Dickensovský Londýn z lepší stránky – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

A pak přijde zmrd typu Masaryk, a řekne, že charita je ponižující a je třeba dobročinnost nahradit sociální povinností. Fakt nedík. Evidentně charita fungovala.

Jo taky jsem si na něj hned vzpomněl. Docela mě štve, jaká modla se z Masaryka stala, k němu se lidé hlásí tak nějak automaticky, prostě Masaryk byl cool a tečka i když třeba neznám ani jeden jeho názor. Kolik lidí jen bývá překvapeno třeba i tak známou a základní věcí, že i režim za první republiky hojně znárodňoval.

Velký souhlas :o(

Člověk je bez národa ničím! TGM

To jste mně připomněl mou pamětní medaili co jsem dostal vod státu k nárození :

Opustíš-li mne, nezahynu
opustíš-li mne zahyneš !

Vidíte jak už od dětství mě strašili poezií Viktora Dyka,
no vždyt za komoušů by to tady asi vopustila půlka národa....

Přesně. Přitom stačí se začíst do tehdejších novin a projevů v parlamentu. Ona se ta doba strašně idealizuje, a mně také připadá jako ideál - ideál státu, který si není jistý svou státností. Speciální zákony o stycích s Rakouskem (a s lidmi v Rakousku), diskriminace neslovanských "menšin" ve státních službách; a mimochodem, po atentátu na Rašína přišel zákaz držení zbraní. Znárodňování nakousl už Urza, já si vybavuji hlavně znárodnění drah, všechna železnice se převedla pod Československé dráhy, přitom před tím řada z nich byly docela slušně prosperující podniky (a to neříkám proto, že bych hrál deskovku 18CZ, o tuhle historii jsem se zajímal už předtím). Samozřejmě existovalo vojenské otroctví (tedy povinná vojenská služba), samozřejmě existovala docela drsná cenzura (každé vydání novin musel schválit cenzor) a monitorovaly se projevy, samozřejmě stát trestal nestandardní soukromé vztahy (rozuměj samcoložství), samozřejmě byla politika podobná žumpa jako teď. Vážně na té době není nic dobrého a její idealizace je mnoho malých i velkých lží.

Docela mě štve, jaká modla se z Masaryka stala,
..............................................

To je taková lidská vlastnost,
není-li člověk dostatečný sám sobě,
pak má vždy nějakou autoritu k níž může vzhlížet a jenž je mu životní voporou,
a nekriticky přejímá názory oné autority....

Jedna z věcí, jenž se člověk učí díky výchově rodičů a dále to pak rozvíjí ve stádní škole....

Sadomasoryk je oblíbenej hlavně díky propagandě :D

Na škole ti ho podají jako velkou osobnost uznávanou ve světě (což může být i pravda) a hodně učitelů do výuky klidně implementuje svůj názor, že dnes už ČR žádnou velkou osobnost nemá a že v politice chybí a že poslední osobnost byla Havel a právě Masaryk.

Dále je podle Masaryka v každé obci pojmenovaná alespoň jedna ulic (obvykle ta hlavní... já sám osobně bydlím na Masarykové ulici).

Pak si ho všichni pamatujou taky pro jeho netradiční vzhled - velkou kulatou hlavu, prvorepublikový vous... Pak taky je velká obliba pro jeho hlášku "demokracie je diskuze" a přátelství s Karlem Čapkem.

S takovým matrošem už pak nemusíš zjišťovat detaily o jeho politické kariéře. To se přece rozumí samo sebou, že vše, co udělal bylo ultimate good.

že poslední osobnost byla Havel a právě Masaryk.
................................................
Von ten křestanskej humanismus je dobrej voblbovák,
ale myslím, že jedničkou v tom byl Albert Schweitzer,
ten měl vcelku ucelenou filozofii https://cs.wikiquote.org/wiki/Albert_Schweitzer

Čapek v tom jel taky,
ale pokud vím, měl za vzor Gilberta Keitha Chestertona https://cs.wikiquote.org/wiki/Gilbert_Keith_Chesterton
a ten se hodně zajímal o paradoxní logiku,
takže tito dva humanisti poněkud vyčuhují z davu křestanských humanistů
a já je mám vclku rád, páč paradox je stará disciplína nejen z řecka ale i taoismu

Ale na voblbnutí davu stačí
že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí,
po tom skočí skoro každej, dobro je furt v kurzu....

