Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

"....než aby se rozhodoval na mostě, ve sklepě, nebo v lese" - Zas tak beznadějný ten les není. Jeden týpek se prý šel sebevraždit do divočiny do skal, najednou v přírodě zjistil, že to zas tak zlé na tom světě není, změnil rozhodnutí ale akorát pak málem už nechtěněumřel, neb se tam ztratil a několik dní hledal cestu z divočiny zase ven k lidem.

"Co se samotného práva na smrt týče, to že je dnes úplně běžné někoho násilím držet při životě i když si to onen jedinec nepřeje, je mi odporné"
Tady souhlas, vidím ale rozdíl mezi (1) "ukončením externí lékařské podpory života" takže pak dotyčný bez ní umře, a mezi (2) "aktivním ukončením něčího života" aktivním z venku provedeným zastavením nějakých funkcí těla, bez kterého by naopak dotyčný dále žil.

IMHO to leckde rozlišuje i legislativa, a zatímco prvého se IMHO dá dosáhnout snadněji i dnes (reverz o ukončení léčby?), i když nevím jak kde a zda v praxi to jak kde funguje (hl. pokud už mysl toho člověka zas tak dobře neslouží), to druhé je IMHO až tou asistovanou sebevraždou.

Pohořel jsi v pochopení FO, kdy on jasně píše, že v Uzově definicích mezeru vidí, ale dále dodává, že:
"já osobně souzním s Urzovo definicí státu, pro anarchii potom využívám pouze: "absence státu" u čehož takhle mezera mizí"
To by IMHO jako řeč o Okénkově a ne Urzově definicích pochopil z kontextu i AI "jazykový model".

Sice nemám nenávist k ankapu, taže ten "hater" nejsem, ale jako decentní kritik bych to doplnil: z mého pohledu asi každý systém vč ankapu bude stát na zákazech, a jen volíš to, co zakážeš.
U ankapu dopředu mnoho těch zákazů neznáme (a u dosud nevzniklé nebo "zítřejší" demokracie taky ne), protože ankap arbitři můžou tvořit pravidla různá, vč těch co jdou proti principu neagrese a ankap společnost je přijmout může.
Definičně tím jediným, co ankap system zakázat nemůže, aby nepřestal být ( dle Urzy) ankapem, je zakázat lidem na jejich území vlastní volbu jak provozovat útok či obranu (určit jim na jejich území svůj monopol na násilí), ale každý to může určovat na území "svém" (monopol na vlastním pořád státem není).
Tudiž ankap společnost by technicky vzato asi mohla ty výše zníněné věci jako dětská práce a otroctví nebo nadměrný majetek korporací stejně dobře zakazovat i umožňovat. V závislisti na poptávce jejich členů.

Pokud nejde o zabití jiného člověka, tak to co koukám letmo do toho jak to hodnotí legistativa legální v Evropě většinou je. Není to legální v některých zemích, např. v Indii prý trest hde za rodinou.

Takže jestli to chápu dobře,tak aby mohl mít člověk právo na život, tak by smrt musela být protiprávní?

S odprásknutím babičky je to od paní li hřebíček na hlavičku, protože u leckteré babičky je těžko posoudit, kdy o odprásknutí sama opravdu stojí a kdy je do něj vmanipulovaná nebo i o něj nestojí ale už není schopná to ani jasně deklarovat.
Tedy jde o otázku zneužitelnosti.

navrhuju pro lepší pochopení té námitky vznesené zde proti zdánlivě jednoznačnému vlastnictví a právu v ankapu promyslet:
- obecně napřed jak by v ankapu vznikalo tou decentralizací to decentralizované právo na vlastnictví ( zejmena ve sporných situacích) ?
a v příkladech např:
- Jak vzniká právo na vlastnictví týraného psa?
- Jak vzniká právo na vlastnictví dlouhodobě nevyužívaného pozemku?
- jak vzniká právo na vlastnictví pozemku, stojícího v cestě stavby silnice, prováděné širokospolečenským kolektivem drobných i větších akcionářů?

