Synergeticum: Rôzne tváre anarchie II – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Wow, měl jsem pocit, jak kdybys mluvil do dubu. Sakra, 3 hodiny mu pokládáš identickou otázku a doufáš, že pochopí svoji do nebe volající nekonzistenci a ono ne. Místo to tvrdošíjně opakuje svoji vyhýbavou odpověď a doufá, že ho necháš být. Každopádně je IMO dobré, že na tomhle důležitém pointu trváš. Kdybys totiž jen letmo připustil odlišnost půdy (území) od ostatních statků, tenhle týpek by na základě toho dozajista vybudouval ještě obludnější konstrukty.

Dobrá práce každopádně, to i přesto, že ses určitě neudržel tak jak jsi měl v plánu - být na tvém míste, určitě bych z něj vystříkl už dávno před tebou a navíc bych asi nebyl schopen dalšího dialogu.

Můžeme čekat třetí díl?

Třetí díl snad bude; já to nevidím tak hrozně.
Každopádně ten jeho postoj nemusí být nutně nekonzistentní, ono je možné prostě na půdu nahlížet jinak, ale je třeba to mít zdůvodněné, k čemuž se snažím dostat.

A měli to nějak zdůvodněné teoretici marxismu?

Ti vycházejí z jiných premis než dotyčný.

Zdůvodněné? Ano.
Zdůvodněné konzistentně? Ne.

Zajímavá debata, to o cenách domů a zeleně v Central park jsem neznal, a dává to rozhodně ekonomickou logiku. Paradox (pro zelené, pro nás asi ne), že v zájmu developera a posléze majitele domů a parku by na stejném principu bylo chránit životní prostředí a jednat za obyvatele s okolními znečišťovateli ve prospěch čistšího ŽP. Což si ale v dnešním netržním prostředí těžko někdo připustí a developer bude vždy ten zlý a stát ten hodný, který ho musí krotit, aby lidem neškodil. To je bohužel devastační vliv státu na uvažování lidí už jen tím, že existuje a na územní plánování (a nejen) má monopol.

Jinak jsem měl dojem jako minule, že diskusní oponent je velice vstřícný a otevřený a prvních 30 minut to vypadalo, že oba argumentujete, posloucháte se hledáte shodu a má to vývoj. Pak se to opět nějak zvrtlo a v poslední půlhodině už tam byly dost znát emoce a také se ukázalo, že kolega je zaseklý na věcech už z minula a to podstatně hlouběji, než se zdálo. Měl však můj obdiv v tom, že když seznal, že debata je emoční a nikam už nepovede, tak ji tou opětnou rekapitulací od začátku v podstatě ukončil. Zdálo se mi teda, že byste si příště měli dát jen max. hodinu, protože ten zbytek je už neefektivní. I si to pak víc lidí poslechne až do konce. Já to poslouchal při jiné (fyzické) práci, kdy mozek zvládá multitasking, čas speciálně jenom tomu bych asi nevěnoval.

Díky za postřehy, vlastně se shodneme.
Akorát v tom, že bychom měli dát hodinu, je to zrádné, protože minule to bylo zas lepší po čase a zasekané na začátku.