Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Tak alespoň s tím Szaszem se shodnu. Tedy v tomto bodě který uvádíte.

To co uvádíte je jeden způsob pohledu, ale já chtěl nabídnout jiný, ve kterém si jde uvědomit, že tu není žádný stát. Jsou tu jen lidé co něco dělají. Onen skoro magicky znějící "příkaz státu" je jen příkaz nějakého člověka, nebo příkaz předaný přes kaskádu lidí, ale mající původ u člověka či vícero lidí, a každý má volbu se rozhodnout, jak se k tomuto příkazu postavit. Minimálně i pokud nesouhlasíte to vřele doporučuju jako krátké myšlenkové cvičení se na to takto podívat, dává to alespoň jiné doplňující perspektivy pohledu na věc.

Kazde utocne nasili je spatne. Ale zavrazdil je onen vrah, ne ideologie nebo cirkev. To je treba si uvedomovat. Zbrane (pistole, noze) nevrazdi lidi, lidi vrazdi lidi. Reci nevrazdi, lide vrazdi
- abych tu dnes podráždil ještě víc lidí tak se jen decentně zeptám: platí to i pro stát, že totiž stát neloupí a nevraždí, ale dělají to jen jednotliví lidi? ( imho v důsledku ano, ať tu nedělám tahnosti s vlastním postojem jako jistý pán S.)

Ve světě, kde jsou všichni koně černí, nebo když je z kontextu zřejmě, že řeč je o černých koních, se nic upřesňovat nemusí. Navíc koně mohou být černí, takže korektní odpověď zní: "Ano, je". Je to přesně totéž jako otázka: "Má člověk schopnost řešit diferenciální rovnice a skládat symfonie?" Ano, má. Takže vaše velká otázka je tak uboze špatná už proto, že z ní není jasné, zda mluvíte o koni jako obecnině nebo jednotlivině. Kůň-jednotlivina je nekorektní příklad (k demokracii a ankapu obecninám); u koně-obecniny není nutné si upřesnit, o kterém koni se bavíme

Z Vaši otázky není jasné ( dokud to tu z Vás bokem nevypadlo) jakou demokracii řešíte ( zda tu v Čr, nebo obecnou) - proto je upřesnění nezbytné. Na otázku "je kůň černý?" je napřed správné si právě ty nejasnosti ujasnit.

Srovnej:
Člověk má schopnost skládat symfonie ( tzn. že jde o potenciál který někde být může ale nemusí.
Demokracie vybírá daně - tady to píšete jako hotovou věc, jako nezbytnou součást. Správně tam má být - demokracie může (a tedy i nemusí) mít instituce i pro výběr daní, pokud se výslovně nejedná o hen o ten typ demokracie, jenž daně vždy vybírá (demokracii souč typu)
To je v kontextu dalšího důležitý detail:

Protože v souvislosti s odpovědí na č. 2 se musím napřed zeptat:
Zanikla by ta Vámi míněná demokracie (demokracie současného typu), pokud by se v ní nevybíraly daně? Ano\ Ne
(Zanikla i ve smyslu, že už by nešlo o demokracii souč. typu, ale třeba jen o jiný typ demokracie.)

Protože takto špatně položené otázky nejde správně zodpovědět.
Mohl bych max napsat, jak si myslím, že je dle Vás správná ( ale reálně imho vadná) odpověď, ale nejednalo by se o moji odpověď.

je to dobre demo pro p. Bratvu, ze ten sasianskej exkrement proste nebude vonet ani po dobrym, ani po zlym
To určitě, ale zatím ještě nevzdávám vizi konečného řešení Szaziánské otázky.

V jiném vlákně jste uvedl:
Máte pravdu, že je rozdíl, zda je vlastnost esenciální, nebo ne. A v tom právě spočívá jádro argumentu: že si nemůžete esenciální vlastnosti volit libovolně.
A o to mí jde - Vy srovnáváte esenciální věc u ankapu (absenci monopolu) s dílčí částí demokracie (výběr daně).