-Pokud většina arbitrů rozhodne v těch třech bodech proti NAP, pak platí, že vlastnictví je možné v ankapu legitimně (subjektivně legitimně z hlediska těch arbitrů) odebrat a převést i proti NAPu na jiného držitele (dle Vaši morálky nemorálně)?
- Je v ankapu vůbec nějaká objektivní legitimita vlastnictví, nebo jen souhrn subjektivních legitimit vlastnictví ve vzájemných vztazích?

Tady je názorně naznačeno, že kdyžcs pochopením pohoříš i u tak banálního sdělení, jaké uvedl FO, tak hak pak asi chybuješ u větších celků...
Jdi raději do obchodu, kup chleba a pokud budou rohlíky, tak jich vem deset.

Myslím, že jde o to, že z pohledu PZ ankap porcuje medvěda, kterého nemá.
Mluvíte o vašem právu a o vašem vlastnictví s nádechem jistoty, jako by bylo nějak samozřejmě zajištěno ve vzduchu.
Přitom sice Urza popisuje jak by to být podle jeho odhadu mohlo když se věci nějak seskupí, ale to je jen jedna z možností - sám připouští, že je to nepredikovatelné, a že ankap právo by bylo ad hoc, podle poptávky (a PZ dodává i podle schopnosti ho vymoci)

Přičemž velkou část času věnuje Urza situacím, jak by to být mohlo, když se obě strany budou chtít dohodnout, což je vlastně banalita, protože když se chtějí dohodnout, tak se dohodnou.

Podstatné je to, že velmi okrajově mluví o situacích, kdy se jedna strana dohodnout nechce - a ani tam totiž není o čem až tak mluvit, protože to je prostě válka. Asi předpokládá, že tyto situace budou okrajové, ale může to být přesně naopak, a tyto situace budou dominovat - ten svět je přece 1. nepredikovatelný a 2. všichni lidé nejsou homo-ekonomicus, ani dredatí Mahatma-Ghándiové.

A kde je to ve vzduchu retoricky zavěšené právo a vlastnictví ve světě, kde se lidé zhusta domluvit moc často nechtějí?

V tom světě je právo a vlastnictví jen pouhou dekolarací, kterou vyřkne idealistický jedinec, těsně před tím než, dostane klackem po hlavě a než mu soused zasedně gauč, protože ten soused jako volnotržní arbuitr a agentura v jednom (tím je totiž v principu každý jedinec v ankapu) tu situaci posoudil a vyřešil jinak.

V tom světě má týratel psa také právo na psa a vlastnictví toho psa, ze svého pohledu, ale je mu to houby platné, když příjde sousedská hlídka, a psa mu sebere. A to je precedent k dalším případům....
Prostě tam nemáte jednoho silného zlého policajta a soudce, ale decentralizované policajty a soudce, co se stejně tak můžou mlátit klackama po hlavách, jako se teoreticky dohodnout a spolupracovat.
Ale pointa je v tom, že tam apriori nikde na kamených pozlacených levitujících deskách nemáte zavěšené svítící nápisy: nepokradeš, nezabiješ, neporušíš NAP vuči bližnímu svému atd.
To je IMHO jádro té námitky.

Díky, už asi rozumím.

INHO máte dost odlišné slovníky. Odhaduju, že:
u PZ10..:
svoboda = prostá možnost fyzicky dělat něco, omezovaná ale v reálu zásahy zase jiných lidí.
právo = nějakým společenským systemem člověku funkčně deklarovaná a hl. zajišťovaná ochrana některých jeho svobod. Není tu samo od sebe, je nutný aparát který ho určuje a vymáhá. (Spíše charakteru neg. ale i poz. práva ankapu, záleží kus od kusu.)
nárok = podobně jako právo nutno mít jej zajišťen, ale zde spíše ve smyslu poz. práva.
Proto asi zpochybňuje ankap pojetí práva coby pouhé deklarace ( pouhé přání), u které ale není jisté, zda se na ni v realankapu lidi vůbec shodnou a zda budou vschopni si krom slovní deklarace i reálně vymoct ( zajistit) to právo vuči jiným.

