Autor: Urza
Čas: 2020-05-01 00:00:02
Kolik stojí lidský život?
V souvislosti s koronavirem mnozí začínají řešit cenu lidského života ve smyslu, kolik peněz dává smysl zaplatit za to, aby někdo neumřel; a nejčastější jsou dva názorové proudy:
1/ Nějaký výpočet HDP na hlavu, případně tržní cena vyprodukovaných hodnot člověkem po odečtení nákladů na jeho vzdělání a podobně.
2/ Hodnota lidského života je nevyčíslitelná; a kdo se o něco takového pokouší, je nechutný, nehumánní a zavrženíhodný.
Nesouzním ani s jedním přístupem. První nebere v úvahu nepeněžní užitek; druhý zas realitu (jeho logickým důsledkem by bylo vynaložit všechny existujících zdroje jen k zachraňování životů; nikdo by nesměl věnovat svůj čas ani peníze ničemu jinému). A jaká je tedy má odpověď? Cena každého z nás je různá; a k záchraně každého jedince je dává smysl vynaložit právě tolik prostředků, kolik jsou lidé (včetně něj) ochotni dobrovolně zaplatit, avšak ne víc, než by si on sám přál. Univerzální cena lidského života je asi takový nesmysl jako prohlášení, že všichni lidé jsou stejní.
1/ Nějaký výpočet HDP na hlavu, případně tržní cena vyprodukovaných hodnot člověkem po odečtení nákladů na jeho vzdělání a podobně.
2/ Hodnota lidského života je nevyčíslitelná; a kdo se o něco takového pokouší, je nechutný, nehumánní a zavrženíhodný.
Nesouzním ani s jedním přístupem. První nebere v úvahu nepeněžní užitek; druhý zas realitu (jeho logickým důsledkem by bylo vynaložit všechny existujících zdroje jen k zachraňování životů; nikdo by nesměl věnovat svůj čas ani peníze ničemu jinému). A jaká je tedy má odpověď? Cena každého z nás je různá; a k záchraně každého jedince je dává smysl vynaložit právě tolik prostředků, kolik jsou lidé (včetně něj) ochotni dobrovolně zaplatit, avšak ne víc, než by si on sám přál. Univerzální cena lidského života je asi takový nesmysl jako prohlášení, že všichni lidé jsou stejní.
Přečtení: 82395
Komentáře
Komentář 53993
Komentář 53994
Komentář 53995
Komentář 53998
Komentář 54010
Komentář 54011
Komentář 54013
Komentář 54015
Opravdu si tohle myslis?:-O
Komentář 54017
Podľa mňa ju má menšiu. A z toho rozdielu ten výrobca či predajca žije.
Komentář 54020
No, jednak nemas pravdu, nic takoveho si nemyslim, a neznam vlastne ani zadneho ancapaka, ktery by si to myslel.
A predevsim - ty si tdy skutecne myslis, ze HODNOTA nejake veci se da napevno stanovit?
Komentář 54021
Komentář 54032
Jen se zeptam: Kdyz vyrobim kosili s naklady 10 000kc, protoze budu stale sit a parat dokola, az utratim 10 000kc, a pak ji budu prodavat, bude ta kosile mit HODNOTU 10 000kc?
Pripadne: Budu mit kanystr s vodou, normalni pitnou, a tento bude mit stejnou hodnotu pro cloveka, co bydli v byte, kde mu tece pitna voda z kohoutku i pro cloveka, co zije na pousti a pro vodu musi denne chodit pesky 10 hodin ke studni? Proste ma jednu hodnotu a tim to konci?
Komentář 54034
Komentář 54035
Komentář 54036
Ale keď teda ignorujem tvoje nepochopenie že páraním hodnotu nevytváraš ale ničíš ta ak vyrobíš košeľu v hodnote 10 000 Kč tak má hodnotu 10 000 Kč. A ak ju predáš za menej tak si v strate rovnej rozdielu medzi nákladmi na výrobu košele a predajnou cenou.
A voda na púšti bude mať samozrejme vyššiu hodnotu, kvôli nákladom na jej dopravu do púšte.
Komentář 54037
Vzdyt nevis, odkud kam se ta voda dopravovala!!! Ani v jednom pripade.
Ale zkusme to s tou kosili jinak. Vezmu normalni latku,rekneme bude stat 100kc, vezmu zamestnance a zaplatim mu 100 000kc na 1 hodinu. Tento clovek bude kosili sit 2 hodiny. Bude tedy tato kosile mit HODNOTU 200 100kc?
Komentář 54038
Komentář 54039
o nicem takovem jsem vubec nepsal. Mohl bys mi laskave odpovedet na otazku?
ale asi sam citis, ze to, co jsi napsal, je uplna picovina a ted se z toho snazis vykroutit.
Komentář 54040
Komentář 54041
Zmrd se zase projevil…
Nejprve napise "Hodnota tovaru je rovná sume nákladov na jeho výrobu. " a kdyz se ho zeptam, jestli to fakt mysli vazne, jestli kdyz budu mit naklady na vyrobu kosile 200 100kc, tak bude jeji hodnota 200 100kc, tak pise cosi o tom, za kolik ji prodam a jestli prodelam a bla bla kecy blaboly :-D
Fakt zmrd non plus uplna
Komentář 54043
Komentář 54046
Komentář 54052
A v tom to je a TOHLE se snazim ukazat. Ze neexistuje nejaka jedna hodnota nejake veci, ale pro kazdeho ma hodnotu jinou (ackoliv samozrejme pro mnoho lidi muze mit hodnotu podobnou, az skoro stejnou). Rozhodne se ale ta hodnota neda urcit tak, ze se jedna o naklady, ktere byly potreba k vytvoreni te veci. Protoze uz I ty naklady se u te same veci muzou menit v case, ci menit v zavislosti na lokalite a podobne - proto davam ten priklad s extremne drahou pracovni silou.
Komentář 54069
Komentář 54070
Komentář 54072
Komentář 54073
Komentář 54074
Komentář 54076
Komentář 54087
Komentář 54092
Komentář 54096
A na podobné otázky som už odpovedal Lojzovi, hodnota tovaru je rovná jeho výrobným nákladom. Nevidím dôvod odpovedať 20-krát na 20 otázok o 20 rôznych tovaroch.