Ale dobrá už se porařilo doupřesnit, že se nebavíme o demokracii jako jejim nejširším principu (např. v nějaké malé demokraticky spravované komunitě), ale o konkrétním poddruhu demokracie - tedy o "demokracii větších států dnešního typu".

A nyní zde uvádíte: demokracie je definována svými demokratickými institucemi - skvěle, to nám úplně postačí, protože by nám postačilo i to říct, že demokracie je definována faktorem X (a užívat tu Vaši rovnici s jednou neznámou). Navíc ta definice institucemi konečně narozdíl od daní platí pro demokracii jako takovou, nejen pro tu dnešní (byť jinde jsou ty instituce primitivnější).

Nyní tedy k otázkám - aby byly vyvážené a mělo smysl na ně odpovídat bez možnosti klamání člověka odpovědí na chybně sestavenou strukturu, měl by jste je opravit takto:

1. Je demokrace definována svými institucemi? ANO
2. Proč lidé v demokracii žijí podle instrukcí a pravidel demokratických institucí?
Protože to demokratické instituce zařídí (tj. lidi k tomu donutí)? ANO
Nebo protože kdyby tak nežili, z definice by se nejednalo o demokracii? ANO

Zde není odpověď jak vidíte je odpověď díky zdvojené otázce ve dvou variantách. Např. kdyby Morava začala být nakloněná ankapu či obnovení Monarchie a odmítla by poslouchat demokratické instituce, a Češi by jí coby udržovatelé oněch institucí nedokázali přinutit k poslušnosti, přestalo by se jednat na Moravě o demokracii, z principu (protože dosah dem. institucí by tam již nebyl).


3. V ankapu není instituce opravdový monopol. ANO

4. Proč lide v ankapu nemohou zřídit opravdový monopol?
Protože to ankapácké instituce zařídí (tj. zatrhnou jim to)? ANO
Nebo protože kdyby lidé opravdový monopol zřídili, z definice by se nejednalo o ankap? ANO

Zde opět zdvojené ano, protože dojít může jak k prvnímu scénáři, tak ke druhému, a Ano prvního scénáře vylučuje realizaci druhého scémnáře.

A hle, takto správně vyvážené jsou si ty systémy co do principu rovny.
Dá se pak bavit jen o robusnosti a udržitelnosti institucí a donucovacích aparátů, ale my jsme zde probírali principy, né donucovací technikálie a jejich sílu.

Když Vám položím "jasnou" otázku:
Jak vysoká je Sněžka? - ANO/NE
Má na ní smysl odpovídat?
Nezeptáte se mě napřed na to, ať Vám uvedu možnoszti výšky s jednou správnou a Vy uvedete ano k té správné?
Nebo ať nejsem tak přísný:
Je kůň čermný? ANO/NE
(asi si budeme muset napřed upřesnit, o kterém koni se bavíme, že....)

Minimálně tedy se dostáváme k první úpravě vašeho prvního bodu, že se neptáte na demokracii coby její zuákladní princip (např. takovou kde se nevybírají daně, kde se hlasuje napž. na foru hlasitým provoláním atd), ale na "demokracii dnešního typu"
Ale v rámci úspory textu to zkusím stáhnout do jednoho vlákna (první větev tohoto vlákna zde).

Máte pravdu, že je rozdíl, zda je vlastnost esenciální, nebo ne. A v tom právě spočívá jádro argumentu: že si nemůžete esenciální vlastnosti volit libovolně.
Ale tím, že si sám ten rozdíl uvědomujete, se dopouštíte tvorby matoucího systému špatně (nevyváženě) položených otázek. Stačilo by to opravit a dát proti sobě dva faktory, které definují oba systémy (ankap a demokracii)a potažmo faktory, které zcela jistě ony systémy budou eliminovat. Každopádně to tedy můžeme zkusizt doprobrat v tom druhém vlákně, kde Vám to zkusím vysvětlit.