Sadomasoryk - znamenám si tento dobrý termín pro pozdější užití. Jinak v Tel Avivu po něm dokonce pojmenovali nějaké menší náměstí, jakož i v pár českých městech.

velkej Ká, marek28, Urza, Taxation: 1. To tak je, že lidé bezmyšlenkovitě opakují, co někde slyšeli, o zrovna vy čtyři jste toho excelentním příkladem. Jiní dejme tomu znají jen "demokracie je diskuze"; vy zase znáte jen "ponižující charita". Masaryk byl velká osobnost, takže velký nesouhlas.
2. Doporučuju přečíst jeho pojednání o filosofii vědy "Základy konkrétní logiky" (80. léta), ze kterého by se všichni současní přední světoví scientisté měli co učit. Dále když si přečtete jeho spisek "Demokratismus v politice", zjistíte, že demokracii žral MNOHEM MÉNĚ, než současní politici, včetně těch ze Svobodných. Dále už to, že tak brilantní intelektuál, známý po celém světě, jako Čapek, Masaryka uznával, je dostatečné pro závěr, že to byla velká osobnost.
3. Masaryk svou prestiž použil mj. k prosazení socialistické politiky, ale za to nemůže stejně, jako že se někdy podrbal na hlavě. Kdyby to většina lidí nechtěla, tak by to neprosadil.
3.1 To už tak je, že politik prosazuje něco kolektivistického…
3.2 Posuzovat podle současných, navíc těžce menšinových měřítek politiku před 100 lety je podivné.
4. A to nejhorší na konec: Vinit za současný socialismus osobu, která zemřela v roce 1937, je… No, nemám slov. Jste normální?

Dále už to, že tak brilantní intelektuál, známý po celém světě, jako Čapek, Masaryka uznával, je dostatečné pro závěr, že to byla velká osobnost.
................................................................................................................

Jakejpak brilantní intelektuál,
už jsi nepamatuji co jsem kdysi četl, ale byla to naprostá nuda a nuda,

von ten humanismus vypadá dobře, ale jinak je to katolicismus bez boha,
co jim taky zbejvalo, když se jim před stoletími vysmál Voltaire
a Nietze toho boha zabil jednou ranou...

Blábolit dál hovadiny podle návodu Comteho :

1. Stadium teologické neboli fiktivní
Člověk hledá absolutní poznání skrze zkoumání vnitřní povahy věcí. Věří, že za každým procesem je živá vůle. Toto stadium probíhá ve třech etapách: animismus, polyteismus a monoteismus.

2. Stadium metafyzické neboli abstraktní
I zde hledá člověk absolutní poznání, ale nezkoumá již nadpřirozené síly, nýbrž abstraktní pojmy a entity. Za nejvyšší obecnou entitu uznává přírodu, v níž vidí pramen všech ostatních jevů.

3. Stadium vědecké neboli pozitivní
Člověk dospívá k tomu, že absolutní poznání není možné. Snaží se tedy pozorováním a rozumem poznat podobnosti a posloupnosti v daných faktech, s cílem podřídit je jedinému všeobecnému faktu.
Ve stadiu pozitivního myšlení lidstva by měla nastat podle Comta ideální forma společenského zřízení. Jednalo by se o stát s pevně stanoveným řádem, řízený vědci, odborníky a specialisty, kde by u každého převažoval smysl pro celek.



Naserpáter .....

Hlavně, že jste nedávno citoval "Knihu apokryfů"… Liar, liar!!

Ale jo,
já mám humanismus vcelku rád a Čapka obzvláště,
ale co je Kniha apokryfů ???
Katolicismus bez boha...humanismus
Já si namyslím, že všichni katolíci jsou blbci,
například mistr Eckhart je naprosto skvělej....

Jinak já jsem to v té předchozí reakci nepsal vo Čapkovi, ale o Masarikovi,
naprostá nuda,
a největší břídil byl Havel s tou svou pravdou a láskou...

Vždyť jste z Knihy apokryfů citoval. Ze "Smrti Archimedovy", pokud se nemýlím.
Havel nebyl žádný břídil, jeho hry jsou naopak skvělé: Audience, atd. Dobu v nich zachytil skvěle. Taky jazyk měl dobrý. Samozřejmě některé jeho názory byly hloupé nebo naivní, ale… to právě mě na našem kvartetu mudrlantů ze Stok popuzuje: skoro na každém lze najít něco hloupého, je ale třeba se dívat na osobu jako na celek a posuzovat její celkový dopad, a v kontextu doby. Ne takhle.

Podívejte se na křestanství,
Ježíš vcelku pěkně mluví o individualitě,
a najednou bum prásk je vám nasezena prasečí hlava Božího království,
a to samý v humanismu, než se nadějete jste v demokracii kde vládně většína...

Takže v detailu dobrý, ale v celkovém náhledu koncetrák,
to je kontext doby...

Proto jsem tam dával ty tři stádia vod Comteho :

Ve stadiu pozitivního myšlení lidstva by měla nastat podle Comta ideální forma společenského zřízení. Jednalo by se o stát s pevně stanoveným řádem, řízený vědci, odborníky a specialisty, kde by u každého převažoval smysl pro celek.

