Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Já bych se v tomto případě zastala Szasziána. Nevolila bych vůči Ondrášečkovi taková slova, nicméně chybí nám tu od něj odpověď. Z článku vyplývá, že i on tedy rozlišuje mezi objektivní morálkou a kompletním morálním relativismem... Ale je tam naznačeno několik "nejasných" a z mého pohledu nekonzistentních myšlenek...

Empatie naopak ale hledá "polehčující okolnosti" :) V uvedeném případě tedy musím napřed situaci rozumově vyhodnotit, pokud řeším morální otázky, tak to konzultuji se "svým svědomím" - ne se "svoji empatií"... :)

1. "Velkým problémem morálního relativismu je, když jej uchopí autorita, která ho využije k prosazení svého narativu světa."
Souhlasím, toto je obrovský problém!

2. "Někomu empatie dovoluje být na lidi zlý a agresivní, pokud narušují jeho svobodu."
Této větě vůbec nerozumím. Je přirozené, že pokud člověk hájí své hranice (svoji svobodu), tak pracuje s agresivitou (tj. obranným násilím), vždy záleží na konkrétní situaci. Jaký je tam vztah s empatií? Možná by bylo přesnější napsat "Někomu svědomí dovoluje..."

3. "Někdo by zase radši sám trpěl, než aby měl pocit, že druhým ublížil."
Ano, někdo v určitých případech člověk raději sám trpí, než aby měl pocit, že druhým ublížil. Ale vždy to záleží na konkrétní situaci. Pokud člověk brání sebe či někoho slabšího, tak je samozřejmě adekvátní obrana legitimní.

4. "Právě v takových situacích si nejlépe uvědomíme, že odlišnosti vnitřních morálních pravidel lidí vyplývají mimo jiné z odlišností v jejich mozcích."
Uvedené příklady jsou podle mého soudu velmi málo vypovídající, natož aby řešily nějaké morální dilema :)

5. "Když řeknu, že objektivní morálka neexistuje, říkám tím, že i dva lidé přemýšlející konzistentně mohou dojít k odlišným závěrům, co morální je a co není – byť se asi právě díky četným podobnostem lidského uvažování shodnou alespoň na některých základech."
V tom případě bychom se museli pobavit o těch základech. Zda ty základy jsou tedy objektivní a kam až sahají.

6. "Co z toho vyplývá? Morálku je do určité míry dobré relativizovat, aby se lidé navzájem pochopili a aby z morálních pravidel nevzniklo dogma."
Do jaké tedy míry můžeme morálku relativizovat a do jaké míry je objektivní? :)

7. "Zároveň může morálka být objektivní pro jednotlivce, který skrze své vlastní úvahy dojde k morálním pravidlům."
Tohle nechápu. Jak může být morálka "objektivní jen pro jednotlivce"? :)

8. "Tato morální pravidla pak představují vizi společnosti, která by pro daného jedince nejspíš byla tím nejlepším možným místem pro život – a to opět pochopitelně neznamená, že pro všechny."
Tento závěr též nechápu: Která pravidla to tedy jsou? Podle kterých pravidel bychom se měli objektivně řídit, abychom vytvořili to nejlepší možné místo pro život??? :) Nebo pro koho vytvoříme to nejlepší místo pro život? :)

Ne, tím jsem chtěla říct, že tyto termíny jsou na sobě nezávislé, ale to bych se opakovala.
Pokud je někdo voluntarista, tak to nevypovídá nic o jeho preferencích.

Právě proto tvrdím, že voluntarismus a ankap spolu souvisí asi tak jako voluntarismus a komunismus... :)

"Nebavíme se o individuální vůli, bavíme se o vůli obecné."
Neexistuje žádná obecná vůle... V obecném slova smyslu jen vůle k životu (příp. vůle k moci).
Proto je nutné se bavit o individuální vůli.

Pokud budete mít v rámci urč. totalitního režimu velmi dobré podmínky k realizaci své vůle, tak budete tento režim preferovat...
Naopak, pokud budete mít v ankapu velmi málo prostoru pro realizaci Vaší vůle, budete chtít systém změnit za jiný, který by lépe korespondoval s vůlí.

"Voluntarismus odmítá totalitní vládu ve prospěch dobrovolné účasti ve společnosti, což znamená nepřítomnost nátlaku a síly."
Zde bohužel fantazie předbíhá logiku... :)

Ještě jednou: Pokud je někdo voluntarista, tak tvrdí, že vůle je nadřazena poznání. Neříká nic o preferenci různých systémů.