Myslel jsem, že by ty pozemky mohli shromažďovat už při transformaci směrem k ankapu a tam to pak už jen doklepnout. Dnes ta motivace není právě proto, že jednak z toho nemají tu výhodu absolutního vlastnictví (nemohou na 100 rozhodovat, jaká pravidla budou na jejich pozemku jinak než skrze uplacení zákonů), a druhak právě např. aby Vám zakázali dělat si na Vašem pozemku např. ssoběstačné činnosti jej nemusí vlastnit, ale udělají to přes stát (zákoné regulace něčeho co by vedlo k Vaši vyšší soběstačnosti). Samozřejmě souhlas s tím, že i malí vlastníci by se snažili si to držet, pokud by jim došlo o co jde, ale k tomu jejich vyždímání by právě mohla pomoct ta zkorumpovaná transformace.
A souhlas i s tím, že bohatých je zdánlivě relativně mnoho, a tím i konkurence bude relativně velká (ten příklad s J. Bezosem). Tady nemohu přesně oponovat, protože nevím, jaké jsou přesně majetkové sztruktury např. i prostřednictvím akcií, financování a dluhů - např. něco vělkého vlastníte (provozujete), ale jste vázáni tomu komu dlužíte, kdo vás investuje atd. takže vás vlastně vlastní Váš věřitel. Nebudu Vám tedy alespoň proteď kazit optimismus a může to být jen takové memento pro zamyšlenou, ať ten ankap nemá zase tak moc sluníčkový nádech.

Ale jde tady o principielní srovnání demokracie a ankapu, ne o srovnání principu ankapu s určitým podtypem demokracie. A i u dnešní demokracie máte mnohem uzší princip, jenž je jádrem demokracie a jenž umožňuje i potenciál výběru daně - dejte do jedničky onen princip a máte to správně vyvážené a připravené k jasné odpovědi. Tedy - co definuje demokracii?

Neboli:

Pokud by demokracie byla definována pouze tím že v ní lidé platí daně ( bod 1),
pak pokud by lidé daně neplatili ( např proto, že jiní lidé by je k tomu bezvládli přinutit či by se tak všichni naráz rozhodli), pak by to z definice nebyla demokracie.
Otázky imho mylně sugerují, že placení daní v demokracii je ekvivalentem neexistence monopolu v ankapu. Ale pro demokracii je určujícím prvkem mnohem obecnější rys než pouhé daně.

Upřímně to nepovažuju za hlopou otázku, ale při vší úctě si myslím, že má otázka by Vám mohla poodhalit chybu ve Vašem uvažování.

Pro demokracii přece není v principu důvodem její neexistence pouze to, že nevybírá daně. Respektive výběr daně není tím co definuje demokracii. Proto je tato věc v kontextu dalších otázek klíčová - zkuste 1 otázku zmenit tak, aby místo dílčího a vynechatelného prvku demokracie ( výběru daní) obsahovala něco, co je pro existenci demokracie esenciální ( tedy co jí definuje). Do té doby se nedá otázka uspokojivě zodpovědět jinak než někdy to může být ano a někdy ne.

Tak ještě jednou tady ať to mátevhezky v jednom vlákně: fakt mám problém už u bodu 1. Myslíte tam demokracii obecně, nebo demojracii např.v Čr? Vždyť přece může existovat i demokracie co daně nevybírá, pokud to řešíte jako obecnou tezi..
Takže v případě obecné demokracie může být odpověď ano i ne v závislosti na dvou stavech výběru\nevýběru daní.

Zrovna jsem si to pročítal a mám fakt problém už u bodu 1. Myslíte tam demokracii obecně, nebo demojracii např.v Čr? Vždyť přece může existovat i demokracie co daně nevybírá, pokud to řešíte jako obecnou tezi...

