Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Nevím, jak slovenská vláda, v ČR jsem slyšel občas zjednodušení typu „Kdo je očkovaný, ten se nenakazí.“ nebo poněkud špatně udělaný mythbusting, který například nebyl v souladu s tím, jak funguje vakcína firmy AstraZeneca.

Pak se ovšem nelze divit, že lidé slyší na (třeba i pravdivé) příběhy jako „Franta odvedle byl očkovaný, nakazil se a umřel“. Plus to, co jsem psal v tomto článku. Pak se nedivím, že tolik lidí naletí hoaxům.

Ať si každý rozhodne, co chce riskovat – drogy, očkování, virus, …

Pokud jde o oficiální vládní kampaň, tak souhlasím, že ta občas dávala až nerealistická očekávání, a tak nějak jsem čekal, že nastane zklamání. Já jsem čerpal informace mimo kampaň, a nakonec jsem se nechal naočkovat.

Nepochybně existuje více důvodů, proč se může někdo chtít vyhnout očkování, někdo třeba preferuje ochranu izolací. (Znám jednoho takového člověka.) Tady jsem ale nechtěl rozebrat všechny možné důvody (navíc by to stěží bylo kompletní). Tady rozebírám jeden možný důvod a jeho souvislost s nařízením.

Očkování je částečná ochrana, respirátory jsou částečná ochrana, potkávání se jen s očkovanými je částečná ochrana, potkávání se jen s testovanými je částečná ochrana… Dalo by se pokračovat, nic není stoprocentní, ale spousta z toho má svůj význam. Jde jen o nalezení toho, co má ještě smysl, což může mít každý jinak.

Kdo chce, ať se klidně potkává jen s čerstvě otestovanými očkovanými v respirátoru venku ve vzdálenosti minimálně 2m. Nic proti tomu nemám, pokud k tomu nebude nutit ostatní. Klidně ať si to dá zaměstnavatel/obchod/kdokoli do podmínek, já asi dám přednost někomu, kdo je má více v mezích.

Vím, že to asi nebylo na mě, ale nedá mi to:

Sám za sebe zjevně ano, přijde mi to jako menší riziko než potenciální trvalé/dlouhodobé následky viru, které se už teď nejeví jako čistě teoretická hrozba. Za ostatní ne – těm ani nic nenutím, jen říkám svůj názor a mohou se sami rozhodnout se chovat stejně (pak ponesou rizika a benefity), nebo jinak (pak taktéž ponesou rizika a benefity).

Proti tomu lze najít lidí, kteří se očkovali jen kvůli omezením. Bez bližší znalosti neumím určit, co převáží.

Víc do detailů jsem očkování vs. nemoc rozebíral v odkazovaném článku. Dokonce jsem tam psal i o nějaké variantě, kdy mi neočkování dává smysl, a nesouvisí to se strachem. Respektuju, že si to někdo vyhodnotí jinak, ať už je důvod jakýkoliv. Nicméně strach mi přijde jako celkem častý důvod, kterému má smysl se věnovat. Z „Je tu určitá skupina lidí, kteří se očkování z různých důvodů bojí.“ ale nevyplývá, že to je jediný důvod, proč se někdo neočkuje.

P.S.: Pokud někdo nechce „huntovat svoje telo chemii“, řekl bych, že jde o strach z dopadů očkování.

Otázka je, co s tím uděláme. Pokud závěr z toho bude, že podíl potenciálně očkovaných bude menší než 100 %, tak ano. Ale to je tak všechno.

No jo, ale myslím, že zrovna u této skupiny je celkem jedno, jak kvalitně jsou informovaní…

… svůj postoj ke správnému vzdělávání na škole. IMHO by si škola měla vybrat, kudy půjde, a rodič s dítětem si vybrat školu.

Pokud tu ale máme tak regulované školství, jak máme, dovedu to přinejmenším pochopit, byť by mi to bylo někdy proti srsti. Jinak bych se stavěl k tomu, kdyby některé z těchto zákonů přímo podporovala. Ona se je ale jen snaží využít

Částečně souhlasím, částečně ne.

Pokud by mě někdo popotahoval za nějakou blbost (typu sám v autě bez roušky), nebudu se bát využít všech zákonných prostředků v obraně. Do jisté míry mi toto přijde analogická situace. Občas jsem si ale říkal, že se snaží vymáhat

Asi u většiny stran bych v programu našel alespoň jeden bod, se kterým bych izolovaně souhlasil…

Já jsem ale nepsal, že mám nějaký důvod volit stranu, která neplní svůj program.

Bohatě by mi stačila nějaká strana, která by prosazovala mírný pokrok v mezích zákona. Ano, druhá věc je, že i takovou stranu je dnes problém najít…

To, že jsem to nepsal byla reakce na „Alebo ak nie ankap tak aký iný dôvod máte voliť stranu ktorá si nesplní svoj program? “.

Pokud mě v jednom případě budou reprezentovat poslanci (ale titéž by se tam dostali i beze mě), výsledek je stejný jako v případě, že budu volit stranu, která se nedostane…

Tak ještě jednou: Psal jsem „vzbuzují obavy, že program nesplní“. Piráti sice program asi úplně nesplní a vzbuzují obavy, ale ty obavy se týkají spíše těch částí programu, které by mohli splnit. Takže spíše bych je řadil mezi ty, kdo vzbuzují obavy, se program (nebo aspoň jeho část) splní…

Jo, ale u Pirátů ve mě to nesplnění programu až tak nevzbuzuje obavy…

Ale to jsem nepsal. Při volbách nikdy s jistotou nevím, co ta strana skutečně udělá, vždy budou pochyby. A pochyby, že ten program splní, sice jsou nepříjemné, ale přijde mi to jako ta nejméně špatná varianta…

Ne nic takového jsem tam nepsal…

Ano, myslí: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-247 , § 49, odstavce 4 a 5.