Komentář 54105
Já jsem ten pojem použil na to abych vysvětlil jak fungují interakce mezi lidmi, ne abych vysvětloval nějaká tvoje selhání trhu. Proč je někdo za něco ochoten zaplatit tolik a někdo zase vůbec ne (a nemusí jít jen o peníze, lidé vnímají hodnotu třeba v dobrém pocitu, nebo v čase který tomu věnovali atd.). Vidím kolem sebe že tak svět prostě funguje.
Komentář 54107
Interakcie medzi ľuďmi fungujú tak že prídem do obchodu a tam má každý tovar cenovku. A buď zaplatím požadovanú cenu a dostanem za ňu tovar, alebo nezaplatím a tovar mať nebudem. A nikto sa ma na môj názor na cenu nepýta. A zlyhania trhu nie sú moje ani tvoje, je to systémová chyba. Napríklad to že pre zamestnávateľa sú najvýhodnejšie nízke platy a vysoké ceny. Ale z nízkych platov sa tie vysoké ceny nedajú zaplatiť.
Komentář 54114
"Napríklad to že pre zamestnávateľa sú najvýhodnejšie nízke platy a vysoké ceny. Ale z nízkych platov sa tie vysoké ceny nedajú zaplatiť."
To je fakt dobrej špek a byl bych nerad, aby to tu zapadlo bez povšimnutí. Ona ta věta zdánlivě dává smysl, ale pokud by takto doslova platila, pak by to znamenalo že.
1. Pan Norbert přrdpokládá, že u té firmy nakupují pouze a výhradně jen její zaměstnanci. Moc takových firem neznám, řekl bych že žádnou, ale třeba nám pan Norbert vyjmenuje spoustu takových firem.
2. Pan Norbert předpokládá, že pro zaměstnavatele jsou výhodné co nejnižší platy nejen jeho, ale i cizích zaměstnanců (tedy zaměstnanců ostatních firem). Stejně jako u první varianty - neznám v podstatě žádného zaměstnavatele, který by loboval u úplně cizích firem, aby platili svým zaměstnancům co nejméně, aby tito lidé nemohli kupovat jeho zboží.
3. Pan Norbert je úplně mimo.
C je správně!
Komentář 54115
Komentář 54117
Komentář 54116
Komentář 54119
A Takhle to je u všech firem - prakticky všechny firmy mají zájem na tom, aby více jak 99% zaměstnanců mělo vysoké platy a více jak 99% mělo nízké ceny. A tak to prostě je a není těžké si odvodit, co to znamená.
Komentář 54131
Komentář 54118
"A zlyhania trhu nie sú moje ani tvoje, je to systémová chyba."
Opět se nám vrací to tisíckrát vyvrácené selhání trhu.
K tomu bych měl asi toto: Tržní mechanismy, neboli ekonomické zákonitosti, zjednodušeně zákony trhu jsou v podstatě něco jako fyzikální zákony. Nejsou to zákony ve smyslu člověkem navrženými a přijatými zákony, které lze porušit a následně trestat. Stejně jako je absurdní představa - porušil jsi Archimédův zákon a zaplatíš za to pokutu, stejně absurdní je představa - porušil jsi zákon nabídky a poptávka a zaplatíš pokutu.
Stejně jako je nesmysl tvrdit, že "selhaly zákony fyziky", úplně stejně nesmyslné je tvrzení, že selhal trh. Každé zdánlivé selhání trhu je selháním lidského faktoru. Když skočím z okna a zabiju se, pak neselhaly fyzikální zákony, protože se stalo přesně to, co se podle fyzikálních zákonů mělo stát, ale selhal jsem já, protože jsem byl buď neopatrný, nebo jsem byl vůl, že jsem skočil z okna. Dokonce i kdyby ze stejného okna skočili dva lidé a jeden to přežil a druhý se zabil, opět nejde o selhání fyziky, ale o to, že každý mohl dopadnout pod jiným úhlem, jinou částí těla apod. O životě a smrti opět rozhodly fyzikální zákony, nikloi jejich selhání.
A úplně stejně to platí o trhu. Zákony trhu totiž nevymyslel a neprosadil žádný člověk, nebo lidé, ti je jen objevují a snaží se je popsat, stejně jako ty fyzikální zákony. A oni nejdou nějak obejít, nebo změnit, jdou jen zmírnit následky, ale opět pouze za pomoci tržních mechanismů. Stejně jako když dám pod okno trampolínu, žíněnky (jako v doskočišti u atletů), nebo papírové krabice (kaskadéři), tak tím zmírňuji následky mého skoku z okna, zřejmě se nezabiju, možná jen trochu zraním, nebo vyváznu úplně bez zranění, ale to neznamená, že jsem porušil, nebo nějak obešel zákony fyziky, to znamená, že jsem za pomoci jiných zákonů fyziky zmírnil účinky zákonů fyziky.
Komentář 54130
Komentář 54123
Interakce funguje taky tak že tu cenu musí někdo odhadnout aby ji byl někdo ochoten zaplatit, tedy aby byla nižší než je hodnota věci pro kupujícího.
Další příklad selhání trhu jsou zaměstnanci, pro ně jsou výhodné vysoké platy a nízké ceny. Ale z nízkých cen zboží pak podnikatelé nemohou zaplatit vysoké platy. (Anebo taky ne a váš i můj příklad je nesmysl)
Komentář 54125
Dovolím si odhadnout, jak by asi mohl uvažovat Norbert: Ale když stát zařídí, aby platy byly vysoké (minimální mzda) a ceny nízké (regulované nájemné, cenové stropy,...), tak to bude skvěle fungovat.
Komentář 54133
Komentář 54132
Iste, tú predajnú cenu musí výrobca/predajca odhadnúť. Pričom sa riadi aj práve tými nákladmi ktorých vplyv na cenu vy ankapisti nezmyselne ignorujete.
Ten Váš príklad má zásadnú chybu. Nikto nedokáže zamestnávateľa donútiť platiť tak vysoké platy aby bol v strate. Kým zamestnancov by ste bez štátu v ankape donútili prijať aj platy hlboko pod dnešnú minimálnu mzdu.
Komentář 54143
Ano ale zase nakupujícího typicky vůbec nezajímá jaké byly náklady na výrobu, ale jaký užitek ta věc přinese jemu. Prostě náklady jsou jen jedná část té úvahy, ty zas z nějakého důvodu pomýjíš tu druhou. Pochopitelně, když je cena kterou jsou zákazníci ochotní zaplatit menší než náklady tak má výrobce smůlu a prodělá a asi bude muset něco udělat jinak (snížit náklady, vylepšit marketing nebo prostě přestat).
