Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Velmi, ale opravdu velmi nešťastně vyjádřená myšlenka :-(

Toto klišé také nijak nevypovídá o celkové míře svobody. Platí i v otrokářském systému nebo totalitě. Proto bych jako svobodnější systém uvažoval takový, který poskytuje více možností jednání pro jednotlivce. Opačným přístupem je vymýšlení regulací. Nejsem proti regulacím jako doporučení. Pokud je dostatečné množství lidí shledá optimálními, projeví se to jejich spontánním dodržováním. A pokud už je regulace vymýšlena, tak by se měla hledat vždy podoba, která dokáže uspokojit i různorodé skupiny lidí (pokud to v principu lze). A právě takovou regulací je trh. On i náš současný systém je výsledkem trhu. Konkrétně zřejmě "tržní" poptávky po plošných regulacích. Tato poptávka je zjevně iracionální, ale málokdo prokoukne plně její neblahé důsledky. Stoupající blahobyt navzdory tomu si vysvětluji relativně rychlejším vývojem technologií.

Celý víkend jsem studoval náš centrální bankovní systém. Musím uznat, že moderní finanční čistě po logické stránce nakonec shledávám konzistentní. Došel jsem k závěru, že centrální banka funguje dobře, pokud průměrně v zisku, ani ve ztrátě. Ani to QE uvolňování nejspíš skutečně zase tolik nevadí.

Vytvořil jsem si jednoduchý teoretický model "bankéř, lovec, výrobce oštěpů" na papír a nakreslil jsem si toky. Výsledek je ten, že není problém, když bankéř vytiskne peníze na požádání. Bankéř však nesmí za peníze, které vytiskne spotřebovávat pro sebe více, než je dohodnutá odměna za jeho služby. Předpokládám, že tento předpoklad centrální banka splňuje díky tomu, že je koncipována jako neziskovka a kontrolováno účetnictví. Takže ukončeme debatu o QE. Jsem s tím už zcela v pohodě. Že dnes nepotřebujeme těžit zlato je v podstatě ekologicky šetrné, pokud důvěřujeme bankovnímu systému. A jako systém jsem ho shledal relativně důvěryhodný. I když třeba kryptoměny jsou podle mého názoru dalším evolučním krokem v bankovnictví. Asi jako Internet v mnohém nahradil předchozí způsoby komunikace.

QE skutečně může ekonomice pomoci, pokud je brzdou malé množství peněz v oběhu. Pokud ale je peněz tak nějak akorát a centrální banka se sekne, tak se krom vlnek také nic zásadního asi nestane. Pokud by dlužníci začali krachovat a v důsledku toho by centrální banka utrpěla vyšší ztráty (z nezajištěných úvěrů, na což si banky dávají pozor), tak by musela především zlepšit ověřování bonity. Ale pokud banka osciluje okolo nulové bilance (což pozorujeme), tak je vše v pořádku.

Je zcela v pořádku si jakkoli vysokou částku třeba jen spořit na stáří. Předpokládám, že jakékoli peníze jednou budou utraceny nebo investovány, i kdyby to udělal až dědic. Co je škodlivé je třeba pálení peněz, ničení majetku, apod. Ale možná píšete o takové akumulaci bohatství, kde není žádná vize investic nebo spotřeby. To je jistě ekonomicky hodně neracionální. Ohledně té odpovědnosti bych to takto nestavěl. Ne každý může produkovat a ne každý, kdo produkuje, tak stačí plody své práce spotřebovat. Pokud to vede k dobrovolnému přerozdělení, tak to je zcela v pořádku. A pokud budou všichni trhat jablka ze stromu a žít v chýších bez jakéhokoli výměnného obchodu, tak je to zcela ok, pokud s tím budou spokojeni.