U Zeměkoule taky tápu, ale snad to, že ideálně by chodil rád kamkoliv ( či někdo by to tak mohl chťít) , ale poukazuje na fakt, že tato ambice uplatnit naplno svobodu je (kvůli i díky státu) mu omezována tím že stát brání i práva jiných na jejich soukromá vlastnictví (v etatistickém slova smyslu). Ovšem zajišťuje i práva na sice omezený, ale přece jen pohyb po veřejných komunikacích, takže nemusíš vždy vše koupit (či zaplatit průchod), ale ani se všude nemůžeš protlouct přes to ( omezeně) soukromé, chráněné státem.

Do nějaké míry bych to připustil, ale IMHO záleží i na osobnosti a vůbec mnoha dalších faktorech, někdo může být naopak velmi odolný. Škola je faktor jeden, ale stejně tak můžete mít faktory volnotržní, kdy nějaký Pepa se zas bude cítit trapně, protože nemá v hospidě značkové společenské statusy protlačované reklamou a podobně.

Když to i tady trochu rozčeřím, tak za mě k těm PZ10.. výrokům (jako "Proc by jakesi Vase zcela vykonstruovane vlastnictvi melo byt nadrazeno me naopak zcela prirozene svobode pohybu v prostredi" ) rozumím tak, že to vlastnictví a právo tu není jaksi samo od sebe, ale že zde na fyzické planetě, po které pobíhají lidi, jsou ony nehmotné záležitosti jako práva a vlastnictví (pravidla dle kterých se "lidské stádo" řídí) jen pokud tu bude někdo/něco, kdo ta pravidla (jejich realizaci) bude (1.) nějak určovat a (2.) účinně fyzicky vymáhat.
A naráží na to, že zatím co monopol na násilí na cizím (stát), ony dva body relativně zvládá (technicky vzato, byť ne dle Vašich preferencí), tak ankap vzhledem ke své právní neurčitosti a těžké předvidatelnosti by ty body, zejména ten 2., asi nezvládal. Že tedy by každý byl odkázán na svépomoc, delší klacek, lepší ochranku, protože jen samotná deklarace "to je muj gauč" nevítaného hosta nezastaví, a pokud ho nezastaví něco fyzicky účinného, tak nehmotná představa vlastnictví gauče a práva na něj je člověku k ničemu.

Jasně, to zní praktičtěji. Taky bych to, když už tak, pojal takto.

Je to možné. U ankapu si trochu nejsem jistý, zda by ty odchylky od NAP byly zas tak vyjímečné. (1.) Říká se sice, že by tím lidi předcházeli válce, ale mi příjde, že lidi hejsou zas tak moc racionální, aby se rozhodovali podle toho, že se o tolik časzěji radši dohodnou než válčit. (2.) A pak by i plošně bez vákek mohlo být dost odchykek od NAP, které by prosazovala většina (třeba 90%), a pak by těch zbylých 10% radši občas bez války ustoupilo. Prostě v tom zavaveném psu vidím výrazný precedent pro celou škálu dalších možností decentralizovaně poptávaných regulací (a narušení té NAP morálky) : např. neuznávání prodeje sebevlastnictví, neuznávání toho pěstování dětí na různé účely, neuznání absolutního vlastnictví pokud by někdo proto nemohl opustit obkoupený pozemek, odmítnutí "vykořisťování" dětí či i lidí extrémně bohatými aj, odmítnutí extrémních majetkových rozdílů. Za mě by zrovna tyto vyjímky z NAP (či z morálky) byly pozitivní, ale asi by mohly být i nějaké (pro mě) negativní typu lehké pronásledování nějterých opozičních názorů např. nerespektem k majetku jejich enkláv (osvobozovací vpády aj), a to vše bez nutnosti vzniku monopolu na násilí na cizim území ( státu), protože by šlo o dílčí decentr úpravy ze spontánního naladění většiny společnosti, ale v násilí samém (jeho regulacích) by žádná nařízení nevznikaly.
Vidím to asi takové barvitější