Dnes totiž bohatí nemají tak velkou motivaci pozemky zkupovat, protože své politické zájmy účiněji prosadí jinak (např i skrze stát).
Ale pokud by se společnost postupně transformovala k ankapu, ve kterém je územní majetek mnohem klíčovější než dnes (protože tam je to vlastnictví absolutní), mohli by během té transformace uplatit státy k takovým zákonům, aby z transormace vyšli velcí soukromí hráči ještě bohatší ( např. zrušit daně a regulace napřed pro ty velké) zatímco malí hráči by během transformace chudli (těm sice libertariánsky sebrat všechny soc. podpory, ale nesnížit jim daně a regulace až do poslední chvíle, kdy už budou prakticky na dně). Po takovéto transfornaci by už ti nejbohatší ani stát (v roli svého úplatného biřice) nepotřebovali, protože by lidi mohli ovládat napřímo přes svou drtivou majetkovou převahu. Přitom takto ani neporuší během transformace NAP, protože pouze skrytě korumpují zbytkový přechodový stát, jenž dělá špinavou práci biřice za ně. Takže jejich zisky z transformace jsou podle NAPu pro ankap imho legitimní.

Možná tkví hlavní kouzlo ankapu v tom, že v jeho definicích panuje jistá míra anarchie.

Tu předpokládanou konvergenci znám, ale i z toho právě plyne předpoklad existence té odchylky. Typicky jste uváděl tzv. kulturní vyjímky, kdy např. by společnost byla nakloněna tomu zabavovat týraná zvířata jejich majitelům (anebo jdou vymyslet jiné odchylky). Imho pro týratele zvířat se ta společnost stává jakožto celek monopolem na násilí na území které jí nepatří (na tom jeho území), čili státem. Proto bych byl osobně zato tu definici opustit či pozměnit, ale berte to jen jako podnět.
Jinak dík za odpověď na druhou podotázku ohledně posunu názoru v čase, na video kouknu.

Např policejní psychologové vcelku ujdou.

Pokud by ankap nebyl založený na (úplném) dodržování NAPu, ale na tom, jak rozhodnou decentr. arbitři atd. (tudiž by v něm systémově probíhalo i porušování NAPu), tak nemá smysl nějak zrevidovat Vaše původní definice ohledně ankapu, státu aj. ?
(tyto: https://ankap.urza.cz/definice/ )
Mi připadá, že tyto definice postihují pouze ankap založený na NAPu, ale už nepostihují arbitrárně určovaný neNAPovský ankap.
Třeba proto, že pokud by ve společnosti (která sebe považuje za ankap) bylo vymáháno nějaké pozit. právo, bude ta společnost z hlediska nějterých jedinců (na nichž je to vymáháno) splňovat rysy státu (imho tedy dle oněch definic).
Pokud je to tak, tak by se to hodilo u těch definici buď uvést že pkatí jen pro NAPovský ankap, nebo definice překopat či zahodit, a spokojot se jen s arbitrárním a definičně jasněji neohraničeným neNAPovým ankapem.
Bdw, neudělal jste v tom i osobní názorový posun, protože např. v Pollis jste imho spíše popisoval ankap NAPovského typu, a teprve v posledních letech mluvíte o ankapu, jenž není s NAPem plně v souladu.

Ale třeba ten ankap bez NAPu už bude kapitalismem s lidskou tváří.

Já jsem v tom spíše skeptik. Pokud dvacet příšerných miliardářů bude vlastnit velká území, tak všech těch nebohých 7-8 miliard lidí co ztama chtějí emigrovat ubytujeme na našich pidi ostrůvcích svobody našich pidizahrádek a kamrlíků?
Navíc, kolik lidí dnes něco sami vlastní?
Co když během přechodu k ankapu se majetkové nůžky ještě více rozevřou a v okamžiku vzniku ankapu už budete mít v globálu třeba jen 90℅ nájemců a 10% reál vlastníků, a z toho jen pár drobných. Pak můžou velcí vlastníci pouhými ekonomickými tlaky ovládat společnost. Protože vědí, že vlastnictví je politickou silou v ankapu, tak ji budou shromaždovat a nevzdávat se ji, a mohou využívat i totální embarga k vyhladovění těch ostrůvků, které jejich ekonomickou vládu odmítnou a která nemají 100% soběstačnost.
Jasně, v principu možný je pěkný i nepěkný scénář, a mi jen ten nepěkný nepříjde tak moc nepravděpodobný tak ho občas připomenu.

