Komentář 25312
» odpovědět «
Autor: Tomáš Fiala
Čas: 2018-06-19 15:42:58
Titulek: Re:
[↑]
Web: neuveden
Mail: neuveden
Proto já neustále odkazuji k svobodě učení,
kde existuje určitá možnost poznání, jak to je s tím moje a cizí,
a s tím vlastnictvím těla od něhož se to odvíjí ( a to i v duchovní teorii)
Poznáním nemám na mysli výsledek nějakého názoru, ale prostě jen životní zkušenost...
Stát přece není něco, co tady zavedli martani, ale něco, co zde zavedli lidé,
No a ten první odstavec já považuju za stejně k ničemu nevedoucí až směšný, jako snahu propagovat libertariánství/ancap a myslet si, že tím nebo oním způsobem dojdeme k nějakému výsledku. Státy se rozpadnou daleko dřív, než bycom mohli o ancapu nebo svobodě učení přesvědčit pouhých 10% z těch 20% produktivních ve společnosti. A ten zbytek 80% je beznadějný, protože je na státu životem závislý. Státy se rozpadají = benkrotují. Dělo se to tak v minulosti, děje se tak v současnosti a bude se tak dít i v budoucnu. Pokud jednoho krásného dne budou mít lidi k dispozici decentralizované způsoby interakcí, pak se teprve uvidí, nakolik stát je skutečně koncept, který zavedli lidi a nejde o zneužití těch centralizovaných způsobů interakcí.
Já jsem přesvědčen, že jednou zjistíme, že na Hradě sedí prezident, ve Strakovce premiér, v parlamentu poslanci, ale ve skutečnosti stát nebude fungovat. Že tu je vlastně bezvládí. Zhruba podobně, jako ve Vednezuele existuje celý ten moloch República Bolivariana de Venezuela, ale jednoduše nefunguje. Protože lidi používají pro Madura (a jakéhokoli vládce) neuchopitelné a v reálném čase nekontrolovatelné způsoby interakcí. Sice hubou melou něco o státu (Madurovi, který má něco zařídit), chodí volit stát (Madura, aby to zařídil), ale jak doopravdy stát poptávají je vidět na jejich jednání s vlastníma peněženkama. Nedají na stát ani zlámanou grešli. Já se domnívám, že takovýmto způsobem (postupný rozklad mocenských centrálních struktur a jejich postupné a posléze definitivní nahrazení nějakými decentralizovanými možnostmi) nastane bezstátní společnost spíš, než propagací. A v tom okamžiku může kdokoli začít na vlastní triko a s důsledky, které dopadnou právě na něj realizovat cokoli se mu zamane.
kde existuje určitá možnost poznání, jak to je s tím moje a cizí,
a s tím vlastnictvím těla od něhož se to odvíjí ( a to i v duchovní teorii)
Poznáním nemám na mysli výsledek nějakého názoru, ale prostě jen životní zkušenost...
Stát přece není něco, co tady zavedli martani, ale něco, co zde zavedli lidé,
No a ten první odstavec já považuju za stejně k ničemu nevedoucí až směšný, jako snahu propagovat libertariánství/ancap a myslet si, že tím nebo oním způsobem dojdeme k nějakému výsledku. Státy se rozpadnou daleko dřív, než bycom mohli o ancapu nebo svobodě učení přesvědčit pouhých 10% z těch 20% produktivních ve společnosti. A ten zbytek 80% je beznadějný, protože je na státu životem závislý. Státy se rozpadají = benkrotují. Dělo se to tak v minulosti, děje se tak v současnosti a bude se tak dít i v budoucnu. Pokud jednoho krásného dne budou mít lidi k dispozici decentralizované způsoby interakcí, pak se teprve uvidí, nakolik stát je skutečně koncept, který zavedli lidi a nejde o zneužití těch centralizovaných způsobů interakcí.
Já jsem přesvědčen, že jednou zjistíme, že na Hradě sedí prezident, ve Strakovce premiér, v parlamentu poslanci, ale ve skutečnosti stát nebude fungovat. Že tu je vlastně bezvládí. Zhruba podobně, jako ve Vednezuele existuje celý ten moloch República Bolivariana de Venezuela, ale jednoduše nefunguje. Protože lidi používají pro Madura (a jakéhokoli vládce) neuchopitelné a v reálném čase nekontrolovatelné způsoby interakcí. Sice hubou melou něco o státu (Madurovi, který má něco zařídit), chodí volit stát (Madura, aby to zařídil), ale jak doopravdy stát poptávají je vidět na jejich jednání s vlastníma peněženkama. Nedají na stát ani zlámanou grešli. Já se domnívám, že takovýmto způsobem (postupný rozklad mocenských centrálních struktur a jejich postupné a posléze definitivní nahrazení nějakými decentralizovanými možnostmi) nastane bezstátní společnost spíš, než propagací. A v tom okamžiku může kdokoli začít na vlastní triko a s důsledky, které dopadnou právě na něj realizovat cokoli se mu zamane.