Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ale no tak, rozbil jsi Urzovi stránky ;)

Přitom jedno tvrzení plyne z druhého, a podle mě jsou píčovina obě. Holt se takhle rozhodlo - holt občané takhle zvolili - musíme to respektovat - všichni občané to schválili - i ty následky - že politici vymyslí nějakou píčovinu. "Takhle se rozhodlo, musíme to respektovat" je možná principem právního státu, nevím, ale je to totální píčovina, protože tímto způsobem lze obhájit jakékoliv rozhodnutí, prostě se musí respektovat, tím pádem je vyvrhelem každý, kdo se protiví vůli úřadů různými odvoláními, ale taky každý disident, a nedejbože, co kdyby místo právního státu šlo o nějakou diktaturu a zásada "takhle se rozhodlo, musíme to respektovat" byla programem poslušného ovčana. Nasrat. Takhle se rozhodlo, ale já jsem tak nerozhodnul, stavte se klidně na hlavu, já mám svoji, nazdar.

A druhá námitka: Jak se z "tyhle peníze ti dávám, jsou teď tvoje" stane "tyhle peníze ti dávám, ale část není tvoje, nýbrž státu"?

Tedy abych byl přesnější, můj počítač, samozřejmě. Jen se z nějakého zvláštního důvodu nachází u Vás.

Poslyšte, mohl byste mi poslat Váš počítač? Držíte můj majetek, děkuji.

Dobře, jaká je vaše teorie krádeže? Pro mě je to přivlastnění cizího majetku bez souhlasu majitele.

Čtu i jiné diskuse než zde. Není to slaměný panák. Pro spoustu lidí je demokracie "holt se takhle rozhodlo, musíme to respektovat".

Jinak k článku, mám ještě další takové PR: "Stát jsme my." Protože z Boží vůle král už bylo neudržitelné, vytvořilo se přesvědčení, že stát jsou vlastně jeho obyvatelé, kteří jej řídí. Demokracie je geniální právě v té iluzi, že za to, jak politici kradou, můžou všichni občané a že všichni občané schválili (ať už hlasovali pro, nebo proti) cokoliv politici vymyslí.

Právě, že on tu věc velmi jasně popsal. A jestli se jmenuje krádež, loupež, daň... je jedno. Růže, byť zvaná jinak, voněla by stejně.

Na daních okrádá stát daňové poplatníky. Jestli chce stát peníze za služby, které poskytuje, nechť:

1) mají tyto na stejném území konkurenci
2) mají příslušnou smlouvou jasně stanovený rozsah i cenu

A potom, využiju-li některé z jeho služeb, ať mi pošle fakturu. Tak se to totiž v normálním světě dělá.

Ten poslední odstavec je v podstatě moje vize, jak by to mohlo proběhnout. I když místo krachu předpokládám pomalou postupnou erozi. Nepopírám však ani jedno; otázkou je, co spíš nastane.

Jo přesně. Kdyby se zeptali pacienta, nebo studenta... to dělají málokdy. Přitom ten student má často aktuální zkušenost se školstvím daleko větší než ten pedagog.

V tomto kontextu asi ne. Ona i ta nejrozumnější strana má nějaké body v programu, nebo v personálním obsazení, které pro voliče přijatelné nejsou; a pokud se to bere jako volba kompletu, asi by se neměla doporučovat vůbec žádná. Ty Svobodné beru jako z nouze ctnost, že volím dobrou myšlenku, ale vím, že se do parlamentu nedostane. Nikdo mi nemůže říct, že nemám právo kecat do politiky, a navíc mám čisté svědomí, že mě žádný politik v parlamentu nezastupuje (takže nemusím řešit, že plní zrovna tu hovadštější část programu). Alternativní stranu budu hledat v momentě, kdy se Svobodní dostanou do parlamentu. Což si myslím nehrozí.

Volbami se stejně nedá nic bezprostředně měnit, každý problém, který má volič teď, se teoreticky může řešit roky, prakticky se "vyřeší" naprosto příšerným způsobem, který se bude další roky různě novelizovat a upravovat, aby se to nakonec zrušilo a nahradilo ještě větší píčovinou. Jakákoliv změna k lepšímu musí přijít mimo politiku a politiky; demokracie je jen aby se neřeklo, aby se lidi dali manipulovat kecy o podílu na moci.