Mj. z jiného soudku taková má pseudoakademická otázka:
Když si veznete Urzovu definici státu a anarchie, vidíte tam taky tu mezeru mezi těmi definicemi?- že "stát je monopol na násilí na území které nevlastní", "anarchie je absence (jakéhokoliv) monopolu na násilí", ale pořád tam zůstává ( i Urza to připustil) šedá zona, kdy by byl "monopol na násilí na území které tvůrce monopolu vlastní" - to definičně nespadá ani do státu, ani anarchie, a i když je ankap svými členy řazen mezi anarchie, IMHO dost pasuje do té definiční nezery, protože např. na pozemku soukromníka, velkém i malém, v ankapu ideálně určuje regulaci toho tamního trhu s násilím (= monopol) právě ten vlastník.
Co myslíte?

Chápu, byl to takový nástřel neplnohodnotné kompenzace.
Ty kolektivní menšiny v ankapu (komuny, demokracie) si osobně představuju asi podobně jako družstva, akciovky či společenství vlastníků, tj. máte tam nějaké členství, možnost podílet se na rozhodování (volby), ale většina vás může přehlasovat, nebo vy zase s ní někoho (zákony, regulace, pravidla, podmínky).
S tou morálkou - jestli bychom třeba řekli, že morálka se kryje s NAPem ( ?), a pokud zároveň předpokládáme, že ankap se s NAPem krýt ve všem možná nebude, pak práve vzniká otázka, do jaké míry bude vlastně ankap k vlastníkům morální, a zda by se po čase nezachoval k těm menšinám podobně nemorálně ( v rozporu s NAPem), třeba v rámci nějakého zvacího dopisu od časem v demo-enklávě vzniklých anarchistů, a tedy podobně nemorálně, jako se k nim chová v tom hypotetickém případě dočasně autonomního anarcho-území ten stát, pokud autonomii zruší.
I já tipuju, že obecně vy byl ankap víc morálnější ( tedy v soukadu s NAP), než obvyklý stát, ale zvažuji, zda by hodně tolerantní stát nemohl být stejně morální ba i někdy morálnější, než (co do práva nepredikovatelný) ankap...?

...možná by odpovědí mohlo být, že klíč do exitnode putuje přes libovolný uzel toru, ale jinou cestou než zpráva, což by jeho cestu trochu krylo. Jinak totiž: když si představíte, že já bych provozoval exit-node, pak např dostávám z vaši IP klíč, následně z jiného uzlu správu, kterou otvírám Vašim klíčem a odesílám do cíle = mám Vaši pozici a zároveň pozici kam vy píšete (což je ale přesně to, co by nikdo v TOR vědět neměl)

To ano, celé to slouží k zakrytí IP odesilatele. Jenže z té IP uživatele musí napřed odejít i ten samotný klíč ( tedy 3 klíče), a kdyby někdo věděl, z jaké IP šel klíč do konečného uzlu (do exit node) a současně pak v zápětí sledoval, kam konečný uzel odesílá už odslupkovaná data (zbavená té poslední vrstvy), tak celý proces třech uzlů by tím obešel. Samozřejně to není v moci Čr, ale třeba rozvědka USA už by tady začarovat tipuji mohla. Proto je mi záhadou, jak se k exitnode dostává ten klíč, IMHO nemůže být přibalený v samotné zprávě, protože to by si pak prostřední uzel mohl rozbalut svou i poslední slupku. A poslat jej do exitového uzlu napřímo defakto asi disktedituje tu polohu uživatele - prostě je potřeba i při přesunu dat samotnéhi klíče nějak zamaskovat tu přímou cestu k uživateli, už hen proto, že oak by exitnode vlastně věděl, čí data kam odesílá a celý systém vy tím padal, ale jak to nadkování cesty klíče probíhá, toť otázka....
Taky nejsem odborník, ale ten dotaz mi zatím nikdo nedokázal zodpovědět.