Jinak pochopil jsem investice do státních dluhopisů, je to považováno za jednu z nejbezpečnější investic. K těm záporným sazbám: Komerční bance stačí, že stanový úrok o něco vyšší, než centrální banka, takže tam má stále relativní výnos. A centrální bance stačí, že její výsledek je 0. Pokud tedy má nakoupeno dost dluhopisů na nějaký rozumný úrok a má vydělán nebo zajištěn dostatečný výdělek, může se ho jako neziskovka opět zbavovat, tedy půjčovat se zápornou sazbou. Je to na hlavu, ale proč jako ne. Jen je zřejmé, že někteří současní a minulý dlužníci to zaplatí/zaplatili těm jiným zvýhodněným. Je to v podstatě, jako když obchodníci dělají marketingové slevy. Ten, kdo nakoupil beze slevy to částečně platí těm, co nakupují ve slevě. Samozřejmě, že se mi tohle nelíbí, ale úplně stejně, jako existence centrální banky, kterou považuji i přes pochopení její funkce stále za zbytečnou. Stačily by konkurující si komerční banky. Centrální banku považuji za zbytečnou, krom jejího významu jako mincovny a tiskárny peněz.

Bohužel asi máte pravdu. Ono to nejspíš vyplývá ze samotné evoluce. Člověk je prostě většinově stádní typ.

Firmu by rozprodat by nemohli. Je to něco jiného, než podíl na zisku.

Netvrdím, že jsou špatné nízké úroky. Tvrdím, že jsou špatné nízké úroky vzniknuvší na základě QE. Nesmíme si plést příčiny a následky. Nízký úrok má vzniknout optimálně jako následek důvěry mnoha lidí v ekonomiku. Tedy vírou v míru produkce a spotřeby. Pokud by to všichni účastníci trhu prokoukli a odezvy by se šířili idealizovaně v reálném čase, tak by QA mělo význam nulový. Nikdo by na tomto základě patrně nezačal jednat. Reálně někteří zbohatnou a jiní kvůli tomu zchudnou (součet nula) a navíc všichni zaplatíme nějaké drobné na transakční náklady na tento experiment.

Investoři spekulují na zvyšující se poptávku po nemovitostech. Čistě logicky, pokud tvrdíte, že QE tu poptávku zvýší, pak i i investoři na to budou reagovat. Rizikem pro ně je jedině tak, že bublina splaskne. Jinak zrovna u aut se ta inflace už začíná projevovat také, ceny aut rostou. Pokud prodáváte kotle nebo bojlery, a evidujete statisticky zvýšenou poptávku po zboží na dluh, tak obdržíte víc peněz. Tyto peníze si ale jistě neponecháte, protože by Vám je znehodnotila inflace. Pokud je ihned vložíte do zvýšení produkce, třeba na produkci více kotlů a bojlerů, tak riskujete, že až bublina splaskne, ta je budete nucen prodat zase pod cenou. Pokud byste si peníze uložil pod polštář, znehodnotí Vám je nastupující inflace. Zbývá Vám jediné. Peníze investovat tak, abyste je ochránil proti inflaci. Třeba nákupem zlata (nebo obecně alespoň nějaké komodity). Ideální je pro vás ten kotel a bojler vyrobit až na základě závazné objednávky. Takto ovšem nemůže fungovat celý řetězec, protože by to začínalo třeba výrobou kovu z nerostných surovin. Je tedy přirozené, že suroviny a součástky se udržují v zásobách. A tak tyto centrální bankou způsobované vlny nakonec způsobí akorát neprodané zboží na skladech. Protože nebylo vyrobeno na základě poptávky vzešlé z obyčejné potřeby, ale jen díky umělé pobídce.

Ne, protože se QE nijak výrazně neprojevuje na realizovaných půjčkách. A když, tak jen krátkodobě. Třeba u hypoték: Umělé se sníží úrok, což skokově skutečně zdostupní nemovistosti. Nejrychleji však zareagují majetnější investoři a spekulanti na cenu nemovitostí. Vedle toho jistě okénko jistě využijí i skuteční zájemci o bydlení. Nicméně díky investičním záměrům vystřelí ceny nemovitostí nahoru, což zcela koriguje zlevnění půjček. Výsledkem je, že byty drží investoři a díky cenám jsou méně dostupné zejména pro ty, co potřebují bydlení. Investoři mohou byty pronajímat, ale nájemní bydlení je vždy dražší, než byt v soukromém vlastnictví.

Rozhodnutí, které nyní dělá nemají se zdravotnictvím nic společného.

Přesně tak. Stát se nedá a nesmí řídit jako firma. Není a nemá to být podnik. Ale reálně se tak právě v této době děje. S tím rozdílem, že firma nemá páky, aby své výrobky a služby vnucovala.