Ankap má být postaven taky na arbitrárnosti a né na principiálnosti. Alespoň je to "novinka" posledních let až měsíců, když se začaly množit řeči o tom, že ankap nerovná-se NAP a že lecčems bude záležet jen na tom, jak by volnotržní arbitři soudili dle poptávky lidí - tedy podle vidění lidí "jak by to mělo být správně".

...bylo by jich více na jednom území
- to je ta jedna možnost, ale taky by to tak být nemuselo. Když bych vlastnil dejme tomu to město (nebo ulici, čtvrť, okres) tak bych přece určoval to, kdo na mém území zajišťuje bezpečnost i jiné skužby. A mohl bych třeba preferovat jen svoje vlastní firmy, nebo firmy kamaráda (za provizi). Čím menší by byla míra centralizace ( čím méně podobných majitelů jako já), tím větší bych měl samozřejmě riziko odlivu lidí jinam, ale i naopak s rostoucí centralizací ta konkurence klesá. Navíc to že přijdete o lidi Vám nesebere to území, a dobře spravovaná území nepoberou všechny lidi. A k využití užitku z území občas ani ty lidi ve velkém množství zas tak moc nepotřebuju, obzvlášť s tím jak je postupně nahrazuje technika. A pokud bych byl velké hovado, a nikdo mi nechtěl prodat jiná území, dá se nakupovat zprvu skrytě přes kaskádu bílých koní, obzvlášť v imho méně přehledné společnosti typu ankap, kde nikomu nemusím ukazovat toky peněz a struktury vlastnické pyramidy.

Přece jsem napsal, že to není žádná otázka, nýbrž žádost. Znamená to "tomuhle nerozumím, vysvětlete".
Každopádně není jedno, kdo se ptal první? Prostě odpovězte na otázky.
Je to žádost o Vaši odpověď na mou otázku. A mi to jedno není, protože v mém zájmu je znát Vaši odpověď na mou otázku a né místo toho vyplňovat Vaše dotazníky. Obzvlášť když v nich užíváte i termín, u kterého chci v mé otázce vysvětlit, co jím přesně míníte (ty instituce). A obzvlášť, když to tu nemístně převracíte do toho že neodpovídám Vám, aniž by jste se namáhal jasně odpovědět na můj první dotaz.
Pokud si myslíte že správné odpovědi na Váš dotazníkbznáte, tak si můžete odpovědět sám. Jen zeczvědavostivse na něj ještě jednou podívám, ale až v úředních hodinách mého oddělení IVAKu.* Odpověď obdržíte nejpozději do lhůty 30dní.

(*IVAK - Institut výzkumu Anarcho-kapitalismi)

Lze snadno dohledat, že první jsem se ptal já, protože Vy jste žádnou otázku nepoložil.

Má první otázka byla přece zde (dokonce jste ji pak citoval, při odeslání toho Vašeho "odpovídacího" dotazníku):
https://stoky.urza.cz/texty/urza-v-decentrale-psychedelika-2315#comment85399

Znění:
"Mohl by jste jednoduše vysvětlit, co míníte těmi institucemi a proč by eventuelně v ankapu nemohly být? A pokud by tam nebyly, tak pak kouknem na to, čemu to vadí nebo co z toho dál plyne. Ale nejprve pěkně odpočátku."

(A malá rada: Zkuste ten dotazník upřesnit tak, aby nedával možnosti jiné než jedné odpovědi, jak totiž jistě víte, existují otázky, na které nejde správně odpovědětbpouhým ano\ne, a vy takové pokládáte. Proto také odpovídám širší odpovědí.)

Konstatuji, že jsem se ptal první, a Vy jste mi zatím přímočaře a jasně neodpověděl.

