Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

OK, mír! :)

Pokud nemáte dostatek lásky, tak se projevujete útočně a zakomplexovaně.
To je ZÁKON. Hodně sil.

Treba tim, ze v mnohem zvysuje naklady na zamestnance, takze omezuje tvorbu pracovnich mist. Dale limituje zamestnance v tom sjednat si volne pracovni podminky ve smlouve a tim konkurovat ostatnim zamestnancum. Take tim, ze zmenit praci je diky zakonu dlouhodoba zalezitost - lhuty... atd atd

pz100000, poukazovala jsem na holý fakt: Pokud obsahujete "lásku k univerzálnímu řádu", který CHÁPETE, pak máte dostatek síly a radosti. Pokud obsahujete spíš "ne-lásku k univerzálním principům", pak jste zmaten, nedokážete detekovat pravdu, inklinujete k závislostem a potřebujete dříve či později navštěvovat psychologa / psychiatra :) To je zákon.

Soukromé ≠ volnotržní

Na téma US zdravotnictví doporučím video s Vláďou Krupou: https://youtu.be/UeY9PfgBx78?feature=shared

Naopak, mám hodně lásky, láska je dar i schopnost :)
https://www.youtube.com/watch?v=jokFnTyG76o

Taky možnost.

Jiste, na lupice s nozem take muzete vyplaznout jazyk, ale k nicemu vam to asi nebude, ze?

Tak to jo, to asi dává smysl, díky za otevřenost. :)

Ano, mám trochu komplexnější vidění světa :)

Ondro, já Urzu objevila v době, kdy se stát začal chovat hrozně divně, takže jsem chápala smysl v tom ho "zničit" nebo ho prostě radikálně změnit... Uzra se odvolával na rakouskou ekonomickou školu, Misese a Hayeka, které jsem předtím neznala. Začala jsem to číst a ty věci mi dávají smysl... Jenže ono to dává smysl pouze společnosti, která ctí PŘIROZENÉ PRÁVO. Pokud ho škrtneme, otevíráme brány totalitě. A tu já fakt nechci, jsem svobodomyslný člověk, takže proto sem investuji svůj čas. Problém není stát, ale to, že ho uchvátily jiné zájmy. Bojuji proti tomu stejnému, proti čemu bojovala rakouská škola. Bojuji za SVOBODU.
Jinak jste mi sympatický, ale pokud jde něco proti zdravému rozumu, tak to musím sdělit.

Chápu, bojíte se totality, to já taky. Ještě mě napadlo, nestalo/neděje se vám v životě něco špatného? Působíte na mě teď víc vágně, stroze a konfrontačně, než když jste tady začínala. Nezklamaly vás třeba Stoky?

Souhlasim. Tedy az na ten zakonik prace. Ten skodi zamestnavatelum i zamestnancum ve velkem. A ano, je to naprosto absurdni dan, ktera vubec nereflektuje rizikovost daneho cloveka.

Based. Jenom mi přijde, že autor ten lehce absurdní příklad nejspíš zvolil schválně, protože se tím dá ta situace snadno popsat.

"dá v klíčový moment přednost pádu, zranění a indisponování se před upuštěním oné věci (kupříkladu drahé elektroniky), kterou nese"
***
Život je ještě o chlup komplexnější a těch nepředvídatelných nemocí je trochu víc :) Jeden z nejzásadnějších typů onemocnění bude podle mě extrémní nárůst psychických obtíží, a protože vystopovat nějakou příčinu v této oblasti je extrémně složité - odráží se tam příliš mnoho genetických dispozic, vlivů a špatných návyků, takže to "věda" prostě nějak "zaplácne medikací"... A další problém: Čím větší je ego, tím hůř si některé věci odpíráme a máme pocit, na všechno máme NÁROK. A začarovaný kruh se roztáčí, problémy se násobí... Až člověka nakonec budou transformovat skrze psychedelika a elektromagnetickou stimulací do "lepšího člověka", který už bude vědět: "toto smím" a "na toto nemám nárok". Bude to už konečně dokonalý tvor bez schopnosti citu soudit "co JE správné"...
***
Jenže jak to bude s tou "mírou", kdo ji bude hledat, když to celé na tom stojí? roboti to sami neumí... :)

Nepřijde mi to jako dobrý příklad, řekl bych, že dopad státu zde bude minimální:

1. U pádu typicky nemám moc velký prostor na rozmyšlení.
2. Jsou tu i další incentivy než jen finanční, a ty mohou snadno převládnout.
3. Pokud tu nějaký dopad bude, podobný problém v principu bude mít i tržní pojištění. Ano, může být lépe nastavené a například motivovat spoluúčastí (částka, která nepotěší, ale nezruinuje), a odpadá etický problém.

Lepší příklady by IMHO šly najít u dlouhodobých rozhodnutí týkajících se zdravého životního stylu. Dnes víte, že něco není zdravé, ale nikdo vám nespočítá jak moc. Tržní pojišťovna by to nejspíš zacenila do pojistného.

Ondro, tohle není o "konzervativních/tradičních" hodnotách.
Tohle je o svobodě, autonomii a logice.
Nesvobodní lidé vytvoří jediné: TOTALITU, jedeme tam plnou parou.
Dobrou noc a zdravím.

To asi nemá cenu, čím déle v tom pokračujeme, tím víc nejasností v tom vidím. Možná jenom na tohle málo vyznávám konzervativní/tradiční hodnoty, nebo třeba časem pochopím z nějakého jiného zdroje, jak to myslíte. Mějte se hezky.