1. Pokud tedy mluvíme o běžně zažitém termínu "voluntarismus (z latinského voluntas = vůle)", tak platí to, co jsem napsala.
2. Teď jsem našla toto: https://cs.wikipedia.org/wiki/Voluntarismus_(politick%C3%A1_filosofie) a tam je napsáno toto: Voluntarismus nebo voluntaryismus (z anglického voluntary – dobrovolný) = v angličtině tedy též "řízený vůlí" :)

Každý máme jinou vůli - jiné přirozené chtění, tužby a hodnoty... tudíž z toho nelze příliš mnoho vyvozovat ani v politickém rozhodování.

Voluntarismus ve zkratce znamená, že považujeme za základní životní princip vůli. A povaha té či oné vůle může být všelijaká, takže "být voluntaristou" nevypovídá nic o jednání člověka a jeho preferencích. Tím pádem může voluntarista docházet ke zcela jiným východiskům... vůbec to tedy nevypovídá nic o preferenci ankapu. Skoro nikdo asi neřekne, že by chtěl žít v totalitě, ale pokud z toho budou plynout větší výhody pro tu či onu "vůli", tak se voluntarismus s totalitou také nevylučuje...

"Ankap a voluntarismus je to samé."???
Co konkrétně si představujete pod pojmem voluntarismus? :)

Tenhle příspěvek mi zpestřil den, musela jsem se dost rozesmát :)
Souhlasím se Szasziánem, mé myšlenky se tentokrát ubíraly stejným směrem...

Haha - to je doufám vtip :D
Dítě má samozřejmě svá práva, která je NUTNÉ hájit. Především si děti nemůžeme vyrábět, abychom s nimi pak obchodovali jako s věcmi. Pokud bychom například vyráběli děti podle rozmaru libovolně kdekomu, tak bychom žili v dost prohnilé společnosti... Děti mají samozřejmě právo na své biologické rodiče, na svoji lidskou důstojnost atp.

OK, já to nechci moc pitvat, protože je to hodně složité téma... :)
Ale všímám si samozřejmě dost vyhrocených komentářů na obou stranách.

Cože :D Zkuste to trochu rozvést, moc to nechápu...

Já bych se neodvažovala soudit co je čirá idiocie, co je hloupé a nemorální apod.
Tohle je zrovna extrémně složité téma pro takové "černobílé" soudy.
Také bych nedávala úplné rovnítko mezi migrací a "brain drain".

On ale stát je zároveň souhrn nějakých hodnot, kultury, tradic... Nejde to tak důsledně odlišit! Je to jeden celek. Zastávám minimální stát, kdy se tyto hodnoty, kultura a tradice respektují.

PS: Myslím si, že naše rigidní školství má na svědomí tuto degeneraci, kdy nejsme schopni chápat symboly... chápání systémů symbolů má na starosti pravá hemisféra, kterou bohužel naše školství vůbec nerozvíjí... (rozvíjí především práci se symboly matematického a gramatického typu, které má v gesci levá hemisféra).
Díky tomu pak řada lidí není schopna pochopit náboženské ani filosofické texty. Poznání skrze symboly nám zprostředkovává "vcítit se" do stavu identického se symbolickým objektem.
Pokud si budeme cíleně ničit zásadní symboly, tak je to znak degenerace mysli.

V dnešní době bohužel přestáváme chápat symboly obecně. Státní symboly jsou určité symboly identity... k naší zemi, kultuře, hodnotám, tradicím... Pokud si tedy člověk neváží naší země, kultury, hodnot a tradic – v tom případě se kompletně vysměje i symbolům naší vlasti... Ničení symbolů je typické pro dnešní dobu a je to smutné.

Supr, na to se těším! :)

To je fajn! Bylo by hezké sem dávat spíš příspěvky o tom, jak může být škola super místo.
Mám ráda rozmanitost a různé přístupy, takže bych ocenila nějaké vize, postřehy a nápady.

Škoda, že sem vůbec nepřispívají žádní lidé, kteří by měli opravdu zájem nějakou svobodnou školu založit. Hrozně ráda bych s nimi vedla nějakou diskuzi, hrozně ráda bych si poslechla jakým způsobem by chtěli děti vést... Myslím, že je to hodně zajímavé a inspirativní téma.
***
Naprostá většina příspěvků bohužel jen na něco nadává, ale nic nenavrhuje... To je škoda, protože bez toho se člověk nikam neposune... Mnohem užitečnější je bavit se o nějaké vizi.

Já se jako otrok rozhodně necítím :) Otroci jsou dle mého soudu ti lidé, kteří otročí někde v práci a už jim nezbývá příliš mnoho času na péči o ducha a seberozvoj... Dostanou za svojí práci peníze, které utratí konzumním způsobem... a to celé se neustále opakuje. V tomto případě je irelevantní množství vydělaných peněz... chápu to jako novodobé otroctví...

