Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ne, nechci. To právě nám náš ancap dovolí a co nedovolí váš etatismus vám. Být s nechat být.

Já ho nechci zrušit vám, já ho chci zrušit sobě, vy si ho klidně mějte. Nám by patrně stačilo, abyste nám nechali, co je naše a nekecali nám do toho, co s tím děláme. Pokud by majitel továrny vyhlásil ancap, jakkoli je to absurdní příklad, nijak ho to nevyvazuje ze smluv, které měl se stávajícími zaměstnanci. Na jeho místě bych se ovšem hleděl etatistických potížistů co nejrychleji zbavit i za cenu momentálního zvýšení personálních nákladů.

Mimochodem z vašeho výroku stále logicky vyplývá, že to, zdali převažují pozitiva či negativa konzumace alkoholu, přímo závisí na tom, jestli ho lidé pijí či nikoli. Doplňkovým výrokem k tomu vašemu je: u alkoholu jednoznačně převažují pozitiva, protože ho lidé pijí. Kde už jsem to jenom četl...

Ale já nechci nastolit ancap vám. Vy si žijte jak chcete a kde chcete, jen mě nenuťte, abych to s vámi sdílel.

Víte, co je skvělé? Že v té vaší odporné komunistické diktatuře nežijeme. To, co je, není zrovna super, ale taková hrůza to zase není. Víte, já chci nechat na pokoji vás. Dělejte si, co chcete, pokud se mě to nedotýka. Proč memůžete dělat to samé...

Vážně, že by najednou přestali? Ještě včera chlastali jako duhy...

Jenže preventivní informování v kombinaci s charitou je asi tak to jediné, co se s tím dá bez iniciace násilí dělat. Část se nají na charitě (všichni) a ti, co v kšeftu zůstanou, budou moci zvednout ceny, čímž si taky polepší.

To může zabrat, ale taky se to může solidně zvrtnout v nedobrovolnou hospitalizaci, předběžné opatření, diagnostický ústav atd. Záleží nejvíc na těch postižencích, jak to pojmou. A jak víme, jsou to samí inteligentní, empatičtí a pozitivně ladění lidé...

Objektivní realitou myslíte co? Vědu? Ta umí konstatovat, že alkohol škodí a jakým způsobem. Statistika umí vyčíslit, za kolik nehod může intoxikace alkoholem atd. V tom se s vámi nepřu. Je o to, že neznám žádnou skutečnou vědu, která by si troufla objektivně konstatovat, že negativa konzumace alkoholu převažují nad pozitivy ze všech hledisek. Ze zdravotního patrně ano, ze sociálního jak kdy, z ekonomického spíše ne.. A pak jsou právě neobjektivizovatelná hlediska jako subjektivní užitek. Proti němu můžete postavit jen restrikce, propagandu a násilí, jinak budou lidé jednat právě a pouze podle něho. Oni i pak budou jednat přesně podle něj, ale se zohledněním toho násilí.

Tady krásně demonstrujete rozdíl myšlení. Vy říkáte, že negativa alkoholu převažují, protože jste o tom na základě různých důkazů přesvědčen. Já říkám, že pozitiva alkoholu jednoznačně převažují, protože ho lidé pijí. Jinak by to nedělali.
Toto tvrzení se týká subjektivního užitku s ohledem na časovou preferenci dané osoby a samozřejmě ano, jsou i lidé, kteří alkohol vůbec nepijí.

No černoušci se zjevně nedomnívají, že pár minut s Helmutem je horších než smrt. Kde bereš právo, to rozhodovat za ně?

Ne, můžeš udělat cokoli, ale pokud neuděláš nic, nezlob se na Helmuta, neb jen díky jemu černoušek přežije.

Pro info: postihuje, jen jiný. Pokud Vám odchytí postiženci čtrnáctiletého potomka se dvěma promilema, očekávejte sociálku a vše další, co se od toho odvíjí. To Vám nepřipadá jako postih?

Chybí definice pomluvy - jedná se o poškozující tvrzení, které NENÍ pravdivé.

Příklad: fyzicky vlastním nějakou společnost. Tato společnost vyrábí nějaký produkt a prodává ho. Pomlouvač zaútočí na kterýkoli stupeň produkce a pomluvou vytvoří dojem nižší kvality a tím sníží cenu společnosti na trhu (např. akcií nebo podílu). Tímto vznikla jednoznačná fyzická škoda na mém majetku v evidentní příčinné souvislosti s pomluvou. Rezistence společnosti k pomluvám je nízká a krátkodobá a pomluvě se apriori spíše důvěřuje pokud se neprokáže opak.

Jenže pomluva narušuje princip neagrese. Má/může mít NAP výjimky?