Mám pocit, že vy prostě vidíte zaměstnance jako ty chudáky kteří trpí pod zlými zaměstnavateli a to se odráží na všech vaši úvahách. Já si to nemyslím. Zaměstnanec je ve stejné pozici, taky ho nikdo nedonutí pracovat když to bude pod jeho náklady (na dojíždění, stravu v práci, třeba když si započítá i nějaká zdravotní rizika). Co ale naprosto ignoruješ je existence nějaké konkurence, kterou zase různé státní zásahy typicky dost omezují a která nutí zaměstnavatele platit víc. Navíc zaměstnance taky nezajímá zda je zaměstnavatel ve ztrátě ale chce být zaplacen jinak může jít jinam nebo začít dělat na sebe. Zaměstnavatel to může řešit zase třeba tím že optimalizuje náklady nebo zvýší ceny. Spousta firem je ve ztrátě a přesto musí dobře zaplatit zaměstnance, třeba proto že se teprve rozjíždí a vyvíjí nový produkt.
Komentář 54153
Iste, ľudia zvyčajne náklady a teda ani marže predajcov nevedia a neriešia, ale ak cena nejakého tovaru náhle výrazne stúpne tak podvedome cítia že ich chce predávajúci ošklbať. Mohol ste to zbadať pri diskusiách o cenách rúšok a zdravotníckeho materiálu v začiatkoch pandémie, kedy všetci diskutujúci okrem fanúšikov voľného trhu tie prehnané ceny kritizovali.
Nie tak celkom, netvrdím že úplne všetci zamestnaci sú svojimi zamestnávateľmi zdieraní až na kosť, myslím že aj tu som už párkrát písal že konkrétne ja som so svojim zamestnávateľom spokojný, ale ani sa nepokúšam nejakými bizarnými teóriami zakrývať skutočnosť že sa to často deje. Pretože zamestnanec častokrát nie je v rovnakej pozícii ako zamestnávateľ. Ale v horšej. A to že je nejaká firma v strate vôbec nemusí znamenať že sú zamestnanci preplácaní, ale môže to byť tým že majiteľ v danom období investoval viac než koľko mal zisku z práce svojich zamestnancov.
Komentář 54166
Na to jaké má kdo pocity nedokážu nijak argumentovat. Připomněl bych jen, že jedna z funkcí ceny na volném trhu je, že reguluje dostupnost vzácných zdrojů, dává informaci o tom že je potřeba jimi šetřit a motivuje další subjekty aby produkty dodávali. Pokud by někdo chtěl ceny regulovat tak sice přinese dobrý pocit pro lidi co si budou moct levněji nakoupit ale nedostatkového zboží rozhodně nepřibude, právě naopak se o to rychleji rozprodá a sníží se motivace s tím něco dělat.
Stejně jako je zaměstnavatel někdy ve výhodné pozici je někdy ve výhodné pozici i zaměstnanec, zvlášť teď s tou vší "ochranou" co mu zajišťuje stát. Tyto zajištěné výhody se ale mohou snadno změnit v nevýhodu v okamžiku kdy budete práci hledat ale kvůli zvýšenému riziku a nákladům se zaměstnavateli nevyplatíte.
Komentář 54167
Komentář 54169
A čo sa týka tej výhody zamestnanca voči zamestnávateľovi tak ku tomu mám tri pripomienky.
1. Štátna ochrana zamestnaneckých práv sa netýka uchádzača o zamestnanie a plat sa dohaduje práve vtedy, ešte pred prijatím do zamestnania.
2. Áno, vďaka štátu nie sú na tom zamestnanci až tak zle ako v ankape.
3. Nie je pravda že by ochrana zamestnancov zvyšovala nezamestnanosť. Zamestnávateľ sa vždy snaží zamestnať práve toľko zamestnancov aby stíhal plniť zákazky, nebude prijímať zamestnacov "navyše" len preto že štát znížil ochranu zamestnancov.
Komentář 54180
Myslím že v tato Vaše tvrzení jsou dost nepřesná a zavádějící. Ale debatu o regulacích na trhu práce tu teď už vést nechci.
Komentář 54129
1. Souhlasíš s tím, co jsi sám napsal, že hodnota produktu je rovna jeho výrobním nákladům? Souhlasíš? Ano - Ne.
2. Souhlasíš s tím, že když uvaříš nějaké jídlo s náklady 100 Kč a to jídlo nikdo nesní a za měsíc bude to jídlo úplně zkažené,
prolezlé červi a ty uvaříš to samé jídlo za ty samé náklady 100 Kč znova, že ta dvě stejná jídla s úplně stejnými náklady, s
jediným rozdílem, že to jedno se zkazilo, a druhé je čerstvé, že mají stejnou hodnotu? Ano - Ne.
Děkuji.
Komentář 54134
Komentář 54154
Komentář 54156
Kdybych se vrátil ještě k té oblíbené košili, na kterou zde již bylo několik příkladů. Napadl mě ještě jeden, na kterém se budu snažit ukázat, že princip "hodnota = náklady" bez jakýchkoli dalších parametrů nedává smysl. Představte si naprosto běžnou látkovou košili, jejíž náklady byly 300 Kč. Hodnota té košile je tedy 300Kč. A pak někdo vyrobí podobnou košili, ale nebude z obyčejné látky, ale z měděného plechu. Ten někdo bude opravdu šikovný a ta košile bude opravdu skoro stejná, jako ta látková, akorát že z mědi. Náklady na takovou měděnou košili budou jistě výrazně vyšší, nevím vůbec kolik stojí měděný plech, ale pro zjednodušení budu předpokládat, že se spotřebuje 1m2 měděného plechu v hodnotě 2000,- Kč a hodnota práce bude 1000,- Kč. Takže celkové náklady měděné košile budou 3000,- Kč. A když půjdete do obchodu s tím, že potřebujete novou košili, pak zcela jistě zvolíte tu normální látkovou za 300,- a ne tu měděnou za 3000,-. On totiž měďěný plech se výborně hodí třeba na okapy, ale na košili je docela nepraktický. Ona by vám tak měděná košile byla celkem k ničemu i zadarmo, protože by ji asi nešlo dost dobře nosit. A nakonec ani nedává smysl, aby si tu měděnou košili za 3000,- koupil někdo kvůli tomu materiálu, že jako použije ten plech a vyrobí si z té košile něco jiného. Protože hodnota toho samotného plechu je 2000,- a tento ve formě košile za 3000,- je navíc znehodnocen ohyby, střihy apod. Takže pointou je, že skutečná hodnota takovéto měděné košile je docela malá, ne-li žádná, přestože náklady na její výrobu byly docela vysoké.