Ne, tvrdím, že banky kvantitativně uvolňují a tím pobízejí k zadlužování, aniž by to někdo potřeboval.

No zrovna momentální ministr zdravotnictví, kterého nikdo nevolil, to je jedna perla za druhou...

Sice to chápu, ale každý může nahlédnout, jak rozhodování státního aparátu probíhá. Můžu to vidět v celostátní politice i u nás na radnici. A také mohu nahlédnout, oč lépe a laciněji fungují mnohé soukromé alternativy. Patrně za tím dokážete vidět asi i nějaký skrytý převažující užitek. OK.

Tvrdím pouze to, že je zbytečné, aby se lovec zadlužil, pokud o medvěda nikdo nestojí. Třeba proto, že oběma stačí ovoce na stromech. Nebo si myslíte, že centrální banky kvantitativně uvolňují z důvodu, že lidé chtějí vyrábět a spotřebovávat, ale nemůžou? Předpokládám, že vlády nechtějí umožnit lidem tvořit si rezervy, protože nízká spotřeba pak implikuje vyšší nezaměstnanost. Tedy lidé, kteří si spoří musí být potrestáni, aby se zamezilo nezaměstnanosti jiných. Přijde mi zcela zcestné, aby Ti zodpovědnější byli trestáni. Naopak mi přijde správné, aby se odpovědnost vyplácela.

Vysvětlete mi prosím poslední odstavec. Pokud nemá nikdo věřit státu, že dluhy splatí, tak kdo si kupuje jeho dluhopisy a proč?

No jen doufám jenom, že se s tou podobou trvale udržitelného systému neseknete. Třeba tím, že přehlédnete nebezpečnou koncentraci centralizované moci v rukou států...

No to je diametrálně subjektivní. O tom žádná. Je evidentní, že vaše osobní bilance musí být kladná. Odlišný názor je OK.

Myslím si, že i vaše názory na fungování státu budou diametrálně odlišné, než jak se to momentálně děje. Věříte tedy na obrat? Na nějaký cyklus? Myslíte si, že člověk, který není odměňován ani postihován finančně podle svých konkrétních výsledků má být odměňován, postihován jinak? Jak? Kdo to má určovat? Většina tím, že nastaví "objektivní" parametry?

No tak o distribuci názorů většiny do zákonů a vládních rozhodnutí si asi můžeme nechat jen zdát. Rozhoduje haló efekt, který je behavioristy vnímán jako silně iracionální ve smyslu užitku, který bychom chtěli a co nakonec obdržíme. Míra žití podle vlastních názorů je úměrná svobodě dělat si věci po svém. Rozdíl je, zda si vzájemně tu svobodu poskytovat nebo se snažit více regulovat. Určitě lze jmenovat státní a funkční instituce, třeba školky, apod. Ale mohu říct, že jsem s řediteli a pedagogy obvykle za jedno s nesmysly, které na ně navaluje ministerstvo. A velmi pochybuji, že by to bez šílených rámcových programů nebo vykazování každého prdnutí bylo nějaké horší.

No ono to jde. A kdo to říká, že to nejde, pak samozřejmě i dělá vše pro to, aby to nešlo.

Můžete tvrdit, že nic není dokonalé a být spokojený (zcela legitimní). A nebo se pokusit předat zkušenost o tom, jak to jde lépe. Produktivitou nazývám množství času věnovaného nějakému cíli. Efektivitou zase výběr těch účinnějších způsobů. Stát je bohužel poměrně produktivní (není ani obecné měřítko, kolik produktivity je správně), ale je značně neefektivní, tedy dělá věci, které buď vůbec nevedou k cíli nebo k němu vedou mimořádně pomalu.

Podobné to je i při výstavbě dálnice, železnice, s armádou, policií. Pokud považujete stát za nepostradatelný, tak ok. Ale pokud trvale a dlouhodobě zhoršuje svou vlastní efektivitu, tak je mi docela jedno, jestli je nebo není postradatelný. Vím, že odsává energii lidského úsilí mnohem víc, než je průměr v soukromém (nekorporátním) sektoru. Raději bych třeba odpočíval na zahradě, než makal na nesmyslech.

