Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Hlavně vůbec nehoří finančák, tedy žádné kancláře, nic, jenom ten vršek, na který stejně akorát jen padá voda z nebe. Ale jak se někdo zmíní o nějakém libertariánském povstání, hned je oheň na střeše.

Já nevím, zda teenager má nebo nemá lepší přehled než ministr. Je to jednak individuální, jednak stav školství a ekonomika jsou velmi komplexní veličiny, o některýchž je možno mít větší přehled a o některýchž ne. Nicméně to, zda má nebo nemá větší přehled, není argument, protože to není na té myšlence podstatné. Podstatné je, kdo zná lépe toho teenagera, kdo dělá rozhodnutí a kdo nese následky. A tomto ohledu si myslím, že na všechny ty tři otázky bude jednoznačná odpověď: ten teenager. Od toho se to odvíjí. Fajn, může se rozhodnout blbě, z různých důvodů. Ale je to jeho rozhodnutí, a mělo by být respektováno a pokud ten teenager zjistí, že jeho rozhodnutí je špatné, mělo by jít kdykoliv v životě přehodnotit bez závažných následků. Může to samé ministr? Má mít ministr právo rozhodnout blbě o milionech lidí, a pak muset řešit miliony špatných následků?

"čo bude so žiakom alebo študentom ktorému uprostred štúdia skrachovala škola sa tam nepíše nič." - Co bude se zaměstnancem, kterému zkrachuje zaměstnavatel; co bude s výrobcem, kterému zkrachuje významný odběratel? Já nevím, to je prostě smůla, stává se to, a řešení může být spousta, které já neznám a nedovedu predikovat. Každopádně i taková zkušenost je součást osobního růstu.

"čo bude so študentami ktorí nesprávne odhadli budúci dopyt po absolventoch" - Viz můj předchozí příspěvek. Dělat rozhodnutí 10 let před následky je neuvěřitelná píčovina a blbost; a je zločin chtít to po někom, kdo se rozhodovat teprve učí. Dá se předpokládat, že na volném trhu vznikne úplně jiné řešení, které problém zcela obejde, a sice průběžné vzdělávání. Chci dělat práci X, která má tyhle požadavky? Ok, nastoupím na méně kvalifikovanou práci blízkou té práci, kterou chci dělat, a přitom se budu učit a zapracovávat do trhu. Rozhodnutí ve 13, ve 14 změna práce na jiný obor, o pár měsíců později zas, žádný problém. Zjistím už na svém platu během pár měsíců, nakolik bude o mou práci zájem. Kromě toho, tenhle problém můžete úplně klidně řešit nejen po absolvování školy, ale třeba po 20 letech v oboru, který mezitím technologicky zastará a je nahrazen jiným. Nevidíte tolik let dopředu, prostě ne - ani teenager, ani já, ani Vy, ani ministr.

"ak si na školu budete musieť zobrať študentskú pôžičku" - Na volném trhu sice budou i drahá vzdělání, nicméně v dnešní informační době bude muset obrovská řada škol jít s cenami dolů, protože jim bude zdatně konkurovat Internet. Jedinou překážkou jsou certifikáty, ale ty většinou vyžaduje stát. Pokud se někdo chce vypracovat, měl by mít možnost i bez certifikátu, a získat jej třeba později, až/jestli bude chtít. A bude to mít daleko levněji. Samozřejmě jsou takové ty klasické obavy např. u lékařů, ale i tam se ten svět poslední dobou dost proměňuje (a proměňoval by se ještě rychleji a ještě více, kdyby nebylo těch šílených regulací), máme znalostní systémy, diagnostické přístroje, robotické operace... a kromě lékařů mě nenapadá žádná profese, kde by byl vážně důležitý nějaký certifikát.

"počet žiakov je obmedzený a v priemernom meste ( nehovoriac už o dedinách ) je miesto iba na pár škôl" - Jistě. Ale kdo říká, že se vzdělávání musí odehrávat ve školách?