Komentář 54163
Komentář 54164
Komentář 54165
děkuji za odpověď. Tvá teorie, že hodnota je vlastnost, podobně jako objem, nebo hmotnost už aspoň trochu dává smysl, minimálně v tom, že uznáváš, že se v čase může měnit. Já jsem prve rozporoval hlavně to, že jsi tvrdil - a to jsi fakt tvrdil, že hodnota = výrobní náklady. Kdybys už prve k tomu dodal, že tím myslíš tu prvotní hodnotu, těsně po vyrobení, dokud se s produktem "nic nestalo", pak bych to byl ochoten akceptovat, ale pokud jsem na svých příkladech jasně dokázal, že hodnota čehokoli se může v čase měnit, ačkoli náklady se nezměnily, nemohl jsem tušit, že když napíšeš A, že tam máš ještě nějaké B, které jsi ovšem prve neřekl a říkáš ho až teď.
Takže jak píšu - teď už ta tvá teorie alespoň trochu dává smysl, ale přesto bych s ní nesouhlasil. On je tam totiž ten podstatný a obrovský rozdíl, že jak objem, nebo hmotnost můžeš objektivně změřit, přestože se tyto veličiny mohou v čase měnit. Ale když dva, nebo více lidí změří ve stejný čas objem, nebo hmotnost stejné věci, pak, pokud neudělali chybu, dojdou k naprosto stejné hodnotě. Ale hodnota jako taková nelze přesně změřit. A pokud to chceš udělat pomocí něčeho měřitelného, jako například ty výrobní náklady, tak se opět dostaneme na začátek a dospějeme k rozporům, jako v případě čerstvého a zkaženého jídla. Takže ano, výrobní náklady jsou jedním, nikoli však jediným a rozhodujícím faktorem, který určuje hodnotu produktu. Ty další faktory ale už neumíme přesně změřit, takže z toho nutně vychází, že celková hodnota čehokoli je prostě subjektivní záležitostí. Lépe už to asi vysvětlit nedokážu.
Komentář 54168
Tak ako by mali dvaja ľudia pri meraní toho istého predmetu namerať rovnaký objem či hmotnosť, rovnasko nevidím dôvod prečo by dvaja účtovníci nenamerali rovnaké náklady na výrobu daného tovaru. A ja nepopieram že dvaja ( alebo viacerí ) rôzni ľudia, ktorí nepoznajú náklady na výrobu daného tovaru môžu odhadovať rôznu hodnotu daného tovaru. A keď tie odhady nazvete subjektívnou trhovou hodnotou tak s tým nemám problém. Len ma nepresviedčajte že skutočná hodnota tovaru je určená tými nepresnými odhadmi.
Komentář 54182
A k té druhé části - ty jsi stále přesvědčen, že lze všechno přesně změřit. O.K., mysli si to, když chceš. Třeba si mysli, že lze přesně změřit krása ženy, chuť jídla, kvalitu hudby, ... Jen by mě zajímalo, čím to měříš. Metrem? Váhou? Voltmetrem? Barometrem?
Komentář 54187
Crash? :)
Komentář 54188
A náklady sa merajú peniazmi.
Komentář 54193
Problém je že v STH se neztotožňují náklady a hodnota výrobku tak jako to tvrdíte vy. Poukazuje se právě na to, že aby si věc/službu někdo koupil, musí být cena nižší než to jakou subjektivně má hodnotu ten předmět pro kupujícího. Prostě když vyrobím chleba s náklady 200 Kč a zkusím ho prodat za 210 Kč, tak si ho nikdo nekoupí protože obyčejný chleba takovou hodnotu pro nikoho běžně nemá, na druhou stranu když bude mít někdo fakt hlad a blízko nebude jiný obchod tak už to pro něj třeba bude mít i takovou hodnotu a bude zaplatí to. Je na tom příkladu něco špatně, něco co by nebyla pravda?
Další příklad co jsem našel by byl třeba když mi na pole spade meteorit ze zlata. Moje náklady budou zanedbatelné ale přesto to zlato prodám za spoustu peněz. K čemu je ta Vaše teorie v tomto případě? Proč si to někdo ode mě koupí za tolik peněz, když ta hodnota (podle vás rovna nákladům) je prakticky nula?
Prosím vynechte pocit kupujícího že ho někdo oškubává (ja s tím můžu i souhlasit), ale o tom to vůbec není, já to jednání morálně nehodnotím. Prostě Vaše teorie nijak tu subjektivní hodnotu pro kupujícího nebere v úvahu, a snad nechcete tvrdit, že v tom vztahu kupující/prodejce to nehraje žádnou roli? Abyste se tomu vyhnul tak používáte emotivní pojmy jako oškubávání zákazníka prodejcem.
Co jsem chtěl hlavně říct je, že se tu očividně neshodneme na definici základního pojmu hodnota. Tak to se pak můžeme bavit furt dokola a nikdy k žádnému závěru nedojdeme. Já Vaši definici odmítám používat protože mi nedává smysl a nevím jak bych ji u spousty příkladů (které jsem vyjmenovat výše) vůbec používal. Pokud můžu poprosit odpovězte mi alespoň na otázky u příklady se zlatem.
Komentář 54202
A načo je Vám teória ktorá tvrdí že fľaša minerálky v obchode má 7,8 miliardy rôznych subjektívnych hodnôt, ak si ju aj tak kúpi iba 1 zákazník a zvyčajne to ani nebude ten podľa ktorého subjektívneho názoru má tá fľaša najväčšiu hodnotu?
Komentář 54213
https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1522#l54045
Komentář 54214
Komentář 54215
Komentář 54162
Komentář 54101
Komentář 54103
Komentář 54047
Lebo ako som už písal aj Marťanovi: Podľa tej údajne neexistujúcej nákladovej hodnoty si všetci podnikatelia počítajú svoje účtovníctvo či budúce podnikateľské zámery. Tržby-NÁKLADY=zisk ( alebo ak je výsledok záporný tak strata ). V žiadnom účtovníctve nenájdete žiadne subjektívne hodnoty ani interpersonálne neporovnateľné úžitky.