Souhlasím s tím, že bych též nepodceňovala lidi v minulosti! Zdá se, že kapacitu inteligence máme (lidstvo) pořád +- stejnou, ale z nějakého důvodu řada lidí glorifikuje dnešní stav... Otroctví jen převléklo kabát a proto vypadá na první pohled jinak... a my se plácáme po ramenou, jak se máme dobře :)

Toto je ankap fórum a můj příspěvek byl o škole, která by se mi v ankapu líbila.
Je fakt, že tu občas řešíme i psychopatologii, ale na to já odborník nejsem, takže moc nevím co k tomu dodat.
Psychiatrie samozřejmě též v ankapu bude, je to velké téma, nechcete o tom do Stok napsat nějaký příspěvek?

V ankapu by platilo, že dodržujete pravidla školy, přičemž jednotlivé školy budou mít různá pravidla i různý styl výuky. Chodit tam samozřejmě nemusíte, ale pokud tam chodit začnete, tak pravidla dodržovat musíte, jinak budete vyhozen.

Bylo by hrozně fajn, kdyby učitel měl též možnost žáka nevyučovat (z důvodu vzájemné antipatie). Věřím, že většina učitelů opravdu chce dětem předat dětem to nejlepší, ale v současném systému je to velký problém... zejména pokud se mu ve třídě objeví nějaký žák, který je obecně problematický (trpí tím pak i ostatní děti, které daný člověk ruší)... Systém bohužel v tomto ohledu nedává učiteli příliš na výběr. Proto věřím, že v ankapu by do škol chodily jen děti, které by si vzdělání (a celého školního zázemí) vážily. Školní prostředí by pak bylo pro všechny mnohem lepší.

Pokud bych měla v ankapu založit školu, tak bych dbala na to, aby byla mnohem více zážitková (než bývá dnes zvykem). Líbila by se mi výuka v rámci jednotlivých témat. Děti by si třeba každý měsíc vybraly jedno téma (z několika možností) a rozdělily se podle toho do skupin. Ve skupinách by dané téma celý měsíc zkoumaly z různých úhlů i perspektiv, nechaly by se jím inspirovat a zkusily by ho pochopit rozumem i citem. Zkoušely by pochopit přemýšlení a motivace lidí v nejrůznějších dobách a kulturách – z informací o nich, z poznatků o jejich spiritualitě a z odkazu v jejich tvorbě.

Pokud by například bylo zvoleno téma „Indiáni“, tak by se děti mohly zkusit postavit týpí – domluvit se na tvaru, obvodu, zkusily by vypočítat kolik cca dětí by se do něj vešlo... Matematika i četba by v tomto měsíci byla laděna do daného tématu – a současně by byla rovným dílem propojena s praktickou činností a kreativní aktivitou. Děti by se dozvěděly základní informace o různých indiánských kulturách i jejich rituálech; poslouchaly by při tom jejich hudbu, vnímaly by specifickou hudební i výtvarnou estetiku... Seznámily by se se základními výtvarnými i náboženskými symboly, přemýšlely by o významu a smyslu těchto symbolů pro tehdejší lidi. Cílem by bylo naučit děti větší senzitivitě vzhledem k různým podnětům a přirozeně tak denně trénovat představivost v oblasti „vciťování se“. Důležitost rozvoje této senzitivity naše školství bohužel fatálně podceňuje... Lidi, kteří mají dobře propojenou rozumovou i citovou oblast myšlení, jsou podle mého soudu mnohem více rezistentní k manipulaci. Mnohem snáze detekují disbalanci a faleš, protože ji jsou schopni rychle vycítit a posléze též zanalyzovat. Snáze chápou úmysly druhých lidí skrze intuici. Řekla bych ale, že tato schopnost „vciťování se“ se hodí lidem obecně – a to zejména v navazování hlubších vztahů.

Školu a školní pozemek by bylo možné využívat celý den a odpolední volitelný program by byl otevřený i pro rodiče či sourozence a kamarády. Mohli by tam společně trávit čas, odpočinout si, zajít si přednášku, vytvořit keramiku, šperk či jiný předmět... Škola by disponovala velkým zázemím, kde by bylo množství nejrůznějších dílen, které by zároveň byly plné inspirace a knih (je něco zcela jiného, když člověk tvoří ve sterilní místnosti nebo v místnosti, kde je obklopen nápaditým prostředím a výrobky...). Ve škole by byly k dispozici i interaktivní hry a tipy a odkazy na zajímavé weby pro případné hlubší studium...

Závěrem měsíce by škola mohla vždy pořádat jarmark, kde bylo možné výrobky ukázat a i případně prodat. Lidé by si mohli poslechnout dětská vystoupení (divadlo, tanec, hru na hudební nástroj nebo zpěv...) a prohlédnout si jejich práce... Toto pravidelné setkávání chápu též jako velice přínosnou věc k propojování kontaktů a přirozenému navazování přátelství.