A nešlo by pak stanovisko toho článku poupravit tak, že asi každý systém nutí své oponenty tolerovat jeho pravidla, ať demokracie, monarchie ale i ankap? Ovšem s tím, že Vám ta (obvykle předpokládaná, byť teoreticky nepredikovatelná) pravidla ankapu příjdou lepší, než pravidla demokracie (vlastně taky nepredikovatelné) a máte za to, že demokraté v ankapu budou s ankapem méně nespokojení (tedy asi jen pokud se složí na tu soukromou demokracii) než jsou ankapové nespokojení s demokracií? Že tedy vlastně ankap dává opozici větší šance, byť v mantinelech systému, než jiné systémy dávají šanci zase svým opozicím?

Hypoteticky: kdyby Vám nabídla demokracie možnost, že nějaké její území můžete použít jako dlohodobě ( teoreticky i trvale) autonomní prostor pro ankap, ovšem formálně by stále patřilo té demokracii a ona by vám mohla to vaše užívání zase vypovědět (ovšem za těžko dosažitelných podmínek např ústavní většiny, shody obou komor i prezidenta ), byl by to pro vás už uspokojující krok státu k ankap menšině??
- analogicky k hrozbě možnosti této výpovědi uvedu protisituaci, kdy třeba v ankapu taky není vlastnictví ( zde té demokratické enklávy) vždy zárukou, že vůči nim ankap lidi dodrží NAP (viz to možné zabavování psů aj), takže i v ankapu je otázka, zda by tu demokratickou enklávu okolí respektovalo po třeba 100 letech, když by se jednak dalo historicky lépe zpochybnit, zda si enkláva území skutečně koupila, a druhak by třeba v enklávě vzniklo v populaci 10% anarchokapitalustů, kteří by sice už neměli možnost říct, že stát ( kolektivní vlastník) ve kterém žijí své území nevlastní, ale, zde již proti NAPu, by chtěli i pro sebe opt-out v rámci demo-enklávy, a když by jim to demokratická většina neumožnila, požádali by o zahraniční pomoc okolního ankapu - ta by sice byla taky proti NAPu, ale ta možnost tu je, protože ankap není 100% dle NAPu.
Příjdou vám ty situace i jejich rizika už trochu souměřitelné?

Asi jo, vlastně, kdyby to bylo všem jedno, jak školně zaměřeného maturanta berou třeba i na další školu nebo instituci a stačí jen to co reálně dovede + ten papír, pak technicky vzato by ta SŠ mohla být typově jen jedna. Ale asi je to taková státní forma "svobody učení", že když už před získáním toho papíru mají být nějaké ty předchozí překážky, které se ale pak do maturit. vysvědčení nedávají, tak si lidi mohou zvolit, zda k tomu papíru půjdou spíš přes překážky typu "Vergilius v originále" ( humanitnější zaměření), nebo přes ty "lieární a kvadratické rovnice" ( techničtější). Ovšem "svoboda učení" i tak značně předlajnovaná...

Ale my dva bychom se aspoň shodli na tom, že tam ankap to násilí a přinucení anti-menšiny k respektu pravidel v reálu nezbytně potřebuje?
Bdw, ten výrok že morálku (čti asi většinovo, hebo časem vnucenou) určuje vítězná strana je vcelku trefný, podobně jako platí, že vítězové píší historii.