Kéž by byl pro školu zákazníkem student. Zatím je to tak, že:

- Sortiment je velmi omezený. Ano, je široké spektrum oborů, ale ty produktové mixy (kdybych to měl říct markeťácky) jsou příliš monolitické, nevariabilní a do značné míry předurčené - tím myslím to, že existují nějaké osnovy, plány či vzdělávací programy, které musí realizovat každá škola, a ty se potom jen mírně rozšíří o oborové předměty, nicméně základ toho mixu jako např. čeština, fyzika, chemie apod. je daný. Je zde malá škála kvality, a jsou omezené možnosti customizace a individualizace. Místo mixů jsou potřeba komponenty.
- Vzdělání platíme my všichni bez ohledu na to, co dostane ten který student. Student tedy většinou není zákazník, není ten, kdo to celé sám platí.
- Školy jsou sice placeny podle počtu studentů, ale peníze obvykle nejdou od jejich studentů, a i jejich rodiče mají malý podíl na těch penězích, tedy ani ti nejsou zákazníky.
- O obsahu vzdělání nerozhoduje student/rodič svojí peněženkou, ale úředníci; těm osobně příliš na vzdělání nezáleží.
- Jediná role, ve které je škola dlouhodobě úspěšná, je babysitting. Je to prostě odkladiště dětí, aby nezlobily doma, když jsou rodiče v práci. Místo toho zlobí ve škole, některé se možná i něco naučí, ale tak jako tak je funkce odkladiště nejspolehlivější.
- Díky tomu je poskytovanou službou především toto - babysitting do určitého věku, a pak vypuštění s vhodnými dokumenty, které otevírají slibnou kariéru. V tomto směru je nejefektivnější flákárna se zaručenými papíry na konci.

K tomu rozhodování dětí o jejich budoucnosti - tohle je největší průšvih, ale ne to, že studenti nemohou vědět, co budou dělat za 10 let. Průšvih je to, že musí přijímat rozhodnutí 10 let předtím, než pocítí jeho následky, a to je chyba. Musí být možnost toto rozhodnutí kdykoliv korigovat, nebo nečinit tak závažná rozhodnutí, ale nechat si otevřená zadní vrátka; a tomu hodně pomůže právě ta komponentizace. Navíc je důležité počítat s tím, že to nemusí být rozhodnutí na celý život, a že i uprostřed života je možno změnit kariéru. A hlavně, k tak kvalifikovanému rozhodnutí ten člověk potřebuje především znalosti (ty mu většinou škola moc nedá, nebo aspoň ne vhodným způsobem a ve vhodném složení) a hlavně zkušenosti. Ptát se někoho v 15, co chce dělat, je jako ptát se ho, která práce ho zatím nejvíc bavila a těšila. Neměli bychom se jich ptát, co chtějí dělat za 10 let, ale řešit, jak jim zprostředkovat ty zkušenosti (a nic není lepšího než bezprostředně).

Řešením je větší variabilita, a ta přijde jen s uvolněním trhu, tedy se svobodou vzdělávání. Jakékoliv plány, byť je budete korigovat, budou selhávat, protože mezi příčinami a následky může uplynout třeba i 10 až 15 let... a to je moc dlouhá doba pro zpětnou vazbu v něčem tak dynamickém, jako je vzdělání a lidský život. Snáz najdete řešení, když budete mít miliony paralelních pokusů každý rok, než 1 pokus každých deset let.

+ ještě skončit s tím hloupým požadavkem na vysokou školu u mistrů na učilištích. Pokud mají být důležité ruce, tak musí být důležité i u těch, kdo to ty ruce učí.

On je určitý problém i ve školském systému (přiznejme si, že leckde chtějí výuční list, nejspíš je to v některých oborech nařízeno zákonem, nezkoumal jsem). Pokud se na vyučení neučí to podstatné, tedy řemeslo, zručnost a určité prvky zdravého rozumu a přežití v právní a daňové džungli, a pokud vyučení trvá roky, aby pak vylezl někdo, kdo nemá skoro žádnou zkušenost se řemeslem (co dělal ty roky v učení?), pak to lepší nebude. Systém učňovského školství je pošahaný a na hlavu postavený. Není divu, že se tam nikdo nehrne; při tom, jak to na nich vypadá, už rovnou můžou ti lidi dělat maturitu, a o moc jiné to nebude; to učiliště učí v podstatě totéž, co odborná škola (i když možná na jiné úrovni obtížnosti, ale ne až tak moc).

Uvolnit, nevyžadovat výuční listy zákonem, a ať si poradí. Já si třeba dokážu dost dobře představit učňovské kurzy (zaměřené skutečně na to řemeslo) formou kroužků, prázdninových soustředění a brigád/praxí. Trval by rok, maximálně dva, dal by se dělat při studiu na jiné škole.

Tam není nic ku podivu, prostě jsi hladem zemřít nesměl. Víš, jak by se to imperialistické propagandě Západu hodilo, kdyby tady umírali lidi hlady? Nějaká Ukrajina, to je Sovětský svaz, to je nepřítel, tam je to jedno, ale Československo, to je porobený stát trpící pod nadvládou soudruhů z KSČ/KSS. Lidé tam umírají hlady a jedí vlastní děti. A to je jedno, že na Západě mají plesnivý sýr, auta beze střech a ze zoufalství jedí i žáby a šneky. Ne, v Československu jsou na tom ještě hůř.