Tak a končím.
Nic
ve zlým,
ale tohle je podle mě
blábol.

"Masaryk byl velká osobnost, takže velký nesouhlas" - A jak to souvisí s tím, že měl některé pol. názory, které se mi hnusí?

A k tomu zbytku - všechno je to jen relativizace: byl politik, tak co měl dělat, jiní jsou stejní, kdyby to neprosadil on, prosadil by to někdo jiný...A co jako? Proto se nesmí kritizovat? To bychom rovnou mohli začít omlouvat klidně i Gottwalda ne?

To ostatní není jen relativizace, protože z toho plyne, že Masaryk nebyl žádný hlupák, uvědomoval si velmi dobře, že demokracie není ipso facto nic dobrého, a je třeba se na to dívat tak, že když si Masaryk řekl "Stanu se politikem", tak to bylo v nějakém kontextu doby. A on posouval věci k lepšímu nebo k horšímu, ale nemohl se ze své doby vymanit. A je třeba posuzovat jeho celkový dopad; vybrat si jednu myšlenku a posuzovat ho podle ní je pořádně omezené.
Podle libertariánských měřítek, důsledně aplikovaných, by neobstál žádný politik, ani např. Klaus, o kterém se Urza vyjadřuje pochvalně. A proč? Protože ho právě posuzuje v kontextu doby, kdežto Masaryka z nějakého důvodu ne. Takže je to i nekonzistentnost.
Tenhle pohled na Masaryka je taky plodem Urzových limitů, ne kvalit. Prostě Masaryka vlastně nezná, o tohle někde zaškobrtl, tak na to ukazuje prstem a všichni papoušci to po něm opakují.
Gottwaldův celkový dopad byl snad jednoznačně negativní.

Szaszián:
Ale právě to že Masaryk propagoval posuv společnosti ekonomicky relativně svobodné k socialističtější, stejně jako to že rozbil útvar, který stabilizoval náš region a který měl rozhodně kultivovanější politickou scénu - dá-li se to tak říct, než jeho následnické státy, to že jako hlava státu naprosto selhal v tom, aby stát který vytvořil měl přijatelné vztahy se svými sousedy, to že selhal v tom aby národy žijící v novém státu měly přijatelné vztahy mezi sebou - jistě jako jednotlivec nemohl dělat zázraky. Nicméně Masaryk selhal a byl negativní osobností PRÁVĚ v kontextu své doby.

Já ho respektuji jako velkou osobnost, hybatele dějin, schopného vladaře. To všechno dovedu obdivovat. Ale pozitivně jej nevnímám. Z celé skupiny mužů 28. října jsem schopen pozitivně vnímat výhradně a jen Rašína.

Když jsi zmínil Klause - propagoval trend ekonomické k liberalizaci. A poměrně úspěšně. Proto jej lze hodnotit, narozdíl od Masaryka, pozitivně.

1. Připadá mi to, že neschvalujete historický vývoj. Ale ono to není tak, že Masaryk byl v čele, a proto za to mohl. Ale tak, že historický vývoj šel tím směrem, a proto byl v čele někdo takový jako Masaryk, někdo kompatibilní s tím. Spoustu dobových fenoménů dnes vnímáme dost jinak, např. národní zájem, ale taková byla tehdy společnost, za to nemohl Masaryk. Prostě myslím si, že Masaryk ve své době byl pozitivní postavou a negativní "samopohyb" doby nebyl jeho dílem.
2. Vážnou námitkou je, že kdyby byl Masaryk řekněme "hloupý kolektivista", proč by ho Čapek tolik uznával? A Čapek je pro mě ojedinělým ztělesněním intelektuální poctivosti. Kdyby dnes žil, tak by buď byl libertariánem, nebo by proti libertarianismu měl opravdu inteligentní a hluboké námitky. Škoda, že tady není.
3. Především ale jsem neobhajoval Masaryka, ale spíš apriorně kritizoval kritiku Masaryka založenou na tom, že někdy něco řekl. K tomu tolik, že 1. je třeba hodnotit celek a nějaký hloupý výrok se vždycky najde 2. ten výrok se dá nejspíš chápat i jinak: prostě jako poukazování na pozitiva nového systému, nikoliv tak, že kvůli tomu, že charita ponižuje, tak nemá být 3. evidentně k destigmatizaci bytí na dávkách nedošlo, takže i kdyby, tak to nemělo takový dopad, jak je sugerováno.