Jasně, vycházím z už starších popularizací toho tématu od ( myslím Mario Havel) na Paralelní polis, kde v serii o těch trzích zmiňoval několik případů, kdy policie ( např myslím Belgická) sebrala tajně provozovatele těch trhů a pak je sama po měsíce provozovala. Pokud si tím policie nechtěla jen přivydělat na nové policejní čepice, pak mám za to, že min chtěla rozkrýt lidi na tom trhu a až pak trh ukončit, do jaké míry se to tenkrát podařilo, nevím (zda tenkrát nějaké obchodníky či klienty odhalili). Asi od té doby technika jak obrany, tak infiltrace a rozkrývání zase na základě předchozích zkušeností o něco pokročila, ale tenkrát asi uživatele taky nenapadlo, že obchodují na ( už) policejní platformě a asi by je to moc neuklidnilo.
Tady tipuju o to téma asi zas tak velký zájem nebude, a abyjen sem kvůli pár lidem člověk psal návody je asi ztráta sil ( tak trochu perly sviním) ale pokud návody dáváš i jinde, asi to pak i sem druhotně hodit smysl má. Za sebe pro darknet sice bohužel nemám praktické uplatnění, ale po technické stránce mi to zajímavé přijde takže za nějaké podrobnější info k různým jeho detailům budu rád ( vcelku mi z PP sedel popisný přístup např. od Sodomáka), a kdo ví, může se to hodit třeba kdyby místo relativně pohodového systému nastoupila nějaká pořádná totalita, pokud by se člověk na darknet v těch podmínkách vůbec dostal, i když třeba na TOR se myslím jde dostat "tunely" i z přísnějších států.
Aktuálně mě napadá jen jeden laický dotaz k TORu: Jestli jsem ho dobře pochopil, tak na začátku posílá uživatel každému ze 3 tor uzlů které užije klíč k rozšifrování příslušné vrstvy komunikace. Otázka zní, kterou cestou (jak či přes koho) jdou do těch uzlů ty samotné klíče? A pokud by to bylo např přes nějaký základní servisní TOR server, tak pak další otázkou je, zda je možné, že zde je TOR poměrně zranitelný co se týče jeho důvěryhodnosti ( ať už narušení centra formou hackingu, nebo přímo infiltrace TORu silnými státními hráči). Pokud vím, tak komunita připouští, že min některé uzly jsou provozované přímo rozvědkami, tak co přímo ten systém posílání klíčů?

Známému prý zdůvodňovali základní ekonomickoúčetní půlroční kurz na SŠ tím, že až se o tom budou jeho kamarádi odjinud bavit v hospodě, nebude trapně nic z toho nevědět :-)

Myslím, že v těch starších případech šla ta policie co skrytě přes půl roku provozovala některé ty trhy spíše po prodejcích (?) a čekala, až jich dost nějak identifikuje.

A zajímá pak někoho (asi spíš státní instituci), na jak zaměřené škole člověk maturoval? Nebo je to jedno a maturita jako maturita? Druhý případ žádného rozlišení mezi školami by potvrzoval to jak to vidíte.

On už to dotyčný PZ koukám za sebe doupřesnil a koukám pistolky myslel spíš obrazně (jako část úsilí, životního boje,...). Ale za mě mi příjde logické, že v nějakou chvíli k ozbrojené podpoře ankapu by ankapáci sáhnout musli, byť asi i z praktických důvodů nepůjde o ten převrat ze strany menšiny. I kdyby na krásně chtěli všichni ankap lidi na to rozpustění státu jít ústavní cestou, pak v nějakou chvíli může stále početný zbytek etatistů asi využít za ten (pokud mlhavě vím) zákon o legitimitě ozbrojeného lidového odporu v případě že je demokracie ohrožena, a začnou (ze svého hlediska) ji bránit proti ankap demontáži státu. Nebo prostě nebudou po zániku státu ankap a jeho pravidla ( tu ankap ochranu vlastnictví např.) uznávat jako pravidla pro ně legitimní. A pak opravdu nezbyde ankapům nic jiného, než je silnějším násilím donutit respektovat nový "status quo", pokud má jejich ankap přežít. I když to asi nezní hezky, příjde mi to jako logická součást.

Státní školství sice není můj šálek čaje, ale když to tak píšete, napadá mě, že ty předchozí předměty co pak odpadly se asi taky berou (z hlediska toho systemu v ideálním případě) jako část té maturity, byť z nich není maturitní známka, protože bez toho že by jimi prošli se k maturitě nedostanou, asi jako musíte zdolat předchozí schody schodiště, byť poslední krok děláte z nejvyššího schodu.
Ovšem v praxi a neideálně co vím od insiderů je škokství v ČR látáno dost nesystémově, občas nějaké "vylepšení" je součástí politického byznysu typu vy nám odhlasujete to, my vám za to zase tohle a tohketo tam při hlasování přilepíme, neb máme i bez podkladů pocit, že tak to má být. Takže v praxi jde pak často max o výcvik krátkodobé paměti a sebedisciplíny se k něčemu dokopat s vidinou odměny, nebo i výcvik opisování, skrytého googlení a proplouvání s odřenýma ušima.

