Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Tam až jsem nechtěl zabrušovat, ale v principu máte pravdu, protitržní cechovní systém školství v USA je tragický.

Taková smlouva je ale v zájmu hořícího ne hasiče. Ten by takové smlouvy pouze evidoval, aby věděl, kam může a kam ne. Opět takovou smlouvu by asi požadovala pojišťovna pro pojištění proti požáru, neumím si představit jak někdo pojistí barák, ke kterému nelze přijet stříkačkou.

Smlouva mezi dotyčným potenciálním duševně nemocným a pojišťovnou za účelem předcházení škod. Smlouva by byla součástí pojištění. Lze předpokládat, že někteří nebudou mít smlouvu a na ně se pochopitelně toto "právo psychiatra nevztahuje. Mimochodem hlavní důvod, proč je komerční pojištění v USA tak drahé a problematické je, že tam stát aktivně omezuje počet lékařů pomocí legislativy. Pokud by tam nabídka převyšivala poptávku, situace by vypadala dost jinak.

Vyšla o tom knížka. Není úplně nová, ale za to je to absolutní bestseller a evergreen. I Urzu dost zaujala. Tady máte videorecenzi: https://www.google.com/url?sa=t&source=web&rct=j&url=https://m.youtube.com/watch%3Fv%3D5Teq-TrOKKo&ved=2ahUKEwj025vZ-8j7AhXMMewKHXI8CQsQjjh6BAgHEAI&usg=AOvVaw2b7Rr7uFV0FNatNf7xLmaa

Moc nerozumím vaší otázce. V mém příkladu s hasičem je jasně napsáno:"No nemá a nesmí, pokud neexistuje dohoda a záruka..." z toho vyplývá, že pokud .. tak, jinak ne.

Shrnuto a opakuji se: lze očekávat, že pojišťovny v anarchokapitalismu nebudou nadšené z hrazení škod způsobených osobami s narušenou schopností vnímat realitu, mezi které počítám i duševně nemocné. Osoby vnímané medicínou jako duševně nemocné, nepochybně škody na zdraví, životech i majetku často zcela nezúčastněných osob, způsobují. Nejjednodušším řešením mi přijde delegovat tuto posuzovací pravomoc na smluvně zajištěné psychiatry či někým úplně jiným dle uvážení pojišťovny.

Možná existuje nějaký příklad, kdy by nicnedělání v anarchokapitalismu vyžadovalo nějakou legitimizaci, ale zrovna mě nic nenapadá. Obecně je třeba legitimizovat konání ne nekonání. Hasič v anarchokapitalismu nemá obecnou povinnost hasit, jen konkrétní, smluvně zajištěnou.

Kafe mi bohužel naši internisti zakázali už před pár lety, ani jsem se s nimi moc nehádal. Je možné, že to má vliv, zevnitř se soudí těžko. Ohledně parafráze netvrdím, že je nejvtipnější na světě, cintát a autora jste ale zjevně poznal a smysl to myslím dávám, tak prosím nežádejte dokonalost. Jinak na trochu vyhrocené bejkárny se teáhle stránka celkem specializuje a trocha provokace nikoho nezabije.

Ani by mě nenapadlo si o vás myslet něco jiného. Vy jste naprosto otevřený levičák.

Pokud řeknu, že něco je neřešitelná etická past mezi dvěmi variantami, tedy nemohu se z etických důvodů přiklonit ani k jedné straně, jako bych říkal, že v něčem mají pravdu obě strany či žádná. Ale tady je zjevné, že morální (etický) je ten, kdo neiniciuje násilí, tedy pravičák. To je to, proč vás opakovaně viním z kryptolevičáctví. Levičák je jako hasič, který řeší, jestli má sousedovi zprznit plot a angličák, aby se se stříkačkou dostal k požáru. No nemá a nesmí, pokud neexistuje dohoda a záruka uhrazení vzniklé škody. A že shoří celá čtvrť? No příště už se dohodnou. Lidé se vyvíjejí pomocí správných s chybných rozhodnutí a pokud jim bráníme poznat jejich důsledky, bráníme vývoji lidstva. Zakončeno parafrází: nic bez NAPu, nic mimo NAP.