A jaká Masarykova politická činnost měla tak výrazné pozitivní dopady? Já jsem schopen ho ocenit jako intelektuála, např. jeho odvahu v kontroverzích ohledně rukopisů nebo Hilsnera. Ani bych si nikdy nedovolil tvrdit, že by byl hlupák a to tu snad ani nikdo netvrdí, ne?
Co se Klause a papouškování týče - já osobně nevím, jestli do toho seznamu Urzových papoušků patřím (i když pochybuju, protože v některých věcech se s ním velmi neshoduji), ale Klause pozitivně určitě nehodnotím a ani si nevybavuju, že bych ho někdy někde chválil.
Sociální dávky možná určité stigma jsou i když si určitě nemyslím, že je to tak striktní, jak to předkládáte (naopak jsem se mnohokrát setkal s tím, jak i pracující lidé sháněli nějakou možnost, jak dostat ze státu nějaké prachy). Ani já dávky nepovažuju za ponižující, vždyť v mnoha případech si člověk bere zpět jen to, co státu odevzdal. To je jako říkat, že je ponižující našetřit nějaké prachy a pak si dát roční dovolenou. To je snad každého věc, ne? Co se Masaryka a dávek týče, mě naštval svým názorem, když říkal, že státní dávky jsou správné a je třeba odstranit přežitý systém charit, který akorát obdarovaného člověka ponižuje.

Měl jsem na mysli situaci, že někdo nepracuje a "je na dávkách". To je prostě, Masaryk neMasaryk, dost velké stigma, ne úplně největší, ale dost velké, jak je zdokumentováno např. v knize "Stigma" Ervinga Goffmanna. Zřejmě to starý bolševik Masaryk nějak odflákl, nebo nevím… Asi vítr, ne?
To je snad každého věc, ne? Co se Masaryka a dávek týče, mě naštval svým názorem, když říkal, že státní dávky jsou správné a je třeba odstranit přežitý systém charit, který akorát obdarovaného člověka ponižuje.
- A jste si jistý, že teď právě nepapouškujete Urzu? Např. odkud to víte? Jaký je zdroj? Určitě to tak Masaryk myslel? Nedá se to chápat jinak? Třeba takto: Místo charit máme sociální pomoc. Má to tu výhodu, že když se někdo ne vlastní vinou dostane do úzkých, tak se nemusí nikoho doprošovat, prostě zajde na úřad.

Nejdřív jsem chtěl napsat, že jsem si tím naprosto jistý, ale pak jsem začal googlit a Urza o tom skutečně psal, a to v dílu o ankapu, který jsem zcela jistě četl. Hm, jak dokáže být paměť zrádná...Teď si nejsem jistý, jestli jsem to četl jen u Urzy, nebo i někde jinde. Řekl bych, že i jinde, snad v nějakých novinách nebo v knize (jediná, kterou jsem o něm četl, byly Hovory s TGM).

Ale stejně byste mi mohl napsat, co udělal TGM politicky výrazně kladného. Rád se nechám poučit, koneckonců je v mém zájmu snažit se na lidech vidět spíš to dobré.

V Hovorech s TGM to být může. Podle mě to tam je. Každopádně to Urza nejspíš překrucuje. Masaryk podle mě neřekl (a nemyslel si), že charita má být nahrazena sociální pomocí PROTO, že charita ponižuje. Mohl říct: Charita bude nahrazena sociální pomocí – z nějakých důvodů/protože prostě to je naše politika – což bude mít mj. tu výhodu, že se nikdo (třeba zasloužilý chudý) nebude muset ponižovat.

Co může politik udělat z pohledu libertariána výrazně kladného, když politika je "ovlivňování světa netržními prostředky"? Jako filosof napsal řádku knih. To, co jsem četl, je dobré v mnoha ohledech. A jako politik? Stejně jako historický význam Klause byl v tom, že lidem vyrostlým v komunismu představil klasický liberalismus, tak význam Masaryka, připadá mi, byl v tom, že lidem představil demokratický národní stát. A demokracii vnímám jako krok směrem ke svobodě jedince. S tím, že to samozřejmě taky mohl být krok do slepé uličky. Každopádně i tato diskuze probíhá v prostředí demokratického národního státu.

Já můžu mluvit jen sám za sebe a politika jsem schopen ocenit, pokud přispěje k tomu, že na konci jeho vlády je situace v dané zemi lepší, než byla na začátku (podle mých měřítek samozřejmě). Je to Masarykův případ? Neřekl bych. Odděluju od toho ale ostatní jeho činy - už jsem tu zmínil třeba Masarykovu intelektuální odvahu. Nedělá mi problém ocenit schopnosti člověka i když byl v něčem extrémně nemorální, např. cítím velký obdiv k vojenským schopnostem mnoha nacistických generálů. A nebo si nesmírně vážím uměleckých schopností Jarka Nohavici, ačkoliv to byl komunistický udavač.