Komentář 54053
Rozhodne to neznamena, ze by podnikatele vedeli, jakou presne hodnotu ma jejich zbozi, protoze nic takoveho neexistuje. Ano, vezmou si svoji cilovou skupinu a nejakym zpusobem si zjisti, jakou zhruba ma to zbozi pro tuto cilovou skupinu hodnotu. To je maximum, co podnikatel dokaze.
Komentář 54055
Komentář 54057
Vis, to o cem pisem, nema vubec nic spolecneho s jakymkoliv systemem, statem ci necim podobnym. To je proste univerzalni pravidlo, ktere plati vlastne vzdycky stejne, pouze do nej muze vice ci mene zasahovat napriklad stat, ci nejake jine okolnosti.
Zkus se nad tim zamyslet. Zkus si predstavit, ze jses podnikatel, ktery chce zacit vyrabet nejaky produkt.
Zkus se opravdu zamyslet, jak bys stanovil jeho cenu. Vezmi neco, co neni tolik zname, nezacinej s rohlikama, ci kosilema. Zkus neco, kde neznas "obvyklou cenu".
A zkus zcela vazne vymyslet, jak bys stanovil cenu. Napadl me priklad z meho okoli: Kvalitni cukrovinky z kvalitnich material. Pro zacatek vis, ze material + cena prace na vyrobu cukrovinek (zakusky, pernicky a podobne) te vyjde cca na 2-3x tolik, co by te to vyslo na normalni cukrovinky, jake se prodavaji rekneme v Tescu.
Tak si predstav, ze tohle vis a reknes si, ze by te to hrozne bavilo.
A vymysli: Jakym zpusobem to budes prodavat a za kolik to budes prodavat.
Ja ti reknu, jak jsem ja osobne pomahal tem lidem, co s tim zacinali. Respektive jen zkratkovite:
1. Urcili jsme si, kdo vubec bude cilova skupina na takoveto zbozi.
2. Venoval jsem nekolik desitek hodin zjistovani u nahodnych clenu teto cilove skupiny, jestli skutecne jsou cilova skupina.
3. Venovalo se dalsich nekolik desitek hodin zjistovanim, jestli i kdyz jsou cilova skupina, tak jestli budou ochotni za toto zbozi platit a zhruba kolik.
4. Po zjisteni, ze ciste teoreticky existuje odbyt za penize, ktere davaji smysl, ze zacalo s testovacim provozem…
5. Po cca 2 letech firma zacala I vydelavat nejake penize.
Komentář 54059
Komentář 54060
Objevuje se konkretne v techto bodech:
je soucasti bodu 1 a bodu 2.
v bode 3 je to to, co presne zjistujeme a bez ceho se neobejdeme.
v bode 4 to testujeme v praxi.
Komentář 54063
Bod 3 približne zodpovedá definícii subjektívnej hodnoty, ale ty sám si v jednom z dnešných príspevkov tvrdil že subjektívna hodnota sa mení v čase, čo by znamenalo že takýto prieskum je bezcenný.
Bod 4 je už predaj za konkrétnu cenu, navyše pokiaľ by prieskumom odhadnutá cena nedosahovala výšku nákladov tak žiaden bod 4 nebude.
A navyše netvrdíte práve vy ankapisti že jediné zmysluplné hlasovanie je iba hlasovanie peňaženkou, že ak človek nehlasuje peňaženkou tak sa správa nezodpovedne? Potom ale predbežný prieskum, kde ľudia nekupujú iba teoretizujú o budúcej možnej kúpe nutne bude nepresný.
Komentář 54064
Kazdy pruzkum je nepresny
Reknete WOW, to by blbyho fakt nenapadlo :-D :-D
Jinak jak jsem psal - chapu, ze to tam nevidis, protoze jsi se nikdy ani nepokusil nad tim premyslet. To je pak tezky no. Zkus si to schvalne a pak zjistis, ze uz v bodech 1 a 2 musis tohle velmi resit.
A az bys to nekdy zkusil v realu, tak bys zjistil, ze v bode 3 nikdy nezjistis nic presne, no potrebujes to vedet tak dobre, jak to jen mozne zjistit jde. Samozrejme se na to vsechno muzes vykaslat a rict si, ze proste veci maji hodnotu, kolik stala jejich vyroba a proste lidi je budou kupovat, kdyz maji tu hodnotu. Vsak take tak 9 z 10 podnikatelskych pokusu skonci krachem, protoze to lide podceni.
Komentář 54068
Komentář 54071
Jednak - ja napisu, ze ta vec nijak nesouvisi s ancapem a podobne, abys mi nasledne napalil, ze jsem uplnej debil, protoze takhle vec nesouvisi s ancapem. No ok...
A predevsim….ano, jedine na trhu zjistis, jestli tvoje uvahy byly spravne. Ale jaksi ty uvahy nejprve musis udelat, protoze jinak….ehm...jinak ani na zadnem trhu nebudes. I uvaha "seru na to, necham to na nahode" je v pohode, ale porad to je nejaka uvaha o strategii prodeje. Bod 1 az 3 jsou docela podstatne pro to, aby clovek dokazal odhadnout, jak se asi zakaznici na trhu budou chovat.
Prosim te, ale ted vazne - nerikej mi, ze me ted netrolis. Vzdyt tohle je neco tak zakladniho a tak logickeho, ze mi prijde nemozne, aby to nekdo nejak zasadne rozporoval.
Ale fakt zase vetsina pokusu o podnikani krachuje...tak asi na tom neco bude, ale az se mi tomu nechce verit, protoze na tohle clovek nemusi byt zadny mudrc, aby to pochopil…
Btw tak jako tak, ta posledni veta je klasicky slamneny panak, protoze neznam zadneho "ancapistu", ktery by presne toto tvrdil, co predkladas.
Minimalne proto, ze pruzkum trhu je jedna ze soucasti pohybu na trhu.
Komentář 54079
Ja napríklad netvrdím že body 1-3 nemajú v reálnom živote zmysel ale že nemajú zmysel iba z pohľadu STH. Takže vlastne tým že ich radíš podnikateľom tak v praxi vyvraciaš platnosť STH a iných ankapistických mýtov.