Tak, že když na světě budeme jen dva (agregace se ztotožní s individualitou), vy budete umět vyrobit oštěp a já zabít medvěda na maso, tak toho medvěda patrně nedokážu zabít dříve, než bude vyroben oštěp. Původním zdrojem je příroda, poskytne dřevo na oštěp. Spotřebou rozumíme vzít si dřevo, sníst medvěda. Produkcí výrobu oštěpu a lovení medvěda.

Můžeme se samozřejmě vzájemně zadlužit. Vy slíbíte oštěp a já Vám jídlo. Ale samo o sobě to nestačí, musí dojít k výrobě, aby to mělo smysl. Jinak to nemá smysl. Vy si zřejmě myslíte, že taková dohoda nastimuluje výrobu. No jistěže ano, pokud si věříme. Pokud ne, tak je dluh zbytečný. Ale určitě Vaše schopnosti dostát slovu nebudu odvozovat ze schopnosti udělat dohodu, ale spíše z toho, co jste už udělal. A tak je to i se státem.

Ještě jedna osobní otázka. Působíte jednoznačně jako kvalifikovaný člověk. Zdá se mi, že věcem rozumíte a máte znalosti. Máte pocit, že se stát (tedy lidé vzešlí z voleb na 4 roky) dokáží k běžným problémům postavit lépe, než byste dokázal Vy? Nebo natolik podceňujete ostatní jednotlivce, že by se naopak chovali ještě hůře než stát a raději obětujete i sílu svého hlasu? Neumím si jinak takové sebeobětování vysvětlit.

Mé tvrzení realitě odpovídá. Pouze jste si ho svévolně vyložil po svém. Tak jsem ho snad doplnil tak, abyste to pochopil, tedy že celou dobu mluvím o agregovaných veličinách.

Asi za chvilku začnete obhajovat i dluhopisy se záporným výnosem. Asi proto, že očekávaný růst jejich ceny převýší ztráty záporného úroku. Tedy je to nejspíš způsobeno vírou, že socialistická společnost vyprodukuje více, než kapitalistická. Tušíte vůbec něco o nepřiměřené předraženosti státních projektů? Ze své praxe v IT ji odhaduji za 10-40-násobné. Znám zadávací dokumentace, velmi specifické požadavky, které jsou zcela neužitečné, slouží jen ke krytí lecčeho. A vím, jak fungují soukromé společnosti. Netvrďte mi prosím, že toto je ta odvedená hodnota společnosti. Prostě není.

To přerozdělení je věc pojmů. Daně věcí přerozdělení jsou. Co se týká obchodu s dluhopisy, tak zde fakticky o přerozdělení skutečně nejde. Jde nejspíš o slepou víru v to, že enormně nákladná míra většinou nepotřebných jistot je prospěšná. Že stačí jen velmi pozvolný, ale hlavně stabilní růst celé společnosti. Toto je zřejmě vysoce hodnoceno. Ale jako jednotlivci mi stát zajišťuje jistoty, o něž vůbec nestojím a umím se o stejné oblasti individuálně postarat lépe. A líbilo by se mi, kdyby tyto své možnosti pochopilo více lidí...

To fakt existuje? :-)

Na úrovni jednotlivců nebo zájmových skupin samozřejmě lze spotřebovávat na dluh. Ale taková souhrnná spotřeba nikdy nemůže překročit souhrnnou produkci. Trvalý růst dluhů je samozřejmě možný a lze ho jako letadlo nabalovat klidně i nekonečně. To ale neznamená nic jiného, že půjčka přestává být půjčka, ale stává se v podstatě darem. Akorát darem patrně ne zcela dobrovolným. Signálem bude, že soukromé subjekty omezí své půjčky, pokud ovšem nebudou podporovány státem ve formě odkupu dluhopisů. A stát to nebude splácet buď vůbec nebo bude z daní. Dílo přerozdělení dokonáno.

Ano, perpetuum mobile je krásná věc. Někdo si chce povídat pohádky a někdo poznávat realitu. Každému podle jeho gusta...

Realita samozřejmě omyly nezná, lidské myšlení ano. Tady ale vůbec není řeč o úrokových sazbách přirozeně vzniklých na trhu. Tady je řeč o snížení efektivity trhu a svobody lidí právě v důsledku umělých zásahů centrální banky. A s bídou tou nesouvisí vůbec. Bída vzniká, pokud nejsou dostupné potraviny a střecha nad hlavou. Což může být jak z reálného nedostatku (sucho zničí úrodu), tak z neefektivní alokace vzácných (státní intervence). Pokud jde o nezaměstnanost, tak uznávám, že bych raději dal lidem algoritmický základní nepodmíněný příjem, než aby zcela zničili ekonomiku delegací moci na neschopné politické představitele...