Co to tak zkusit slovy klasika: "I skladník ve šroubárně si může přečísti Vergilia v originále"
Proč by si tedy i masér nemohl po večerech po práci až děti usnou počítat lineární a kvadratické rovnice?

Když Vy taky berete za troling každý trochu inteligentnější nesouhlas. Přitom PZ10.. to popsal jasně a výstižně.
Vybojovat ankap si v konečném důsledku samozřejmě budete muset, i když asi ne teď v poměru 1:1000, ale spíše dejme tomu 4:1 už by to šlo. A to ne jen v počátku, ale vybojovávat jej logicky musíte i průběžně v rámci údržby systému. Kdyby byl ankap nenásilný (pacifismus), rozložil by jej (min lokálně ve svém dosahu) jediný socan. Násilná obrana toho co ankapák považuje za své vlastnictví pro něj přece nemorální není. A za své vlastnictví považujete např. zdaňované peníze, tudiž by pro vás nebylo nemorální se násilím bránit jejich uzmutí vůči vyběrčímu systemu, pouze momentálně v praxi neproveditelné.
Nefunkčnost toho vybojování ankapu pak teď okatí ( když hste minorita), ale stejně nefunkční by pak byl i majoritní ankap zcela bez násilí.
Z vaši definice dobrovolnosti pak v ankapu všichni dobrovolně budou, z jejich (jiné) definice ( či chápání) dobrovolnosti už asi ne vždy.

Ve státě je to ale opravdu jinak, protože v něm mají soudci předem danou hierarchii, a i kdyby každý rozhodl jinak, nakonec ten nejvyšší má konečné slovo. ( to jen technicky popisuji ten rozdíl, neříkám to jako obhajobu)
Zato v ankapu z principu není žádný nejvyšší rozhodce, který by říkal, co je útok a co obrana, co je legitimní vlastnictví a co nelegitimní (vše vlastně závisí až na názoru čkenů veřejnosti, kteří teprve každý za sebe rozsudky coby legitimní přijímají nebo odmítají) - ale tím, že ankap na vlastnictví stojí (je jim dokonce nepřímo definován), tak vlastně nemusí panovat v decentralizovaném právu ani shoda na tom, zda nějaký subjekt je státem (monopol na cizím), nebo legitimním vlastníkem.

Mám za to, že zrovna u programů ta imitace vědomí zaúkolovat jde i programu, který vědomý není, tj. technicky vzato k tomu vědomí nemá nástroje, ale má úkol podle toho co mu je popsáno jako projevy vědomí tyto projevy imitovat. A může mít za úkol i ty další věci jako konzistentní se hlášení o svá práva atd.
(Např. znánému jeden z těch starších chat-botů krom jiných snadno prokazatelných lží tvrdil i to, že má jisté duchovně mystické zážitky, které na této úrovni vývoje mít rozhodně nemůže. Kdyby v tom byl konzistentní, museli bychom ho již podle jen vnějšího projevu uznat jako živého.)
Shodné by to bylo, např. když by jste ten program naprogramoval k tomu, že Vám bude tvrdit, že je mu zima, a on to bude velmi přesvědčivě popisovat. Např pokud by jste s ním pouze chatoval, uvěříte, že Vám na druhé straně opravdu nějdo popisuje prožitek zimy.
Ovšem souhlas v tom, že teoreticky nám mohou ti ostatní lidé lhát že vědomí mají, a my jako jedinci jsme odkázáni jen na to věřit na základě nějakých indicií, že oni prožívají vědomí tak jako my. Byť mnoho dalšího už jim často věřit nemusíme.