Demokracie není definována placením daní, takže srovnávat odpor proti placení daní v demokracii a odpor proti monopolu v ankapu není totéž. Daně jsou pro demokracii jen dílčí věcí. Proto na Vaše 4 dotazy imho dostatečně neodpovídají na můj původní dotaz a bavíc na ně odpovídá má předchozí odpověď, kde naproti odporu vůči monopolu v ankapu stavím symetricky odpor proti prosazení libovolné demokraticky schválené regulace ( nejen tedy pouhých daní).
Ale ve zkratce ke klíčové dvojce: pokud by lidé neplatili daně a k tomu se navíc ubránili se i ostatním prvkům demokratických donucovacích nástrojů (tedy i dalším fyzickým projevům vlády ostatního lidu) tak už by o demokracii nešlo, protože oné vládě lidu by už ti, co se ubránili, nebyli podrobeni.

(Pokud Katalánsko nebude platit daně Madridu, ale bude tam mít všechny ostatní Španělské zákony, tak už nebude součástí Španělska? )

Pokud vaším principem myslíte schopnost (nějakého subjektu) zrušit zavedený systém (jak demokracii, tak ankap), pak není principielní rozdíl ani mezi Ankapem a diktaturou
- v podstatě ano, ankap, demokracie i dikratura potřebují ve své základní rovině k přežití to, aby za jejich zachováním stála dominantní síla v dané společnosti. Ta nejsilnější skupina, ať už je její síla naakumulována kvantitou lidí, nebo technologickou silovou převahou nenšiny. Ale s tou kvantitou to jde asi snáze, než jít silou proti většině lidí.
V základní idei ankapu, demokracie i diktatury nejsou dopodrobna rozepsány mechanismy, které budou systém tvořit, udržovat a bránit - to jsem podrobněji rozepsal i pro p. S. tady, tak dám link ať se neopakuju: https://stoky.urza.cz/texty/urza-v-decentrale-psychedelika-2315#comment85479

Čí moci? Dle Urzy nemají ani bezpečnostní agentury zvláštní práva pro vymahatelnost Ankap systému.
- Moci silnějšího. Např. pokud by agentury úspěšně chránily vlastnictví, tak tím brání ankap proti jiným spol. silám (demokratům, monarchistům, anarchistům, diktátorům ap.), protože si sice můžete interně na svém a za své jako rodina či komunita provozovat subsystém demokracie či komunismu, ale navenek vůči okolí Vás okolní ankap síly nutí vystupovat jako ankap jednotka (nemůžete se svou ideologií beztrestně expandovat na cizí majetek).

Jenže Urza několikrát zdůrazňoval, že právní systém v Ankapu neznamená 100% dodržování NAPu
- Zde souhlas s tím, že odklonem ankapu od NAPu se ankap stává dost neurčitým a Urza by měl upravit nebo zahodit své původní ankap definice, neb ty imho popisují pouze ankap co je v souladu s NAPem.
Na druhou stranu je ten nedoulad s NAPem to vcelku realistický krok. A opět zrcadlově u demokracie se také jde bavit o tom, zda a do jaké míry jde u ní o naplnění ideje vlády lidu ( i pokud by systém hodně strukturované zast. demokracie (např. v rovině EU a teoreticky i výše) fungoval zcela bezvadně ( bez korupce a skrytého vlivu nevolených na zákony).