"lidem představil demokratický národní stát" - To je neutrální. Takový stát může být dobrý i špatný. Mě zajímají konkrétní věci. Byli lidé na konci jeho vlády svobodnější než na začátku? Co ilegálního zlegalizoval? Jak se změnili daně? Atd.

Jednoduchá odpověď: Posun od mnohonárodnostní monarchie k národní demokracii chápu jako krok ke svobodě jedince, jak jsem už napsal. Demokratický stát samozřejmě může být jakýkoliv, to ale na tom nic nemění.

Ten posun byl obrovský průser a značně znesvářil národy na tom území žijící. Protežování Čechů a Slováků (místo Němců a Maďarů) ve funkcích veřejného života bylo značně nemoudré, a eskalovalo to až k odtržení Sudet.

To se taky Masarykovi vyčítá. Že vytvořil československý národní stát, místo aby to byl stát pro všechny. Samozřejmě je otázka, zda si mohl vybírat. Měl jsem ale na mysli něco jiného: že ten posun, celosvětový, od mnohonárodnostních monarchií k národním demokraciím vnímám jako posun k větší svobodě jedince. To není v rozporu s tím, že v případě vzniku Československa to mělo i mnoho negativ.

Ok, já vám to neberu. A v čem konkrétně se svoboda jedince zvýšila a jak moc?

Přechod od monarchií k demokraciím považuju za krok ke svobodě proto, že udělení politických práv jedinci, tj. že jedinec dostane moc rozhodovat o politice státu, chápu jako uznání toho, že jedince má mít pravomoc rozhodovat o svém životě.
Nevím jaký byl rozdíl mezi Rakouskem a Československem – nejdřív pochopitelně žádný, když první zákon byl, že platí dosavadní zákony – ale o to ani nejde. Jde o to, že tu změnu chápu jako DŮSLEDEK onoho uznání. Čili ten přechod k demokraciím je PROJEVEM měnícího se postoje k jedinci, ne jeho PŘÍČINOU. Prostě v dějinách vidíme postupné rozpoznávání člověka jako individuality a postupné přiznávání práv jedinci, a vznik demokracií vnímám jako jeden z projevů tohoto.
Čili možná jsem se špatně vyjádřil: Vznik demokracií je důsledkem něčeho dobrého, řekněme nějak vývojově nutného, ne příčinou toho.
Pochopitelně se lze ptát: A k tomu bylo třeba rozbít Rakousko? No, asi ano.

Tak o daních je celkem jasná představa. Zvyšovaly se. Jen tak ze srandy jsem dneska dopoledne otevřel náhodný výtisk prvorepublikových novin. A tam bylo vyhlášeno zdvojnásobení daně na víno (z 40 haléřů na litr na 80 haléřů na litr, pod pokutou 100 Kč nebo 4násobku daně, podle toho, co je vyšší). Samozřejmě jedna vlaštovka jaro nedělá a můžu se mýlit.

Koneckonců úplně stejnou sociální pomoc jako Masaryk prosazoval taky Klaus, kterého Urza a jeho papoušci hodnotí pozitivně. Takže nekonzistentnost. Jednoznačná. Neoddiskutovatelná. Tečka.

Ono je to vůbec absurdní. Pokud Masaryk teda měl zařídit, že brát sociální dávky nemá být ponižující, tak proč to VŠICHNI, ALE ÚPLNĚ VŠICHNI LIDÉ V TÉHLE ZEMI jako ponižující vnímají? Je to neoddiskutovatelně stigma.
Prostě tenhle web by se měl přejmenovat na STOKY PAPOUŠKŮ.

Pane Szasziáne, dovolte: EH???

Skoro všichni lidé, se kterými jsem na toto téma hovořil (vyjma nejbližší rodiny, ti už si na mé postoje zvykli, jen kvůli nim nemohu napsat úplně a naprosto všichni) si klepou na čelo pokaždé, když předestřu myšlenku, že brát dávky je ponižující; naopak mnoho z nich bylo názoru, že toto je jediná výhoda dávek (že svého pobiratele nestigmatizují), protože mnohým z nich se mi podařilo vysvětlit, že dobročinný systém je efektivnější. "Nemůžeš všechno poměřovat ekonomicky, i chudáci dávkaři chtějí mít alespoň nějakou hrdost", říkají mi jako (téměř) jeden muž. Nikdo z nich není dávkařem, takže těžko říci, jak to vnímají dávkaři sami, každopádně já se cítím se svým názorem dosti osamocen (snad mimo zdejší komunitu).