Pokud někdo záměrně šíří pomluvy a způsobuje tím druhému škodu např. prostřednictvím nepravdivých informací ohledně podnikání druhého, čímž se mu sníží počet zákazníků a tím příjmy, jedná se nepochybně o útok. Pakliže se jedná o útok nevyprovokovaný odpovídající akcí tedy útok nikoli protiútok a s v zásadě vyčíslitelnou škodou, nemělo by hrát roli, jakým způsobem byl veden a měl by být náležitě reparován. Jaký je třeba rozdíl mezi záměrným znečíštěním něčí provozovny a jejím pomluvením. Proč činit u nějakého způsobu agrese výjimku a vlastně ho omlouvat?

No konečně, to je super, že jste to pochopil. Prakticky všichni lidé na světě se shodnou, že nechtějí, aby vůči nim mohl někdo libovolně iniciovat násilí. Procento těch, kteří by s tím nesouhlasili, je zcela marginální. Je k legitimizaci takového ptavidla potřeba nějaká moc?

No rozhodně a proto to dělá:) Ve skutečnosti je rozdíl mezi náklady na zaměstnance a na naslmouvaného živnostníka, protože stát typicky obírá živnostníky o něco méně. O tento rozdíl se smluvní strany šábnou. Pro živnostníka je to evidentně výhodnější než kdyby zůstal zaměstnancem, neboť obdrží za stejnou práci více peněz.

Samozřejmě že je to oboustranně výhodné, jinak by se toho obě strany neúčastnily. On do toho nikdo žádnou stranu nenutí. Naše vláda to víceméně ignoruje, ale zákony na to máme a na udání koná - musí. Tedy dokonce ne jen že do toho nikdo nikoho nenutí, dokonce existuje riziko sankce za podobné chování, přesto na to obě strany hojně přistupují. Určitě se tedy jedná o situaci, která není oboustranně výhodná ... oh wait?!

Vykořisťování je situace, kdy osoba poptávající práci (pro vás zaměstnavatel) může diktovat podmínky (např. odměnu) osobě svou práci nabízející (pro vás potenciální zaměstnanec). To může nastat pouze v situaci, kdy je jisté, že nikdo (prakticky nikoli absolutně) nepoptává srovnatelnou práci za výhodnějších podmínek. Tedy z důvodu legislativních restrikcí (progresivní zdanění, nezdanitelné minimum, minimální mzda, byrokracie zvyšující nepřímé náklady na zaměstnávání...) nebo existence nějaké formy kartelu ideálně splynutí obého (oborové komory např. lékařská). Naprosto speciální obludností vymykající se jakýmkoli měřítkům je OSA a její deriváty, kdy hrstka veleúspěšných tvůrců provozuje za halasného souhlasu státu zcela legální fabriku na přímé finanční odrbávání těch méně úspěšných, přičemž to, zda jste či nejste úspěšný rozhodují sami na základě neprůhledných pravidel se spoustou výjimek. Klasické kartely vznikají v dobách boomů a jsou časové omezené nebo vznikly opět vlivem státních regulací (licence, fikce "autorského a patentového práva", překážky mezinárodnímu obchodu a kapitálu). Vykořisťování převážně způsobují státy a zároveň jsou největšími vykořisťovateli.

Znáte Švarcsystém?
Pokud neexistuje zákoník práce, ztrácí smysl rozlišovat mezi zaměstnancem a osvč. Jednoduše prodáváte svou práci třeba i dlouhodobě to celé nejspíš ošetřeno nějakou formou oboustranně výhodné smlouvy.

Nikoli, osoby A, B i C se budou živit vlastními zisky a nikdo jim nic nebude brát. Pokud osoba A živoří, znamená to, že nenabízí okolí dost na to, aby to odměnilo uspokojivou protihodnotou. Ani pak by se osoba A patrně nestala obětí hladu, ale spíše nějaké charitativní organizace, jejíž pomoc by ovšem na rozdíl od Masarikovy sociální povinnosti byla podmíněná chováním příjemce.

Šaškova námitka je nesmyslná a míchá hrušky s velbloudy. Ani nemoci ani povětrnostní vlivy způsobující chátrání staveb nejsou protistranou, jejíž chování ovlivňují požadavky společnosti (neplést se zákony). Ochrana vlastnictví nespočívá pouze v ochraně aktivní (samopal, ochranka), ale též pasivní tedy to, že okolní sousedé nechtějí, aby se jim něco podobného stalo taky a vezmou na invadery vidle.
Ankapisté vnímají termín vlastnictví konzistentně od počátku jeho existence, prakticky od jeho doložitelnosti. Jeho význam posouvají etatisté zejména levicoví.
Kdo je vlastníkem Lesů ČR s.p. je irelevantní, důležité je, kdo je legitimním vlastníkem těch lesů. Část, co byla před rozpadem RU státní by legitimně patřila domu Habsbursko-Lotrinskému po Přemyslovcích resp. Lucemburcích resp. Poběbradovi resp. Jageloncích část šlechtě, část sudeťákům atd. To by bylo potřeba korigovat vzhledem k historickým událostem typu Bílá Hora a každopádně by část zůstala neurčena. Hope navrhuje takový majetek věnovat jeho uživatelům jakožto osobám s relativně nejbližším vztahem k danému majetku.
Stát nekrade, stát loupí. Loupež je definována pohrůžkou další újmy krom ztráty loupeného objektu např. násilí, omezení svobody, další majetková škoda atd.