Na vysvětlenou pro jednoho blbce: 1) dluhy a odškodné jsou plněním za dlužnou částku nebo způsobenou škodu. V takovém případě je dobrovolnost irelevantní, protože existuje dluh tedy povinnost. Může se debatovat o výši plnění ne o plnění jako takovém.
2) pro zvláště tupého blbce: soukromé vlastnictví jako jev není stanoveno, je přirozeným právem, vztah k vlastnictví hmotných statků je člověku vrozen byť ne ve shodné míře a kvalitě. Je možno diskutovat o jeho hranicích ne o jeho existenci (doporučuji k pozorování děti na pískovišti 12 měsíců+). Většina si nemyslí, že je lepší platit daně něž neplatit, jen jsou obětí státního monopolu na násilí.
3) netuším, jak by to mohlo v anarchokapitalismu fungovat a proč by na něco takového někdo přistupoval, ale mohl by to být jeden z obchodních modelů případně mechnismů charity. Teoreticky si to dokážu představit jako alternativu pro chudé s variabilním příjmem, kteří by měli v některých obdobích problém dosáhnout na fixní nájemné. Kruciální otázkou zůstává, jak by kdo v anarchokapitalismu zjišťoval čí příjem.

To, o čem jste psal ve svém komentáři výše na který jsem reagoval. Potřebujete ho zkopírovat?

No a? Tím to celé začalo.

Vaše vnímání obsahu textu začíná mít povážlivé trhliny, fakt už by s tím chtělo něco dělat. Byl jsem poněkud překvapen, co že mělo být jejím obsahem, když si to vůbec nepamatuji. Paměť je ošidná, nahlédl jsem tedy a ejhle, ono to tam skutečně není. Něco si vybásnit a pak dát odkaz na místo, kde to vybásněné není, opravdu hraničí se zdravým rozumem.

Mluvíte mi z duše..

Na vynuceném přetozdělování je postaven socialismus. Vynucené přerozdělování je skoro definice socialismu.

Vzhledem absolutní legalitě, láci a všeobecné dostupnosti kanabinoidů typu HHC, HHC-O, HHCP a některých dalších se debata o legalizaci poněkud vyprazdňuje. Je to až tak snadné, že si toho můžete koupit kýbl, doveze vám to PPL a nebudou chtít vidět ani občanku. Cena, za kterou lze sehnat čistý destilát HHC je okolo 50kč/g (v kamenných obchodech turistického centra a některých vypečených e-shopech s přirážkou 1500%!!!), drugwipe na to nijak nereaguje a legislativa také zarputile mlčí. Státu stačí nedělat nic, většina zejména mladých bude spokojena, problém se stane okrajovým a koza (protidrogoví válečníci) zůstane celá. Nejspíše jste zaznamenal všeobecný odklon od inhalace spalných plynů směrem k inhalaci různých nízkoteplotních výparů zejména v mladé generaci. Asi by vás docela překvapilo, co všechno v těch cucátkách mají.

Mrknu na to, snad to dohledám. Jinak pokud si dokážete představit toho robotického psa, dokáže te si představit jednoduchý interface obousměrně zprostředkovávající komunikaci mezi hlavou a psem na úrovni pohybu a čití. Komunikace na úrovni vědomí asi není přes míchu/kmen možná, slouží k jiným účelům. Komunikaci na úrovni vědomí zprostředkovává pravděpodobně jiné místo v mozku tj. corpus callosum (hrubě zjednodušuji). Pokud bychom se dokázali napojit tam a číst a rozkódovávat vzájemnou komunikaci hemisfér, získali bychom jakýsi komunikační protokol. To se opět přesouváme z roviny magie do roviny spousta práce, z roviny hledá se kouzelná hůlka do roviny hledá se tým biotechnologů, co napíchnou corpus callosum různým "dobrovolníkům" z řad zvířeny (Makak Rhesus) a jiná parta, co se pokusí donutit "přirůst" neurony na polovodiče. Do třetice budete potřebovat vysoce výkonné počítače specializující se na paralelní výpočty, protože jich budou potřeba fakt "kvanta". Nic z toho jsem si nevymyslel a kdyby vám to přišlo povědomé, je to proto, že se to všechno už nejaký ten pátek děje. Samozřejmě se taky ledacos nedaří, ale to je podstata výzkumu.