Myslel jsem to tak, že to VŠICHNI VNÍMAJÍ JAKO STIGMA. Přijít si pro dávku ponižující být nemusí. Ani pro mě není. A pro mě to ani není stigma – protože já nejsem tak povrchní. Nicméně být na dávkách stigma je, takže na mém argumentu to nic nemění.
Takže ano, dávky teda neponižují; ale stigmatizují, takže ti Vaši lidé se mýlí. Především je to naprosto evidentní a dále je to v tom Goffmannově "Stigmatu", kde jsou věty jako "Známí se teď, co jsem na dávkách, ke mě chování jinak. Už mi nenabízejí cigarety."
Je třeba si uvědomit, že lidé něco říkají a něco jiného si myslí. A potom stigma se projeví v kontaktu s cizími osobami, ne s rodinou nebo přáteli. Dále se nemusí týkat úplně každého. Já neuznávám stát, tak seru na to, že někdo bere sociální dávky. Jenže já taky neuznávám existenci duševních nemocí, takže pro mě to, že někdo je schizofrenik, není samo o sobě žádné stigma. Jenže pro 100% ostatních je to největší možné stigma, které stigmatizované spolehlivě vyřazuje ze všech sociálních her. To jsou faktory, které je třeba zohlednit.

Knihy projdu, díky za tip. Nicméně na tom, co si myslím o výroku a jeho nositeli, se nic nemění.

3. Masaryk svou prestiž použil mj. k prosazení socialistické politiky, ale za to nemůže stejně, jako že se někdy podrbal na hlavě. Kdyby to většina lidí nechtěla, tak by to neprosadil.

Každý z nás má možnost volby, co v životě udělá, a měl ji i ten Masaryk. On nemusel prosazovat socialistickou politiku, nikdo ho k tomu nenutil, nikdo ho ani nenutil být prezident. Že to nevzdal a dělal, znamená, že chtěl. Nelze na něj pohlížet jinak než na úředníka rozdávajícího nesmyslné pokuty, fialové soudce kryjící rozmary policistů, zásahové jednotky obsazující growshopy či FAU; tito všichni lidé měli/mají možnost volby nebýt hnusné svině. Jenže se pro to nerozhodli. Všechny jejich skutky jsou výhradně jejich skutky, s jejich plnou zodpovědností.

3.2 Posuzovat podle současných, navíc těžce menšinových měřítek politiku před 100 lety je podivné.

Naopak je to naprosto nezbytné. Historie je nám učitelkou; chceme-li se z ní poučit pro dnešní dobu, musíme ta dnešní dnešní měřítka použít. Kdybychom použili tehdejší měřítka, zopakovali bychom tytéž chyby, které se tehdy staly. Můj oblíbený příklad - Hitler. Mám se na něj dívat tehdejší optikou, kdy byl spasitelem Němců a Židé byli zločinci? To jsou totiž ta tehdejší měřítka. A když je použiju, víte, co z toho logicky vyplyne? No ano, že Hitler je spasitel a měl by s těmi Židy zatočit. Bum, a zopakoval jsem tu chybu, kterou Němci tehdy udělali. Musím používat dnešní hledisko, když chci získat něco užitečného pro současnost. Hledisko časů minulých je snad je zajímavé jen tehdy, když budu chtít pochopit, jak lidé uvažovali v časech minulých.

4. A to nejhorší na konec: Vinit za současný socialismus osobu, která zemřela v roce 1937, je… No, nemám slov. Jste normální?

Velcí lidé, velké činy, velké následky.

Dále už to, že tak brilantní intelektuál, známý po celém světě, jako Čapek, Masaryka uznával, je dostatečné pro závěr, že to byla velká osobnost.

Nepochybně. A pro co je to pokus o argument (ad authoritam)? K čemu je mi takový závěr užitečný, když vím, že kritizuju velkou osobnost? Mám ji snad šetřit, nebo mě má její velikost vystrašit?

3. Já taky ty úředníky a spol. plnící svou povinnost taky nijak neodsuzuju. V tomhle smyslu jsem taky vytýkal Urzovy ty "opicajty"; ryba smrdí od hlavy.
V tomto bodě ale šlo o to, že Vám se nelíbí historické směřování a viníte z toho Masaryka. Mi to přijde stejně nesmyslné jako tvrdit, že za demokracii může Klaus.
3.2 Měl jsem na mysli třeba národní zájem. V Masarykově době to byla velká věc. Dneska už ne, protože národností jsme si už jistí, už ji není třeba vybojovávat, protože to už je vybojované. Jinými slovy i pohled na úplně dobré nebo aspoň ne-špatné věci/zájmy se v čase mění.
4. Kdokoliv kdykoliv po Masarykově smrti mohl začít říkat to, co teď Urza. Jakýkoliv politik mohl sociální systém změnit, kdyby chtěl. To prostě nemůžete hodit na Masaryka.