Ja nerozporujem že mnoho pokusov o podnikanie skončí neúspechom, ale aký to má súvis s STH či RŠ?
Chceš tvrdiť že nepoznáš žiadneho ankapistu, ktorý by tvrdil že jediné fungujúce hlasovanie je "hlasovanie peňaženkou"? Čo tvoje body 1-3 nie sú, až bod 4? Ale máš čiastočne pravdu v tom že aj ten bod 4, teda predaj uvádzacej série sa dá považovať za prieskum trhu.
Komentář 54086
Bod 1 : Je potreba si uvedomit, ze ne pro kazdeho potencialniho zakaznika bude mit toto zbozi takovou hodnotu, jako pro jineho. Je tedy potreba se zamyslet nad tim, pro ktereho a pro kolik zakazniku bude mit alespon takovou hodnotu, aby si to zbozi koupil.
Bod 2: Overujeme, jestli jsme odhadli alespon zhruba spravne to, ze vubec existuji lide, kteri si zbozi koupi. Ok, tento bod by sel sloucit s bodem 3 rekneme a neni tu na STH kladen tak velky duraz, protoze zatim neresime uplne cenu.
Bod 3: Zde je na STH kladen velmi silny duraz, protoze zjistujeme, jestli tito lide, kteri by si toto zbozi radi zakoupili, vnimaji jehoi hodnotu tak vysoko, aby za nej dali penize, ktere budeme chtit. Zde primo zjistujeme tu hodnotu u ruznych lidi. Nevim, co uz by melo byt vice dokazujici.
Bod 4 pak uz "pouze" potvrzuje ci vzvraci bod 3 v praxi. Pokud jsme udelali predchozi praci dobre, uz bychom nemeli byt prilis prekvapeni.
A ano, "hlasovani penezenkou". Zkus se zamyslet, CO je potreba udelat pro to, aby slo hlasovat penezenkou. Musi byt hlasujici, tedy zakaznik, a musi byt prodavajici. Prodavajicimu se typicky nezhmotni jeho produkt z niceho nic na stole. Musel si projit nejakou cestu - od napadu, pres "pruzkum trhu", po vyrobu a nasledny prodej. A uz u toho napadu musi premyslet nad tim, jestli to, co vymyslel, bude mit pro nejake lidi dostatecne velkou hodnotu, aby se mu vubec vyplatilo to zacit vyrabet.
Komentář 54093
Iste, tým prieskumom zistíš to čo nazývaš subjektívnou hodnotou daného tovaru u daného zákazníka v danom čase. Ale ty sám si tvrdil že každý má tú subjektívnu hodnotu inú a navyše premenlivú v čase. Takže podľa STH má výsledok z bodu 3 asi takú relevanciu ako keby si hádzal kockou :-D.
A čo je treba na hlasovanie peňaženkou? Vyrobiť nejakú uvádzaciu sériu nového produktu a dať ju na trh, teda to čo píšeš v bode 4. A tam sa uvidí že koľko zákazníkov si daný produkt za danú cenu kúpi.
Komentář 54094
Ty jses fakt jak zenska:-(
Jak jsi spravne pochopil, zjistis pruzkumem subjektivni hodnotu zbozi pro daneho cloveka. Tak tady ji mame, mimochodem...No, kazdy ji ma jinou. Ano, to ma. Ale take jsem napsal, a je to tak zcela logicke, ze budou existovat skupiny lidi, ve kterych ta hodnota bude pro vsechny zhruba stejna, ci velice podobna. U ruzneho zbozi budou tyto skupiny ruzne velke. Rekneme si nejake priklady: Vezmeme si chleba. Tam bude celkem velka skupina lidi, kteri budou videt v chlebu dosti podobnou hodnotu, bude se lisit v radu procent, mozna malych desitek procent. No a naopak si vezmeme jine zbozi, napriklad luxusni automobil. Tam uz to bude mnohem mnohem vice diferencovane. Skupina, ktera v nem bude videt podobnou hodnotu, uz bude docela mala. (Napriklad)
A ano, tato hodnota je promenliva v case. A a zase - jak u jakeho zbozi. U chleba se typicky bude hodnota drzet na docela podobne urovni, pokud se ovsem nestane neco jako napriklad Valka, kdy najednou hodnota chleba pravdepodobne poroste. Bude tedy zalezet na tom, jak riskantni produkt nekdo bude chtit prodavat - u nekterych produktu bude risk minimalni, u jinych extremne velky.
A co se tyce myslenky "uvedeme novy produkt na trh a uvidime" - to je jiste mozne, pokud nemas naklady na uvedeni na trh nejake velke naklady. Ale bavili jsme se o podnikatelich, pokud tedy budeme predpokladat podnikatele, co napriklad zacina podnikat s nejakym vyrobkem (uz ses zamyslel na tim prikladem, ktery jsem ti psal na zacatku?), tak ten si opravdu nemuze dovolit nakoupit stroje, najmout lidi, nakoupit material, aby pak zjistil, ze vyrobek nikdo nekoupi, ze…
Komentář 54102
To je mi jasné že viacerí ľudia budú mať tú takzvanú hodnotu rovnakú, predsa pri 7.8 mld. ľudí keby sa tip každého človeka líšil iba o 1 cent od predchádzajúceho človeka tak obsiahneš všetky ceny od 0 do 78 miliónov € a tak obrovský rozptyl je absurdný. Ani to že počet zákazníkov kupujúcich Ferrari a počet zákazníkov kupujúcich chleba sa bude výrazne líšiť nie je pre mňa žiadna novinka.
A s tou vojnou mi iba nahrávaš na smeč. Lebo nie je žiaden dôvod sa domnievať že by sa vojnou nejako zmenili chute zákazníkov a teda ich subjektívna trhová hodnota chleba. Ale stúpnu náklady na výrobu chleba, keďže časť obilia zhorí na poli, časť pekárov narukuje na front a časť mlynov,pekární a obchodov bude zbombardovaná. A teda stúpnu aj ceny. Ale tipujem že ty bez hanby prehodíš príčinu a následok a budeš tvrdiť že takzvaná subjektívna trhová hodnota chleba sa zmenila skôr než ceny a preto ceny stúpli.
Výrobca čo ti zaplatil všetky tie prieskumy, potom skúšobnú vzorku a potom ešte 2 roky doplácal na výrobu tých cukroviniek zrejme nezačínal z nuly, inak by už dávno pred uplynutím tých 2 rokov zbankrotoval. A tipujem že aj tie stroje už mal, že ich nekúpil iba kvôli tomu jednomu 3x drahšiemu produktu.