Co myslíte — přihlásili byste své dítě do podobné školy? Nebo jaký styl výuky by se vám líbil? :)
Podotýkám, že tenhle text je spontánní (= nemám ambici zakládat školu), ale do nějaké takové školy bych osobně chodila ráda.

1. V takové společnosti patrně termín "manželství" nebude vůbec používán. Vztahy budou mít podobu smluvního ošetření podle dohody zúčastněných. Každý může podepsat libovolnou sadu smluv...

2. Ano, zatím jsme u prvních pokusů na myších... a ještě z toho zřejmě nedokážeme nic dlouhodobějšího vyvodit.

3. Super.

1. Super, počkejme si na to!

2. "za mne je důležité, co se bude líbit tomu dítěti a toho se můžeme ptát až zpětně. Některé možná nebude chtít dále existovat..."
To je super, až nebude chtít existovat, tak ho usmrtíme... Takhle jste to myslel?

3. "manželství není žádný přírodní zákon, je to lidský konstrukt a jako takový se může vyvíjet či měnit."
Manželství není žádný přírodní zákon. Manželství je státní instituce, která vždy souvisela s plozením potomků. Vychází z přírodních zákonů.

1. Ani jste tedy nenapsal o které bezstátní společnosti se bavíme... :) Bude tam nějaký klíč, podle čeho se budeme řídit? Pokud ano, tak bychom se pak museli bavit o tom konkrétním klíči a nebylo by to na jedno odpoledne. Takto vedeme zcela zbytečnou úvahu.

2. "neschopnost stejnopohlavních párů mít děti je technicko-biologická záležitost, kterou věda může zvrátit"
Až tedy věda přepíše přírodní zákony, tak prohlásím homosexuální svazky za manželství - a toto třikrát podtrhnu.

3. Ne, to máte pravdu. Manželství je státní instituce.

Ano, divil byste se.

"1. Čili muž a žena se vezmou, po letech zjistí neplodnost u něj i ní a musí si nechat zpětně přepsat typ svazku na registrované partnerství? Co je vůbec komu do reprodukčních schopností a sexuální orientace někoho jiného a proč by to měl typem svazku sdělovat i těm, kterým nechce?"

Co je to za blábol? Neplodnost se dá léčit, technologie se zlepšují... Důležitý je potenciál. Pokud by nastala situace, že by se stejnopohlavním párům začaly rodit děti, tak nemám absolutně problém označit celou tuto skupinu stejným pojmem = MANŽELSTVÍ. A to i v případě, že by někteří z nich svůj potenciál nenaplnili.

"2. Budu mít bratra gaye, zemřu i se ženou a on si osvojí se svým přítelem mého syna/dceru. Je to rodina? Spjat je příbuzenským vztahem a osvojením/adopcí. Včil mudruj, z nulového potenciálu máme najednou jedničku. Stejně tak by mohli adoptovat jiné dítě, mít náhradní matku (což se u neplodných hetero vztahů také řeší umělým oplodněním dárcovského vajíčka či dárcovského mužského příspěvku). Nebo snad ani tyto vztahy nemají po překonání nepřízní osudu nárok užívat pojmu rodina pro svůj stav?"

Pokud budete mít bratra gaye, tak Vaše děti už s ním budou mít příbuzenský vztah - bude to jejich strýc. Z mého pohledu by mělo záležet jen na dítěti, zda chce svému strýci ze dne na den říkat "tatínku".
Problém surogátního mateřství vidím v tom, že nerespektujete právo dítěte na matku a otce. Jsem matka a vím, co pro dítě znamená máma a kojení. Vždy byla obrovská tragédie, když matka zemřela při porodu nebo krátce po porodu. Pokud si 2 muži koupí výrobu dítěte, tak se použije vajíčko anonymní dárkyně a žena, která dítě odnosí podepíše kontrakt, že okamžitě po porodu dítě předá majitelům. Je žádoucí, aby to bylo ihned, aby si matka a dítě nevytvořilo vazbu. Dítěti je znemožněno kojení. To se mi HRUBĚ nelíbí, je to poplivání práv dítěte.

"3. Myslím si, že to rozlišení nepřináší nic dobrého navíc. Z registrovaných to dělá občany druhé kategorie. Registruji si SPZku auta, registruji si objektiv pro delší bezplatný pozáruční servis či prodloužení záruky."

Stejnopohlavní páry mají pro společnost zcela stejnou hodnotu jako stejnopohlavní páry, které mají zároveň pokrevní pouto.

"Pro mne za mne ať je před státem jednotné označení „svazek“ a „manželství“ je třeba jen pro církevní svatby. S tím, že když vznikne křesťanská církev gayů a lesbiček, tak tato církev bude produkovat nová stejnopohlavní manželství a nikdo jim do toho nebude mít co kecat."

Toto je demagogie, která nerespektuje přírodní zákony a nevyplývá z logiky.