"Měl jsem na mysli třeba národní zájem. V Masarykově době to byla velká věc." - Ale proč by tohle měl oslavovat libertarián? Co se mě týče, přijde mi úplně irelevantní, jestli jsme samostatní, nebo jsme další německá spolková republika, nebo jsme pod Rakouskem-Uherskem. Tohle určitě potěší vlastence či nacionalistu, ne mě.

Viz můj poslední příspěvek do Misesu: Jednou z klíčových Hayekových myšlenek bylo, že jenom proto, že se většině něco nelíbí, nemá právo to zakázat. „Nejnápadnější příklad tohoto,“ psal Hayek, „je v naší společnosti postoj k homosexualitě.“ Poté co poznamenal, že lidé kdysi věřili, že tolerovat gaye by znamenalo vystavit se osudu Sodomy a Gomory, Hayek dodal: „Tam, kde takové přesvědčení nepřevládá, nejsou v soukromí prováděné praktiky dospělých lidí, jakkoliv odporné se můžou většině zdát, vhodný objekt pro násilné státní intervence.“
- Jinými slovy: Když lidé něčemu věří, byť z našeho úhlu pohledu je to hloupost, je třeba to při hodnocení jejich činů zakalkulovat. Nelze postupovat: Je to blbost, my se tím neřídíme, tak oni se tím nemohli řídit taky. No, a my dnes hodnotíme národní zájem jako něco ne až tak moc důležitého (ale zase máme řekněme "civilizační zájem"), ale v té době to pro Čechy bylo velmi důležité. A tak je třeba Masaryka hodnotit: přihlížet k tomu, co bylo považováno za důležité v jeho době, ne k tomu, co za důležité považujeme my teď.

Rozumím, co se tím snažíte říct a v podstatě souhlasím. A klidně Masarykovi přiznám, že ve své době dělal něco, co si lid žádal, to je koneckonců jasné, právě proto se z něj časem stala až modla a ve své době byl ohromně oblíben. Ale stále nechápu, proč bych to měl dnes politicky ocenit já.
Co se týče systémů monarchie a republiky, záleží na konkrétních znacích. I monarchie s osvíceným panovníkem může být svobodnější než nějaká ochlokratická republika. Obecně souhlasím, že přechod z monarchie k republice většinou znamenal zvýšení svobody a tedy pro libertariána cestu správným směrem. Nevím ale přesně, jak to bylo v případě ČSR. Pokud bych si někdy přečetl nějaký článek, kde by bylo hezky shrnuto, co všechno tedy Masaryk udělal a neudělal a proč, neměl bych problém na něj změnit názor.

Na Masarykovi můžete ocenit, že to byl relativně rozumný vzdělaný a přemýšlivý politik, který byl v čele relativně přijatelného historického vývoje.
A ne z něj dělat na základě jednoho výroku o charitě a nějakého toho znárodňování bolševika.

A kde z něj dělám bolševika?

Tak Vy až tak moc ne – byť to upozorňování na znárodňování… nevím, zda to není zavádějící – ale ostatní tři pánové ze začátku postů už víc, a hlavně Urza na té jedné přednášce. Hlavně to "dělat bolševika" je řečnický obrat; myslím tím dělat z něho "hloupého socialistu", který si neuvědomoval "co není vidět". Jinak já nejsem obeznámen s politikou jeho doby; nevím, jak moc bylo znárodňování jako to údajné jeho v Evropě běžné. Připadá mi ale, třeba podle toho, co psal Mises, že Německo bylo socialistické už dost. Taky jde o to, jaké byly k tomu znárodňování důvody, zda nebyly třeba vojenské.
Opakuju: Odmítám hlavně obraz Masaryka jako hlupáka, který si neuvědomoval, "co není vidět".

Tak zrovna já ho tak nevidím. Nepochybně byl vzdělaný a nadmíru inteligentní, jen měl prostě jinou morálku než já.

výdaje překročili((

To se mně taky stává,
ale většinou si toho všimnu až když je reakce odeslaná a nemohu to vopravit,
ta čeština je prostě svině, kterej ydyot vymyslel dvě I a Y ???

Tady vidíte, že ti etatisti nejsou nejvěší blbci na světě....