Třeba chce Hynek zdůraznit, že se tam něco těžilo a těžilo, až se to protěžilo.

Jo, viděl jsem to včera ráno; jsem pravidelný divák jeho Pořadu. On si dělá srandu ze všeho a ze všech. U Urzy si dělal srandu ze jména a z cílové skupiny divaček pořadu Sama doma (svobodná matka versus kryptoměny, když by nejspíš měly i problém uplést něco lepšího než Urzovy dredy); kupodivu se vůbec nenavážel do jeho názorů. Kde jsou ti triggered anarchokapitalisti, vážně netuším, mě to pobavilo.

Jinak ono to braní z úspor má jeden zajímavý následek - pro ten druh lidí je absolutně nepředstavitelné, že by se dal naspořit nějaký počáteční kapitál.

Já sám naštěstí dělám v takovém oboru, kde se dotace utrácejí buď za zaměstnance, nebo za předražené nahypované nesmysly. Pružnost znalostí, schopností, příjmů i nákladů v mém oboru je taková, že na nějaké dotace pro konkurenci sere pes. Ovšem bylo by zajímavé pokusit se proniknout do oboru, kde bere dotace každý, čímž je pokřivený trh. Máte nějaký návrh?

Achjo, zase ty peníze. Ok, jsou dvě možnosti:

a) Není stát. K prodeji rohlíků stačí stánek u silnice a upečené rohlíky. Rohlíky upeču doma, a stánek je nějaký plachtotyčový nesmysl za tisícovku. Aby to nebylo skladovaný úplně dementně, pořídím pár přepravek. Rozbalím stánek u silnice a prodávám rohlíky. Až je všechny prodám, vrátím se se stánkem, přepravkami a penězi domů. Mám vyděláno, všechny peníze jsou moje.

b) Je stát. K prodeji rohlíků potřebuji oprávnění, a to hned několik, když jde o potraviny. Rohlíky musím péct v prostředí, které kontroluje hygiena (což znamená nějakou přestavbu, vybavení, případně speciální prostory). Na silnici stánek postavím, možná; v horším případě holt musím mít kamennou provozovnu. Musím tam mít hromadu dokumentů, nestačí jen cedule s nápisem rohlíky. Musím vystavovat účtenky, hlásit do EET. Večer, až se vrátím, část peněz odložím stranou pro stát, protože to jsou daně. Za týden přijde nějaká kontrola, vymyslí si nějakou neškodnou píčovinu (něco se přece na kontrole najít musí), napaří pokutu, a vydělávám zase od nuly.

Na který z těchto scénářů mám více peněz? Na který si spíše našetřím peníze, případně půjčím od banky nebo rodiny a přátel? A který z těchto scénářů budu dělat radši? (A nemusí jít jenom o rohlíky. I na blbý čištění bot na ulici, jaký vídáme ve starších amerických filmech, je dnes potřeba tuna povolení, licencí a kontrol. Dokonce i na Západě oblíbený letní dětský prodej limonády na ulici před domem má dnes velké potíže.)

Zisk nejsou peníze, které někam nenávratně mizí. Zisk je v prvé řadě motivátor, v druhé řadě je to budovaná hodnota. V reálu nemusí být využit bezprostředně další rok; firma může šetřit na nějakou větší investici, nebo tvořit rezervu na horší časy. Jak by se Vám, Norberte, líbilo, kdyby se stát rozhodl, že sebere všechny Vaše úspory? To jsou přece peníze, které nepoužíváte, Vy jste je nějak získal, ale na provoz své domácnosti ani na Váš rozvoj je neutrácíte. Zisk chcete mít, proto to děláte, abyste si něco naspořil, např. na své stáří, pro své děti, na podporu zajímavých vědeckotechnických či jiných projektů na Kickstarteru a co já vím ještě.

Vy vidíte, co všechno stát s obrovskými neefektivitami vytváří, ale nevidíte, co všechno daněním zničil, protože to nikdy nevzniklo.

PS. Nevidím nic morálního na tom brát si peníze, které byly předtím někomu ukradeny. V životě jsem nepožádal o dotaci a ani nepožádám. Hanbou bych se na místě propadl, kdybych to udělal, nemohl bych se na sebe ani podívat. Nevidím nic čestného ani skvělého na "civilizaci zlodějů". Ano, to je přesný termín, který vystihuje aktuální stav.