Je tím míněno v zásadě to, co říká Lojza. Opakuji, pohybujeme se v rovině spekulací. Vytvořit umělou inteligenci na úrovni lidské de novo bude taky asi pěkný oříšek. Někdy je lepší použít, co už funguje a místo celé AI vymyslet "jen" interface a překladové vrstvy. Následně postupně vytvářet umělé prostředí pro "fork" lidského mozku. Takhle to technikovi zní už myslím daleko proveditelněji, protože to víc něž sci-fi vypadá jako obrovská hromada programátorské práce plus nějaký ten bio výzkum. Nepřijde mi to fantastičtější než Genisys, i v genetice se trochu na principu reverzního inženýrství jen zkouší, co k čemu a v jakých souvislostech slouží, v podstatě kopírujeme, co udělala příroda a zkoušíme si s tím hrát. Důležité je také, na co půjdou peníze. Myslím, že pokud by existovala uvěřitelná vidina na život věčný, byť prozatím v elektronické podobě, zdroje financí budou neomezené. Organická cesta má jednu nevýhodu v tom, že sem tam něco musíte vyzkoušet v reálu in vitro časem i in vivo, a to trvá a sebelepší software ani hardware to neurychlí nad rychlost biologických procesů. Prvním cílem by tedy mohlo být vymyslet ten interface a jestli správně chápu různé zprávy, tak minimálně Alphabet do toho investuje dost a něco jsem četl i o IBM. Peníze jsou vždycky až na prvním místě a za život věčný byli lidé ochotní platit neuvěřitelné peníze. Za nesrovnatelně dosažitelnější produkt s jistotou dodání a bez dalších nároků zaplatí víc. Na tom mě znervozňují dvě věci: 1) až si budu lebedit v elektronickém nebi, jednoho krásného dne někdo přijde a vypne mě a když bude moc hodnej, tak mě aspoň zazálohuje. 2) kolikátý že to jsem vlastně podprogram...

Nějací teoretici extrapolovali a u elektronického člověka jim vyšel rok 2055. Genetické inženýrství asi extrapolovat moc nejde, CRISPR-Cas9 úplně změnil možnosti, to se nevejde do žádných rozumných křivek.

Problém je teoretický a v praxi nejspíš nenastane. Je to každopádně problém budoucí, tak lze trochu fabulovat. Lidé se dle různých odhadů budou vyvíjet v zásadě dvěma směry: organicko-genetický a elektronicko-robotický. Lze předpokládat různý stupeň propojenosti, nicméně relativně brzy můžeme očekávat alespoň pro přechodnou dobu existenci čistě elektronického člověka, tedy zachování mysli při smrti těla. Od toho je jen krůček k programování "lidí", kteří ale reálně nikdy nežili, implantováním vhodných vzpomínek lze dosáhnout toho, že se to nedozvědí ani oni. Pevná hranice neexistuje. Paradoxem organicko-genetické cesty je, že ona ostré hranice vytváří. Uvažované genetické zásahy většinově neumožňují zpětnou ani vzájemnou kompatibilitu ať už na úrovni úplné vzájemné neplodnosti či vzniku závažných aberací. Hrubě zjednodušeně když do DNA něco přidáte a zřížíte to s jinou DNA, kam jste to nepřidali nebo jste tam přidali něco s jiným počtem písmenek, tak se vám při spojování někde "rozjede zip". Lze samozřejmě dělat genetické změny které nezmění strukturu DNA a omezovat změny na dílčí, ale to je mimo časové možnosti jednotlivců. Výsledkem je tedy buď zcela neživotaschopný nebo těžce poškozený plod. Jednalo by se tedy o vznik nových živočišných druhů z definice.
Trochu mě děsí představa, že jeden elektronický člověk může být neomezeně kopírován a spouštěn. Vznikne spuštěním takové kopie nový člověk? (Kopie budou na začátku shodné, ale po spuštění se vyvíjejí individuálně). Bude mít demokratické hlasovací právo?

Nevím, jestli si uvědomuješ, že popisuješ něco velmi blízkého realitě. Současná distribuce na dodržování a vymáhání autorského práva příliš nesází, spíš na smlouvy, ochrany, způsob distribuce a sankce.

S veškerou úctou k dílu paní Rowlingové ne. Pokud cenou je násilí na smluvně nezavázané třetí straně, tak ne. Zároveň se domívám, že model již existuje a paní Rowlindová na něm participovala. Kniha se stává "demáčem" k filmu. Majoritní zisky z filmového průmyslu plynou z kin, kde se prodává především zážitek nikoli informace. Paní Rowlingové to zjevně nějakou dobu vyhovovalo.