A jinak demokratické vlády dělají takových píčovin, kterými serou tolik lidí... že se to projeví tak maximálně cyklickým střídáním vlád s periodou odvíjející se od voličovy paměti a nasranosti s tou další vládou. Politická sebevražda se páchá úplně jinak, spíše nějakými obřími skandály, nežli tlačením píčovin.

No, zrovna ve skandinávských státech (Dánsko, Švédsko a zejména Norsko) je hotovost hodně na ústupu a některé banky ji tam dokonce už ani nepřijímají a nevydávají. Podobná situace je v Jižní Koreji. Takže bych se nedivil...

Kompromis mezi country a popem je ta obvykle viděná varianta kompromisu v demokracii. Ta zcela opomíjená, ale mnohem horší varianta je kompromis mezi současným stavem a kdejakou píčovinou, co si politik vymyslí.

Ještě doplním, že ideální stav z mého pohledu je takový, že lidé odmítající moc budou v anarchokapitalistické společnosti normálně fungovat, zatímco lidé toužící po moci budou na úrovni zločinců, protože se budou (neúspěšně) snažit používat sílu k dosažení moci.

To je možné. Čistý anarchokapitalismus neuznává silovou moc ("koukej mě poslechnout, nebo tě zničím"), zůstává pouze moc dobrovolná. Z podstaty dobrovolnosti tento druh moci (typickým příkladem je respektovaný leader/vzor) nečiní problém, protože tento mocenský vztah může ta poslouchající strana kdykoliv přerušit bez rizika zničení. Samozřejmě čistý anarchokapitalismus není příliš reálný - předpokládá, že všichni lidé odmítnou silovou moc, což by mohl být dost problém. Zatímco ti "poslouchající" by moc rádi odmítli, a můžeme jen doufat, že jak se budou šířit příslušné myšlenky, bude odmítání moci razantnější, vždycky je v populaci část jedinců, které nenaplňuje život bez užívání silové moci; ti se jednak budou logicky bránit, jednak budou v populaci přítomni vždy a budou se snažit objevit někoho, kdo je poslouchat bude. Reálnější je tedy šířit myšlenky anarchokapitalismu, vysvětlovat a čekat, co to udělá. Cílem není čistý anarchokapitalismus, ale aspoň přijímaný nikoliv nepatrnou částí lidstva.

Rozhodnutí arbitra nemusí respektovat žádná ze stran sporu. Ale mohou jej respektovat ostatní, a např. vyhnout se kontaktu s nerespektujícími stranami.

Jak to tak čtu, napadá mě jediný model, který by snad uspokojil norberta. Žádné spory, žádné zneužití moci. Problém je, že jde o tzv. triviální model, a existují hned dva.

a) Jednoprvková společnost.
b) Prázdná společnost.

Pak je ještě možnost celé lidstvo uspat nebo odpálit někam pryč, ale to je jen jakési odložené řešení.

Že by se norbert probral a stal se anarchistou, nebo jen plácl něco, co pořádně nedomyslel?

Ár jů šůr jů ár in d rájt plejs? Gouin tu dabljů dabljů dabljů dot alík dot sí zet májt bí betr opšn for pípl of jór ejdž.

K moci jsou potřeba dva. Jeden, který rozkazuje, a druhý, který poslouchá. Lidé zmínění v tvém článku nemají rádi, když se jim rozkazuje, přesto však poslouchají. A proto ta moc nad nimi funguje.

Na to je jednoduchý fígl. Vymyslete cokoliv. Zapojte fantazii, představte si milion scénářů, buďte absurdní, surrealistický, dadaistický atd. Realizuje se ten miliontý první. Ale z toho Vašeho milionu máte nejmíň deset výborných námětů na skvělý dystopický román, sci-fi, postapo, nebo podnikatelský záměr. Jen vědět, které to jsou ;) Sice Vám to nepomůže předpovědět, co se stane, ale aspoň na tom něco vyděláte.

Nejsme (nebo alespoň já nejsem) žádní neomylní božští prof. Dr. vědátoři libertariánství.

Ani já nejsem bezchybnatý.