Komentář 54108
Plus samozrejme casem se jich zacne nedostavat. Naklady na vyrobu ale klidne mohou byt stejne. Predstav si to na prikladu brambor. Zasadis brambory, pak je casem vykopes a prodas. At je Valka nebo ne, delas tu samou praci.
Jinak uz zase fabulujes o vecech, o kterych nic nevis, a to stylem, ktery ma ukazat, ze tvuj oponent vlastne stejne lze a stejne vsechno bylo jinak. Vis co, tohle bude moje posledni odpoved na tvoje blaboly a urazky zase na dlouhou dobu. Vyrobce, co si zaplatil vsechny ty pruzkumy, zkusebni vzorky a 2 roky doplacel na vyrobu cukrovinek, skutecne nezacinal z nuly. Zacinal z minusu, ty kokote. Pujcil si na to, financoval to ze svych penez, ktere kdyby to cele nevyslo, tak by musel platit. Stroje si koupil z teto pujcky, a prvni roky ten clovek pracoval zcela zadarmo, nebral si zadny plat. Penize na splatky pujcky mu pomahal splacet clen rodiny. Tento vyrobce bude dalsi roky a roky splacet pujcku a je rad, ze uz konecne dneska ma I neco malo pro sebe.
Takhle to totiz funguje. Takhle funguje zacatek podnikani drtive vetsiny podnikatelu.
Hele me je to uplne jedno. Klidne si mysli, ze kdyz vyrobim kosili s nakladama 1 miliardu kc, tak bude mit hodnotu 1 miliardu kc. Musim ti gratulovat, jses jasna jednicka v oboru "jak vubec netusit, jak funguje svet kolem nas".
Komentář 54110
A čo sa týka toho tvojho klienta tak to musí byť génius. Bez úspor si ešte požičať, zaplatiť prieskumy, predávať so stratou a napriek tomu mať na splátky úveru, na krytie strát aj na vlastné živobytie je zázrak. Alebo kecáš a fakty boli trochu inak.
Takto môže fungovať podnikanie jedine tým 90% podnikateľov o ktorých tvrdíš že zbankrotujú.
A košeľa z hodnotou miliardu Kč nie je o nič absurdnejšia než košeľa s výrobnými nákladmi miliardu Kč ani ako 7.8 miliardy sústavne sa meniacich hodnôt toho istého výrobku.
Komentář 54111
Ty curaku, cti poradne, co pisu. A ano, predstav si ty demente, ze vetsina lidi zacina podnikat tak, ze se zadluzi, podporuji je pribuzni a podobne a stejne mnozi z nich zkrachuji.
Nebo jak si ty kokote predstavujes, ze zacina podnikatel? Jako ze rozpare polstar, vytaha z nej par milionu a rozjede podnikani? No, mozna ve tvych vlhkych snech to tak je. A chapu, ze pak mas pocit, ze uzasne rozumis tomu, jak funguje svet, aniz bys vubec tusil, co meles za hovna.
Komentář 54112
Komentář 54104
Komentář 54109
Btw za jednotnou cenu se neprodava ani nahodou. Ostatne, drtiva vetsina vyrobcu tvl neprodava za jednotnou cenu, kde to zijes?
Komentář 54186
A je to, DIK! Zvitezils, STH je na kolenouch.
Cywe, jak jsem tak prochazel debatou, svrbely me ruce, jenze ono bylo post za postem stale idiotstejsi, tak uz jsem jen cekal, kde se to zastavi (pokud vubec). Ale tohle je jasny finale, tvoje spanelska vesnice uz nemuze byt spanelstejsi.
Netvrdim, ze jsi nejak vyrazne blbejsi nez mnozi jini mistni pomatenci, akorat holt tak nejak vic vycnivas a v momente, kdy opustis nabiflene fraze, ktere jsou obsahove zcela mimo tve chapani, je to cira komedie. Ok, tragikomedie. V cele tehle ture, kde ses Norbertovi tak blahosklonne snazil osvetlit vyznam "hodnoty", ses kompletne, totalne a definitivne mimo. Baba nebo snih, cenu a hodnotu klidne prubezne prohazujes jak skorapkar kulicku. A mozek je trvale odstaven v hluboke hibernaci.
No a tady's to pohrbil definitivne. Ale zase aspon je jasno...
Komentář 54099
Komentář 54027
Komentář 54024
Komentář 54026
Komentář 54028
Komentář 54029
...........................................................
V tom, že lidé nevědí co chtějí a chovají se jako ovce,
proto taky měli Stalinovi udělat pouze voddělávací hlavu,
kterou by pak mohli pohodlně měnit dle svého ovčího mínění co je pravda a láska, takže by ze Stalina lehce udělali jakoukoliv autoritu který zrovna ted právě lezou do zadku...
Takto jen zcela zbytečně vylili vaničku i s dítětem (tedy Stalinem)
Komentář 54030
Komentář 54045
Co třeba umělecké dílo - sochař koupí kus dřeva, nějaké nástroje, stráví tím dejme tomu 50 hodin, jakou pak má dílo hodnotu?
Co když prodávám svoji práci (třeba jako nějaký poradce nebo učitel), jakou má hodnotu?
Předpokládám že uznáváš duševní vlastnictví. Jakou má hodnotu kopie filmu?
Když nějakým neefektivním způsobem vyrobím košili (nebo cokoliv jiného) s náklady 200 000 (jako dával příklad Lojza), tak má hodnotu těch 200 000 i když je to stejná košile jako se normálně prodává za 500?
Jakože pojmy si můžeš definovat jak chceš, jen si myslím že to v tomto případě nedává moc smysl, jakože by každá věc měla přiřazenou nějakou konkrétní hodnotu. Každé věci se dají asi přiřadit náklady, cena za kterou se prodává/prodala, zisk výrobce z ní ale hodnota je prostě subjektivní pojem (a z toho důvodu se v účetnictví s tímto pojmem neoperuje). A nemyslím, že je to nějaký anarchokapitalistický výmysl, lidé ten pojem chápu většinou subjektivně IMHO. Když se někde nabízí šperk za 1000 Kč, tak někdo si ho koupí protože to pro něj tu hodnotu má (líbí se mu, má na něj, chce ho někomu dát), pro jiného zase ne (nelíbí se mu nebo na něj třeba nemá), takže si to nekoupí - tímto způsobem se ten pojem běžně používá. Takže ačkoliv to není objektivní pojem tak má smysl právě pro vysvětlení toho jak fungují interakce mezi lidmi.