Asi by musel modifikovat to, co dělá. Podobný jev nastal v hudbě. CD/LP se ze zásadního prodejního artiklu na kterém kapela pracovala často několik let v podstatě demáčem ke koncertu. Kapely tak místo pilování CD "trénují" na koncerty. Došlo k tomu jednoznačně díky neudržitelnosti a faktické neprosaditelnosti autorského práva v hudbě mezi koncovými uživately v době internetu. Odpadlo tím mimochodem spousta vyžírků a uživatelé mají jednodušší přístup k hudbě laciné či zdarma. Že by ubylo kapel, jsem si nevšiml.

Máte dojem, že do poloviny sedmnáctého století, kdy v Anglii začala fungovat koncepce autorského práva směřující k současné formě, neexistovala kultura? Jen by vypadala jinak. Doporučuji seriál Jistě, pane ministře/premiére, kde se sir Humphrey Appleby vyjadřuje k opeře.

Ano přesně tak, je to pouhá fikce, kterou umožňuje násilné státní donucování, které slouží k vytváření umělé vzácnosti zdroje. Bez státního donucení neexistuje způsob jak třetí stranu donutit dodržovat jakákoli omezení užití informace. Informace bez státního donucení není vzácným zdrojem, s ohledem na konečné množství možných nosičů je volným zdrojem, protože může existovat v nekonečnu verzí. Lidově: když někomu prodáte svou ilustraci na papíře, můžete ho smluvně zavázat, jak s ní bude nakládat a můžete to po něm vymáhat i mimo stát. Když si během předávání ten obrázek někdo třetí vyfotí a použije, nemůžete po něm bez státního donucení vymáhat vůbec nic, protože vůči vám nemá žádný závazek, neuzavřel s vámi žádnou smlouvu. Tj. bez státního násilí je autorské právo neprosaditelné.

Můžu jenom zopakovat, že je to patrně z neznalosti. Anarchokapitalismus resp. libertariánství neuznává existenci duševního vlastnictví. Piráti, jak jejich jméno napovídá, ho chtějí zcizovat. Nejsem pirát, nechci komukoli cokoli zcizovat. Já jen říkám, že veškeré duševní vlastnictví je fikce, nemá oporu v přirozeném právu a jeho vymáhání je tudíž amorální. Tento názor naleznete u většiny anarchokapitalistických/libertariánských autorů včetně Urzy a kupodivu se při vydávání svých textů podle toho i chovají. Já jsem ho od nich pouze převzal a ztotožnil se s ním, protože mi přijde konzistentní s celou myšlenkou a logický.

Využívání státního donucovacího mechanismu pro násilné vymáhání práva, které, domnívám se, neexistuje. Úplnou korunu tomu nasazují autorské svazy a jejich vrcholně transparentní rozdělování státem plošně nařízených plateb.

Pak vás nejspíše živí mechanismus, který já považuji za amorální a nemající oporu v přirozeném právu. Ale chápu, že vám osobní zájem neumožňuje objektivní náhled.

Ps: jste na anarchikapitalistickém webu, bylo by dobré se s ním alespoň pořádně seznámit např. formou Urzových textů, než mi začnete nadávat do pirátů.

O tom nemluvím, mluvím o třetích stranách. Kupujícího jistě můžete k něčemu smluvně zavázat, ale jak chcete zavázat kohokoli dalšího, kdo s vámi žádnou smlouvu neuzavřel. Informaci může šířit kdokoli, vůbec ne ten, kdo ji "koupil",to je postata informace.

Ps: jsem mimo jiné aktivní výtvarník a sem tam prodám nějaký obraz, bohužel mě vytěžuje a živí moje hlavní povoláním, takže ne moc často. Skládá se z plátna nebo desky, šepsu nebo jeho alternativy a barev případně plnidel, srukturovacích past, přírodnin atd. Obvykle dělám i adjustaci tj. i z rámu. To prodávám. Pokud ten obraz pak uvidím někde vyfocený či jinak použitý jako informaci (stalo se), nevadí mi to, naopak je to reklama. V anarchokapitalismu by se nejspíše vyvinul mechanismus proti plagiátorství ve smyslu vydávání cizího díla za své, ale jednalo by se patrně o odsouzení morální nikoli právní.
Dotace jsou mi odporné státní. Pokud soukromník dotuje nějaký utajený výzkum, aby jeho výsledky měl první a měl náskok před konkurencí, je vše v pořádku. Pokud soukromý mecenáš dotuje umění, je vše v pořádku. Pokud universita dotuje své studenty nadšené programátory, je vše v pořádku. Neexistence autorského práva neznamená povinnost jakoukoli informaci komukoli poskytnout, kupř. počítačové programy jsou poměrně efektivně chráněné nezávisle na autorském právu.