No úplně se na to "rigorozní" vyvrácení těším. To bude zase v ...

Jediné, v čem nelžete je, že opravdu neexistuje prvotní okamžik, od kterého by se dala odvozovat legalita fyzického vlastnictví. A co má být? Všechno ostatní je demagogie pesp. lež. To o tom dobru například jste autorovi komentáře zcela svévolně podsunul. Jistě byste mohl po křesťansku usuzovat o univerzální dobrotě boží (genesis) a tedy i zlatého pravidla, které je "od boha", ale to jste asi na mysli neměl. To, že něco není špatné znamená jen a pouze, že to není špatné. Opozitem nemusí být dobré ale třeba správné.

Inu musela by porazit ten daný stát. To je z podstaty velmi obtížné, když ten diktuje a mění pravidla hry. Nejedná se tedy o selhání trhu.

Firma která "porazí" stát, se nestává automaticky státem. Proč by měla? Nalháváte si nesmysly, nic jste nevyvrátil.

Je jistě nebetyčná pitomost důvěřovat lidem, ovšem jako daleko větší pitomost se mi jeví důvěřovat státu, který je reprezentovaný nejnedůvěryhodnějším vzorkem ze všech lidí. Je to logické, když mám plošnou nedůvěru ke všem lidem, tak k těm, co mi chtějí vládnout, bych ji měl mít pochopitelně největší, protože z této pozice mě mohou poškodit nejvíce, aniž bych se mohl bránit. Politikům se nevěří, politici se kontrolují.

Něco, co by se mělo pojmenovávat jako kultura. Tedy dobově a místně podmíněná pravidla, která nelze zobecnit. Jsou to také obvykle ty prvky, které způsobují nejvíce hysterie. Zobecnitelnou morálku lze zúžit na pověstných 7 z 10 (přikázání), či jen na zlaté pravidlo - jeho negativní vymezení. Nic jiného nelze spravedlivě od druhých žádat. Vše nad jsou v zásadě jen mechanismy potlačení konkurence.

Třetí věta od zadu je takhle přeci jen moc kategorická, měl tam být spíš otazník;)

Vývoj organismů nesměřuje k ideálu, ale k optimu v daných podmínkách a čase. Drontové se patrně limitně blížili k optimu svého ekosystému, dokud nepřišli lidi, psi a kočky. Selekčním tlakem je i vnitřní konkurence o samice, místa, zdroje, tedy selekční tlak nemizí nikdy.
To, že existuje obrovské množství znaků, o kterých nikdo neví, proč existují, neznamená, že tyto znaky nejsou evolučně užitečné. Znamená to jen a pouze, že to nevíme.
Nikdy jsem se nepřidal na žádnou stranu, při své konstituci jsem si to mohl dovolit. Zárověň připouštím, že osobnostní psychopatologie šikanovaných mi byla často podobně nesympatická jako šikanujících. Tím neříkám, že je šikana hezká nebo správná, jen že má patrně z hlediska evoluce nějaký důvod. Možná mělo evoluční smysl vytlačovat jedince s určitými povahovými rysy na okraj dané skupiny. Nebo je možná užitečné napětí a určitá úroveň vnitrodruhové agrese a o konkrétní povahu vůbec nejde. Třeba je klíčová hierarchizace skupiny, kterou šikana nezbytně přináší včetně funkce Černého Petra. Všechno dohromady nebo nic z toho? Nevím, ale nebudu nějaký jev pouze zatracovat a odmítat zkoumat jeho smysl jen kvůli tomu, že se mi protiví. Psychologie a psychiatrie hledají prostřednictvím psychoterapie cesty nejen jak ošetřit traumata vzniklá šikanou, ale také napravit či jinak kompenzovat osobnostní charakteristiky, které k ní vedou, a to nejen u šikanujícího ale i u šikanovaného. Příklad: to, že všechny serete je problém váš nebo těch všech? Pokud budete trvat dostatečně dlouho a intenzivně na tom, že těch všech (a můžete mít i pravdu), nelze se příliš divit, když se stanete obětí šikany. Nemělo by smysl vést vás k sebenáhledu a vcítění do druhých a následně k určité socializaci. Vždyť často důležitější než "co" je "jak" druhým sdělujeme. Opět příkladem může být seriozní debata o zneužitelnosti psychiatrie včetně upřímného vyjádření obav ve smyslu emocí versus vaše stihomamné szaszkování.