Pokud bude jediný cíl ovlivnit výsledek voleb směrem, který považuju za žádoucí, potom obě možnosti vyšly nastejno. Přijde mi, že se snažíte optimalizovat něco jiného, ale neříkáte co. Možná máte dobrý pocit z toho, že je do sněmovny dostali ti, které jste volil, a není pro vás tolik podstatné, že by volby bez vašeho hlasu dopadly úplně stejně. To ale máte jiná kritéria.


> A áno, volením malej strany môžete viac získať, ale aj viac stratiť.

Spíše onen zisk má menší pravděpodobnost.

Já jsem ani nepsal o odstranění. (Pravda, „Nemuseli bychom společně hlasovat, jak má vypadat manželství ostatních.“ to možná trošku naznačuje, ale berte to spíše jako zjednodušení týkající se nestátních forem manželství.) Ani si nemyslím, že by to bylo dobré řešení – zejména pro stávající manžele by bylo nešikovné to rušit. Pro nová manželství je to z principu jedno, tady ať státní manželství klidně pokračuje nebo klidně zanikne.

Tak jinak, jaký rozdíl mezi hlasem pro stranu, která se dostala, ale neovlivnil výsledek (strana by měla dost hlasů tak jako tak), a hlasem pro stranu, která se vůbec nedostala?

Vždy jde o malou šanci být tou poslední kapkou. V případě strany s očekávaným výsledkem 5 % je tu ještě jackpot, protože tím potenciálně ovlivníte více křesel.

Ještě tu poznámku pod čarou:

*) I procentuální výsledek, který se nepropsal do rozložení mandátů, se může nepřímo projevit na výsledku. Jednak v dalších volbách (tito se minulé skoro dostali, budu o nich uvažovat) a jednak je to takový průzkum veřejného mínění, na který může politik brát ohled.

To mi přijde hodně arbitrární. Ex post není z hlediska samotného výsledku voleb* rozdíl mezi hozením hlasů straně, která se nakonec nedostala do sněmovny, a straně, která by i bez něj dostala stejný počet mandátů. Ale hodnocení ex post je problematické, je to takový generál po bitvě a třeba u sázení to dává absurdní výsledky (že já blb si nevsadil výherní čísla…). Ex ante můžeme odhadovat pravděpodobnosti, a jakákoli volba může s nějakou pravděpodobností nevyjít.


*)

OK, bude přesnější tomu říkat „kvazistát“. Šlo by o něco, co sice formálně není stát, ale fakticky má rysy státu tak, jak je dnes známe. Jádro sdělení se tím nemění.

Řekl bych, že oba píšeme o něčem jiném. Jde mi o to, jestli strana s deseti kandidáty poslouží k tomuto účelu stejně dobře jako strana s jedním kandidátem. S tím jsem si nebyl jist, protože si vzpomínám, jak strany doplňovaly kandidáty i na nevolitelná místa, aby nebyly volebním systémem znevýhodněny. Pokud by se podobný princip uplatňoval i u hranice pro vstup do sněmovny, nejspíš by strana s deseti kandidáty měla na strany kolem 5 % větší dopad.

Proto jsem si pročetl zákon. Nenašel jsem tam bohužel přesný vztah mezi hlasem pro stranu a správně odevzdaným volebním lístkem, vypadá to ale, že je to 1:1, nezávisle na počtu kandidátů na lístku. Dokonce patrně to už ani neznevýhodňuje strany, které nevyplnily nevolitelná místa, možná to bude tou letošní změnou. Ale nedělal jsem nějakou důkladnou právní analýzu, jen jsem to v rychlosti proletěl a prohledal, mohl jsem něco podstatného minout.

Pokud jsem dobře pochopil volební zákon, je jedno, kolik má ta vybraná mala strana kandidátů; pro 5% hranici se použije počet odevzdaných hlasovacích lístků. Nenašel jsem to v https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-247 explicitně zmíněno, ale pochopil jsem to tak při čtení paragrafů 48—50. Kdyby hlas byl za každého kandidáta na volebním lístku, některá ustanovení by tu neseděla.

Tlustá čára: Ano i ne. Jedna věc je spravedlnost, druhá věc je praktická vymahatelnost. Jsou tu nespravedlnosti, které nejspíš nelze napravit bez vytvoření dalších (a subjektivně často větších) nespravedlností. Když vám nemajetný vandal vypálí barák a ještě k tomu zemře, těžko vám to někdy nějak nahradí. Zároveň by nebylo spravedlivé chtít náhradu po někom jiném. (Pojištění nechám stranou – tam si to stejně statisticky vzato člověk zápatí sám.) To by tu nespravedlnost jen přesunulo jinam. Prakticky vše, co bylo ukradeno před 100+ lety, změnilo vlastníka (minimálně dědictvím), a nový vlastník může věc užívat v dobré víře. Hádám, že prakticky vše před 1000+ lety je dnes nedopátratelné. Ve výsledku tu tedy nemusí být žádná arbitrární tlustá čára, jen prostě spousta věcí bude prakticky nevymahatelných, což bude mít podobný dopad jako ta tlustá čára.

Tak je otázka, co myslíme tím hozením do koše. Pokud hozením do koše myslíme každý hlas, který nezmění výsledek voleb, pak drtivá většina hlasů bude vyhozena do koše.

Pokud se na to ale budeme dívat tak, že s určitou (nevelkou) pravděpodobností zvýším počet mandátů jedné strany (a tím ve výsledku snížím počet mandátů jiných stran), pak volba stran, které se mohou natěsno dostat, může být statisticky výhodnější – pokud se povede díky mému hlasu překročit 5% hranici, ovlivním obsazení několika mandátů.