Morální povinnost jedince znamená, že to není morálně v pořádku, je to selhání, které se za určitých okolností dá pochopit.
Ale jak říkám, člověk se může blížit i zvířeti, pak morální soud nedokáže pochopit, vlastně neví co to je.
Robot pak potřebuje pokyn smím / nesmím. Nemá tam cit a nedokáže nahlédnout situaci "lidským pohledem"... a proto "ROBOTI NEJSOU LIDI".

Inu, já myslel, že se shodneme na tom, že jsou okolnosti, za kterých je morálně v pořádku dát dítě k adopci, takže bych v tom úplně neviděl povinnost, nebo to je povinnost, z níž se ovšem lze vyvázat, což tomu však dává nižší závaznost než například respektu k vlastnickým právům.

Hezký citát, mě by právě zajímalo, jakými logickými kroky jste došla k vaší koncepci přirozeného práva.

Z morálního hlediska MÁ JEDNOZNAČNĚ POVINNOST, ale z Vašeho subjektivního pohledu to může být všelijaké.
Ne každý člověk ale má schopnost "soudit", dříve byl znám pojem "svobodný člověk" ve smyslu "ten, který je schopen provést morální soud"... musí mít určité vnitřní kvality.
***
„Z hlediska intelektuálního hrdost vyžaduje, abychom v morálních otázkách usilovali o pochopení pravdy a nesmiřovali se s neplatnými klišé nebo pouhými pocity. Hrdý člověk se morálními otázkami zabývá otevřeně, explicitně a objektivně, přičemž používá metodu logiky. Jen kodex objektivních principů – kodex založený na faktech přírody a lidské přirozenosti – lze uplatňovat důsledně bez jakéhokoli rozporu s realitou. Vstupuje-li však někdo do oblasti etiky tím, že chce přepisovat realitu, nepřipadá pak otázka morální dokonalosti vůbec v úvahu.“ (A. Randová)

Ok, ale pak mi teda přijde, že vlastně matka celou dobu tu povinnost nemá, pouze to typicky je v jejím vlastním zájmu, a společnost má povinnost se o to dítě postarat, když už.
Ještě by mě zajímalo, na základě jaké úvahy nebo jakého pocitu docházíte k přirozenému právu, protože například říct si: "Mám pohlavní orgány, a proto mám povinnost se starat o svoje dítě," podle mě vyžaduje pár dalších myšlenek, jinak mi to moc nedává smysl.

Ano, pokud v nějakém ohledu svobodný člověk selže, tak musí společnost fungovat právě na principu přirozeného práva a nalézt pro dítě nejvhodnější pomoc a novou rodinu. S lidmi se nesmí obchodovat, to už bychom ztratili lidskost.

Hlavně mi na těchto captcha testech přijde otravné, že často je prokazatelně vyplním správně, ale neuzná mi to, nejspíš asi mám tendenci uvažovat nerdovštěji než většina lidí, na které je to dělané. :(

Chápu vaši pozici, akorát že pokud teda matka může svoje dítě dát k adopci, pak asi nutně nemá povinnost starat se o to dítě, neboť pořád má i jinou alternativu.

Morálně špatná JE ZEJMÉNA v případě, že si dítě vyrobíme za účelem okamžité adopce domluvenému kupci. Chápete?

Takže právo na matku podle vás nemá přísně vzato každý, ale jenom ten, kdo se bez ní neobejde, ne? Pak je ještě otázka, jestli vám adopce přijde morálně špatná, mně třeba přijde morálně v pořádku a také v souladu s přirozeným právem.

Pokud jste dospělý, tak předpokládám, že už kojen ani přebalován nejste :)

A pokud jsem dospělý? Protože vy jste mi psala, že to právo mám, pokud nejsem chatbot. Já bych ale předpokládal, že takové právo budete vztahovat na malé děti, spíš než na lidi univerzálně.

"pochybuju, že by moje matka měla mít povinnost mě kojit nebo živit"
Pokud jste dítě a matka Vás z rozmaru odmítne "nakrmit", tak to není člověk, ale monstrum.
My se bavíme o lidech, tj o právech v lidské říši, plynoucí z lidské přirozenosti :)

Super, ale v takovém případě já nemám právo na matku, protože pochybuju, že by moje matka měla mít povinnost mě kojit nebo živit.
Zabít - ok, ale to už řeší přirozené právo na sebevlastnictví.
Prodat - tomu ještě lidsky rozumím, ale proč by prostě nemohla přestat být mojí matkou a dát mě někomu jinému, kdo se stane mojí matkou? Doslova mi připadá, že tohle může v mnoha případech být to nejlepší rozhodnutí, které biologická matka může udělat, pokud zrovna nemá schopnost se o dítě, které se jí narodilo, kvalitně postarat.

A proc by transakce mezi jednotlivcem a korporaci nemohla byt svobodna?
Korporace nabizi praci za urcitych podminek. Jednotlivec ma moznost zcela svobodne tyto podminky bud akceptovat, ci neakceptovat. Nikdo ho nenuti pro tu korporaci delat, ne?
Pripadne, pokud se mu podminky nelibi, muze se pokusit domluvit si takove, ktere mu budou vyhovovat. Pokud neuspeje, plati to co predtim - tak proste transakci neuzavre. To je ta svoboda - muzes, nemusis, je to zcela na tobe. Ostatne to same ta korporace - muze uzavrit, nemusi...
Ja v tom vidim absolutni svobodu.