a na naslmouvaného živnostníka, protože stát typicky obírá živnostníky o něco méně. O tento rozdíl se smluvní strany šábnou. Pro živnostníka je to evidentně výhodnější než kdyby zůstal zaměstnancem, neboť obdrží za stejnou práci více peněz.

Samozřejmě že je to oboustranně výhodné, jinak by se toho obě strany neúčastnily. On do toho nikdo žádnou stranu nenutí. Naše vláda to víceméně ignoruje, ale zákony na to máme a na udání koná - musí. Tedy dokonce ne jen že do toho nikdo nikoho nenutí, dokonce existuje riziko sankce za podobné chování, přesto na to obě strany hojně přistupují. Určitě se tedy jedná o situaci, která není oboustranně výhodná ... oh wait?!

Vykořisťování je situace, kdy osoba poptávající práci (pro vás zaměstnavatel) může diktovat podmínky (např. odměnu) osobě svou práci nabízející (pro vás potenciální zaměstnanec). To může nastat pouze v situaci, kdy je jisté, že nikdo (prakticky nikoli absolutně) nepoptává srovnatelnou práci za výhodnějších podmínek. Tedy z důvodu legislativních restrikcí (progresivní zdanění, nezdanitelné minimum, minimální mzda, byrokracie zvyšující nepřímé náklady na zaměstnávání...) nebo existence nějaké formy kartelu ideálně splynutí obého (oborové komory např. lékařská). Naprosto speciální obludností vymykající se jakýmkoli měřítkům je OSA a její deriváty, kdy hrstka veleúspěšných tvůrců provozuje za halasného souhlasu státu zcela legální fabriku na přímé finanční odrbávání těch méně úspěšných, přičemž to, zda jste či nejste úspěšný rozhodují sami na základě neprůhledných pravidel se spoustou výjimek. Klasické kartely vznikají v dobách boomů a jsou časové omezené nebo vznikly opět vlivem státních regulací (licence, fikce "autorského a patentového práva", překážky mezinárodnímu obchodu a kapitálu). Vykořisťování převážně způsobují státy a zároveň jsou největšími vykořisťovateli.

Znáte Švarcsystém?
Pokud neexistuje zákoník práce, ztrácí smysl rozlišovat mezi zaměstnancem a osvč. Jednoduše prodáváte svou práci třeba i dlouhodobě to celé nejspíš ošetřeno nějakou formou oboustranně výhodné smlouvy.

Nikoli, osoby A, B i C se budou živit vlastními zisky a nikdo jim nic nebude brát. Pokud osoba A živoří, znamená to, že nenabízí okolí dost na to, aby to odměnilo uspokojivou protihodnotou. Ani pak by se osoba A patrně nestala obětí hladu, ale spíše nějaké charitativní organizace, jejíž pomoc by ovšem na rozdíl od Masarikovy sociální povinnosti byla podmíněná chováním příjemce.