U nabídky a poptávky to nesouvisí. Je možné nabídnout nové bez poptávky a stejně tak produkovat na základě poptávky. Tam jde o rovnocenný střet.

Úspory pochází ale vždy z produkce. Pokud tedy uznáváte fyzikální zákon, že nejdříve je třeba něco vyprodukovat a až pak to lze spotřebovat a zároveň uznáte, že úspory mohou pocházet pouze z produkce, pak úspory nutně musí (agregátně) předcházet spotřebě.

Odnáším si z toho zejména hlubší poznatek, že úspory musí předcházet spotřebě. Že to není není otázka ideologie, ale fyziky. Ale je potřeba ještě trochu si rozebrat pojem spotřeby. Někdo by si mohl pomyslet, že investice nebo podnikání není spotřeba a tudíž použít laciné půjčky na tyto účely je skvělé. Ale zase platí ta fyzika. Stačí si uvědomit, že i investice a podnikání také nejprve spotřebovává, než něco vytvoří. Pouze na začátku řetězce výroby je sama příroda. QE v důsledku znamená omezení svobod, nikoli pomoc ekonomice. Jde o pobídku k zadlužení, které s ohledem na ekonomické zákony úměrně zvyšuje riziko nesplacení takového dluhu. V konečném důsledku lidé začnou díky falešným signálům přicházet o úspory, které se přesunou do rukou politiků na konci řetězce.

S tím dluhem když to dovedete takto daleko, tak se na to lze dívat jak píšete. Můžeme klidně být všichni zadlužení a nijak to nevadí. Ostatně to často i tvrdím. Jen radím lidem nedržet peníze. Zadlužení samozřejmě znamená zvýšené riziko schopnosti splácet a tudíž by mělo být něčím kryté. Ať u jednotlivce nebo u státu. Lepší tedy mluvit o poměru zadlužení vůči kapitálu. Je zřejmé, že trvalým růstem zadlužování na úkor vytvořených hodnot tvoříme letadlo, které musí nutně skončit krachem systému. Samozřejmě to kompenzuje technologický růst. Takže se skutečně nic neděje. Proto se také zatím nebojím žádných investic na kapitálových trzích.

Myslíte si, že já pléduju za zrušení státu? Asi jste si mne s někým spletl. Jen si umím společnost beze státu představit. V dnešní realitě bych ale pro zrušení státu ani v nejmenším nevolil. Ani kdyby to nabízela politická strana s nejsilnějšími preferencemi.

Váš odstavec o vlivu a růstu zavání rezignací, ponechám tedy bez komentáře. Možná jde ale o vaši obavu o možný nedostatek příjmů pro některé skupiny lidí, kteří se na rychlost změn a efektivity nedokáží adaptovat. Nebo pro případy krizí. Proto připouštím úvahy o nepodmíněném příjmu jako o velmi vhodném kompromisu a vylepšení stávajících nepřehledných sociálních systémů. Ale ještě lepší je naučit lidi finanční gramotnosti, aby nebyli závislí na jednom zaměstnání nebo odvětví. Aby mohli pracovat a přitom měli navíc vybudovanou rentu, kterou si pak mohou převádět z rodičů na děti.

Vy pořád mluvíte o zvednání/snižování úrokových sazeb. Ale to dělají právě centrální banky. To samozřejmě považuji za manipulaci s měnou, která krize přímo způsobuje. Úrokové sazby si mezi sebou mají nastavovat věřitelé a dlužníci přímo. S celým vaším odstavcem o řízení ekonomiky souhlasím, ale ty jevy nastávají nejspíš proto, že se někdo jak centrální banka snaží tu ekonomiku řídit. Jenže tím zcela potlačují reálné signály trhu. Takže profesionální ekonom kromě trhu musí sledovat i chování centrálních bank, aby uměl dobře vyhodnotit situaci. Celé je to úplně zbytečné. Kryje se to omíláním toho, že jde o péči o stabilitu měny. Ale tento druh stability není moc prospěšný, protože maskuje realitu.