Ještě doplním za sebe. Jmenuje se to Stoky. Od začátku je Urza koncipuje jako sbírku kratičkých textů, výkřiků do tmy atd. Z mnohých vychází inspirace, zamyšlení, občas se některé seknou mimo... stává se. V autorském rozhraní visí nápisy jako "Vylít do Stok", "Přidat perlu" (dost možná míněno sviním) a při úpravě se objeví něco jako "Text upraven, Stoky smrdí". Je zřejmé, že toto není nějaké formální prostředí pro zcela vážně seriozní akademický výzkum a desítky obrazovek dlouhé články - které by asi stejně nikdo nečetl. Je to fórum, jakýsi Hyde Park v Londýně, jakýsi vzkazník většinou libertariánů většinou libertariánům. Ano, bylo by zajímavé, kdyby se zde objevily i texty z druhé strany, kdybychom zde mohli třeba zuřivěji diskutovat - s někým, kdo o diskusi opravdu stojí, je ochoten si nastudovat různé prameny, má argumenty a nedělá s každým článkem restart. Nicméně respektuji Urzův záměr. V budoucnu se mají Stoky měnit, má být nový design, nic bližšího nevím, tak se možná změní i obsah. Nicméně formát krátkých článečků, spíše výkřiků do tmy, není vůbec špatný a v některých případech sem dokázal přitáhnout obrovské množství shlédnutí (mám jeden takový Urzou potvrzený a poděkovaný zářez na kontě), díky němuž se daří šířit myšlenky svobody a anarchokapitalismu i někam dál; a zcela určitě to přispělo i k úspěchu Urzovy knihy.

Divím se, že Vás to ještě fascinuje. A ano, na chytrou otázku chytrá odpověď. Chceme říct, že o služby nebude všude zájem, někde budou jíst děti, a někde nechají starou bábu bez práce chcípnout. Leccos z toho je smutné, neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, ale co naděláme? Můžeme se starat a řešit problémy druhých, ale nemůžeme to chtít po každém. Někdo prostě takový není. Třeba má svých problémů dost. Nebo prostě má úplně jiné důvody. Stejně tak se nepostaráme o každého a nevyřešíme problémy všech. Takový je život. Důležité je nechat prostor každému, aby se mohl zařídit, jak chce/umí/potřebuje. Můžeme jen spekulovat, komu není pomoženo a jaké služby vůbec nevznikly, když tu ten prostor není.

To při každém zkroucení trhu. Najednou se ukážou hromady následků, které nikdo nečekal. Teda kromě ekonomů rakouské školy.

Jenom doplním, že podle mého názoru nejrozumnější přístup k řešení tohoto konkrétního problému je "začuníš, uklidíš". Každý, kdo je přistižen, že odhodil vajgla na ulici, dostane za úkol uklidit všechny vajgly v ulici (nebo aspoň v dohledu). Vůbec to nemusí být permanentní sledovačka na kamerách, stačí namátkově; a samozřejmě o takovém opatření dát vědět. Druhý, také velmi rozumný přístup, je "začuníš, zaplatíš úklid". Přístup "kouříš, zaplatíš úklid" je jako být potrestán za něco, co dotyčný nespáchal. Ano, možná by mohl zaplatit vyvětrání ulice, pokud by něco takového bylo potřeba.

Zrovna tahle věta byla v mé hlavě vymyšlená prakticky okamžitě, když jsem se o tomhle tématu s kámošem před pár týdny bavil. Mívám větší problémy psát ty začátky, abych se k té pointě dopracoval. :)

A že se to děje furt, doložím zprávou, na kterou jsem dnes narazil na teletextu ČT. Např. také zde:
https://zpravy.idnes.cz/francie-nedopalky-tabakove-firmy-d48-/zahranicni.aspx?c=A180615_082347_zahranicni_aha

Francie řeší problém, že někteří kuřáci odhazují vajgly, návrhem, aby úklid vajglů zajistily tabákové společnosti, což samozřejmě zaplatí všichni kuřáci.

To jako aby byla ještě nervóznější? ;)

Zrovna teď jsem narazil na tvrzení/článek, že k revoluci stačí 25 % lidí. Takže v té Venezuele, jestli se 20 % lidí má dobře díky černému trhu, tak už je to opravdu jen kousíček.

https://www.asc.upenn.edu/news-events/news/research-finds-tipping-point-large-scale-social-change