Komentář 54049
Komentář 54054
Komentář 54056
Komentář 54067
A můžete mi prosím odpovědět jak byste tedy určil hodnotu v těch 4 příkladech, které jsem jmenoval tak aby to dávalo smysl?
Komentář 54100
Já se ale domnívám, že je praktické mít alespoň nějaké teorie, které umí stanovit hodnotu čehokoliv pro standardního prodávající a standardního kupující, než pouze tvrdit, že v každé transakci budou situace kupujícího a prodávajícího natolik odlišné, že obecně hodnotu čehokoliv ani vůbec nelze stanovit. Samozřejmě s vědomím, že žádná z těch teorií není 100% platná, protože 100% transakcí se nebudou účastnit jen standardní strany.
Komentář 54106
Komentář 54097
Komentář 53999
Komentář 54003
Komentář 54006
1/ Nějaký výpočet HDP na hlavu, případně tržní cena vyprodukovaných hodnot člověkem po odečtení nákladů na jeho vzdělání a podobně.
......................................................
Vezmeme-li v úvahu,
že min. zdrav pojištění je 2000 Kč,
přičemž pouhých 10% lidí spolehlivě vždy vyčerpá vše co se vybere na pojištění,
je pak cena lidského života přibližně 20 000Kč měsíčně,
což je jen díky tomu, že 90% lidí pouze vkládá ale nevybírá zhola nic či jen příložitostně...
Komentář 54007
Komentář 54008
Nestek, jenze to je spis tim, ze dnes uz ani pes zadarmo nehrabe.
Cena se fskutecnosti vetsinou pohybuje mezi starou belou a zlamanym grosem.
Komentář 54009
Takze naklady na servis a udrzbu mame. Jeste obcaa vymena obuti, nejaka nafta a aditiva, vetsinou i ustajeni. To by tedy byly naklady.
Ovsem zde pozor na znamenko, v tom se casto chybuje. Vzhledem k nulovym prinosum je cena zivota hluboce zaporna! Kazdym zmarenym zivotem usetrite! A kazdy slusny clovek by mel zacit u sebe. Mejte se tu krasne...
Komentář 54012
Komentář 54016
Jak je možné , že tomu pořád nerozumíte? Žádný covid neexistuje! Je to lež od začátku do konce. Jedná se pouze o záměnu za chřipku. Je to pouze jiný název za chřipku. To je všechno. Proč vyvoláváte strach v lidech?. Na jednu stranu jdete proti vládě , ale na druhé straně se mi zdá , že jim některé věci bašťíte i s navijákem a v některých věcech je i podporujete. Říkám vám , že je to pouze mediální bublina .Už 2. den ,kdy začal tzv . nouzový stav jsem věděl o co jde. Započal proces , který nese název Industry 4.0 , který je součástí NEW WORLD ORDER. Je to změna ekonomického a společenského života. Omezené cestování, omezení práv a svobod člověka, postupné zrušení hotovosti, robotizace, práce z domu, nepodmíněný příjem, covid pass, větší špehování obyvatel,rozdělování rodin, odebírání děťí od rodičů pro postupné programovávání , čipování obyvatel , masivní výroba elektromobilů ,LGBT atd... To je budoucnost , která nás čeká. Covid ( fiktivní bubák) je jenom zástěrka k naplnění cílů kabalistů a jiných mocipánů. , které se mají odehrát do roku 2035. Politici jsou jen loutky v rukách těch co vládnou tomuto sytému. Pokud mi nevěříte , jděte se podívat do nemocnic, a uviďíte sám. Nemocnice jsou poloprázdné. Kdo si nechává brát dobrovolně svoje práva , která má od boha ve jménu zdraví , si nezaslouží ani svobodu ani zdraví. Používejte prosím selský rozum, a nevěřte médiím a různým organzacím typu who, osn, nato, eu, neziskovky atd.. Jejich cílem je tvorba chaosu , tak aby se lidi v tom zmatku nemohli vyznat.
Komentář 54014
..................................
To ano,
ale jsou přeci jen vyjímky potvrzující toto pravidlo jako např. kuřáci a alkoholici, na těch se ušetří především díky tomu že žijí a ještě neumřeli...
Proto je ten korona virus sestaven tak,
aby zabíjel starší lidi ovšem s vyjímkou kuřáků a alkoholiků, ti totiž podrží stát i v dobách krize jako je ta dnešní kdy vše bylo zastaveno a vrženo do karantény...
Komentář 54018
Komentář 54019
jednak se také skládá ze dvou částí,
tvar je podobný a množství silikonu je víceméně stejné,
takže nová pohodlná měkká prdel bude stát nejspíš dost podobně...
Komentář 54025
https://m.heureka.cz/hledat/?h%5Bfraze%5D=prdel
Komentář 54033
Ok, takze pri kazdym infarktiku dame anketku, jestli pro toho Pepu pojedem. Vlastne spis referendicko. A pak hned sbirecku.
Ne vic, nez on by si pral? Wtf? Kdyz pominu absurditu funkcni i logickou, kdo je ten "on sam", aby se sral do cizich penez?
Ano, universalni cena zivota samozrejme JE totalni nesmysl. Proc jste si takovou kravinu vymyslel, to je mi zahadou.
Jo, a mozna byste taky nemel tak bezuzdne michat cenu a hodnotu. Nekolik nohsledu uz z toho v diskusi melo reversni orgasmus.
Komentář 54050
Komentář 54051
že by to vyšlo levnějš než ta Urzova kniha,
jenže nesmíte zapomenout na další miliony dobroserů co by to po něm nadšeně převzali..
Ale možná by šlo pak usmlouvat množstevní slevu...
Komentář 54098
Stejně tak pojem hodnota je ancap teorií zcela vyprázdněný. Hodnota čehokoliv je totiž pro každého jiná. Takováto definice hodnoty je ale samozřejmě úplně k prdu, protože pokud budete chtít řešit hodnotu čehokoliv, nemáte se o čem bavit, protože pro každého jde o zcela individuální záležitost.
Celý ten ancap je založen na zcela prázdných a zbytečných tautologiích.
Komentář 54161