V ankapu má člověk vlastnická práva... to je sice hezké, jenže subjekt tato práva má pouze v případě, kdy si je dokáže zajistit. Vymáhání práva si musí zajistit.
- Ano, praktické vymožení nějakého práva je techničtější otázka, u které dneš většina preferuje tu demokracii, a malá nenšina to svépomocné nebo tržní řešení. V ankapu určitě může dojít k neschopnosti si ta práva reálně zajistit, i přes vesměs neozkoušené navrhované mechanismy, jak tomu zabránit. V demokracii je to praktické zajištění taky ne samozřejmé, i když prosazení těch už uzákoněných práv hodnotím vesměs jako dostatečné a chápu, že změna je krok do nejistého neznáma, obzvkáť u ankapu. Zajištění nějakého Vámi preferovaného práva v demokracii je na dvou rovinách - zda Vám někdo (soudy, policie) to zákoné právo je reálně schopen zajistit? Zda nějaké právo, které by jste chtěl, jste si schopen zajistit, pokud Vám ho většina chce upřít (= musíte většinu přesvědčit, aby vám to právo, ať už pozitivní či negativní, umožnila zajistit tím, že ho demokraticky propíše do zákonů). Tady holt ankapáci chtějí taková práva, která jim demokracie nezajišťuje, a proto raději sázejí na obdobně nejistou kartu volného trhu a zněny nyšlenkového klimatu ve společnosti (aby jejich právům nakloněná byla).
Ve finále mi to tu ale vychází tak, že blbě fungující demokracie bude pro někoho horší než vyváženě fungující ankap ale i naopak že tentýž člověk bude možná radši v přívětivě fungující demokracii než blbém ankapu. A pak budou skalní ideologičtí fanoušci, co budou chtít svůj systém i kdyby byl v tom nejhorším stavu.

K čemu jsou tedy práva, když ani z teoretického modelu neexistuje jejich vymahatelnost?
- Tady opět to, že ani základní teoretický model demojracie nepopisuje jak bude vymožení vkády lidu (a odhladovaných práv) v praxi vymáháno. Ale ano, demokracie má nad ankapem v testovací praxi a technickém rozepsání svých nechanismů několik set let náskok.

Co myslíte v prvním případě vzniku Ankapu těmi společenskými silami? Není důvod, proč by měl být vznik ankapu na neosidleném území netolerován.
- Pokud na to neosídlené území přijde jeden ankapák a tisíc demokratů, tak tolerován nebude.
A pokud by ho teoreticky homesteadovalo 1000 ankapáků, tak i pak by záleželo, zda navenek vůči státům uhájí svou samostatnost.

Opt-out je bohužel v právním státě nemyslitelný. Stát má výlučnou a suverénní moc nad svým územím (Uzemní výsost). Není důvod, proč by měl ve svém území vyhradit prostor, ve kterém vymahatelnost jeho práv neexistuje (bylo by to v rozporu se suverenitou, kterou stát drží). Navíc i opt-outované území by muselo mít územní výsost (takže ve výsledku být státem).
- vlastně zde souhlas. Leda by se mínění veřejnosti (ta spol. síla) naklonila buď částečnému opt-outu, tedy vyvázání se jen z něčeho, takže by např. optoutovaní měli různé stupně daní a výhod vs. nezdanění a menších výhod, nebo by byli v roli podobné dlouhodobě pobývajícím cizincům ( taky to omezení práv i poviností). Ale jo, opt-out koupené nemovitosti by ztrátou té suverenity byl a navenek by asi byl tím mikrostátem. Teoreticky i to by šlo odhlasovat (či vylobovat) byla-li by k tomu vůle (či jiná nátlaková nebo korupční síla).

Rozumím, ale srovnáváte dvě různé roviny popisu společnosti - hrubý koncept společnosti na straně ankapu a podrobný technický popis společnosti na straně demokracie. Zkuste totéž ale pro stejnou úroveň popisu společnosti.

Nejprv ty hrubé koncepty:
Demokracie - spol. syst. postavený na poptávce dominantní* spol. síly po vládě lidu.
Ankap - spol. systém postavený na poptávce dominantní spol. síly po převážné** ochraně sebevlastnictví a vlastnictví.

(*píšu "dominantní" spol. systém proto, že oba spol. systémy jde teoreticky do určité míry udržovat silou i proti vůli silově slabší většiny, jinak bych psal prostě "většina společnosti")

(** píšu "převážné", abych zahrnul i neNAPovské ankapy)


V hrubém popisu konceptu se u obou nemluví u konkrétních institucích, demokracie může být jak ta složitě členěná dnešní, tak malá horda lidí na daném území veřejně napřímo rozhodující o otázkách spol. života a následně to sama vymáhající. Nebo může jít o konsensuální ovládání daného území, do kterého nemohou mluvit jen průchozí cizinci.