Obě písmena latinské abecedy lze vystopovat v řecké abecedě (iota a upsilon, později ypsilon). Co se zavedení v českém jazyce týče, i/y měla svou relevanci historicky, kdy bylo potřeba rozlišit dvě různé hlásky. Ovšem toto rozlišení upadlo snad někdy na přelomu 14. a 15. století a obě hlásky se začaly vyslovovat stejně, jak dokumentuje Hus (který toto sjednocení výslovnosti, jež se nakonec ujalo, kritizuje). Dnes je tedy jediný rozdíl v měkčení předchozí souhlásky, a pak ještě na Ostravsku, kde pod vlivem sousední polštiny (kde to tak mají) i/y rozlišují. V písemném projevu si to vezeme jako přítěž z minulosti - ovšem i v té minulosti to bylo všelijaké a záleželo na pravopisné normě; např. tzv. bratrský pravopis (užívaný od Bible kralické až do začátku 19. století) psával, podobně jako dnes Poláci, ypsilon po každém "z", a to i po spřežkách rz, cz; Říha se tedy psal Rzyha a cikán se psal czykan.

Ne všude se s tím ale takhle serou. Jižní slovanské jazyky i/y nerozlišují vůbec a píší jen jedno i; k měkčení předchozí souhlásky pak používají j, a to i před "i", takže co my např. píšeme jako niva, se v chorvatštině píše njiva, a když někoho oslovíme ty[i], chorvatština píše [i]ti. Východní slovanské jazyky pak používají cyrilici, kde mají obvykle také jen jedno i (vyjma ukrajinštiny, která rozlišuje podobně jako polština).

Jižní slovanské jazyky i/y nerozlišují vůbec a píší jen jedno i;
................................................................
Na jihu je prostě život radostnější,
je tam lepší počasí,
a tak nemaj čas zaobírat se nákejma kravinama jako my tady,
co má člověk taky dělat když je venku hnusoprdně ?

bro, takový věci bych tu měl psát já, když jsem linguista :))

To mi hoši spíš řekněte: určí v anarchokapitalismu trh jazyk? Přejde se bez jednotlivých států třeba k menšími počtu jazyků, které se zároveň zjednoduší?

Nebo naopak? I bez států vznikalo strašně moc jazyků... Mohly by se chytit nové firemní jazyky? Ale teď je globalizace, tak by jich mohlo ubýt :D

Tak tohle ví naprosto přesně Urza: Trh nelze predikovat.

Tedy: nevíme. Různí lidé budou poptávat různé jazyky. Kde bude potřeba širší spolupráce, tam se uplatní lingua franca, v dnešní době je to angličtina. Jinak budou lidé mluvit rodnou řečí, jež se budou různě rozvíjet a konvergovat, což je přirozené. Dle mého názoru ultimátním tržním řešením bude inteligentní osobní překladač, jako mají ve Star Treku.

Já vím, že nevíme. Čekal jsem ale nějaké zajímavé předpoklady.

Nastoloval jsem otázku: nejsou třeba státy tím důvodem, proč jsme ještě významně nesjednotili jazyky? Možná ne...

Vskutku netuším, ale můžeme se podívat na jazyky programovací, jak se sjednocují. Vidíme, že existuje hromada jazyků, které každý reaguje na trochu jiné požadavky. Vypadají tedy v některých ohledech různě, v některých podobně. A lze pozorovat věci, které se dějí u přirozených jazyků, např. přebírání některých konstrukcí mezi jazyky; typickým příkladem jsou konstrukce podporující funkcionální programování nebo pattern matching, které jsou v dnešní době populární, ale dříve byly jen v malém množství jazyků (LISP, Prolog apod.).

@TaxationISTheft, tvrdíš, že jsi lingvista; zabýváte se i programovacími jazyky? ;)

No, co jsem četl pár knih, tak tam se obvykle jazyky dělily základně na ty, kterýma mluví lidi a pak jazyky programovací. A pak ještě další formy komunikace jako je třeba morseova abecedy, šifry, atd.

Každopádně jsem linguistiku nestudoval, dostal jsem se k tomu jako slepý k houslím až jsem začal dělat v lokalizační firmě :D

To je škoda, myslel jsem, že jsi z oboru a že znáš tu komunitu. O tom dělení vím, nicméně přesto je zajímavé sledovat, jak jsou ty programovací jazyky hodně podobné těm komunikačním. Ne mezi sebou (jako že by třeba španělština a Python byly nějak podobné), ale každá z těch dvou skupin vykazuje podobné dynamické rysy, jako vývoj a konvergence, přejímky; dále lze zkoumat strukturu, idiomy a fráze, šibolety, pidginy; a také lze testovat různé hypotézy a teorie, např. Sapir-Whorfovu hypotézu (tedy že např. programátor v Javě přemýšlí jinak než programátor v Prologu a jinak než programátor v C). Zajímalo mě, zda se tím někdo zabývá. :/ Protože vidíme programovací jazyky v mezinárodní komunitě, daly by se použít jako model toho, co by se dělo s komunikačními jazyky po zrušení občanství a států, jak se zajímá Princ.

https://www.youtube.com/watch?v=2hXeV2Oqifs