Máme rozdílné cíle. Nemíníme zaručovat nějakou loajalitu, a už vůbec ne vůči nějaké teritoriální jurisdikci. To vůbec není anarchistické smýšlení. Bez vynucení té zásady se volný trh jít klouzat nemusí. Jen se mu nedůvěřuje, že by to zvládl. Tím pojivem společnosti a jakou zárukou míru ostatně může být trh sám o sobě. V historii byly trhy místem setkávání, a když státy spolu obchodovaly, neválčily spolu.

Jo, teoreticky to zní dobře. Prakticky jsou to bábovičky k rozkopání.

1) Babiš je bohatý, protože je dobrý ředitel, budeme se mít dobře. Odměnu si zaslouží; do něj kopeš jak Kalousek.
2) Stačí zrušit neziskovky, vykopat Kalouska a bude ráj. Okamura 2023!
3) TLDR.
4) Ale okradli jsme stát, a to není správné. Jasně, že nechci platit neziskovky a Kalouska, ale to vyřešíme ve volbách / referendu.

Ale jak říkám, teorie dobrá. Jen to vymytí mozků zabrání racionálnímu myšlení hned v prvním bodě.

Norberte, ty Vaše bulíky, už je mám zase na nose.

Stát pomáhá chudým tak, že jim bere možnosti, jak se živit - omezuje podnikání, tím pádem i dostupnost a výběr zaměstnání, a tím pádem snižuje platy; zároveň však minimální mzdou bere lidem možnost dělat i hůře placené práce (aspoň nějaká, než žádná). Navíc tím, že jejich zaměstnavatelům bere peníze, obírá i je; ty peníze mohly jít do expanze firmy a zvýšení platů.

Pokud je málo lidí, kteří prodávají potraviny, takže se málo konkurují a tím pádem mohou prodávat dráž natolik, že tomu Vašemu chudákovi neprodají nic a nechají ho zemřít hlady, je to opět vina státu a jeho svazujících pravidel a daní.

Nicméně, ukazujete přesně ty obavy, které měli lidé po Sametové revoluci. Jídlo bylo téma, řešilo se, zda přenechat potraviny volnému trhu, když přece existuje lukrativnější byznys, jako třeba butiky. Lidé se báli, že všude budou ty butiky a jídlo nebude kde koupit. No, evidentně se ty obavy nenaplnily, tak zkuste aspoň trochu věřit. Díky.

Přesně! Celý svět je jeden velký BDSM salon, přitom by stačilo, kdyby si ty salony navštěvoval jen ten, kdo o to má zájem.

Za 100 let bude letenka na Mars levnější (v dnešních cenách) než dnes letenka do Austrálie. (A jen za 50 let, tedy v roce 2068, bude ta letenka na Mars levnější než dnes byt 2+1 v Praze.)

Snažme se při vyjadřování stereotypizovat rozdíly mezi životy etatistů a kapitalistů

Těš se na příští týden, jeden takový stereotypizovaný dáreček ode mě visí ve frontě. ;)

Kdyby bylo možné dělat jen jednu věc, být jen na jednom místě a využívat jen jeden zdroj, pak ano, kapitalismus dělá z lidí konkurenty. Jenže svět je obrovský (a vesmír ještě větší, navíc se, potvora, pořád zvětšuje), je možné dělat spoustu věcí, být na různých místech světa a využívat celou škálu zdrojů. Na jednoho konkurenta máte tedy nejmíň tisíc lidí ke spolupráci.

Přiveď sem takového do diskuse, a ať položí stran kapitalismu otázky. Sice bude těžké vysvětlit mu inflaci, aniž by se dotyčný na ni těšil, ale když se těm dvěma zaměňovaným slovům vyhneme, možná to půjde.

Dá, pokud na sebe nebudou útočit. Pokud na sebe útočit budou, nemají právo existovat.

Děkuji, že jste nám řekl, že vám nedochází, že je možné mít Coca-Colu i Pepsi a že není nutné si vybírat jedno z toho a požívat výhradně jen to.

Překážky ze strany státu jsou jediným důvodem neziskovosti. A z této příčiny stát činí neziskovými různé služby jako školství, policii, soudy, zdravotnictví, sport, vědu a výzkum, sociální systém, infrastrukturu a dopravu. Sám stát u řady věcí říká a prosazuje, že je musí provozovat pouze on, případně i jiné subjekty (doslova poddaní) za jeho velmi přísných a svazujících pravidel (jejichž dodržování něco stojí). A tím znemožňuje činit tyto věci vskutku komerčním a ziskovým způsobem.