A např. hrubý koncept demokracie ještě nepopisuje své instituce na rozdíl od technicky rozepsanějšího konceptu agenturního ankapu s polycentr. právem (ale to proto, že tu proti sobě stojí taky dvě různě rozepsané roviny pipisu společnosti)

Mohl by Urza v agenturním ankapu vybírat daně? Pokud by mu v tom agentury zabránily tak ne. Pokud by agentury přemohl tak ano a pak by to nebyl ankap.
Mohl by Urza v demokracii žít na svém pozemku a neplatit daně? Pokud by jej okolní síly demokratů přemohly tak ne. Pokud by se jim ubránil tak ano, ale to by pak už na jeho pozemku nebyla ta demokracie ( pokud by si tam s manželkou nezavedl svou interní).
Vidím to tedy stále spíš nastejno.

V prvé řadě bych konstatoval, že mé otázce (co míníte institucemi) se trapně vyhýbáte Vy temito Vašimi na pohled nesouvisejícími dotazníky. Jestli to má být pikus o odpověď otázkou, tak jsem zvědav zda se Vaši odpovědi dočkám, pokud dotazník zodpovím.
1. Urza samozřejmě daně platit nemusí. Pokud je platí, tak patrně z vlastního rozhodnutí proto, aby se vyhnul případným nepříjemnostem spojeným s jejich nezaplacením. V lidové zkratce se tomu říká "musí platit daně". Takže pro Vaši lidovou otázku asi postačí odpověď ANO.
2. Ale teď vážně. Záleží, na jaký ankap se ptáte, zda je to ankap který je v souladu s NAPem (ten méně pravděpodobný, ale přesněji nadefinovaný), nebo ankap, který není v souladu s NAPem (ten je pravděpodobnější, ale není nadefinovaný, je určovaný pouze arbitrárně). A pak taky záleží, zda monopolem nemá být to diktování cen na území jím vlastněném. Pak tedy v NAPovském ankapu by monopol vzniknout nemohl (ale vlastník by mohl diktovat ceny na svém území) a v neNAPovském ankapu by dle mě monopol vzniknout mohl, např. imho i drobnější "monopol na násilí na daném území které nevlastní" v rámci tzv kulturních vyjímek (viz oblíbený příklad odebírání neboli krádež týraných zvířat jejich majitelům).
Tedy když v arbitrárně určeném ankapu drobný monopol vznikne, tak imho záleží jen na arbitrárním posouzení jednotlivců, zda se jedná o ankap a možná je i odpověď že o ankap se stále jedná.
Tyto detaily bych si ale sám ještě rád časem ujasnil.
Kde z toho vyplývá odpověď na mou Vámi zazděnou otázku o institucích?

Nejen že ho těžce nechápu, ale ani ho nevidím jako soudržný argument a hodnotím ho proto samozřejně jako pouhý těžce nesoudržný neúspěšný pokus o argunent.
K těm institucím samozřejmě něco napsat můžete, stále nevidím ani slovo.
Alespoň že s Mlíčkem je rozumná řeč.
Bdw, musel by Urza v ankapu platit jako bezzemek nájem? Protože nájemce ho k tomu donutí? Ano\Ne
Nezapomínáte na to, že stát je nonopol na násilí jen na tom území, které nevlastní ?
(Takže na území, které vlastníte, můžete zcela vyloučit konkurenci, aniž by z vás byl monopol-stát*)

(* stát dle ankap definic)

Podle jiných než ankap definic může být i ankap státem, a může mu být v praxi i dost podobný.

Imho se v tom principielním (dobro z definice atd..) rozdílu mezi demokracií a ankapem mýlíte, což je pouze skryto za Vašim poměrně složitým jazykem a vyjadřováním.
Mohl by jste jednoduše vysvětlit, co míníte těmi institucemi a proč by eventuelně v ankapu nemohly být? A pokud by tam nebyly, tak pak kouknem na to, čemu to vadí nebo co z toho dál plyne. Ale nejprve pěkně odpočátku..