Ano, mé investice nemusí být optimální, ale s velmi vysokou pravděpodobností budou kvalitnější, než státní. O kolika investicích státu rozhodli skutečně lidé? Jak často se lidé řídí tím, do čeho stát investuje? A případný hazardér bude nejspíš potrestán. Ale stát a politici trestaní za chybné strategie nejsou. Naopak s tím, že pravděpodobně skončí po čtyřech letech jistě počítají.

Investuji primárně i sekundárně. Tím prvním pomáhám, tím druhým opravdu bezprostředně moc ne. Ale když na tom ty peníze vydělám, tak je dříve nebo později zainvestuji opět přímo. A nakonec si je užiju buď na stáří nebo je zdědí mé děti. Čistě matematicky vzato není šikovné mít větší část portfolia v rizikových spekulacích. O případné těžké ztráty na základě spekulací s nesmyslně vysokou částí kapitálu nestojím. Kdo tak činí, bývá trhem potrestán.

Jednu věc uznám a to že při QE nevznikají nekryté peníze. Ono jde jen o odkup dluhopisů od komerčních bank a tedy převzetí rizik a rozplyznutí rizika na celý stát. Žádná banka nekrachne a tudíž může v klidu dávat levné půjčky. OK. Tady jsem se sekl, moc jsem tomu dodnes nerozuměl. Jinak QE právě tu ekonomiku podporuje levnějšími penězi, to by mělo být jasné. Nikde jsem nepsal, že to podporuje jen ty silné. Je to přesně naopak, protože QE oslabuje ty lepší ve prospěch slabších. Ale chápu, že jsou lidé, kteří chtějí mít na trhu i ty méně efektivní instituce.

"V tomto ohledu byste mohl být tedy označen za většího etatistu, než za jakého jsem označován já"

Všiml jsem si už asi potřetí, že mi podsouváte něco, co jsem nikde ani náznakem netvrdil. Že má třeba stát něco dělat nebo očišťovat nebo tak. Já naopak tvrdím, ať občas nic nedělá a že to bude fungovat samo. Tato podpásovka k vašim jiným, celkem rozumným argumentům moc nesedí, je příliš hloupá. Zamyslete se nad tím prosím.

Elon Mask samozřejmě ovlivnil tržní kapitalizaci Bitcoinu. Ale nijak neovlivnil jeho podstatu jako měny, která zachovává hodnotu. Tržní kapitalizace v podstatě není žádná podstatná hodnota, jde pouze o tržní signál. Dobré je, že investor toto může vědět a investovat třeba hodnotově. Narozdíl od státu se opět mohu rozhodnout sám, kdy investovat, kdy odstoupit od investice, a to v reálném čase.

Můj přístup je zcela asymetrický, ale to je právě ta lepší varianta. A ta nesymetrie spočívá v míře svobody a vytěžení lidského kapitálu. Jestli si někdo myslí, že test na covid u dětí musím dělat ve škole pod dohledem pedagogického pracovníka a ne doma, ač mám kvalitnější (a dražší) testy a mohu ušetřit ještě čas čekáním před školou, tak se skutečně mýlí. Uznávám, že může existovat někdo jiný, kdo svým svobodným jednáním skutečně škodí. Mohu empiricky potvrdit, že takových lidí je drtivě malý zlomek. Zcela v nepoměru k tomu, kolik nebezpečí to ve skutečnost znamená. A toto lze měřit jak empiricky, tak to má i psychologickou oporu. A i část těch, co škodí, tak tak činí z bezvýchodné situace, tedy že jim chybí více volnosti, v jejímž rámci by dokázali opět samostatně situaci řešit lépe.

Nejsem ideologický. Jen tvrdím, že mocenským ambicím neustoupím. Budu stále hledat cesty, jak se jim vyhnout. Zcela neideologicky. A budu také vždy napřed. A budu finančně pomáhat nemohoucím, lidem v těžké situaci. Ale chudým z hlouposti jsem ochoten pomoci pouze tím, že jim vysvětlím, jak si mohou pomoci. A pokud budou souhlasit, tak i materiálně. Zcela respektuji nárok kohokoli na podílu bohatství světa. Ale nechci tak činit lidem, kteří budou podporovat síly, které se snaží regulovat to, co sám dokážu lépe.