Stručné, jasné, jednoduché. Díky. Snad to zabere.

V dnešní době existují, protože je stát činí neziskovými kladením překážek soukromým osobám. Plus malá poznámka: ne všechen zisk lze měřit penězi, to by byl velmi zjednodušující pohled, a znemožňoval by existenci charit.

Následující co?

Mně se zanedbatelné nezdá. Daně zvedají pořád. Zákony zpřísňují taky pořád. A že to někdy přeženou, to není zanedbatelné riziko, to už se v dějinách několikrát stalo, a vydrželo jim to v některých případech i několik desítek let. Pořád to nestojí za zrušení státu?

Nejsem etatista, abych popsal, jak zmíněné "co a proč" vidím Já. Proč nejde soukromě stavět a provozovat silnice, školy, nemocnice, soudy... no do prdele, já fakt nevím, to mi řekněte Vy, Vy tady celou dobu píšete, že to jsou věci, které jsou (podle Vás) neziskové a musí je provozovat stát. A celou dobu jste nenapsal ani písmenko, ani slepičí kô o tom, proč tomu tak (podle Vás) je. Já se nedostal ani o stodolu blíž k těm Vašim důvodům, a to jsem se to z Vás snažil vypáčit mnoha způsoby. Nicméně, něco jsem slíbil, a to dodržím. Vzdávám další výslech. Když to "co a proč" říct nechcete, nemusíte; je Vaše svaté právo nic neříkat, a já to respektuji.

Norberte, je hezké, jak píšete, co všechno by musel řešit ten politik, ale ten je mi u prdele. Mně jde o Vás. To Vy budete muset platit tu přehnanou sumu. ;)

No vidíte, že připouštíte externě kladené překážky. S tím "ono to tak je" je to ale trochu horší, to byste mi musel vážně vysvětlit. Nějak oargumentovat, ozdrojovat... to je taková poslední dorbná věc, pak už Vás vážně nechám na pokoji.

Navíc mi nějak dochází, že si sám odporujete. Buď věříte tomu, jak to ti ekonomové vypočítali, a nejste natolik nadutý, že byste si myslel, že to spočítáte lépe, nebo se Vám jejich výsledky nelíbí a chcete ekonomy vyměnit, takže jste nadutý natolik, že si myslíte, že to spočítali špatně. Takže jak to je?

Jenže dokud nezvolíte ty jiné politiky, budete X let platit vysoké pojistné. A to ještě musíte doufat, že Vámi volení jiní politici budou zvoleni a získají většinu pro snížení této částky. Na zbytek nemá smysl reagovat. O nemožnosti ekonomické kalkulace nepadlo z mé strany ani slovo, a to, že nechcete slyšet o konkurenci, je u submisivních jedinců normální, takže jsem to tak nějak čekal.

Čítal ste aj príspevok na ktorý som odpovedal? To že 500 je viac ako 20 vie aj žiak ZŠ, ale o tom môj príspevok nebol.

Čítal, a taky jsem vysvětlil, jak to s tou důležitostí je - poděkoval jsem za oba příspěvky, a naznačil jsem, pro koho je ta charita důležitá.

tak ju vypočítal štát a ja nemám dôvod si namýšľať že by som vedel správnu sumu vypočítať lepšie než ekonómovia na ministerstve zdravotníctva alebo ministerstve financií

Pak se asi nemáme o čem bavit. Jeden ze základních kamenů anarchokapitalismu je problém ekonomické kalkulace a nemožnost efektivního centrálního plánování; a i kdyby o to nešlo, tak jiný, zcela zásadnější kameny jsou svoboda, zodpovědnost a samostatné myšlení. Neříkejte, že vážně sklopíte ocas, pokud si řeknou o 75€, pak třeba o 100€, 500€, 7500€, a co já vím jaké číslo by si mohli ti ekonomové vymyslet. Nemusím být studovaný ekonom na to, abych nacenil svoje služby. Stačí mi zpětná vazba. A tu bych neměl, kdybych své služby nutil lidi povinně využívat a platit. Pak mě sebelepší ekonomické vzdělání nezachrání. S Vaším přístupem Vám mohu doporučit jedině návštěvu nějakého hodně luxusního BDSM salonu. Čím vyšší cena, tím je větší šance, že dostanete kvalitnější zážitek než při službách a zákonech poskytovaných státem. Jenom pozor, zdravotní pojišťovny tento druh terapie nehradí.